close

Вход

Забыли?

вход по аккаунту

?

www.ssoar.info How to turn brain drain into brain gain : policies to

код для вставки
www.ssoar.info
How to turn brain drain into brain gain : policies to
support return of researchers and scientists to their home
countries
KosteleckГЎ, Yvona; Bernard, Josef; PatockovГЎ, Vera; KosteleckГЅ, TomГЎЕЎ
Preprint / Preprint
Monographie / monograph
Empfohlene Zitierung / Suggested Citation:
KosteleckГЎ, Yvona ; Bernard, Josef ; PatockovГЎ, Vera ; KosteleckГЅ, TomГЎЕЎ : How to turn brain drain into brain gain : policies to
support return of researchers and scientists to their home countries. Prague, 2008. URN: http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0168ssoar-60809
Nutzungsbedingungen:
Dieser Text wird unter einer Deposit-Lizenz (Keine Weiterverbreitung
- keine Bearbeitung) zur Verfügung gestellt. Gewährt wird ein
nicht exklusives, nicht übertragbares, persönliches und beschränktes
Recht auf Nutzung dieses Dokuments. Dieses Dokument ist
ausschließlich für den persönlichen, nicht-kommerziellen Gebrauch
bestimmt. Auf sämtlichen Kopien dieses Dokuments müssen alle
Urheberrechtshinweise und sonstigen Hinweise auf gesetzlichen Schutz
beibehalten werden. Sie dГјrfen dieses Dokument nicht in irgendeiner
Weise abändern, noch dürfen Sie dieses Dokument für öffentliche oder
kommerzielle Zwecke vervielfältigen, öffentlich ausstellen, aufführen,
vertreiben oder anderweitig nutzen.
Mit der Verwendung dieses Dokuments erkennen Sie die
Nutzungsbedingungen an.
Terms of use:
This document is made available under Deposit Licence (No
Redistribution - no modifications). We grant a non-exclusive, nontransferable, individual and limited right to using this document. This
document is solely intended for your personal, non-commercial use. All
of the copies of this documents must retain all copyright information
and other information regarding legal protection. You are not allowed
to alter this document in any way, to copy it for public or commercial
purposes, to exhibit the document in public, to perform, distribute or
otherwise use the document in public.
By using this particular document, you accept the above-stated
conditions of use.
How to turn brain drain into brain gain.
Policies to support return of researchers and scientists to their home
countries.
Yvona KosteleckГЎ, Josef Bernard, VД›ra PatoДЌkovГЎ, TomГЎЕЎ KosteleckГЅ
Prague, October 2008
1
Гљvod........................................................................................................................................................................ 3
1. MezinГЎrodnГ­ migrace vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ, jejГ­ specifickГ© rysy a snahy o jejГ­ ovlivnД›nГ­ .................................. 4
2. Politiky zamД›Е™enГ© na ovlivnД›nГ­ migrace vysoce vzdД›lanГЅch ............................................................................ 11
2.1. RestriktivnГ­, kompenzaДЌnГ­ a stimulaДЌnГ­ politiky ........................................................................................ 12
2.2. RekrutaДЌnГ­ politiky..................................................................................................................................... 17
2.2.1. Politiky podporujГ­cГ­ rekrutaci cizincЕЇ do vД›dy .................................................................................. 18
2.2.2. HodnocenГ­ politik rekrutovГЎnГ­ cizincЕЇ do vД›dy ................................................................................. 23
2.3. UsilovГЎnГ­ o nГЎvrat kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly ze zahraniДЌГ­ zpД›t do mateЕ™skГ© zemД›................................. 26
2.3.1. Politiky podporujГ­cГ­ dlouhodobГЅ nГЎvrat ............................................................................................ 28
2.3.1.1. SendviДЌovГ© programy...................................................................................................................... 28
2.3.1.2. Stipendia pro zahraniДЌnГ­ pobyt s podmГ­nkou nГЎvratu .................................................................... 32
2.3.1.3. NГЎvratovГ© granty pro absolventy stipendijnГ­ch pobytЕЇ v zahraniДЌГ­................................................ 37
2.3.1.4. ReintegraДЌnГ­ programy................................................................................................................... 40
2.3.1.5. InternetovГ© informaДЌnГ­ portГЎly ....................................................................................................... 66
2.3.2. Politiky podporujГ­cГ­ krГЎtkodobГЅ nГЎvrat............................................................................................. 70
ZГЎvД›r ..................................................................................................................................................................... 78
References:............................................................................................................................................................ 82
2
Гљvod
ZajiЕЎtД›nГ­ konkurenceschopnosti a zvГЅЕЎenГ­ ЕѕivotnГ­ ГєrovnД› obyvatel nenГ­ v dlouhodobГ©m
pohledu moЕѕnГ© bez vysokГ©ho podГ­lu vysoce kvalifikovanГ© prГЎce, vysokГЅch investic do
vГЅzkumu a jeho vyuЕѕitГ­ ve formД› inovacГ­, tedy budovГЎnГ­ takovГ© formy ekonomiky, pro kterou
se používá termín "znalostní ekonomika" (Key Figures… 2005). Tento typ ekonomiky stojí a
padГЎ se znalostmi, jejichЕѕ nositelГ© jsou lidГ© s vysokou kvalifikacГ­. Logicky po takovГЅch
lidech roste poptГЎvka, kterГЎ se v globalizovanГ©m svД›tД› projevuje mimo jinГ© stГЎle vД›tЕЎГ­m
podГ­lem vysoce kvalifikovanГЅch mezi zahraniДЌnГ­mi migranty (OECD 2002). I kvЕЇli tomu se
otГЎzky spojenГ© s potenciГЎlnГ­m "Гєnikem mozkЕЇ", pЕ™Г­padnД› "zГ­skГЎvГЎnГ­m mozkЕЇ" znovu
dostávají do zorného pole zájmu vědců i politiků (Koser, Salt 1997, Brain Drain… 2000,
OECD 2004, Ozden, Schiff 2006).
Ve snaze obstГЎt na globГЎlnГ­m trhu prГЎce s nejkvalifikovanД›jЕЎГ­mi pracovnГ­ky zavГЎdГ­ mnoho
stГЎtЕЇ rЕЇznГ© typy cГ­lenГЅch politik pro zlepЕЎenГ­ migraДЌnГ­ bilance vysoce kvalifikovanГЅch
pracovnГ­kЕЇ (McLaughlan, Salt 2002). Vedle tradiДЌnГ­ch opatЕ™enГ­, kterГ© by se daly zhruba
popsat jako snaha udrЕѕet vlastnГ­ vysoce kvalifikovanГ© pracovnГ­ky a snaha zГ­skat ty zahraniДЌnГ­
usnadnД›nГ­m jejich imigrace z cizГ­ch zemГ­, se stГЎle ДЌastД›ji objevujГ­ pokusy o dalЕЎГ­ typ politiky
spoДЌГ­vajГ­cГ­ v cГ­lenГ© snaze znovu vyuЕѕГ­t schopnosti vysoce kvalifikovanГЅch lidГ­, kteЕ™Г­ odeЕЎli do
zahraniДЌГ­. Tyto politiky majГ­ v praxi buДЏ podobu podpory vytvГЎЕ™enГ­ sГ­tГ­ vzГЎjemnГЅch kontaktЕЇ
domГЎcГ­ch a v zahraniДЌГ­ pЕЇsobГ­cГ­ch pracovnГ­kЕЇ urДЌitГЅch profesnГ­ch skupin (zpravidla vД›dci a
vГЅzkumnГ­ci - viz Meyer, Brown 1999), nebo pЕ™Г­mo v cГ­lenГ© podpoЕ™e nГЎvratu vysoce
kvalifikovanГЅch lidГ­ z ciziny zpД›t do zemД› pЕЇvodu (Hugo 2004).
Text, kterГЅ pЕ™inГЎЕЎГ­me ДЌtenГЎЕ™ЕЇm, pЕ™edstavuje strukturovanГЅ pЕ™ehled informacГ­ o politikГЎch,
kterГЅmi se snaЕѕГ­ rЕЇznГ© zemД› podnГ­tit vД›dce a vГЅzkumnГ­ky pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­ k vД›tЕЎГ­mu
zapojenГ­ do domГЎcГ­ vД›dy, usnadnit pЕ™enos informacГ­, know-how a zkuЕЎenostГ­ ze zahraniДЌГ­
zpД›t do zemД›, pЕ™Г­padnД› pЕ™Г­mom podnГ­tit vД›dce a vГЅzkumnГ­ky k nГЎvratu zpД›t do vlasti,. PЕ™i
vytvГЎЕ™enГ­ tohoto pЕ™ehledu jsme spolГ©hali na ДЌtyЕ™i rЕЇznГ© zdroje informacГ­: texty publikovanГ©
ve vД›deckГ© literatuЕ™e, texty publikovanГ© institucemi majГ­cГ­mi programy podobnГ©ho typu ve
svГ© agendД›, internetovГ© strГЎnky informujГ­cГ­ potenciГЎlnГ­ uЕѕivatele o programech a osobnГ­
korespondenci a rozhovory s profesionГЎly zabГЅvajГ­cГ­ se danou problematikou. ProtoЕѕe je
zkoumanГЎ problematika mimoЕ™ГЎdnД› aktuГЎlnГ­, neustГЎle se objevujГ­ novГ© aktivity, politiky a
3
programy. Informace, kterГ© v naЕЎem textu pЕ™inГЎЕЎГ­me, tak mohou podlГ©hat jistГ©mu zastarГЎvГЎnГ­,
a z tГ©hoЕѕ dЕЇvodu nebohou bГЅt zcela vyДЌerpГЎvajГ­cГ­
Abychom ДЌtenГЎЕ™i usnadnili orientaci v textu, strukturovali jsme ho nГЎsledujГ­cГ­m zpЕЇsobem.
Nejprve poskytujeme struДЌnГЅ vhled do problematiky mezinГЎrodnГ­ migrace a zГЎkladnГ­ch
charakteristikГЎch migrace vysoce vzdД›lanГЅch migrantЕЇ. HlavnГ­ pozornost vД›nujeme
samotnГЅm politikГЎm zamД›Е™enГЅm na ovlivnД›nГ­ migrace vysoce vzdД›lanГЅch. OdliЕЎГ­me rЕЇznГ©
typy politik, struДЌnД› popГ­ЕЎeme jejich zГЎkladnГ­ charakteristiky a rozdГ­ly mezi nimi. JГЎdrem naЕЎГ­
prГЎce bude detailnГ­ popis politik, kterГ© usilujГ­ o nГЎvrat vysoce kvalifikovanГЅch pracovnГ­kЕЇ
pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ zpД›t do zemД› pЕЇvodu. Na zГЎvД›r se pokusГ­me zГ­skanГ© poznatky shrnout
a identifikovat podmГ­nky, za nichЕѕ mohou bГЅt popisovanГ© politiky ГєspД›ЕЎnГ©.
1. MezinГЎrodnГ­ migrace vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ, jejГ­ specifickГ©
rysy a snahy o jejГ­ ovlivnД›nГ­
MezinГЎrodnГ­ migrace byla vЕѕdy dЕЇleЕѕitou souДЌГЎsti lidskГ© civilizace. StД›hovГЎnГ­ celГЅch nГЎrodЕЇ
se postupnД› mД›nГ­ na migrujГ­cГ­ rodiny a jednotlivce. PЕ™esto se poДЌty migrujГ­cГ­ch nesniЕѕujГ­,
spГ­ЕЎe naopak. V souДЌasnosti je v pohybu daleko vГ­ce lidГ­, neЕѕ bylo kdykoliv v historii. Podle
informacГ­ MezinГЎrodnГ­ organizace pro migraci (IOM)1 dnes Еѕije mimo zemi svГ©ho narozenГ­
192 milionЕЇ lidГ­, coЕѕ ДЌinГ­ zhruba tЕ™i procenta svД›tovГ© populace. CГ­lovГ© komunity migrace se
vЕѕdy snaЕѕily migraci nД›jakГЅm zpЕЇsobem regulovat. PЕ™ijГ­maly restriktivnГ­ opatЕ™enГ­, kterГЎ mД›la
za cГ­l buДЏ regulovat celkovГЅ pЕ™Г­liv cizincЕЇ, pЕ™Г­padnД› blokovat vstup do zemД› neЕѕГЎdoucГ­m
skupinám (chudí, nemocní, zločinci). Na druhé straně téměř vždy existovaly výjimky –
nД›kteЕ™Г­ jednotlivci ДЌi skupiny byly pЕ™ijГ­mГЎny bez vД›tЕЎГ­ch problГ©mЕЇ. Bylo to pЕ™edevЕЎГ­m v tД›ch
pЕ™Г­padech, kdy pЕ™Г­chozГ­ pЕ™inГЎЕЎeli bohatstvГ­, znalosti, zruДЌnost a kulturu (KabeleovГЎ 2001).
ZГЎjem o tyto vГЅjimeДЌnГ© jedince je dnes silnД›jЕЎГ­, neЕѕ kdykoliv v minulosti, neboЕҐ jsou
klГ­ДЌovГЅm stimulem rozvoje spoleДЌnosti a zГЎvisГ­ na nich budoucГ­ konkurenceschopnost
jednotlivГЅch zemГ­. OДЌekГЎvГЎ se proto, Еѕe "vГЎlka" (Iredale 2001) o kvalifikovanou pracovnГ­
sГ­lu, pЕ™edevЕЎГ­m vД›dce a IT inЕѕenГЅry, bude dЕЇleЕѕitou souДЌГЎsti nГЎrodnГ­ch i nadnГЎrodnГ­ch politik.
StГЎle ДЌastД›ji zaznГ­vajГ­ hlasy (Mahroum 1998), Еѕe migrace v dneЕЎnГ­ dobД› nenГ­ ani tak otГЎzkou
kvantity, ale kvality, neboЕҐ migrace "mozkЕЇ" mГЎ na ekonomiku zemД› nejvД›tЕЎГ­ dopad.
1
http://www.iom.cz/
4
Migrace vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ je v mnohГ©m ohledu specifickГЎ. VД›dci se coby migranti odliЕЎujГ­
jak od bД›ЕѕnГ© populace, tak i od vД›tЕЎiny jinГЅch vysoce vzdД›lanГЅch migrantЕЇ. Od bД›ЕѕnГ©
migrujГ­cГ­ populace se vД›dci liЕЎГ­ pЕ™edevЕЎГ­m vysokГЅm vzdД›lГЎnГ­m a velmi malГЅmi poДЌty. Za
normálních okolností neexistuje nic takového jako „masová migrace“ vědců. Vědci pracují
v hostitelské zemi legálně, neexistují mezi nimi „ilegální imigranti“. Vědci také v drtivé
vД›tЕЎinД› pЕ™Г­padЕЇ pЕ™ijГ­ЕѕdД›jГ­ do cГ­lovГ© zemД› s jiЕѕ pЕ™edem uzavЕ™enou pracovnГ­ smlouvu, s pЕ™esnД›
stanovenou vГЅЕЎi platu. Prakticky se nevyskytujГ­ pЕ™Г­pady, kdy by vД›dci, pЕ™Г­padnД› ДЌlenovГ©
jejich domГЎcnostГ­, byli po pЕ™Г­jezdu do cГ­lovГ© zemД› odkГЎzГЎni na sociГЎlnГ­ dГЎvky ДЌi jinou formu
pomoci stГЎtu, coЕѕ je u Е™ady ostatnГ­ch migrantЕЇ dost bД›ЕѕnГЅm jevem.
ProtoЕѕe vД›tЕЎina poskytovatelЕЇ vД›deckГЅch stipendiГ­ a vД›tЕЎina potenciГЎlnГ­ch zamД›stnavatelЕЇ
vД›dcЕЇ v cГ­lovГЅch zemГ­ch bere v Гєvahu, Еѕe velkГЎ ДЌГЎst vД›dcЕЇ cestuje spoleДЌnД› se svГЅmi
rodinami, pЕ™izpЕЇsobuje tГ©to okolnosti i vГЅЕЎku jejich pЕ™Г­jmЕЇ. VД›dci tedy ДЌastД›ji neЕѕ jinГ­
migranti odjГ­ЕѕdД›jГ­ do cГ­lovГ© zemД› s celou rodinou. PЕ™Г­tomnost rodiny je pak zpravidla
vГЅhodou pЕ™i integraci vД›dcЕЇ do spoleДЌnosti - jejich dД›ti navЕЎtД›vujГ­ mГ­stnГ­ ЕЎkoly, uДЌГ­ se jazyk
hostitelskГ© zemД›, majГ­ kamarГЎdy v mГ­stД› bydliЕЎtД›, coЕѕ v koneДЌnГ©m dЕЇsledku napomГЎhГЎ
snadnД›jЕЎГ­ integraci celГ© rodiny. Integraci vД›dcЕЇ do mГ­stnГ­ spoleДЌnosti samozЕ™ejmД› pomГЎhГЎ i
jejich inteligence – imigranti z řad vědců snadněji zvládají místní jazyk a jednodušeji se
orientujГ­ ve spoleДЌnosti. DГ­ky vyЕЎЕЎГ­ sociГЎlnГ­ inteligenci tito jedinci takГ© snadnД›ji navazujГ­
kontakty. Ve vД›tЕЎinД› pЕ™Г­padЕЇ proto nemГ­vajГ­ problГ©my s mГ­stnГ­ komunitou. V dЕЇsledku vЕЎech
tД›chto okolnostГ­ pЕ™Г­tomnost vД›dcЕЇ a jejich rodin v hostitelskГ© zemi zpravidla nevytvГЎЕ™Г­ ЕѕГЎdnГ©
sociГЎlnГ­ napД›tГ­. Tento typ imigrantЕЇ je spoleДЌnostГ­ v cГ­lovГ© zemi snГЎze akceptovГЎn, vlГЎdy si
proto mohou dovolit jejich imigraci mГ©nД› regulovat, nebo pЕ™Г­mo podporovat, aniЕѕ by to
vyvolalo negativnГ­ reakce veЕ™ejnosti (Hansen 2004).
Migrace vД›dcЕЇ mГЎ vЕЎak urДЌitГЎ specifika, kterГЎ ji odliЕЎujГ­ i od pohybu ostatnГ­ch
"neakademickГЅch" vysoce vzdД›lanГЅch migrantЕЇ. ZatГ­mco vД›tЕЎina vysoce vzdД›lanГ© pracovnГ­
sГ­ly mГ­Е™Г­ do nejvД›tЕЎГ­ch mД›st, pro vД›dce tyto mГ­sta postrГЎdajГ­ atraktivitu, pokud nejsou zГЎroveЕ€
sГ­dlem renomovanГЅch vГЅzkumnГЅch institucГ­. SamotnГЎ geografickГЎ lokalita cГ­lovГ©ho mГ­sta
migrace pro vД›dce nehraje pЕ™Г­liЕЎ vГЅznamnou roli. PЕ™ed atraktivitou lokality vД›dci
upЕ™ednostЕ€ujГ­ kvalitu vГЅzkumnГ© instituce (Straubhaar 2000). DГ­ky tomu, Еѕe rЕЇznГ© vД›dnГ­
obory majГ­ svГЎ centra excelence v rЕЇznГЅch geografickГЅch lokalitГЎch, liЕЎГ­ se i migraДЌnГ­
trajektorie vД›dcЕЇ rЕЇznГЅch vД›dnГ­ch disciplГ­n. KaЕѕdГЎ vД›dnГ­ profese mГЎ svГ© specifickГ©
prostorovГ© migraДЌnГ­ charakteristiky (Ireland 2001). DalЕЎГ­ vГЅznamnou odliЕЎnostГ­ migrujГ­cГ­ch
vД›dcЕЇ oproti migrantЕЇm z Е™ad neakademickГЅch elit je nezvykle vysokГЎ Гєloha, kterou pЕ™i
5
migraci hrajГ­ jejich vlastnГ­ sociГЎlnГ­ sГ­tД›, do kterГЅch jsou jiЕѕ pЕ™ed vlastnГ­m stД›hovГЎnГ­m tito
jedinci zapojeni (BalГЎЕѕ, William 2004). VД›dci udrЕѕujГ­ pЕ™Г­mГЅ kontakt s kolegy a institucemi
z zahraniДЌГ­, tyto kontakty potom tvoЕ™Г­ nejobvyklejЕЎГ­ kanГЎly, po kterГЅch vД›dci migrujГ­ (Brandi,
Carbara 2004). PЕ™estoЕѕe ДЌГЎst vД›dcЕЇ pЕ™ichГЎzГ­ do zahraniДЌnГ­ na zГЎkladД› bilaterГЎlnГ­ch dohod
nebo na zГЎkladД› nГЎboru na uvolnД›nГ© pracovnГ­ mГ­sto, vД›tЕЎina pЕ™ichГЎzГ­ do zahraniДЌГ­ na pozvГЎnГ­
hostitelskГ© instituce, s nГ­Еѕ vД›dec udrЕѕuje dlouhodobД›jЕЎГ­ pracovnГ­ kontakt. Brandi a Cambara
(2004) se zabГЅvali imigracГ­ zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ do ItГЎlie a zjistili, Еѕe vД›tЕЎina z nich pЕ™ijela do
ItГЎlie na pozvГЎnГ­ nД›kterГ© z vД›deckГЅch institucГ­. Ti, kteЕ™Г­ pЕ™ijeli na pozvГЎnГ­, pЕ™ijeli do zemД›
primГЎrnД› kvЕЇli zajГ­mavГЅm studijnГ­m a vД›deckГЅm moЕѕnostem, excelentnГ­mu vybavenГ­
pracoviЕЎЕҐ a dobrГ© Гєrovni italskГ© vД›dy v danГ©m oboru. VГЅznam sociГЎlnГ­ch sГ­tГ­ pro migraci
vД›dcЕЇ zdЕЇrazЕ€uje i praxe Е™ady institucГ­ financujГ­cГ­ch stipendijnГ­ pobyty (Fulbrigt
Commission, Marie Curie Fellowships), kterГ© vyЕѕadujГ­, aby vД›dec k ЕѕГЎdosti o stipendium
pЕ™iloЕѕil pozvГЎnГ­ hostitelskГ© instituce. Je jen pЕ™irozenГ©, Еѕe vД›dci preferujГ­ v tГ©to zГЎleЕѕitosti
komunikaci s instituci, se kterou udrЕѕujГ­ kontakty. VД›dci, kteЕ™Г­ jsou v uЕѕЕЎГ­m kontaktu s
mezinГЎrodnГ­ vД›deckou komunitou, majГ­ vГ­ce pЕ™Г­leЕѕitosti pro migraci (VavreДЌkovГ© 2005), kterГЎ
se zabГЅvala potenciГЎlnГ­ migracГ­ vysoce kvalifikovanГЅch ДЌeskГЅch akademickГЅch pracovnГ­kЕЇ
do zahraniДЌГ­. ZatГ­mco u vД›tЕЎiny ostatnГ­ch vysoce vzdД›lanГЅch migrantЕЇ hraje nejvГЅznamnД›jЕЎГ­
roli pЕ™Г­jem v cГ­lovГ© zemi, resp. rozdГ­l mezi vГЅdД›lkem v zemi pЕЇvodu a potenciГЎlnГ­m
vГЅdД›lkem v cГ­lovГ© zemi (VavreДЌkovГЎ a kol. 2006), akademiДЌtГ­ pracovnГ­ci migrujГ­ spГ­ЕЎe za
prestiЕѕnГ­mi institucemi se ЕЎpiДЌkovГЅm vybavenГ­m a moЕѕnostГ­ se ГєДЌastnit na zajГ­mavГЅch
vГЅzkumnГЅch projektech. NabГ­zenГЅ plat hraje samozЕ™ejmД› takГ© urДЌitou roli, vЕѕdy vЕЎak
v kombinaci k kvalitou vГЅzkumnГ© instituce. JestliЕѕe je prestiЕѕ instituce v cГ­lovГ© zemi
vГЅznamnД› vyЕЎЕЎГ­, neЕѕ je prestiЕѕ instituce v zemi pЕЇvodu, vД›dec se mЕЇЕѕe rozhodnout pro
migraci i tehdy, kdyЕѕ se mu vЕЇbec nezvГЅЕЎГ­ plat. Pokud prestiЕѕ instituce v cГ­lovГ© zemi
nedosahuje prestiЕѕe instituce dosavadnГ­ho pЕЇsobenГ­ vД›dce, nemusГ­ ho pЕ™imД›t k migraci ani
moЕѕnost podstatnГ©ho zvГЅЕЎenГ­ platu (Pearson 2001).
V souvislosti s migracГ­ vysoce vzdД›lanГЅch se ДЌasto hovoЕ™Г­ o Гєniku mozkЕЇ. SamotnГЅ pojem
brain drain nenГ­ v literatuЕ™e definovГЎn jednotnГЅm zpЕЇsobem. NД›kterГ© definice oznaДЌujГ­ za
brain drain jednoduЕЎe situaci, kdy ze zemД› odchГЎzГ­ vysoce vzdД›lanГЎ pracovnГ­ sГ­la2, a dochГЎzГ­
2
The OECD Canberra Manual (1995) defines the term �highly skilled’ as human resources in science and
technology (HRST hereafter), referring to those individuals who comply with one of the following
characteristics: individuals who have successfully completed third level education, which implies at least 13
years of schooling (Carrington and Detragiache, 1998) within an area of science (knowledge) or technology
(application of knowledge); and/or those persons who may not necessarily have had such an education, but who
are employed within an area of science or technology and who hold positions that normally require tertiary
education.
6
tak ke "ztrГЎtД› mozkЕЇ" (Paterlini in Ackers 2005). NД›kterГ© definice berou v Гєvahu i rozsah
zmГ­nД›nГ© migrace: kupЕ™Г­kladu Adams (2003) oznaДЌuje pojmem brain drain jen ztrГЎtu vГ­ce neЕѕ
10 % obДЌanЕЇ s terciГЎlnГ­m vzdД›lГЎnГ­m. NД›kdy je brain drain chГЎpГЎn jako vГЅsledek migraДЌnГ­ho
salda vysoce kvalifikovanГЅch pracovnГ­ch sil, tedy situace, kdy je pЕ™Г­liv kvalifikovanГЅch
jedincЕЇ znaДЌnД› menЕЎГ­ neЕѕ jeho odliv (Hansen 2004). KoneДЌnД› nД›kterГ© definice jsou jeЕЎtД› ГєЕѕeji
vymezenГ©: Lowell a Findlay (2003) se kupЕ™Г­kladu domnГ­vajГ­, Еѕe oznaДЌit nД›jakou zemi za zemi
trpГ­cГ­ brain drain je moЕѕnГ© jen tehdy, pokud zemД› trpГ­ signifikantnГ­m odchodem kvalifikovanГ©
pracovnГ­ sГ­ly a zГЎroveЕ€ mГЎ tento odchod negativnГ­ dЕЇsledky na jejГ­ ekonomickГЅ rozvoj.
PouЕѕГ­vГЎnГ­ pojmu brain drain pЕ™itГЎhlo pozornost veЕ™ejnosti k samotnГ©mu jevu, (kterГЅ existoval
dГЎvno pЕ™edtГ­m, neЕѕ byl takto pojmenovГЎn,) ale vedlo ke zvГЅЕЎenГ© snaze problГ©m Е™eЕЎit. Touto
otГЎzkou se v roce 1972 zabГЅvala konference OSN "On Trade and Development". Na zГЎkladД›
debat o problГ©mu brain drain vznesly rozvojovГ© zemД› dva zГЎkladnГ­ poЕѕadavky:
1. PoЕѕadovaly, aby jim bylo povoleno odrazovat svГ© kvalifikovanГ© spoluobДЌany od odchodu
do zahraniДЌГ­ a povzbuzovat nГЎvrat vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ zpД›t do vlasti.
2. DruhГЅm poЕѕadavkem bylo zdaЕ€ovГЎnГ­ pohybu kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly, ДЌГ­mЕѕ by se
rozvojovГЅm zemГ­m alespoЕ€ ДЌГЎsteДЌnД› kompenzovaly ztrГЎty vzniklГ© odchodem tГ©to
pracovnГ­ sГ­ly do zahraniДЌГ­ (Hansen 2004).
TГ­m bylo poprvГ© Е™eДЌeno, Еѕe stГЎty majГ­ prГЎvo a povinnost aktivnД› problГ©m migrace vysoce
vzdД›lanГЅch lidГ­ ovlivЕ€ovat, a zГЎroveЕ€ byly poprvГ© naznaДЌeny nД›kterГ© typy politik, kterГ© by
bylo teoreticky moЕѕnГ© k ovlivЕ€ovГЎnГ­ migrace pouЕѕГ­t. NavrЕѕenГ© politiky nebyly ovЕЎem v praxi
aplikovГЎny, a to hned z nД›kolika odliЕЎnГЅch dЕЇvodЕЇ. PЕ™ednД› vyspД›lГ© zemД› nesouhlasily se
zdaЕ€ovГЎnГ­m pohybu kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly s poukazem na ДЌlГЎnek ДЌГ­slo 13 ze VЕЎeobecnГ©
deklarace lidskГЅch prГЎv: "1. KaЕѕdГЅ mГЎ prГЎvo volnД› se pohybovat a svobodnД› si volit bydliЕЎtД›
uvnitЕ™ urДЌitГ©ho stГЎtu. 2. KaЕѕdГЅ mГЎ prГЎvo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastnГ­, a vrГЎtit se do
své země" (Všeobecná deklarace… 1948). Zároveň ale použití konceptu brain drain a jeho
potenciГЎlnГ­ vyuЕѕitГ­ v politikГЎch Е™Г­zenГ­ migrace narazilo i na nД›kterГ© praktickГ© problГ©my:
neexistoval napЕ™Г­klad jednoznaДЌnГЅ pohled na to, kterГ© stГЎty by mД›ly bГЅt povaЕѕovГЎny za
rozvojovГ© a kterГ© za vyspД›lГ©, rovnД›Еѕ nepanovala jednoznaДЌnГЎ pЕ™edstava o definici vysoce
vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly (Boussaid 1998).
ZpoДЌГЎtku byly veЕЎkerГ© diskuse tГЅkajГ­cГ­ se problГ©mu brain drain vedeny pouze z pohledu
teorie lidskГ©ho kapitГЎlu rozvinutГ©ho Garym Beckerem (1964). Podle nД›j jsou vzdД›lГЎnГ­,
kvalifikace, schopnosti, dovednosti a kompetence, kterГ© individuum vlastnГ­, lidskГЅm
kapitГЎlem. AДЌkoliv je lidskГЅ kapitГЎl individuГЎlnГ­m vlastnictvГ­m, k jeho tvorbД› pЕ™ispГ­vajГ­ i
stГЎty, kterГ© do jeho tvorby investujГ­ prostЕ™ednictvГ­m vГЅdajЕЇ na vzdД›lГЎvГЎnГ­ svГЅch obДЌanЕЇ. StГЎty
7
ovЕЎem pЕ™irozenД› oДЌekГЎvajГ­ i nГЎvrat svГЅch investic, a to pЕ™edevЕЎГ­m formou zdanД›nГ­
ekonomicky aktivnГ­ch jedincЕЇ (Rosenbaun et al. 1990). Z tohoto Гєhlu pohledu se emigrace
vysoce kvalifikovanГЅch osob, tedy osob s nejvД›tЕЎГ­m lidskГЅm kapitГЎlem, jevГ­ pro stГЎt jako
vГЅznamnГЎ ztrГЎta vloЕѕenГЅch investic, a to zvlГЎЕЎЕҐ v pЕ™Г­padД› masovД›jЕЎГ­ho odchodu vzdД›lanГЅch
jedincЕЇ. ChГЎpГЎnГ­ migrace vysoce kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly jako ztrГЎty vloЕѕenГЅch investic se
pak samozЕ™ejmД› promГ­tlo i do zГЎkladnГ­ho pЕ™Г­stupu stГЎtЕЇ k politikГЎm zamД›Е™enГЅm na
ovlivЕ€ovГЎnГ­ migrace talentЕЇ: zГЎkladnГ­m principem vЕЎech politik byla snaha zabrГЎnit migraci
nebo alespoЕ€ omezit jejГ­ rozsah, a to buДЏ motivacГ­ nebo silou (Brown 2000). ProtoЕѕe lidskГЅ
kapitГЎl bych chГЎpГЎn jako vlastnictvГ­ jedincЕЇ, byly i pЕ™Г­sluЕЎnГ© politiky primГЎrnД› zamД›Е™eny na
jednotlivce.
TradiДЌnГ­m politickГЅm instrumentem, kterГЅ mД›l zabrГЎnit odchodu kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly,
byla
snaha
kontrolovat
pohyb
tД›chto
osob.
TГ­m
se
mД›lo
pЕ™edchГЎzet
jejich
nekontrolovatelnГ©mu Гєniku do zahraniДЌГ­. Meyer a kol. (1997) vystopovali tЕ™i zГЎkladnГ­
strategie, jak snГ­Еѕit brain drain: restriktivnГ­ strategie, stimulujГ­cГ­ strategie a kompenzaДЌnГ­
strategie. RestriktivnГ­ strategie se zamД›Е™ovala na kladenГ­ pЕ™ekГЎЕѕek emigraci vzdД›lanГЅch lidГ­ ze
zemД›. StimulujГ­cГ­ strategie spoДЌГ­vala v cГ­lenГ©m poskytovГЎnГ­ zvlГЎЕЎtnГ­ch vГЅhod vybranГ©
skupinД› vysoce vzdД›lanГЅch obДЌanЕЇ zemД› s cГ­lem zvГЅЕЎit atraktivitu jejich mateЕ™skГ© zemД› a
odradit je tak od emigrace. KompenzaДЌnГ­ strategie se snaЕѕila snГ­Еѕit potenciГЎlnГ­ ztrГЎtu lidskГ©ho
kapitГЎlu poЕѕadovГЎnГ­m speciГЎlnГ­ch danГ­ (placenГ© buДЏ samotnГЅm vysoce vzdД›lanГЅ emigrantem,
nebo jeho budoucГ­ hostujГ­cГ­ zemГ­), kterГ© by finanДЌnД› kompenzovaly ztrГЎtu vniklou emigracГ­.
Pohled na migraci vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly se zГЎsadnД› zmД›nil v roce 1978, kdy byla
publikovГЎna studie United Nation Institute for Training and Research (Hansen 2004). Tato
studie shrnula vГЅsledky dlouhodobД›jЕЎГ­ch analГЅz migrace vysoce vzdД›lanГЅch. PoukГЎzala
pЕ™edevЕЎГ­m na skuteДЌnost, Еѕe migrace vysoce vzdД›lanГЅch je promД›nlivГЎ v ДЌase. UkГЎzalo se, Еѕe
mnoho z vysoce vzdД›lanГЅch expertЕЇ pobГЅvajГ­cГ­ch dlouhodobД› v zahraniДЌГ­ se po ДЌase vrГЎtilo
zpД›t do svГ© mateЕ™skГ© zemД› a jejich schopnosti, dovednosti a zkuЕЎenosti byly vyuЕѕГ­vГЎny k
rozvoji danГ© zemД›. Studie poukazovala na to, Еѕe to, co se mЕЇЕѕe v krГЎtkodobГ©m pohledu jevit
jako ztrГЎta, mЕЇЕѕe v dlouhodobД›jЕЎГ­m horizontu znamenat zisk. To byl zcela novГЅ pohled na
situaci: na migracГ­ mozkЕЇ se novД› nepohlГ­Еѕelo jiЕѕ jen jako na ztrГЎtu lidskГ©ho kapitГЎlu - brain
drain, nГЅbrЕѕ se migrace kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly v novГ©m svД›tle stГЎla potenciГЎlnГ­m
zdrojem zisku - brain gain. Pokud totiЕѕ doЕЎlo k reemigraci vzdД›lanГЅch lidГ­ po nД›jakГ©m obdobГ­
strГЎvenГ©m v zahraniДЌГ­ zpД›t do mateЕ™skГ© zemД›, pЕ™inesli si navrГЎtilci zkuЕЎenosti, znalost, knowhow, jazykovГ© kompetence, kontakty a ДЌasto i finanДЌnГ­ prostЕ™edky, kterГ© by nemohli nikdy
zГ­skat, pokud by zЕЇstali v mateЕ™skГ© zemi. PЕ™i studiu migraДЌnГ­ch drah vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­
8
se navГ­c ukГЎzalo, Еѕe ve velkГ©m poДЌtu pЕ™Г­padЕЇ lidГ© opouЕЎtД›jГ­ mateЕ™skou zemi jeЕЎtД› ve velmi
nГ­zkГ©m vД›ku a pЕ™inejmenЕЎГ­m ДЌГЎst studia absolvujГ­ aЕѕ v hostitelskГ© zemi, zpravidla za
finanДЌnГ­ho pЕ™ispД›nГ­ tamnГ­ch daЕ€ovГЅch poplatnГ­kЕЇ. To ponД›kud zpochybnilo tradiДЌnГ­
pЕ™edstavu o tom, Еѕe jedinГЅ, kdo migracГ­ ztrГЎcГ­ lidskГЅ kapitГЎl, jsou mateЕ™skГ© zemД›, protoЕѕe v
pЕ™Г­padД› nГЎvratu migrantЕЇ jeЕЎtД› v produktivnГ­m vД›ku to byla spГ­ЕЎe hostitelskГЎ zemД›, kterГЎ
investovala do lidskГ©ho kapitГЎlu a migracГ­ ho ztrГЎcela.
NovГ© chГЎpГЎnГ­ problematiky migrace vysoce vzdД›lanГЅch samozЕ™ejmД› podstatnД› ovlivnilo
strategie, kterГ© stГЎty pouЕѕГ­valy proto, aby ze svГ©ho pohledu "optimalizovaly" dopady migrace.
VyzdvihujГ­ se klady cirkulace mozkЕЇ (brain circulation), kterГЎ mimo jinГ© podporuje pozitivnГ­
vГЅmД›nu zkuЕЎenostГ­, znalostГ­, know-how. NД›kterГ© stГЎty zaДЌaly, vzhledem k pЕ™edchozГ­mu
vГЅvoji ponД›kud paradoxnД›, podporovat studium a doДЌasnГ© pobyty mladГЅch lidГ­ v zahraniДЌГ­.
ProtoЕѕe k cirkulaci mozkЕЇ dochГЎzГ­ jen za pЕ™edpokladu, Еѕe se vysoce kvalifikovanГ­ emigranti
do zemД› vrГЎtГ­, byl kladen mimoЕ™ГЎdnГЅ dЕЇraz na strategie vedoucГ­ k nГЎvratu migrantЕЇ po
zГ­skГЎnГ­ zkuЕЎenostГ­ zpД›t do vlasti. U studentЕЇ a stipendistЕЇ podporovanГЅch mateЕ™skou zemГ­ byl
zpravidla vyЕѕadovГЎn zГЎvazek nГЎvratu do vlasti po vyprЕЎenГ­ doby stipendia. Pro vД›dce a
vГЅzkumnГ­ky, kteЕ™Г­ v zahraniДЌГ­ pobГЅvali uЕѕ dlouhodobД›, byly zpravidla vytvГЎЕ™eny speciГЎlnГ­
programy, kterГ© je mД›ly motivovat k nГЎvratu. Politici zdrojovГЅch zemГ­ mД›li zprvu za cГ­l trvalГЅ
nГЎvrat emigrantЕЇ. ZkuЕЎenosti s realizacГ­ takovГЅch strategiГ­ ovЕЎem po nД›jakГ© dobД› ukГЎzaly, Еѕe
pЕЇvodnГ­ zГЎmД›ry se ve vД›tЕЎinД› zemГ­, zvlГЎЕЎtД› v tД›ch chudЕЎГ­ch, nepodaЕ™ilo realizovat. To vedlo k
myЕЎlence, Еѕe dlouhodobГЅ nГЎvrat nenГ­ nutnou podmГ­nkou, ale pЕ™Г­nosem pro mateЕ™skou zemi
mohou bГЅt i krГЎtkodobГ© nГЎvraty, kterГ© majГ­ formu pЕ™edГЎvГЎnГ­ know-how, zkuЕЎenostГ­,
navazování kontaktů…
NejvД›tЕЎГ­ problГ©my s brain drain mД›ly nejchudЕЎГ­ zemД›. NД›kterГ© zemД› nebyly schopnГ© strategii
podpory nГЎvratu vysoce vzdД›lanГЅch migrantЕЇ vЕЇbec realizovat, protoЕѕe nemД›ly potenciГЎlnГ­m
navrГЎtilcЕЇm co nabГ­dnout. Dokonce i ty zemД›, kterГ© byly schopnГ© prostЕ™ednictvГ­m speciГЎlnГ­ch
politik pЕ™ilГЎkat nД›kterГ© vД›dce a vГЅzkumnГ­ky zpД›t do vlasti, po ДЌase zjistily, Еѕe tato strategie
nemusГ­ bГЅt efektivnГ­. Zpravidla se jim totiЕѕ podaЕ™ilo zГ­skat navzdory vynaloЕѕenГЅm vysokГЅm
nГЎkladЕЇm jen malГЅ poДЌet reemigrantЕЇ. Vznikla otГЎzka, jakГЅm zpЕЇsobem vyuЕѕГ­t emigranty,
aniЕѕ by bylo potЕ™eba vynaloЕѕit vysokГ© nГЎklady na jejich nГЎvrat nebo dlouhodobД› ДЌekat, neЕѕ se
situace v zemi zlepЕЎГ­ natolik, Еѕe se emigranti zaДЌnou sami vracet. TakovГ© Е™eЕЎenГ­ bylo nalezeno
ve vyuЕѕitГ­ diaspory. Zjistilo se, Еѕe diaspory vysoce kvalifikovanГЅch krajanЕЇ mohou pЕ™ispГ­vat k
rozvoji mateЕ™skГ© zemД› bez toho, aniЕѕ by zde jejich pЕ™Г­sluЕЎnГ­ci museli nutnД› trvale pobГЅvat.
UkГЎzalo se naopak, Еѕe je pro mateЕ™skou zemi nД›kdy dokonce vГЅhodnД›jЕЎГ­, zЕЇstane-li jedinec ve
svГ© hostitelskГ© zemi. JestliЕѕe zГЎroveЕ€ udrЕѕuje kontakt se svou mateЕ™skou zemi, mЕЇЕѕe jeho
9
mateЕ™skГЎ zemД› vyuЕѕГ­vat spolu s nГ­ i sГ­tД›, do kterГЅch je zapojen.. Po nГЎvratu do mateЕ™skГ© zemД›
by jedinec mohl o tyto sГ­tД› pЕ™ijГ­t, a zГЎroveЕ€ by zemД› nemusela dokГЎzat vyuЕѕГ­t celГЅ jeho
potenciГЎl, kterГЅ by tak byl promarnД›n.
VД›dci, kteЕ™Г­ analyzovali migraci vysoce vzdД›lanГЅch, a posuzovali strategie, kterГ© rЕЇznГ© zemД›
pouЕѕГ­valy k ovlivnД›nГ­ migrace (Thorn, Holm-Nielsen 2006), pЕ™iЕЎli po letech studiГ­ s
vГЅznamnГЅm zjiЕЎtД›nГ­m, kterГ© opД›t zmД›nilo pohled na problematiku migrace mozkЕЇ.
Upozornili na skuteДЌnost, Еѕe vЕЎechny dosud pouЕѕГ­vanГ© strategie se zamД›Е™ovaly na zmГ­rnД›nГ­
dЕЇsledkЕЇ odchodu talentЕЇ do zahraniДЌГ­, aniЕѕ by Е™eЕЎily jejich pЕ™Г­ДЌiny. Snaha brГЎnit emigraci,
stejnД› jako snaha zГ­skat vzdД›lanГ© emigranty zpД›t do zemД›, nemД›ly ЕѕГЎdnГЅ vliv na odstranД›nГ­
pЕ™Г­ДЌin, kterГ© k emigraci vedly. V dЕЇsledku toho se zaДЌaly mnoЕѕit odbornГ© studie zamД›Е™enГ© na
identifikaci faktorЕЇ, kterГ© pЕ™ispГ­valy k rozhodnutГ­ zЕЇstat v mateЕ™skГ© zemi, emigrovat z nГ­,
eventuГЎlnД› se do nГ­ vrГЎtit. KromД› oДЌekГЎvanГ©ho vlivu rozdГ­lnГ©ho stupnД› ekonomickГ©
vyspД›losti mezi zemД›mi, kterГЅ je sГЎm o sobД› jednou z podstatnГЅch pЕ™Г­ДЌin mezinГЎrodnГ­
migrace, byla identifikovГЎna i Е™ada dalЕЎГ­ch faktorЕЇ, kterГ© mД›ly specifickГЅ vliv na migraci
vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­, a kterГ© bylo moЕѕnГ© konkrГ©tnГ­mi politikami v reГЎlnГ©m ДЌase ovlivnit.
Е lo pЕ™edevЕЎГ­m o kvalitu terciГЎrnГ­ho vzdД›lГЎvГЎnГ­, objem stГЎtnГ­ch dotacГ­ do vД›dy a vГЅzkumu,
ГєroveЕ€ a zpЕЇsob organizace vД›deckГ©ho vГЅzkumu, transparentnost pЕ™i udД›lovГЎnГ­ vГЅzkumnГЅch
grantů, kariérové možnosti nabízející se mladým vědcům, vybavení vědeckých pracovišť…
Tato zmД›na v chГЎpГЎnГ­ problematiky se opД›t promГ­tla do charakteru strategiГ­ pouЕѕГ­vanГЅch k
ovlivЕ€ovГЎnГ­ migrace vysoce vzdД›lanГЅch. CГ­lem strategiГ­ sice zЕЇstГЎvГЎ ovlivnД›nГ­ kariГ©rovГЅch a
migraДЌnГ­ch plГЎnЕЇ vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­, ale prostЕ™edky jsou jinГ©: jde pЕ™edevЕЎГ­m o zmД›nu
podmГ­nek, za jakГЅch vysoce vzdД›lanГ­ lidГ© ve svГЅch mateЕ™skГЅch zemГ­ch pracujГ­. Toto Е™eЕЎenГ­ je
hЕЇЕ™e realizovatelnГ©, je ovЕЎem univerzГЎlnД›jЕЎГ­ a mГЎ zГЎroveЕ€ dlouhodobД›jЕЎГ­ ГєДЌinky.
V poslednГ­ dobД› je stГЎle vГ­ce rozЕЎГ­Е™eno pЕ™esvД›dДЌenГ­, Еѕe k efektivnГ­m vГЅsledkЕЇm lze dojГ­t
pouze tehdy, budou-li vyuЕѕity vЕЎechny dostupnГ© strategie. V takovГ©m komplexnГ­m pojetГ­ se
doporuДЌuje kombinovat vЕЎechny znГЎmГ© programy a politiky k ovlivnД›nГ­ migrace vysoce
vzdД›lanГЅch. To zahrnuje jak opatЕ™enГ­ restriktivnГ­ (napЕ™. povinnГЎ nД›kolikaletГЎ praxe po
skonДЌenГ­ ЕЎkolnГ­ho vzdД›lГЎnГ­ nezbytnГЎ pro zГ­skГЎnГ­ atestace), tak stimulujГ­cГ­ (napЕ™. pЕ™ednostnГ­
vyЕ™Г­zenГ­ povolenГ­ k prГЎci a pobytu pro vysoce kvalifikovanГ© cizince), zamД›Е™enГ© na podporu
nГЎvratu (napЕ™. speciГЎlnГ­ reintegraДЌnГ­ programy a granty) i snahy zlepЕЎenГ­ vД›deckГ©ho prostЕ™edГ­
(napЕ™. zvГЅЕЎenГ© vГЅdaje na vД›du a vГЅzkum nebo daЕ€ovГ© Гєlevy pro soukromГ© investory
podporujГ­cГ­ vД›du). VД›tЕЎina zastГЎncЕЇ takovГЅch komplexnГ­ch strategiГ­ si je vЕЎak realisticky
vД›doma toho, Еѕe dosГЎhnout jejich cГ­lЕЇ nenГ­ jednoduchГ© a ani jich nenГ­ moЕѕno dosГЎhnout v
krГЎtkГ©m ДЌasovГ©m horizontu.
10
2. Politiky zamД›Е™enГ© na ovlivnД›nГ­ migrace vysoce
vzdД›lanГЅch
Politik snaЕѕГ­cГ­ch se ovlivnit migraci vysoce vzdД›lanГЅch existuje velkГ© mnoЕѕstvГ­. Meyer et al.
(1997) rozliЕЎujГ­ tЕ™i zГЎkladnГ­ typy tД›chto politik restriktivnГ­ (restrictive) majГ­cГ­ za cГ­l
znesnadnit emigraci z mateЕ™skГ© zemД›, kompenzaДЌnГ­ (compensatory) snaЕѕГ­cГ­ se o finanДЌnГ­
kompenzace pro zemД› ztrГЎcejГ­cГ­ vysoce vzdД›lanou pracovnГ­ sГ­lu migracГ­ a pobГ­dkovГ©
(incentive) majГ­cГ­ za cГ­l zatraktivnit moЕѕnost zЕЇstat v mateЕ™skГ© zemi. Lowell (2001) rozЕЎiЕ™uje
klasifikaci politik na šest různých typů, které nazývá „Šest R“. Ačkoliv užívá jiné termíny,
obdobnД› jako Meyer et al. odliЕЎuje politiky restriktivnГ­ (restriction), reparaДЌnГ­ (reparation) a
udrЕѕovacГ­ (retention), kromД› toho jeЕЎtД› vyДЌleЕ€uje politiky rekrutaДЌnГ­ (recruitment) zamД›Е™enГ©
za zГ­skГЎnГ­ vysoce kvalifikovanГЅch pracovnГ­kЕЇ z Е™ad cizincЕЇ, nГЎvratovГ© (return) zamД›Е™enГ© na
pЕ™itГЎhnutГ­ vlastnГ­ch vysoce vzdД›lanГЅch pracovnГ­kЕЇ ze zahraniДЌnГ­ zpД›t do zemД› a koneДЌnД›
politiky vyuЕѕГ­vГЎnГ­ emigrantЕЇ (resourcing expatriates) snaЕѕГ­cГ­ se o zГ­skГЎnГ­ znalostГ­,
technologiГ­, know-how, pЕ™Г­padnД› finanДЌnГ­ch prostЕ™edkЕЇ od pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇ vlastnГ­ vД›deckГ©
diaspory pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­. Lowell upozorЕ€uje, Еѕe jГ­m vyДЌlenД›nГ© typy politik zahrnujГ­
jak tradiДЌnГ­ migraДЌnГ­ politiky snaЕѕГ­cГ­ se ovlivnit samotnГЅ fyzickГЅ pohyb osob (restriction,
recruitment, retention, return), tak opatЕ™enГ­, kterГ© se nesnaЕѕГ­ ovlivnit fyzickГ© stД›hovГЎnГ­, ale
pouze zmenЕЎit jeho negativnГ­ dopady (reparation), pЕ™Г­padnД› vyuЕѕГ­t jeho potenciГЎlnГ­ch vГЅhod
(resourcing expatriates).
NaЕЎim hlavnГ­m cГ­lem je podat pЕ™ehled o politikГЎch, kterГ© majГ­ za cГ­l pЕ™itГЎhnout vysoce
vzdД›lanГ© lidi pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­, zvlГЎЕЎtД› vД›dce a vГЅzkumnГ­ky, zpД›t do zemД› pЕЇvodu.
ProtoЕѕe chceme, aby si ДЌtenГЎЕ™ mohl tyto informace zaЕ™adit do ЕЎirЕЎГ­ho kontextu, zmГ­nГ­me se
jeЕЎtД› krГЎtce o dalЕЎГ­ch typech politik pouЕѕГ­vanГЅch k ovlivnД›nГ­ migrace. InspirovГЎni existujГ­cГ­mi
klasifikacemi politik snaЕѕГ­cГ­ch se o ovlivnД›nГ­ migrace vysoce vzdД›lanГЅch a jejich dЕЇsledkЕЇ,
rozliЕЎujeme politiky restriktivnГ­, kompenzaДЌnГ­, stimulaДЌnГ­, rekrutaДЌnГ­ a nГЎvratovГ©. PrvnГ­ tЕ™i
vГ­cemГ©nД› odpovГ­dajГ­ kategoriГ­m, kterГ© odliЕЎili Meyer nebo Lowell. RekrutaДЌnГ­ a nГЎvratovГ©
politiky jsou si velmi podobnГ©, protoЕѕe se shodnД› snaЕѕГ­ o pЕ™itaЕѕenГ­ mozkЕЇ ze zahraniДЌГ­, a
nД›kdy je dokonce tД›ЕѕkГ© je vzГЎjemnД› odliЕЎit. PЕ™i rozsГЎhlГ©m empirickГ©m studiu existujГ­cГ­ch
politik jsme zjistili, Еѕe v praxi se rekrutaДЌnГ­ a nГЎvratovГ© politiky ДЌasto jen dvД› varianty tГ©hoЕѕ.
NД›kterГ© rekrutaДЌnГ­ programy jsou dokonce nastaveny tak, Еѕe je lze zГЎroveЕ€ pouЕѕГ­t jak pro
zГ­skГЎvГЎnГ­ vysoce kvalifikovanГЅch cizincЕЇ do zemД›, tak pro zГ­skГЎvГЎnГ­ vysoce vzdД›lanГЅch
emigrantЕЇ zpД›t do zemД› jejich pЕЇvodu. PЕ™esto jsme ovЕЎem tyto dva typy politik odliЕЎili.
11
NГЎvratovГ© politiky bГЅvajГ­ vzhledem k zamД›Е™enГ­ na vlastnГ­ obДЌany pobГЅvajГ­cГ­ v zahraniДЌГ­,
pЕ™Г­padnД› na vД›dce pochГЎzejГ­cГ­ ze zemД›, pЕ™eci jenom ДЌasto specifickГ©. Snahy o vyuЕѕitГ­
potenciГЎlu, jakГЅ pro zemi pЕЇvodu pЕ™edstavujГ­ vД›deckГ© diaspory v zahraniДЌГ­, nepovaЕѕujeme za
politiky ovlivЕ€ujГ­cГ­ migraci. EventuГЎlnГ­ zГЎjemce o podrobnД›jЕЎГ­ informace o politikГЎch
zamД›Е™enГЅch na vyuЕѕitГ­ diaspornГ­ch vД›deckГЅch sГ­tГ­ k pЕ™enosu znalostГ­ a knot-how odkazujeme
na prГЎci KosteleckГЎ et al (2007).
2.1. RestriktivnГ­, kompenzaДЌnГ­ a stimulaДЌnГ­ politiky
Jakmile zaДЌaly stГЎty pociЕҐovat negativnГ­ dЕЇsledky emigrace vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­, jednou
z prvnГ­ch jejich reakcГ­ byla snaha o omezenГ­ emigrace nД›jakГЅm typem restriktivnГ­ politiky.
Smyslem takovГ© politiky je ztГ­Еѕit, oddГЎlit nebo zcela zamezit migraci talentЕЇ ze zemД› jejich
pЕЇvodu do zahraniДЌГ­. VД›tЕЎina restriktivnГ­ch politik vznikГЎ z iniciativy zdrojovГЅch zemГ­, ve
kterГЅch se negativnГ­ dЕЇsledky brain drain projevujГ­ nejviditelnД›ji. NД›kdy se ovЕЎem imigraci, a
to i imigraci kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly, z rЕЇznГЅch dЕЇvodЕЇ a rЕЇznГЅmi prostЕ™edky brГЎnГ­ i
cГ­lovГ© zemД›.
ZdrojovГ© zemД› ДЌasto pЕ™irozenД› tГ­hly k pЕ™ijetГ­ nД›kterГЅch z restriktivnГ­ch opatЕ™enГ­ majГ­cГ­ch za
nГЎsledek omezenГ­ brain drain. Teoreticky existuje celГЎ ЕЎkГЎla potenciГЎlnД› pouЕѕitelnГЅch
opatЕ™enГ­. NejpЕ™Г­snД›jЕЎГ­ restriktivnГ­ opatЕ™enГ­, kterГ© ovЕЎem pЕ™ijГ­majГ­ jen totalitnГ­ reЕѕimy
(napЕ™Г­klad v minulosti vД›tЕЎina zemГ­ bГЅvalГ©ho "socialistickГ©ho bloku"), spoДЌГ­vГЎ v ГєplnГ©m
uzavГ­rГЎnГ­ hranic. Tento zpЕЇsob Е™eЕЎenГ­ je extremistickГЅ a pro demokratickГ© zemД›
neakceptovatelnГЅ. RestriktivnГ­ opatЕ™enГ­ proto vД›tЕЎinou mГ­vajГ­ mГ­rnД›jЕЎГ­ formy. NД›kterГ© zemД›
kupЕ™Г­kladu umoЕѕЕ€ujГ­ svГЅm obДЌanЕЇm vycestovГЎnГ­ za pracГ­ do zahraniДЌГ­ jen na povolenГ­ a po
splnД›nГ­ urДЌitГЅch podmГ­nek. TakovГЎ praxe byla po lГ©ta napЕ™Г­klad v JiЕѕnГ­ Koreji (Puri, Ritzema
1999).
NД›kdy jsou restriktivnГ­ politiky jeЕЎtД› mГ©nД› nГЎpadnГ©. NД›kterГ© zemД› napЕ™Г­klad vyЕѕadujГ­, aby
jejich obДЌanГ© (speciГЎlnД› zamД›stnanci nД›kterГЅch profesГ­) pracovali po studiГ­ch ve svГ© mateЕ™skГ©
zemi urДЌitou stГЎtem stanovenou dobu a naplnili tak jakousi morГЎlnГ­ povinnost ke svГ© vlasti.
Tento jev se nazГЅvГЎ odloЕѕenГЎ migrace. JeЕЎtД› sofistikovanД›jЕЎГ­ je obdobnГЎ strategie, ve kterГ© je
pracovnГ­ povinnost pЕ™Г­mo souДЌГЎstГ­ vzdД›lГЎvГЎnГ­. V tomto pЕ™Г­padД› jedinec zГ­skГЎvГЎ ГєplnГЅ
kvalifikaДЌnГ­ diplom aЕѕ po splnД›nГ­ minimГЎlnГ­ dГ©lky praxe (Cohen 1996). BohatГ© zkuЕЎenosti s
tГ­mto pЕ™Г­stupem mГЎ napЕ™Г­klad JiЕѕnГ­ Afrika. Ale i v ДЊeskГ© republice musГ­ kupЕ™Г­kladu lГ©kaЕ™,
kterГЅ by chtД›l pracovat v zahraniДЌГ­ a nechtД›l by bГЅt odkГЎzГЎn pouze na prГЎci pod odbornГЅm
dozorem jinГ©ho lГ©kaЕ™e, zГ­skat nejdЕ™Г­ve atestaci. Tu nelze zГ­skat jinak neЕѕ nД›kolikaletou
12
nepЕ™Г­liЕЎ dobЕ™e placenou pracГ­ v mateЕ™skГ© zemi. PoЕѕadovat po absolventech, aby po skonДЌenГ­
studia jeЕЎtД› nД›kolik let pracovali na nД›kterГ©m domГЎcГ­m pracoviЕЎti, mГЎ kromД› pЕ™Г­mГ©ho
pozitivního efektu pro domácí ekonomiku (získání „levné a kvalifikované pracovní síly“)
často ještě další efekt – čím déle absolvent pracuje v mateřské zemi, tím více získá pracovních
kontaktЕЇ a zkuЕЎenostГ­, a tГ­m je menЕЎГ­ je pravdД›podobnost, Еѕe bude chtГ­t emigrovat.
Nejen zdrojovГ© zemД›, ale mnohdy i cГ­lovГ© zemД› v minulosti zavГЎdД›ly restriktivnГ­ opatЕ™enГ­
znesnadЕ€ujГ­cГ­ kvalifikovanГЅm imigrantЕЇm pЕ™Г­stup na pracovnГ­ trhy (Cohen 1996).
RestriktivnГ­ opatЕ™enГ­ spoДЌГ­vala napЕ™Г­klad ve zpЕ™Г­snД›nГЅch imigraДЌnГ­ zГЎkonech, speciГЎlnГ­ch
vГ­zech umoЕѕЕ€ujГ­cГ­ch prГЎci jen na omezenou dobu, pЕ™Г­padnД› zabraЕ€ujГ­cГ­ch opakovanГ©mu
vstupu do zemД› za ГєДЌelem prГЎce (Lowell 2001), ale takГ© v neochotД› akceptovat diplomy
zГ­skanГ© v jinГЅch zemГ­ch a zavГЎdД›nГ­ povinnostГ­ doplnit si vzdД›lГЎnГ­ a zГ­skat certifikГЎt na mГ­stnГ­
ЕЎkole v cГ­lovГ© zemi. Tato opatЕ™enГ­ byla sice motivovГЎna pЕ™edevЕЎГ­m snahou o ochranu
pracovnГ­ch mГ­st pro mГ­stnГ­ vysoce vzdД›lanГ© obyvatelstvo a ke zvГЅЕЎenГ­ flexibility pracovnГ­ho
trhu v hostitelskГЅch zemГ­ch (v pЕ™Г­padД› rostoucГ­ poptГЎvky najmout dalЕЎГ­ kvalifikovanГ©
zamД›stnance v zahraniДЌГ­, v pЕ™Г­padД› klesajГ­cГ­ poptГЎvky jim neprodlouЕѕit vГ­za a poslat je zpД›t
do mateЕ™skГ© zemД›) a nikoliv starostГ­ o zmГ­rnД›nГ­ potenciГЎlnГ­ch negativnГ­ch dЕЇsledkЕЇ emigrace
vysoce vzdД›lanГЅch pracovnГ­kЕЇ v emigraДЌnГ­ch zemГ­ch, pЕ™esto pЕЇsobila v tomto smД›ru.
ZvlГЎЕЎtnГ­m pЕ™Г­padem restriktivnГ­ politiky ze strany hostitelskГ© zemД› je udД›lovГЎnГ­ speciГЎlnГ­ch
vГ­z typu J-1 v USA, kterГ© umoЕѕnГ­ vД›dcЕЇm, vГЅzkumnГ­kЕЇm a studentЕЇm pobГЅvat v USA aЕѕ po
dobu nД›kolika let, ale po vyprЕЎenГ­ jejich platnosti se jejich drЕѕitelГ© musГ­ vrГЎtit zpД›t do svГ©
vlasti a nemohou po dobu nejmГ©nД› dvou let zГ­skat ЕѕГЎdnГ© jinГ© americkГ© pobytovГ© vГ­zum ani
ЕѕГЎdat o povolenГ­ k trvalГ©mu pobytu v USA.
CelkovД› lze konstatovat, Еѕe pЕ™Г­jГ­mГЎnГ­ restriktivnГ­ch politik nevedlo k dlouhodobГЅm
efektivnГ­m vГЅsledkЕЇm jiЕѕ jen proto, Еѕe restriktivnГ­ opatЕ™enГ­ majГ­ odstraЕЎujГ­cГ­ ГєДЌinek vД›tЕЎinou
jen krГЎtkodobГЅ. V 90. letech dvacГЎtГ©ho stoletГ­ navГ­c doЕЎlo k Е™adД› ekonomickГЅch a politickГЅch
zmД›n, kterГ© mД›ly velkГЅ vliv na pohyb kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly. Byla ukonДЌena studenГЎ
vГЎlka, padly mnohГ© politickГ© pЕ™ekГЎЕѕky volnГ©mu pohybu zboЕѕГ­, zesГ­lily poЕѕadavky na volnГЅ
pohyb kapitГЎlu, ale takГ© pracovnГ­ sГ­ly. StГЎty v mnoha rЕЇznГЅch regionech podepsaly dohody
garantujГ­cГ­ svobodnГЅ pohyb kapitГЎlu, pracovnГ­ sГ­ly a zboЕѕГ­ pЕ™es nГЎrodnГ­ hranice. V novГ©
situaci majГ­ cГ­lovГ© zemД› migraci tendenci Е™adu restriktivnГ­ch opatЕ™enГ­ ruЕЎit, protoЕѕe zemД›,
kterГ© by je pouЕѕГ­valy, by ztrГЎcely konkurenceschopnost v soutД›Еѕi o talenty. StГЎle bД›ЕѕnД›jЕЎГ­ je
naopak snaha bariГ©ry migrace vysoce vzdД›lanГЅch na stranД› cГ­lovГЅch zemГ­ odstraЕ€ovat, vГ­ce
nД›Еѕ kdykoliv dЕ™Г­ve jsou uznГЎvГЎny zahraniДЌnГ­ vysokoЕЎkolskГ© diplomy a ДЌastД›jЕЎГ­ je uznГЎvГЎnГ­
mezinГЎrodnГ­ch certifikГЎtЕЇ potvrzujГ­cГ­ch urДЌitou ГєroveЕ€ kvalifikace (Cohen 1996).
13
AplikovГЎnГ­ tzv. kompenzaДЌnГ­ politiky spoДЌГ­vajГ­cГ­ ve zdaЕ€ovГЎnГ­ Гєniku mozkЕЇ prostЕ™ednictvГ­m
speciГЎlnГ­ danД›, kterou by mateЕ™skГ© zemi zaplatil buДЏ sГЎm emigrant nebo jeho hostujГ­cГ­ zemД›,
bylo poprvГ© navrЕѕeno v sedmdesГЎtГЅch letech 20. stoletГ­ v USA pЕЇsobГ­cГ­m ekonomem
indickГ©ho pЕЇvodu Bhagwatim (1972). Bhagwati navrhnul, aby buДЏ hostujГ­cГ­ zemД› nebo
samotnГЅ emigrant zaplatili mateЕ™skГ© zemi speciГЎlnГ­ daЕ€, kterГЎ by jГ­ kompenzovala ztrГЎtu
vzniklou odchodem tohoto jedince do zahraniДЌГ­. Bhagwati argumentoval, Еѕe mateЕ™skГЎ zemД›
musela vloЕѕit veЕ™ejnГ© prostЕ™edky do vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu, kterГ© budoucГ­ vzdД›lanГЅ emigrant
bД›hem svГ©ho studia vyuЕѕГ­val, mД›l by tedy jako uЕѕivatel za tuto sluЕѕbu nД›jakou formou
zdanД›nГ­ zaplatit i v pЕ™Г­padД›, Еѕe Еѕije v jinГ© zemi a svГ© mateЕ™skГ© zemi jinak ЕѕГЎdnГ© danД› neplatГ­.
NГЎvrh poЕѕadoval nezГЎvislГЅ dohled OSN nad takovГЅm systГ©mem, spoluprГЎci finanДЌnГ­ch ГєЕ™adЕЇ
v hostitelských zemích, uvažoval jen o zdanění „profesionálů“, tedy lidi s vysokým
vzdД›lГЎnГ­m, migrujГ­cГ­ch z rozvojovГ© zemД› do bohatГ© zemД› a omezoval vГЅbД›r danД› jen na
urДЌitou dobu po pЕ™Г­jezdu emigranta do zemД› (Bhagwati 1976). ZapojenГ­ OSN do systГ©mu takГ©
umožňovalo odlišit „zkorumpované a diktátorské země“, které by žádnou daň od svých
emigrantЕЇ nedostГЎvaly.
PodobnГЅ nГЎzor podpoЕ™il i nigerijskГЅ vД›dec Emeagwali (2003). Podle nД›j je velmi
nespravedlivГ©, a to pЕ™edevЕЎГ­m vЕЇДЌi rozvojovГЅm zemГ­m, Еѕe ve svД›tД› neexistujГ­ pravidla, kterГЎ
by regulovala "obchodovГЎnГ­" s pracovnГ­ sГ­lou, zatГ­mco existuje mnoho pravidel regulujГ­cГ­
mezinГЎrodnГ­ obchod s ostatnГ­mi komoditami. Z rozvojovГЅch zemГ­ch odchГЎzГ­ vzdД›lanГЎ
pracovnГ­ sГ­la do zahraniДЌГ­, aniЕѕ by z toho mohla zemД›, kde byla tato pracovnГ­ sГ­la
vyprodukovГЎna, jakГЅmkoliv zpЕЇsobem profitovat. RozvojovГ© zemД› se tak dostГЎvajГ­ do
zaДЌarovanГ©ho kruhu, za relativnД› vysokГ© nГЎklady produkujГ­ vysoce kvalifikovanou pracovnГ­
sГ­lu, kterГЎ v produktivnГ­m vД›ku opouЕЎtГ­ svou zemi a zaplЕ€uje mezery v pracovnГ­m trhu
vyspД›lГЅch zemГ­, ДЌГ­mЕѕ se rozdГ­l mezi rozvojovГЅmi zemД›mi a vyspД›lГЅmi zemД›mi dГЎle
prohlubuje. Emeagwali je zastГЎncem systГ©mu, kterГЅ nazГЅvГЎ Brain Gain Tax, kterГЅ by
umoЕѕЕ€oval, aby zemД›, kterГ© pracovnГ­ sГ­lu vyprodukovaly, mД›ly nГЎrok na urДЌitou formu
kompenzace, odejde-li pracovat do zahraniДЌГ­. Emeagwali (2003) argumentuje skuteДЌnostГ­, Еѕe
jen USA kaЕѕdoroДЌnД› vydГЎvГЎ 135000 H1-B vГ­z pro nejlepЕЎГ­ zahraniДЌnГ­ vД›dce. Tito lidГ©
pЕ™ispГ­vajГ­ do americkГ©ho daЕ€ovГ©ho systГ©mu, pozitivnД› ovlivЕ€ujГ­ produktivitu prГЎce v USA,
aniЕѕ by hostitelskГЎ zemД› nesla jakГ©koliv nГЎklady na jejich vzdД›lГЎvГЎnГ­ a vГЅchovu. V praxi by
systГ©m mohl vypadat napЕ™Г­klad tak, Еѕe by ГєЕ™ady cГ­lovГ©ho stГЎtu migrace kaЕѕdoroДЌnД› vyplatily
mateЕ™skГ© zemi jednorГЎzovou daЕ€ ve vГЅЕЎce napЕ™Г­klad jednoho mД›sГ­ДЌnГ­ho platu vzdД›lanГ©ho
imigranta.
14
KromД› samotnГ©ho faktu, Еѕe bylo zdaЕ€ovГЎnГ­ vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ povaЕѕovГЎno za
spravedlivГ©, mД›l by navrhovanГЅ systГ©m jeЕЎtД› jeden dalЕЎГ­ pozitivnГ­ vedlejЕЎГ­ efekt pro chudЕЎГ­
zemД›: zvyЕЎovГЎnГ­m zdanД›nГ­ by sniЕѕoval potenciГЎlnГ­ pЕ™Г­jmy vysoce vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ
v zahraniДЌГ­, a tak zmenЕЎoval poДЌty vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ (Wilson 2005). NГЎvrhy tohoto typu
se vЕЎak nesetkaly s pЕ™Г­liЕЎ kladnГЅm pЕ™ijetГ­m mezi politiky, a byly takГ© hojnД› kritizovГЎny
pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky akademickГ© komunity. PrvnГ­ nГЎmitka spoДЌГ­vala v tom, Еѕe je nГЎvrh obtГ­ЕѕnД›
prakticky realizovatelnГЅ, neboЕҐ je velmi sloЕѕitГ© finanДЌnД› vyДЌГ­slit ztrГЎtu, kterГЎ zdrojovГ© zemi
odchodem pracovní síly vznikla. Další námitka byla legalistická – emigrant pracující v cílové
zemi by platil vД›tЕЎГ­ danД› neЕѕ jeho mГ­stnГ­ kolega vykonГЎvajГ­cГ­ stejnou prГЎci, coЕѕ by v Е™adД›
zemГ­ bylo povaЕѕovГЎno za neГєstavnГ­ diskriminaci (Wilson 2005). Jako problГ©m byla vidД›na
takГ© skuteДЌnost, Еѕe Е™ada vysoce vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ zГ­skala ДЌГЎst svГ©ho vzdД›lГЎnГ­ aЕѕ
v hostitelskГ© zemi, ДЌasto za pЕ™ispД›nГ­ mГ­stnГ­ch daЕ€ovГЅch poplatnГ­kЕЇ. V pЕ™Г­padД› striktnГ­ho
chГЎpГЎnГ­ vzdД›lГЎnГ­ jako veЕ™ejnГ© sluЕѕby poskytovanГ© stГЎtem, za kterou mГЎ bГЅt dodateДЌnД›
zaplaceno formou zdanД›nГ­, by mohly hostitelskГ© zemД› vznГ©st nГЎroky na finanДЌnГ­ kompenzace,
kterГ© by jim pokryly nГЎklady spojenГ© se vzdД›lГЎvГЎnГ­m budoucГ­ch imigrantЕЇ. VГЅsledky studiГ­,
kterГ© zaДЌaly emigraci vysoce vzdД›lanГЅch zkoumat z hlediska nГЎkladЕЇ a vГЅnosЕЇ pro zemД›
pЕЇvodu a hostitelskГ© zemД›, pohled na kompenzaДЌnГ­ politiku jeЕЎtД› zkomplikovaly. Е�ada z nich
totiЕѕ tvrdГ­, Еѕe zemД› pЕЇvodu majГ­ z emigrace Е™adu ekonomickГЅch vГЅhod, napЕ™. pЕ™Г­liv penД›z od
emigrantЕЇ, pЕ™Г­stup k technologiГ­m nebo zvД›tЕЎenГЅ zГЎjem domГЎcГ­ho obyvatelstva o vzdД›lГЎnГ­ a
investice do lidskГ©ho kapitГЎlu (Stark, Wang 2002). NД›kteЕ™Г­ kritikovГ© namГ­tali, Еѕe by
rozvojovГ© zemД› mohly zneuЕѕГ­vat daЕ€ovГ© pЕ™Г­jmy od emigrantЕЇ (Wilson 2005), nebo
povaЕѕovali za nemorГЎlnГ­, aby mД›ly diktГЎtorskГ© zemД› moЕѕnost zdaЕ€ovat pЕ™Г­jmy emigrantЕЇ,
kteЕ™Г­ ze zemД› odeЕЎli kvЕЇli nespokojenosti s vГЅkonem vlГЎdy, a takГ© upozorЕ€ovali na to, Еѕe lidГ©
by měli mít možnost „hlasovat nohama“ a odejít ze země, pokud jsou v ní nespokojeni
(Hufbauer 1989).
V praxi se nГЎvrhy na aplikaci kompenzaДЌnГ­ politiky pЕ™Г­liЕЎ neuplatnily, ДЌГЎsteДЌnД› pro odpor
hostitelskГЅch zemГ­ a samotnГЅch emigrantЕЇ, ДЌГЎsteДЌnД› pro obtГ­Еѕnou praktickou realizovatelnost.
VГЅjimeДЌnД› byly nД›kterГ© prvky tГ©to politiky realizovГЎny v nД›kterГЅch rozvojovГЅch zemГ­ch.
KupЕ™Г­kladu JiЕѕnГ­ Korea, nebo FilipГ­ny vydГЎvaly povolenГ­ k prГЎci v zahraniДЌГ­ zГЎjemcЕЇm jen za
pЕ™edpokladu, Еѕe se zavГЎЕѕГ­ posГ­lat zpД›t do zemД› minimГЎlnД› urДЌitГ© procento svГ©ho platu (Puri,
Ritzema 1999). To bylo vЕЎak moЕѕnГ© jen za pЕ™edpokladu, Еѕe zemД› si drЕѕely kontrolu nad
migracГ­ jako takovou, a navГ­c tuto politiku neЕЎlo aplikovat na migranty s vysokГЅm vzdД›lГЎnГ­m.
Jistou inspiraci kompenzaДЌnГ­ politikou lze spatЕ™it i v nД›kterГЅch daЕ€ovГЅch pravidlech v USA.
15
TamnГ­ finanДЌnГ­ ГєЕ™ad (Internal Revenue Service, IRS) totiЕѕ umoЕѕЕ€uje drЕѕitelЕЇm nД›kterГЅch
speciГЎlnГ­ch vГ­z pracujГ­cГ­ch v USA, aby svГ© pЕ™Г­jmy zГ­skanГ© v USA zdaЕ€ovali v mateЕ™skГ© zemi.
DaЕ€ovГ© systГ©my v rozvojovГЅch zemГ­ch vЕЎak na tuto variantu nejsou pЕ™ipraveny, a proto je
placenГ­ danГ­ v zemi pЕЇvodu pro vД›tЕЎinu emigrantЕЇ finanДЌnД› velmi nevГЅhodnГ©, a drtivГЎ vД›tЕЎina
z nich moЕѕnost, kterГЎ se jim nabГ­zГ­, nevyuЕѕГ­vГЎ.
CГ­lem stimulaДЌnГ­ch politik je udrЕѕet vysoce vzdД›lanou pracovnГ­ sГ­lu doma prostЕ™ednictvГ­m
rЕЇznГЅch stimulЕЇ, kterГ© by zatraktivnily jejich profesionГЎlnГ­ pЕЇsobenГ­ v mateЕ™skГ© zemi.
StimulaДЌnГ­ politiky snaЕѕГ­cГ­ se vytvГЎЕ™et atraktivnД›jЕЎГ­ prostЕ™edГ­ pro udrЕѕenГ­ kvalifikovanГ© sГ­ly v
mateЕ™skГ© zemi jsou tГ©mД›Е™ vЕѕdy organizovГЎny samotnГЅmi stГЎty, jichЕѕ se potenciГЎlnГ­ emigrace
vysoce vzdД›lanГЅch mЕЇЕѕe negativnД› dotГЅkat. VГЅjimeДЌnД› se na takovГЅch politikГЎch a
programech podГ­lejГ­ i mezinГЎrodnГ­ organizace a soukromГЅ sektor. Je to ovЕЎem zpravidla
jenom v pЕ™Г­padД›, Еѕe je tГ­mto zpЕЇsobem nutno Е™eЕЎit nД›jakГЅ akutnГ­ problГ©m. PЕ™Г­kladem takovГ©
politiky je program, kterГЅ byl 12. dubna 2005 za vzГЎjemnГ© spoluprГЎce UNESCO, firmy
Hewlett Packard a University Sv. Cyrila a MetodД›je v makedonskГ©m Skopje odstartovГЎn
program pod nГЎzvem Piloting Solutions for Alleviating Brain Drain in South East Europe3.
Tento program vznikl jako reakce na skuteДЌnost, Еѕe poДЌty vД›dcЕЇ a inЕѕenГЅrЕЇ v danГ© oblasti
JihovГЅchodnГ­ Evropy klesly v obdobГ­ mezi roky 1995-2000 o 70 %. V roce 1995 bylo v danГ©
oblasti 1332 vГЅzkumnГ­kЕЇ a inЕѕenГЅrЕЇ na milion obyvatel a v roce 2000 toto ДЌГ­slo pokleslo na
337 tД›chto pracovnГ­kЕЇ na milion obyvatel. HlavnГ­m cГ­lem projektu bylo podpoЕ™it mladГ©
vД›dce, aby zЕЇstali v Makedonii a kooperovali s makedonskou zahraniДЌnГ­ diasporou.
ProstЕ™edkem k dosaЕѕenГ­ tohoto cГ­le jsou investice do poДЌГ­taДЌovГЅch technologiГ­ ve Skopje a
"seed money" na financovГЎnГ­ vГЅmД›nnГЅch zahraniДЌnГ­ch pobytЕЇ. VД›dci tak budou propojeni se
svГЅmi kolegy v zahraniДЌГ­. Budou moci sdГ­let informace, hledat zahraniДЌnГ­ partnery a zdroje
financГ­ pro vГЅzkum. SouДЌГЎsti programu je vytvoЕ™enГ­ interaktivnГ­ch webovГЅch strГЎnek pro
vzГЎjemnou diskusГ­ a interakci mezi makedonskГЅmi vД›dci ЕѕijГ­cГ­mi v zahraniДЌГ­ a Makedonii.
CelГЅ program je primГЎrnД› zamД›Е™enГЅ na IT technologie, zvlГЎЕЎtД› technologie typu grid.
PodobnГ© projekty jsou realizovГЎny i V BosnД› a HercegovinД›, Chorvatsku, ДЊernГ© HoЕ™e a
Srbsku. JinГЅm pЕ™Г­kladem stimulaДЌnГ­ politiky specificky zamД›Е™enГ© na prvenci emigrace vysoce
vzdД›lanГЅch je kupЕ™Г­kladu politika VelkГ© BritГЎnie, kterГЎ se snaЕѕГ­ udrЕѕet absolventy
pedagogickГЅch fakult v BritГЎnii a odradit je od hledГЎnГ­ lukrativnД›jЕЎГ­ho mГ­sta v zahraniДЌГ­ tГ­m,
Еѕe absolventЕЇm, kteЕ™Г­ zaДЌnou uДЌit v britskГЅch ЕЎkolГЎch, odpouЕЎtГ­ splГЎcenГ­ pЕЇjДЌek na studium
(Smither, McGreal 2001). NД›mecko poskytuje speciГЎlnГ­ granty zahraniДЌnГ­m vД›dcЕЇm, kteЕ™Г­
3
http://portal.unesco.org/es/ev.php-URL_ID=27011&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
16
vybudujГ­ v NД›mecku svoje vГЅzkumnГ© skupiny, do nichЕѕ jsou zapojeni nД›meДЌtГ­
postdoktorandi. Existence takovГ© vГЅzkumnГ© skupiny v NД›mecku je prevencГ­ proti odchodu
mladГЅch nД›meckГЅch vД›dcЕЇ za obdobnГЅmi pЕ™Г­leЕѕitostmi do zahraniДЌГ­ (Metzke 2001).
2.2. RekrutaДЌnГ­ politiky
Zatímco všechny výše zmíněné politiky – restriktivní, kompenzační a stimulační – shodně
usilovaly o omezenГ­ migrace vysoce vzdД›lanГЅch, a tГ­m k omezenГ­ problГ©mu s Гєnikem mozkЕЇ,
v poslednГ­ch nД›kolika desetiletГ­ch se zaДЌaly postupnД› stГЎle vГ­ce prosazovat politiky, kterГ© se
naopak snaЕѕily migraci vysoce vzdД›lanГЅch povzbudit. Tyto politiky byly samozЕ™ejmД›
aplikovГЎny potenciГЎlnГ­mi cГ­lovГЅmi zemД›mi, kterГ© nezajГ­mal problГ©m Гєniku mozkЕЇ, ale jejichЕѕ
primГЎrnГ­ snahou bylo pЕ™itГЎhnout do zemД› co nejvГ­ce vysoce vzdД›lanГЅch imigrantЕЇ, a zlepЕЎit
tak svoji vlastnГ­ konkurenceschopnost ve svД›tД›, v nД›mЕѕ ekonomickГЅ ГєspД›ch stГЎle vГ­ce zГЎvisГ­
na rozvoji vД›dy a techniky, dostatku vysoce kvalifikovanГЅch jedincЕЇ, inovacГ­ch a produkci a
aplikaci znalostГ­. V tГ©to kapitole se nejprve zamД›Е™Г­me na politiky, kterГ© jsou vГЅhradnД›
zamД›Е™eny na rekrutovГЎnГ­ vysoce vydД›lanГЅch cizincЕЇ do klГ­ДЌovГЅch oborЕЇ v cГ­lovГ© zemi.
V dalЕЎГ­ kapitole se budeme podrobnД› vД›novat politikГЎm, kterГ© jsou zacГ­leny na povzbuzenГ­
nГЎvratu pracovnГ­kЕЇ s nejvyЕЎЕЎГ­ kvalifikacГ­, zvlГЎЕЎtД› vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ, ze zahraniДЌГ­ zpД›t do
vlasti. Je tЕ™eba jeЕЎtД› jednou upozornit, Еѕe toto rozliЕЎenГ­ je do jistГ© mГ­ry umД›lГ©, v praxi je totiЕѕ u
nД›kterГЅch politik a programЕЇ nesnadnГ© rozliЕЎit, zda jsou zamД›Е™eny na rekrutaci cizincЕЇ, nebo
na pЕ™itaЕѕenГ­ lidГ­ pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ zpД›t do vlasti. NД›kterГ© politiky a programy jsou pЕ™Г­mo
definovГЎny tak, Еѕe umoЕѕЕ€ujГ­ pouЕѕitГ­ v obou zmГ­nД›nГЅch pЕ™Г­padech.
PoptГЎvka po vysoce vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­le se v mnoha prosperujГ­cГ­ch ekonomikГЎch den ode
dne zvyЕЎuje, coЕѕ je jednГ­m z pozitivnГ­ch ukazatelЕЇ rostoucГ­ho ekonomickГ©ho vГЅvoje, zГЎroveЕ€
vЕЎak tato poptГЎvka nenГ­ ve vД›tЕЎinД› zemГ­ saturovГЎna adekvГЎtnГ­ nabГ­dkou, coЕѕ vzbuzuje urДЌitГ©
obavy. MnohГ© zemД› proto dnes stojГ­ pЕ™ed otГЎzkou, jakГЅm zpЕЇsobem zajistit pro potЕ™eby
ekonomiky dostateДЌnГ© mnoЕѕstvГ­ vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГЅch pracovnГ­kЕЇ, jejichЕѕ alarmujГ­cГ­
nedostatek se projevuje pЕ™edevЕЎГ­m v nД›kterГЅch specifickГЅch a zГЎroveЕ€ klГ­ДЌovГЅch oborech jako
jsou pЕ™Г­rodnГ­ vД›dy a inЕѕenГЅrstvГ­.
ProДЌ je vД›dcЕЇ takovГЅ nedostatek? DЕЇvodЕЇ je hned nД›kolik. NejvГЅznamnД›jЕЎГ­m faktorem je jiЕѕ
zmГ­nД›nГЎ prudce rostoucГ­ poptГЎvka po tД›chto jedincГ­ch. Tuto poptГЎvku nelze jednoduЕЎe "ze
dne na den" naplnit, neboЕҐ lidГ­, kteЕ™Г­ majГ­ potЕ™ebnГ© schopnosti je v populaci jen urДЌitГ©
limitovanГ© procento. K jejich prГЎci je navГ­c potЕ™eba vysoce odbornГ©ho vzdД›lГЎnГ­, kterГ©ho lze
dosГЎhnout jedinД› mnohaletГЅm studiem. UrДЌitou roli hraje i nГ­zkГЎ mГ­ra porodnosti ve vД›tЕЎinД›
17
vyspД›lГЅch zemГ­, kterГЎ se mimo jinГ© negativnД› promГ­tГЎ do relativnД› nГ­zkГ©ho absolutnГ­ho poДЌtu
studentЕЇ. JednГ­m z nejzГЎvaЕѕnД›jЕЎГ­ch dЕЇvodЕЇ je vЕЎak stГЎle menЕЎГ­ zГЎjem mladГЅch lidГ­ o
výzkumnou práci (Cosa succede… 2001), neboť studium příslušných vědních oborů je
obecnД› povaЕѕovГЎno za velmi ДЌasovД› a intelektuГЎlnД› nГЎroДЌnГ©, pЕ™itom sociГЎlnГ­ reputace a
finanДЌnГ­ ohodnocenГ­ vД›dce nenГ­ vzhledem k nГЎroДЌnosti a dГ©lce studia adekvГЎtnГ­.
Nedostatek vД›dcЕЇ pЕ™imД›l pЕ™edstavitele stГЎtЕЇ zvaЕѕovat moЕѕnosti importu tohoto lidskГ©ho
kapitГЎlu ze zahraniДЌГ­. To by hostitelskГЅm zemГ­m pЕ™ineslo Е™adu pozitiv. PЕ™ednД› by se jednalo o
ekonomicky vysoce efektivnГ­ poДЌin, neboЕҐ by hostitelskГ© zemi odpadla velkГЎ ДЌГЎst nГЎkladЕЇ na
vzdД›lГЎvГЎnГ­ tД›chto jedincЕЇ, kterГ© by bylo z velkГ© ДЌГЎsti hrazeno z cizГ­ch zdrojЕЇ. NovД› pЕ™Г­chozГ­
vysoce kvalifikovanГ­ jedinci z mГ©nД› vyspД›lГЅch zemГ­ jsou navГ­c zpravidla ochotni pracovat v
hostitelských zemích i za méně výhodných podmínek (nižší plat, nižší sociální prestiž…), než
mГ­stnГ­ vД›dci a vГЅzkumnГ­ci. NejvГЅznamnД›jЕЎГ­m potenciГЎlnГ­m pЕ™Г­nosem rekrutace vД›dcЕЇ a
vГЅzkumnГ­kЕЇ v zahraniДЌГ­ je vЕЎak skuteДЌnost, Еѕe by se hostitelskГЅm zemГ­m otevЕ™el pЕ™Г­stup k
tГ©mД›Е™ nevyДЌerpatelnГ© "zГЎsobГЎrnД› mozkЕЇ", kterГЎ by svГЅm poДЌtem mnohonГЎsobnД› pЕ™ekraДЌovala
vlastnГ­ zdroje. Thomas Straubhaar (2000) si dokonce pohrГЎvГЎ s otГЎzkou, zda nenГ­ pro vyspД›lГ©
zemД› efektivnД›jЕЎГ­ strategiГ­ jiЕѕ nadГЎle neinvestovat prostЕ™ednictvГ­m stГЎtem dotovanГ©ho
vzdД›lГЎvГЎnГ­ do nГЎkladnГ©ho vzdД›lГЎvГЎnГ­ domГЎcГ­ch talentЕЇ, nГЅbrЕѕ se zamД›Е™it vГЅhradnД› na import
potЕ™ebnГ©ho lidskГ©ho kapitГЎlu ze zahraniДЌГ­. Po Гєvaze dochГЎzГ­ k obdobnГ©mu zГЎvД›ru jako
vД›tЕЎina politikЕЇ a expertЕЇ, totiЕѕ Еѕe je v dneЕЎnГ­ dobД› v zГЎjmu zachovГЎnГ­ konkurenceschopnosti
ekonomiky nezbytnГ©, aby stГЎty vyuЕѕГ­valy obД› zmГ­nД›nГ© strategie najednou: produkci domГЎcГ­ch
vГЅzkumnГ­kЕЇ i rekrutaci zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ. Spolehnout se pouze na jeden zdroj lidskГ©ho
kapitГЎlu by bylo pro ekonomiku stГЎtu vysoce riskantnГ­.
Kdo vЕЎak ve skuteДЌnosti rozhoduje o tom, jakГЅm zpЕЇsobem bude pЕ™Г­liv zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ v
danГ© zemi v koneДЌnГ©m dЕЇsledku vypadat? OdpovД›dД›t na tuto otГЎzku nenГ­ vЕЇbec jednoduchГ©,
neboЕҐ migrace vД›dcЕЇ je velmi sloЕѕitГЅ proces, jehoЕѕ koneДЌnou podobu ovlivЕ€uje Е™ada institucГ­
a organizacГ­. JednoznaДЌnД› nejvД›tЕЎГ­ podГ­l na formulaci politik, kterГ© se snaЕѕГ­ o rekrutovГЎnГ­
zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ majГ­ vlГЎdnГ­ instituce naplЕ€ujГ­cГ­ urДЌitГ© pЕ™edem stanovenГ© vlГЎdnГ­ strategie.
VГЅznamnГЅ podГ­l majГ­ takГ© grantovГ© nadace, mezinГЎrodnГ­ korporace, university a dalЕЎГ­
vzdД›lГЎvacГ­ a vГЅzkumnГ© instituce (Mahroum 2005).
2.2.1. Politiky podporujГ­cГ­ rekrutaci cizincЕЇ do vД›dy
V souДЌasnГ© dobД› se vД›tЕЎina vlГЎd snaЕѕГ­ pЕ™ijГ­mat nejrЕЇznД›jЕЎГ­ pro-imigraДЌnГ­ opatЕ™enГ­, jeЕѕ majГ­ za
nГЎsledek zvГЅЕЎit pЕ™Г­liv vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ do zemД›. Giannoccolo (2005) se domnГ­vГЎ, Еѕe
18
existuje jednoznaДЌnГЎ souvislost mezi intenzitou pЕ™Г­livu, respektive odlivu mozkЕЇ a tГ­m, jakou
strategii ta ДЌi ona zemД› zvolila. Strategie jsou velmi rЕЇznorodГ©. ZatГ­mco nД›kterГ© stГЎty usilujГ­ o
sobД›staДЌnost a k rekrutaci cizincЕЇ pЕ™istupujГ­ jen v pЕ™Г­padД› "nouze", jinГ© otГЎzku nГЎrodnosti
vysoce vzdД›lanГЅch nepovaЕѕujГ­ za vГЅznamnГЅ faktor a nemajГ­ obavy pЕ™ijГ­mat zahraniДЌnГ­ talenty
i "do zГЎsoby", bez ohledu na aktuГЎlnГ­ potЕ™eby pracovnГ­ho trhu (Mahroum 2005). Je zЕ™ejmГ©, Еѕe
vД›tЕЎinu vyspД›lГЅch stГЎtЕЇ lze zaЕ™adit na pomyslnГ© ЕЎkГЎle nД›kde mezi oba zmГ­nД›nГ© krajnГ­
pЕ™Г­stupy. Prioritou prvnГ­ho pЕ™Г­stupu je vychovat dostateДЌnГ© mnoЕѕstvГ­ vlastnГ­ch vД›deckГЅch
pracovnГ­kЕЇ tak, aby v optimГЎlnГ­m pЕ™Г­padД› pokryli vЕЎechny klГ­ДЌovГ© vД›dnГ­ obory. StГЎty tohoto
typu rekrutujГ­ zahraniДЌnГ­ talenty aЕѕ potГ©, co na domГЎcГ­m trhu prГЎce vznikne po tГ©to pracovnГ­
sГ­le tak vysokГЎ poptГЎvka, Еѕe ji pЕ™i veЕЎkerГ© snaze nejsou schopni naplnit z vlastnГ­ch zdrojЕЇ.
PЕ™Г­kladem stГЎtu tohoto typu je Е vГЅcarsko a ДЌГЎsteДЌnД› i NД›mecko. DruhГЎ strategie spoДЌГ­vГЎ v
rekrutovГЎnГ­ zahraniДЌnГ­ch talentЕЇ pauЕЎГЎlnД›, nezГЎvisle na jejich nГЎrodnosti a aktuГЎlnГ­ poptГЎvce
trhu prГЎce (Mahroum 2005). StГЎty tohoto typu - napЕ™Г­klad VelkГЎ BritГЎnie nebo Irsko - mГ­vajГ­
velmi liberГЎlnГ­ imigraДЌnГ­ politiku, jejichЕѕ snahou je zГ­skat co nejvyЕЎЕЎГ­ poДЌet vysoce
kvalifikovanГЅch jedincЕЇ. StГЎty vytvГЎЕ™ejГ­ speciГЎlnГ­ rekrutaДЌnГ­ programy s cГ­lem pЕ™itГЎhnou
nejlepЕЎГ­ talenty z celГ©ho svД›ta. Na tyto programy jsou kaЕѕdoroДЌnД› vynaklГЎdГЎny vysokГ©
finanДЌnГ­ ДЌГЎstky. I kdyЕѕ prostЕ™ednictvГ­m tД›chto programЕЇ mohou bГЅt rekrutovГЎnГ­ takГ© vД›dci
domГЎcГ­ho pЕЇvodu ЕѕijГ­cГ­ v zahraniДЌГ­, vД›tЕЎinou nejsou pЕ™ed cizinci nikterak upЕ™ednostЕ€ovГЎni. V
konkurznГ­m Е™Г­zenГ­ rozhoduje kvalita nad nГЎrodnosti.
PЕ™es zЕ™ejmГ© odliЕЎnosti v konkrГ©tnГ­ch strategiГ­ch pouЕѕГ­vanГЅch jednotlivГЅmi stГЎty, lze vЕЎak
obecnД› konstatovat, Еѕe se vД›tЕЎina vyspД›lГЅch stГЎtЕЇ stavГ­ vЕЇДЌi imigraci "mozkЕЇ" stГЎle vstЕ™Г­cnД›ji.
PrvnГ­ stГЎty, kterГ© zaДЌaly rekrutaДЌnГ­ politiku systematicky podporovat, byly Kanada a
AustrГЎlie, a to jiЕѕ v osmdesГЎtГЅch letech 20. stoletГ­. NГЎslednД› v devadesГЎtГЅch letech pЕ™ijali
obdobnou politiku i v USA (Kelo, Wächter 2004). V současné době již mají tyto státy
komplexnД› propracovanГ© imigraДЌnГ­ programy, s pomocГ­ kterГЅch ГєspД›ЕЎnД› zГ­skГЎvajГ­ vysoce
kvalifikovanГ© imigranty jiЕѕ Е™adu let. Naproti stГЎty v EvropД› aЕѕ donedГЎvna nevyvГ­jely ЕѕГЎdnГ©
systematickГ© snahy vedoucГ­ k zГ­skГЎvГЎnГ­ mozkЕЇ ze zahraniДЌГ­, takЕѕe nemajГ­ se selektivnГ­
imigracГ­ zatГ­m ЕѕГЎdnГ© vД›tЕЎГ­ zkuЕЎenosti. VД›tЕЎina evropskГЅch stГЎtЕЇ si pravidla usnadЕ€ujГ­cГ­ vstup
zahraniДЌnГ­m vД›dcЕЇm na svГ© ГєzemГ­ teprve postupnД› vytvГЎЕ™Г­ (VavreДЌkovГЎ a kol. 2006). JednГ­m
z prvnГ­ch evropskГЅch stГЎtЕЇ, kterГЅ se pokusil imigraci vysoce kvalifikovanГЅch lidГ­ ze zahraniДЌГ­
obecnД› Е™eЕЎit, je VelkГЎ BritГЎnie, kterГЎ v roce 2002 zavedla Highly Skilled Migrant Programme
určený na podporu imigrace vysoce kvalifikované pracovní síly (Kelo, Wächter 2004).
PЕ™estoЕѕe se v poslednГ­ dobД› stГЎle vГ­ce vyspД›lГЅch zemГ­ snaЕѕГ­ podporovat imigraci vysoce
vzdД›lanГЅch jedincЕЇ, stГЎle existujГ­ rЕЇznГ© typy bariГ©r, kterГ© tuto migraci znesnadЕ€ujГ­. Mahroum
19
(2005) identifikuje dva zГЎkladnГ­ typy bariГ©r, kterГ© komplikujГ­ pЕ™Г­sun vД›deckГЅch pracovnГ­kЕЇ
na ГєzemГ­ stГЎtu: bariГ©ry technickГ© (legislativnГ­ opatЕ™enГ­, zdanД›nГ­...) a bariГ©ry strukturГЎlnГ­
majГ­cГ­ pЕЇvod v historii a kultuЕ™e danГ© zemД›, a jsou tudГ­Еѕ pro kaЕѕdou zemi velmi specifickГ©.
Oba typy "bariГ©r" hrajГ­ vГЅznamnou roli v pЕ™Г­livu studentЕЇ a vД›deckГЅch pracovnГ­kЕЇ do zemД›.
Jejich odstranД›nГ­ nebo pЕ™inejmenЕЎГ­m urДЌitГ© potlaДЌenГ­ jejich vlivu mЕЇЕѕe vГЅznamnГЅm
zpЕЇsobem pЕ™ispД›t ke zvГЅЕЎenГ­ imigraДЌnГ­ch tokЕЇ. ZatГ­mco technickГ© bariГ©ry mЕЇЕѕe exekutiva i
legislativa danГ©ho stГЎtu relativnД› jednoduЕЎe odstranit, strukturГЎlnГ­ bariГ©ry nepodlГ©hajГ­ ЕѕГЎdnГ©
organizovanГ© moci, jsou hluboko vrytГ© do podvД›domГ­ lidГ­, mnohdy jsou souДЌГЎsti jejich
kulturnГ­ch zvyklostГ­, vzorcЕЇ chovГЎnГ­, tradic, a proto lze jejich zmД›ny dosГЎhnout jen za
vynaloЕѕenГ­ velkГ©ho ГєsilГ­ a v dlouhodobД›jЕЎГ­m ДЌasovГ©m horizontu (Mahroum 2005).
VД›tЕЎina konkrГ©tnГ­ch politik a programЕЇ majГ­cГ­ch za cГ­l pЕ™itГЎhnout zahraniДЌnГ­ vД›dce a
vГЅzkumnГ­ky do hostitelskГ© zemД› je zamД›Е™ena na odstranД›nГ­ bariГ©r, kterГ© jejich imigraci brГЎnГ­.
Je proto uЕѕiteДЌnГ© seznГЎmit se s tГ­m, jakГ© konkrГ©tnГ­ bariГ©ry v praxi existujГ­. TechnickГ© bariГ©ry
mohou bГЅt nejrЕЇznД›jЕЎГ­ho typu. BariГ©rou mohou bГЅt napЕ™Г­klad pЕ™Г­liЕЎ vysokГ© danД›. NД›kterГ©
stГЎty se snaЕѕГ­ pЕ™ilГЎkat zahraniДЌnГ­ mozky tГ­m, Еѕe jim po urДЌitou dobu odpouЕЎtД›jГ­ danД› nebo
sniЕѕujГ­ vГЅЕЎi zdanД›nГ­ pЕ™Г­jmu (Salt, McLaughan 2002). NapЕ™Г­klad DГЎnsko a Е vГ©dsko vД›dcЕЇm
redukuje danД› po dobu 3 let o 20-40 %. V Holandsku majГ­ zahraniДЌnГ­ experti 30% Гєlevu na
dani po dobu 10 let (Giannoccolo 2005). BariГ©rou mohou bГЅt takГ© pЕ™Г­snГЎ pravidla pro
udД›lovГЎnГ­ pracovnГ­ho povolenГ­ (Mahroum 2005). Ve snaze odstranit tento typ bariГ©ry
kupЕ™Г­kladu Francie zavedla novГЅ typ vГ­z, takzvanГЎ "vД›deckГЎ vГ­za". DrЕѕitelГ© tД›chto vД›deckГЅch
vГ­z jsou osvobozeni od povinnosti zГ­skat pracovnГ­ povolenГ­. PracovnГ­ povolenГ­ je navГ­c
automaticky udД›lovГЎno takГ© jejich partnerЕЇm. TaktГ©Еѕ NД›mecko zjednoduЕЎilo pravidla pro
zГ­skГЎnГ­ pracovnГ­ho povolenГ­ pro vД›dce z tЕ™etГ­ho svД›ta, kteЕ™Г­ jsou financovГЎni nД›kterГЅmi z
evropskГЅch grantЕЇ (Giannoccolo 2005). Salt a McLaughan (2002) upozorЕ€ujГ­ na takГ© na
rozЕЎiЕ™ujГ­cГ­ se praxi pЕ™ednostnГ­ho udД›lovГЎnГ­ "zelenГЅch karet" a speciГЎlnГ­ rychle vydГЎvanГЎ
pracovnГ­ vГ­za (fast trac visa) pro imigranty pracujГ­cГ­ v nД›kterГЅch specifickГЅch oborech.
Významnou „technickou bariérou“ bránící přílivu mozků ze zahraničí do země je také
nedostatek prostЕ™edkЕЇ na financovГЎnГ­ vД›dy. Nedostatek penД›z na vГЅzkum sniЕѕuje atraktivnost
zemД› jak pro zahraniДЌnГ­, tak pro domГЎcГ­ vД›deckГ© pracovnГ­ky. StГЎty s nГ­zkГЅmi vГЅdaji na vД›du
nemohou vД›dcЕЇm nabГ­dnou centra excelence, laboratoЕ™e vybavenГ© nejmodernД›jЕЎГ­ technikou
ani pЕ™imД›Е™enГ© platy. NedostateДЌnГ© financovГЎnГ­ vД›dy se v neposlednГ­ Е™adД› projevuje i menЕЎГ­m
poДЌtem pracovnГ­kЕЇ v tД›chto oborech. NapЕ™Г­klad v EvropД› je pЕ™ibliЕѕnД› 5 pracovnГ­kЕЇ ve vД›dД› a
vГЅzkumu na tisГ­c obyvatel, zatГ­mco v USA je to pЕ™ibliЕѕnД› 7,5. PЕ™i porovnГЎvГЎnГ­ poДЌtЕЇ vД›dcЕЇ
pracujГ­cГ­ v prЕЇmyslu dopadГЎ Evropa jeЕЎtД› mnohem hЕЇЕ™e: 2,5 vД›dcЕЇ (na tisГ­c obyvatel) v
20
EvropД› a 7 vД›dcЕЇ (na tisГ­c obyvatel) v USA (Diamantopoulou 2001). VlГЎdy jednotlivГЅch stГЎtЕЇ
se mohou pokouЕЎet tuto bariГ©ru odstranit buДЏ pЕ™Г­mo zvyЕЎovГЎnГ­m veЕ™ejnГЅch vГЅdajЕЇ na vД›du a
vГЅzkum nebo nepЕ™Г­mo tГ­m, Еѕe umoЕѕnГ­ daЕ€ovГ© Гєlevy pro spoleДЌnosti a podniky, kterГ© do vД›dy
a vГЅzkumu investujГ­. VГЅznamnou technickou bariГ©rou migrace vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ je
nekompatibilita vysokoЕЎkolskГЅch diplomЕЇ v rЕЇznГЅch stГЎtech. Tento problГ©m je ve vД›tЕЎinД›
oborЕЇ odstraЕ€ovГЎn vzГЎjemnГЅmi dohodami o uznГЎvГЎnГ­ platnosti diplomЕЇ udД›lenГЅch v jinГ©m
stГЎtД›.
StrukturГЎlnГ­ bariГ©ry jsou rovnД›Еѕ rЕЇznГ©. TypickГЅm pЕ™Г­kladem strukturГЎlnГ­ bariГ©ry je jazykovГЎ
odliЕЎnost mezi zemГ­ pЕЇvodu a cГ­lovou zemГ­ migrace. Neznalost jazyka hostitelskГ© zemД› mЕЇЕѕe
imigrantovi znaДЌnД› komplikovat integraci. ZdГЎ se, Еѕe si to vД›tЕЎina vД›dcЕЇ uvД›domuje a pЕ™i
rozhodovГЎnГ­ o migraci bere v Гєvahu i svГ© jazykovГ© kompetence. V tomto ohledu jsou znaДЌnД›
zvГЅhodnД›nГ© anglosaskГ© zemД›, neboЕҐ vД›da se stГЎle vГ­ce anglofonizuje a angliДЌtina je stГЎle
samozЕ™ejmД›ji povaЕѕovГЎna za universГЎlnГ­ dorozumГ­vacГ­ prostЕ™edek mezinГЎrodnГ­ vД›deckГ©
komunity. VД›dci migrujГ­cГ­ do anglosaskГЅch zemГ­ majГ­ tedy vД›tЕЎinou zjednoduЕЎenou integraci
a nezaЕѕГ­vajГ­ tak intenzivnГ­ "kulturnГ­ ЕЎok", neboЕҐ znalost anglickГ©ho jazyka s sebou pЕ™inГЎЕЎГ­
takГ© lepЕЎГ­ porozumД›nГ­ kulturnГ­m hodnotГЎm, tradicГ­m a zvykЕЇm anglosaskГЅch zemГ­.
NeanglofonnГ­ zemД›, aby zmГ­rnily svЕЇj handicap, nabГ­zejГ­ rЕЇznД› atraktivnГ­ jazykovГ© kurzy
urДЌenГ© jak vД›dcЕЇm, tak v nД›kterГЅch pЕ™Г­padech i jejich rodinnГЅm pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇm. Tyto kurzy
probГ­hajГ­ buДЏ pЕ™ed zaДЌГЎtkem studijnГ­ho pobytu nebo aЕѕ v jeho prЕЇbД›hu (Giannoccolo 2005).
DЕЇleЕѕitou roli v atraktivitД› zemД› hraje takГ© jejГ­ image. NegativnГ­ image mЕЇЕѕe mГ­t vГЅznamnГЅ
podГ­l na nГ­zkГ© atraktivitД› zemД› pro zahraniДЌnГ­ vД›dce. Mahroum (2005) uvГЎdГ­ pЕ™Г­klad
NД›mecka, kterГ© mГЎ povД›st, Еѕe se k cizincЕЇm nechovГЎ pЕ™Г­liЕЎ pЕ™ГЎtelsky a dГ­ky tГ©to negativnГ­
image pЕ™ichГЎzГ­ o ДЌГЎst zahraniДЌnГ­ch talentЕЇ4. PЕ™estoЕѕe se image zemД› nedГЎ jednoduЕЎe zmД›nit,
lze na jejГ­ zmД›nД› systematicky pracovat. NД›mecko se v souДЌasnГ© dobД› snaЕѕГ­ o zvГЅЕЎenГ­
atraktivnosti prostЕ™ednictvГ­m programu: GATE-Germany (Guide to Academic Training and
Education5). CГ­lem tГ©to marketingovГ© strategie je propagovat NД›mecko jako atraktivnГ­
mezinГЎrodnГ­ destinaci pro zahraniДЌnГ­ studenty a vД›dce a zГЎroveЕ€ poskytovat informace o
moЕѕnostech studia a vД›deckГ© prГЎce na ГєzemГ­ NД›mecka. Marketingovou politiku provГЎdД›jГ­ i
jinГ© zemД›. NapЕ™Г­klad ve VelkГ© BritГЎnii vzniklo pЕ™i ministerstvu ЕЎkolstvГ­ oddД›lenГ­, jehoЕѕ nГЎplni
je organizovat po celГ©m svД›tД› kampanД› zviditelЕ€ujГ­cГ­ a propagujГ­cГ­ kvalitu britskГЅch
4
NapЕ™Г­klad NД›mecko pЕ™ijalo mezi lety 1999-2001 pouze 10% Marie Curie stipendiГ­, tedy obdobnГ©
mnoЕѕstvГ­ jako NizozemГ­, kterГ© mГЎ v porovnГЎnГ­ s NД›meckem mnohem menЕЎГ­ vД›deckou komunitu (Mahroum
2005).
5
http://www.gate-germany.de/, http://www.hrk.de/eng/projekte_und_initiativen/118.php
21
vysokГЅch ЕЎkol. VlГЎda na aktivity tohoto druhu kaЕѕdГ© tЕ™i roky vyДЌleЕ€uje pД›t milionЕЇ liber
(Giannoccolo 2005).
NedostateДЌnГЅ pЕ™Г­liv zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ do zemД› mЕЇЕѕe bГЅt mimo jinГ© zpЕЇsobovГЎn
nedostateДЌnou internacionalizaci domГЎcГ­ vД›dy. Internacionalizace vД›dy dД›nГ­ na domГЎcГ­ pЕЇdД›
mezinГЎrodnД› zviditelЕ€uje, o domГЎcГ­ vД›dД› informuje mezinГЎrodnГ­ vД›deckou komunitu a
pozitivnД› ovlivЕ€uje pЕ™Г­liv vД›dcЕЇ a studentЕЇ do zemД›. NД›kteЕ™Г­ odbornГ­ci se dokonce domnГ­vajГ­,
Еѕe pro intenzitu migrace je internacionalizace vД›dy vГЅznamnД›jЕЎГ­m faktorem, neЕѕ aktuГЎlnГ­
ГєroveЕ€ vД›dy v danГ©m oboru (Mahroum 2005). MГ­ra internacionalizace vД›dy vЕЎak nenГ­
nemД›nnГЅ stav, lze ji systematicky ovlivЕ€ovat. napЕ™Г­klad zapojovГЎnГ­m zemД› do vysokГ©ho
poДЌtu mezinГЎrodnГ­ch vД›deckГЅch projektЕЇ typu CERN, ESO, Eureka, ale takГ© tГ­m, Еѕe zemД›
uzavГ­rГЎ rЕЇznГ© formy bilaterГЎlnГ­ch dohod6, kterГ© ji zaruДЌujГ­ bliЕѕЕЎГ­ vД›deckou spoluprГЎci s
vybranГЅmi zemД›mi, vГЅzkumnГЅmi pracoviЕЎti a vzdД›lГЎvacГ­mi institucemi (Mahroum 2005). K
vД›tЕЎГ­ internacionalizaci vГЅzkumu mЕЇЕѕe takГ© pЕ™ispГ­vat vД›tЕЎГ­ poДЌet osobnГ­ch a pracovnГ­ch
kontaktЕЇ domГЎcГ­ch vД›dcЕЇ s vД›dci v zahraniДЌГ­, ale takГ© takzvanГ© "otevЕ™enГ©" nГЎbory pЕ™i nichЕѕ je
mezinГЎrodnГ­ vД›deckГЎ komunita informovГЎna prostЕ™ednictvГ­m webovГЅch strГЎnek o uvolnД›nГЅch
vД›deckГЅch mГ­stech v danГ© zemi v rЕЇznГЅch oborech. V neposlednГ­ Е™adД› k internacionalizaci
vД›dy pЕ™ispГ­vГЎ i internacionalizace vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu: prosazovГЎnГ­ anglosaskГ©ho modelu,
angliДЌtina jako komunikaДЌnГ­ a vyuДЌovacГ­ jazyk, Internet, meziuniverzitnГ­ kooperace, systГ©m
ekvivalentnГ­ch kreditЕЇ, harmonizace vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu, unifikace evaluaДЌnГ­ch metod
(Altbach, Teichler 2001). VlГЎdy nД›kterГЅch stГЎtЕЇ systematicky podporujГ­ internacionalizaci
vД›dy. NapЕ™Г­klad britskГЎ vlГЎda vydГЎvГЎ velkГ© ДЌГЎstky na financovГЎnГ­ pracovnГ­ch a studijnГ­ch
pobytЕЇ zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ a studentЕЇ na svГ©m ГєzemГ­. TaktГ©Еѕ Lucembursko udД›luje tГ©mД›Е™ 50
% nГЎrodnГ­ch vГЅzkumnГЅch grantЕЇ zahraniДЌnГ­m ЕѕadatelЕЇm (Giannoccolo 2005). PЕ™Г­kladem
ГєspД›ЕЎnГ© snahy o vД›tЕЎГ­ zmezinГЎrodnД›nГ­ vГЅzkumu je takГ© Japonsko. DГ­ky programu: Japan
Society for the Promotion of Science (JSPS) do Japonska kaЕѕdoroДЌnД› pЕ™ijГ­ЕѕdГ­ vГ­ce a vГ­ce
stipendistЕЇ z celГ©ho svД›ta (Mahroum 2005).
StrukturГЎlnГ­ bariГ©rou pЕ™Г­livu zahraniДЌnГ­ch studentЕЇ a vД›dcЕЇ mЕЇЕѕe bГЅt takГ© nГ­zkГЎ ГєroveЕ€
akademickГЅch institucГ­, zvlГЎЕЎЕҐ pokud je spojenГЎ s nГ­zkГЅm stupnД›m jejich autonomie (Mahroum
2005). NapЕ™Г­klad navzdory vysokГ© reputaci francouzskГЅch a nД›meckГЅch vГЅzkumnГЅch a
vzdД›lГЎvacГ­ch institucГ­, kterГЎ tyto zemД› ДЌinГ­ pro zahraniДЌnГ­ vД›dce a studenty atraktivnГ­, je
pЕ™ijГ­mГЎnГ­ zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ a studentЕЇ vysoce neflexibilnГ­. DЕЇvodem je vysokГЎ regulace
6
BilaterГЎlnГ­ dohody redukujГ­ pouЕѕГ­vГЎnГ­ komerДЌnГ­ch agentur. ZatГ­mco komerДЌnГ­ agentury poskytujГ­ svГ©
sluЕѕby za vysokГ© finanДЌnГ­ obnosy a mnohdy uvГЎdД›jГ­ svГ© klienty v omyl, bilaterГЎlnГ­ dohody jsou zГЎrukou toho, Еѕe
migraДЌnГ­ toky mezi obД›ma zemД›mi budou mnohem transparentnД›jЕЎГ­ (Conference on Migration and Development
2006).
22
akademickГЅch pracoviЕЎЕҐ stГЎtem (Mahroum 2005). Naproti tomu britskГ© university jsou
vЕЎeobecnД› znГЎmГ© nejen vysokou kvalitou vzdД›lГЎvГЎnГ­, coЕѕ samo o sobД› pЕ™itahuje studenty i
vД›dce, ale i vysokГЅm stupnД›m autonomie, coЕѕ tД›mto institucГ­m umoЕѕЕ€uje flexibilnД›jЕЎГ­ pЕ™ijГ­mГЎnГ­
zahraniДЌnГ­ch pracovnГ­kЕЇ a jednoduЕЎЕЎГ­ cirkulaci mozkЕЇ. NavГ­c pЕ™ijГ­mГЎnГ­ zahraniДЌnГ­ch studentЕЇ a
vД›dcЕЇ VelkГЎ BritГЎnie ЕЎtД›dЕ™e povzbuzuje i finanДЌnД›. Jen na studium zahraniДЌnГ­ch studentЕЇ
vydГЎvГЎ kaЕѕdoroДЌnД› 62 milionЕЇ liber, coЕѕ je pЕ™ibliЕѕnД› ДЌtvrtina nГЎkladu vynaloЕѕenГЅch na studium
domГЎcГ­ch studentЕЇ (Giannoccolo 2005). JednГЎ se tedy o ДЌГЎstku absolutnД› i relativnД› vysokou.
PЕ™i rozhodovГЎnГ­ o migraci mohou hrГЎt vГЅznamnou roli takГ© vstЕ™Г­cnГЎ gesta vЕЇДЌi cizincЕЇm ze
strany hostitelskГ© instituce ДЌi hostitelskГ© zemД›. NapЕ™Г­klad v Е�ecku se vД›deckГ© instituce snaЕѕГ­
integrovat zahraniДЌnГ­ vД›deckГ© pracovnГ­ky tГ­m, Еѕe jim umoЕѕЕ€ujГ­ podГ­let se na pЕ™ijГ­mГЎnГ­
rozhodnutГ­, kterГ© v prЕЇbД›hu studijnГ­ho pobytu zvacГ­ instituce uДЌinГ­. V nД›kterГЅch zemГ­ch
hostitelskГ© instituce umoЕѕЕ€ujГ­, aby zahraniДЌnГ­ profesor pЕ™ednГЎЕЎel po urДЌitou dobu v jinГ©m neЕѕ
mГ­stnГ­m jazyce. TГ­m mu je poskytnut nezbytnГЅ ДЌas pro plynulГ© zvlГЎdnutГ­ tohoto jazyka.
FrancouzskГЎ Kastler nadace zahraniДЌnГ­m vД›dcЕЇm nabГ­zГ­ individuГЎlnГ­ pomoc pЕ™i Е™eЕЎenГ­ otГЎzek
spojenГЅch s pobytem ve Francii (Giannoccolo 2005). Naopak necitlivГЅ pЕ™Г­stup k osobnГ­ situaci
zahraniДЌnГ­ho vД›dce mЕЇЕѕe od migrace zrazovat. NapЕ™Г­klad skuteДЌnost, Еѕe poskytovatel stipendia
pЕ™i vypoДЌГ­tГЎvГЎnГ­ vГЅЕЎe stipendia nebere v Гєvahu, zda vД›dec pЕ™ijГ­ЕѕdГ­ do zemД› sГЎm ДЌi v doprovodu
svГ© rodiny, mЕЇЕѕe bГЅt velkou pЕ™ekГЎЕѕkou pro ty, kteЕ™Г­ jiЕѕ majГ­ rodiny a dД›ti. rodiny s dД›tmi.
PodobnД› je bariГ©rou migrace, pokud mГЎ partner vД›dce problГ©my najГ­t v hostitelskГ© zemi
adekvГЎtnГ­ prГЎci. NД›kterГ© stГЎty se tyto pЕ™ekГЎЕѕky snaЕѕГ­ odstranit udД›lovГЎnГ­m zvlГЎЕЎtnГ­ho legГЎlnГ­ho
statusu rodinnГЅm pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇm vД›dce.
2.2.2. HodnocenГ­ politik rekrutovГЎnГ­ cizincЕЇ do vД›dy
RekrutovГЎnГ­ zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ a studentЕЇ s sebou kromД› Е™ady pozitiv pЕ™inГЎЕЎГ­ i vГЅznamnГЎ
negativa, a to nejen pro zdrojovГ© zemД›, kterГ© dГ­ky tomuto jevu pЕ™ichГЎzejГ­ o svou nejlepЕЎГ­
pracovnГ­ sГ­lu7, ale i pro zemД› hostitelskГ©. PЕ™estoЕѕe se v krГЎtkodobГ©m pohledu mЕЇЕѕe
rekrutovГЎnГ­ cizincЕЇ z pozice hostitelskГ© zemД› jevit jako vysoce atraktivnГ­ Е™eЕЎenГ­, pЕ™i kterГ©m
hostitelskГЎ zemД› zГ­skГЎvГЎ velice levnД› vysoce kvalifikovanou pracovnГ­ sГ­lu, z dlouhodobД›jЕЎГ­ho
hlediska situace jiЕѕ nenГ­ tak jednoznaДЌnГЎ. NД›kteЕ™Г­ odbornГ­ci se dokonce domnГ­vajГ­, Еѕe
rekrutovГЎnГ­ cizincЕЇ do klГ­ДЌovГЅch oborЕЇ je kontraproduktivnГ­ a v dlouhodobГ© perspektivД›
pЕ™inГЎЕЎГ­ vГ­ce ЕЎkody neЕѕ uЕѕitku. KupЕ™Г­kladu North (1995) tvrdГ­, Еѕe relativnД› jednoduchГЎ
7
Maroko si stД›Еѕuje, Еѕe francouzskГ© firmy nabГ­zejГ­ nejlepЕЎГ­m marockГЅm studentЕЇm velmi vГЅhodnГ©
pracovnГ­ kontrakty a francouzskГ© vГ­za, a to jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ oficiГЎlnД› ukonДЌГ­ svГ© studium (Boulier 1999).
23
dostupnost levnГ© avЕЎak vysoce kvalifikovanГ© zahraniДЌnГ­ pracovnГ­ sГ­ly ochromuje v danГЅch
oborech domГЎcГ­ vzdД›lГЎvacГ­ systГ©m, kterГЅ tГ©to konkurenci nenГ­ schopen ДЌelit. PЕ™edpoklГЎdГЎ, Еѕe
existuje spojitost mezi rychle klesajГ­cГ­m poДЌtem studentЕЇ na americkГЅch pЕ™Г­rodovД›dnГЅch
fakultГЎch a rekrutaci zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ. DomnГ­vГЎ se, Еѕe jedinou cestou, jak ozdravit
americkГЅ systГ©m vzdД›lГЎvГЎnГ­ vД›dcЕЇ, je omezit poДЌet vstupnГ­ch vГ­z pro zahraniДЌnГ­ vД›dce, ДЌГ­mЕѕ
vznikne tlak na americkГ© vГЅzkumnГ© a vzdД›lГЎvacГ­ instituce, aby se pokusili do tД›chto oborЕЇ
pЕ™itГЎhnout dostatek mГ­stnГ­ch studentЕЇ.
Na urДЌitГ© nedostatky rekrutaДЌnГ­ politiky upozorЕ€uje i Gamlen (2005), kterГЅ studoval jejГ­
praktickГ© dopady na pЕ™Г­kladu NovГ©ho ZГ©landu. Gamlen vystupuje pЕ™edevЕЎГ­m proti vЕЎeobecnД›
rozЕЎГ­Е™enГ© pЕ™edstavД›, Еѕe lze rekrutovГЎnГ­m kvalifikovanГЅch imigrantЕЇ celkem jednoduЕЎe
odstranit dopady Гєniku mozkЕЇ ze zemД›. Tuto pЕ™edstavu povaЕѕuje za ponД›kud zkreslenou a
identifikuje Е™adu kvantitativnГ­ch a kvalitativnГ­ch problГ©mЕЇ, kterГ© s sebou rekrutace cizincЕЇ
pЕ™inГЎЕЎГ­. ZГЎkladnГ­ problГ©m vidГ­ pЕ™edevЕЎГ­m v neexistenci pЕ™esnГЅch statistik, kterГ© by
zachycovaly pohyb kvalifikovanГЅch osob a zГ­skГЎvaly by dalЕЎГ­ nezbytnГ© informace o tД›chto
jedincích (úroveň a druh vzdělání, věk, praxi…). Bez existence těchto informací považuje za
velmi tД›ЕѕkГ© odhadovat, zda je odchod vysoce vzdД›lanГЅch jedincЕЇ opravdu v danГ© zemi
kompenzovГЎn pЕ™Г­chodem adekvГЎtnГ­ho mnoЕѕstvГ­ stejnД› kvalifikovanГЅch imigrantЕЇ. Gamlen
takГ© pochybuje o tom, Еѕe vysoce vzdД›lanГ­ imigranti mohou automaticky a bezproblГ©movД›
nahradit odeЕЎlou domГЎcГ­ kvalifikovanou pracovnГ­ sГ­lu. Na zГЎkladД› Е™ady studiГ­ (Winkelmann,
Winkelmann 1998, Glass, Choy 2001) dokazuje, Еѕe mnoho kvalifikovanГЅch imigrantЕЇ mГЎ po
pЕ™Г­chodu na NovГЅ ZГ©land znaДЌnГ© problГ©my s nalezenГ­m prГЎce a v nД›kterГЅch pЕ™Г­padech strГЎvГ­
Е™adu let jako nezamД›stnanГ­ nebo v zamД›stnГЎnГ­ch, kterГ© jsou pod jejich kvalifikaДЌnГ­ ГєroveЕ€. To
je sice moЕѕnГ© ДЌГЎsteДЌnД› napravit napЕ™Г­klad zjednoduЕЎenГ­m prГЎvnГ­ch pЕ™edpisЕЇ umoЕѕЕ€ujГ­cГ­ch
zamД›stnavatelЕЇm zamД›stnГЎvГЎnГ­ imigrantЕЇ (Ho 2003) nebo aktivnД›jЕЎГ­ vlГЎdnГ­ pomoci pЕ™i
zaДЌleЕ€ovГЎnГ­ tД›chto jedincЕЇ do trhu prГЎce (Glass, Choy 2001), tato opatЕ™enГ­ vЕЎak majГ­ svoje
nГЎklady. Gamlen (2005) vzniklou situaci povaЕѕuje za paradoxnГ­. VlГЎda nechГЎ odejГ­t mladГ©
NovozГ©lanДЏany, kteЕ™Г­ jsou vybavenГ­ nezbytnГЅm sociГЎlnГ­m kapitГЎlem pro bezproblГ©movГ©
zapojenГ­ do prГЎce a na jejich mГ­sto pЕ™ijГ­mГЎ imigranty, jejichЕѕ efektivnД›jЕЎГ­ zaДЌlenД›nГ­ na trh
prГЎce je nezbytnГ© finanДЌnД› povzbuzovat. VГЅsledkem je Е™eЕЎenГ­, kterГ© je celkovД› nГЎkladnД›jЕЎГ­ a
kterГ© mГЎ navГ­c i urДЌitГ© negativnГ­ demografickГ© dЕЇsledky, neboЕҐ mladГЎ novozГ©landskГЎ
pracovnГ­ sГ­la odchГЎzГ­ do zahraniДЌГ­ a na jejГ­ mГ­sto pЕ™ichГЎzГ­ starЕЎГ­ kvalifikovГЎnГ­ imigranti, coЕѕ
zrychluje proces stГЎrnutГ­ populace (Glass, Choy 2001).
24
DalЕЎГ­m nepЕ™Г­jemnГЅm prЕЇvodnГ­m jevem rekrutovГЎnГ­ vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ bГЅvГЎ jejich
diskriminace v cГ­lovГ© zemi (Hawthorne 1997). Hawthorne studoval osudy lГ©kaЕ™ЕЇ-imigrantЕЇ v
AustrГЎlii. Ve svГ© studii identifikoval jak pЕ™Г­mou, tak nepЕ™Г­mou diskriminaci. NepЕ™Г­mГЎ
diskriminace spoДЌГ­vala v omezovГЎnГ­ vstupu lГ©kaЕ™ЕЇ-imigrantЕЇ na pracovnГ­ trh, v problГ©mech s
uznГЎvГЎnГ­m jejich diplomЕЇ a v dЕЇrazu na perfektnГ­ znalost anglickГ©ho jazyka. Ke vЕЎem tД›mto
opatЕ™enГ­m pЕ™istupovala federГЎlnГ­ vlГЎda na nГЎtlak loby mГ­stnГ­ch zdravotnГ­ch asociacГ­. PЕ™Г­mГЎ
diskriminace byla patrnГЎ v odliЕЎnГ©m pЕ™Г­stupu spoleДЌnosti k imigrantЕЇm z anglofonnГ­ch zemГ­ a
Evropy oproti imigrantЕЇm z Asie a StЕ™ednГ­ho vГЅchodu. K obdobnГЅm zГЎvД›rЕЇm doЕЎli ve svГ©
studii i Bushnell a Chooy (2001), kteЕ™Г­ zjistili, Еѕe imigranti z JiЕѕnГ­ Asie mД›li na NovГ©m
ZГ©landД› horЕЎГ­ pozici na trhu prГЎce neЕѕ imigranti z jinГЅch ДЌГЎsti svД›ta. Jejich nezamД›stnanost
byla v prvnГ­m roce imigrace oproti jinГЅm etnickГЅm skupinГЎm mnohem vyЕЎЕЎГ­. Diskriminaci
vysoce kvalifikovanГЅch imigrantЕЇ dokumentuje takГ© studie DenouovГ© a Junkera (1999)
zamД›Е™enГЎ na pЕЇsobenГ­ zahraniДЌnГ­ch lГ©kaЕ™ЕЇ ve Francii. AutoЕ™i studie zjistili, Еѕe zahraniДЌnГ­
lГ©kaЕ™i byli oproti svГЅm francouzskГЅm kolegЕЇm mГ©nД› placeni a mД›li mГ©nД› vГЅhodnГ© pracovnГ­
kontrakty. Tento stav vznikl v dЕЇsledku reforem z roku 1984, kterГ© tГ©mД›Е™ znemoЕѕЕ€ovaly
zahraniДЌnГ­mu lГ©kaЕ™i zГ­skat soukromou praxi. ZahraniДЌnГ­ lГ©kaЕ™i tak byli nuceni pracovat ve
stГЎtnГ­ch nemocnicГ­ch, kde byli vГЅraznД› podhodnoceni. Diskriminaci ДЌelГ­ i zahraniДЌnГ­ lГ©kaЕ™i
pracujГ­cГ­ v BritainВґs National Health Service (NHS). Tito lГ©kaЕ™i jsou ДЌastД›ji vyЕЎetЕ™ovГЎnГ­ kvЕЇli
ГєdajnГЅm profesnГ­m chybГЎm a pЕ™estupkЕЇm a jsou ДЌastД›ji vyЕЎkrtГЎvГЎnГ­ z registrЕЇ lГ©kaЕ™ЕЇ (Suroor
2007).
MnozГ­ imigranti odchГЎzejГ­ do zahraniДЌГ­ s pЕ™edstavou, Еѕe se zlepЕЎГ­ jejich ЕѕivotnГ­ ГєroveЕ€, zГ­skajГ­
přístup k atraktivnějším pracovním příležitostem… Ne vždy však realita odpovídá jejich
pЕЇvodnГ­m pЕ™edstavГЎm. Existuje Е™ada studiГ­ (Salt 1997, Pfanner 1983, Berntein, Shuval 1995),
kterГ© potvrzujГ­, Еѕe se mnozГ­ vysoce kvalifikovanГ­ emigranti v emigraci potkГЎvajГ­ s Е™adou
problГ©mЕЇ. Emigranti bГЅvajГ­ v hostitelskГ© zemi kvalifikaДЌnД› podhodnoceni a jsou ДЌasto
"nuceni" pracovat zamД›stnГЎnГ­ch, ve kterГЅch plnД› nevyuЕѕijГ­ svГ© schopnosti a dovednosti.
HostitelskГ© zemД› v mnoha pЕ™Г­padech nedokГЎЕѕi efektivnД› vyuЕѕГ­t jejich intelektuГЎlnГ­ potenciГЎl.
Migrace vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­ mЕЇЕѕe v koneДЌnГ©m dЕЇsledku vГ©st k jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­ dichotomii
svД›ta, ve kterГ©m budou bohatГ© zemД› vyspД›lГ©ho Severu pЕ™itahovat kvalifikovanou pracovnГ­
sГ­lu na Гєkor zemГ­ chudГ©ho Jihu (SГ©guin a kol. 2006). V nejhorЕЎГ­m moЕѕnГ©m pЕ™Г­padД› pak mЕЇЕѕe
dojГ­t k paradoxnГ­ situaci, Еѕe rozvojovГ© zemД› budou ztrГЎcet pro nД› zvlГЎЕЎЕҐ drahocennГЅ
kvalifikovanГЅ lidskГЅ kapitГЎl, zatГ­mco rozvinutГ© zemД› budou selhГЎvat v jeho adekvГЎtnГ­m
vyuЕѕitГ­ (RiaГ±o 2003).
25
2.3. UsilovГЎnГ­ o nГЎvrat kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly ze zahraniДЌГ­ zpД›t do
mateЕ™skГ© zemД›
HlavnГ­m smyslem tГ©to strategie je pomoci pЕ™edejГ­t problГ©mЕЇm spojenГЅm s Гєnikem mozkЕЇ,
pЕ™Г­padnД› pЕ™emД›nit stГЎvajГ­cГ­ brain drain na brain gain. K tomuto ГєДЌelu majГ­ slouЕѕit speciГЎlnД›
konstruovanГ© programy stimulujГ­cГ­ individuГЎlnГ­ nГЎvraty vysoce vzdД›lanГЅch emigrantЕЇ
(pЕ™evГЎЕѕnД› vД›dcЕЇ) dlouhodobД› pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­. AktuГЎlnГ­ stГЎtnГ­ pЕ™Г­sluЕЎnost
kvalifikovanГ©ho jedince pЕ™itom mnohdy nenГ­ rozhodujГ­cГ­, neboЕҐ v nД›kterГЅch pЕ™Г­padech stГЎty
usilujГ­ i o nГЎvraty jedincЕЇ, kterГЅ jiЕѕ de jure nejsou obДЌany danГ©ho stГЎtu. StaДЌГ­ pouze, pokud
prokГЎЕѕi, Еѕe se v danГ© zemi narodili. Podporovat nГЎvrat kvalifikovanГЅch emigrantЕЇ se mnohГЅm
jevГ­ jako efektivnД›jЕЎГ­ neЕѕ usilovat o integraci vysoce vzdД›lanГЅch cizincЕЇ. DЕЇvodem je, Еѕe
navrГЎtilci vД›tЕЎinou znajГ­ dobЕ™e jazyk i kulturu danГ© zemД›, a jsou schopni se dobЕ™e zorientovat
i ve fungovГЎnГ­ mГ­stnГ­ch institucГ­, coЕѕ jejich reintegraci do spoleДЌnosti znaДЌnД› zjednoduЕЎuje.
PrvnГ­ pokusy o snahu systematicky podporovat nГЎvrat vД›dcЕЇ pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ zpД›t do
mateЕ™skГ© zemД›, zaДЌaly jiЕѕ v sedmdesГЎtГЅch letech dvacГЎtГ©ho stoletГ­. NapЕ™Г­klad jiЕѕ v roce 1966
zaДЌal KIST - Institut for Industrial Technology sponzorovanГЅ korejskou a americkou vlГЎdou
usilovat o nГЎvrat 18 ЕЎpiДЌkovГЅch korejskГЅch vД›dcЕЇ a inЕѕenГЅrЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch v USA a NД›mecku zpД›t
do Koreje. PЕ™estoЕѕe poДЌty tД›ch, kteЕ™Г­ se v ЕЎedesГЎtГЅch a sedmdesГЎtГЅch letech do Koreje
navrГЎtili, nebyly vysokГ©, pЕ™Г­chozГ­ odbornГ­ci byli oslavovГЎni jako celebrity, jejich fotky plnily
ДЌasopisy a noviny a byly do nich vklГЎdГЎny velkГ© nadД›je8. V nГЎsledujГ­cГ­ch letech postupnД› v
rЕЇznГЅch zemГ­ch vznikala celГЎ Е™ada obdobnГЅch programЕЇ a politik povzbuzujГ­cГ­ch
kvalifikovanГ© pracovnГ­ky, pЕ™edevЕЎГ­m vД›dce a inЕѕenГЅry, k nГЎvratu do vlasti.
ProgramЕЇ zamД›Е™enГЅch na nГЎvrat vД›dcЕЇ do zemД› v souДЌasnГ© dobД› existuje celГЎ Е™ada. Jejich
konkrГ©tnГ­ podoba se znaДЌnД› liЕЎГ­. Pro ulehДЌenГ­ orientace v nepЕ™ehlednГ©m mnoЕѕstvГ­ rЕЇznГЅch
typЕЇ programЕЇ je vhodnГ© programy klasifikovat do nД›kolika skupin. U programЕЇ je lze
sledovat jednotlivГ© charakteristickГ© rysy, kterГ© souvisejГ­ s konkrГ©tnГ­m fungovГЎnГ­m programu,
jeho zaměřením, jeho cíli… V závislosti na sledovaných charakteristikách lze odlišit různé
typy programЕЇ:
•
Podle typu administrГЎtora je moЕѕno programy dД›lit na stГЎtnГ­ (zЕ™Г­zenГ©, financovanГ© a
organizovanГ© stГЎtnГ­mi institucemi) a soukromГ© (organizovanГ© soukromГЅmi institucemi).
•
Podle zdroje financovГЎnГ­ lze odliЕЎit programy nadnГЎrodnГ­ a programy nГЎrodnГ­.
NadnГЎrodnГ­ programy bГЅvajГ­ financovГЎny z mezinГЎrodnГ­ch zdrojЕЇ a zpravidla se tГЅkajГ­
8
http://www.kist.re.kr/en/index.jsp
26
vГ­ce neЕѕ jednГ© cГ­lovГ© zemД›, zatГ­mco nГЎrodnГ­ programy jsou financovГЎny z mГ­stnГ­ch zdrojЕЇ
a zpravidla se zamД›Е™ujГ­ jen na jednu zemi.
•
Podle teritoriГЎlnГ­ zacГ­lenosti lze opД›t odliЕЎit programy nadnГЎrodnГ­ a programy nГЎrodnГ­.
NadnГЎrodnГ­ programy se vЕѕdy tГЅkajГ­ vГ­ce neЕѕ jednГ© zemД› (buДЏto se tГЅkajГ­ vЕЎech zemГ­,
nebo celГ© skupiny zemГ­, pЕ™Г­padnД› dvojic zemГ­, v niЕѕ jedna je zpravidla zemГ­ cГ­lovou a
druhГЎ zemГ­ program financujГ­cГ­). NГЎrodnГ­ programy se tГЅkajГ­ vЕѕdy jen jednГ© zemД›, kterГЎ
je zГЎroveЕ€ cГ­lovou zemГ­ migrace i jedinГЅm zdrojem financГ­ pro program.
•
Podle mГ­ry oborovГ© specializace se dajГ­ rozliЕЎit programy vЕЎeobecnГ©, kterГ© podporujГ­
nГЎvrat veЕЎkerГ© vysoce kvalifikovanГ© sГ­ly ze zahraniДЌГ­, a programy specializovanГ© jen na
vybrané obory (například IT, medicína…).
•
Podle cГ­le, jakГЅ si program klade, je moЕѕnГ© odliЕЎit programy usilujГ­cГ­ o trvalГЅ/dlouhodobГЅ
nГЎvrat a programy podporujГ­cГ­ krГЎtkodobГ© nГЎvraty (napЕ™Г­klad programy podporujГ­cГ­
krГЎtkodobГ© konzultaДЌnГ­ nГЎvЕЎtД›vy emigrantЕЇ v mateЕ™skГЅch zemГ­ch).
Programy urДЌitГ© skupiny mГ­vajГ­ podobnГ© rysy a znaky a zpravidla se ve svГЅch cГ­lech a
konkrГ©tnГ­ch nГЎstrojГ­ch, kterГЅmi jsou tyto cГ­le naplЕ€ovГЎny, velmi liЕЎГ­ od jinГЅch typЕЇ programЕЇ.
UrДЌitГЎ, i kdyЕѕ nД›kdy ponД›kud schГ©maticky pЕЇsobГ­cГ­ klasifikace, nГЎm mЕЇЕѕe bГЅt z tohoto
dЕЇvodu velmi uЕѕiteДЌnГЎ. Jako nejvГЅznamnД›jЕЎГ­ kritГ©rium rozliЕЎenГ­ se nГЎm jevГ­ rozdД›lenГ­
programЕЇ podle toho, zda usilujГ­ o nГЎvrat trvalГЅ nebo krГЎtkodobГЅ. Budeme se proto v dalЕЎГ­m
textu vД›novat tД›mto dvД›ma skupinГЎm programЕЇ zvlГЎЕЎЕҐ. Druhou vД›c, kterou povaЕѕujeme za
klГ­ДЌovou, je odliЕЎenГ­ programЕЇ nadnГЎrodnГ­ch od nГЎrodnГ­ch. NadnГЎrodnГ­ programy mГ­vajГ­ totiЕѕ
mnohem vД›tЕЎГ­ akДЌnГ­ rГЎdius. NeomezujГ­ se pouze na nГЎrodnГ­ ГєroveЕ€, nГЅbrЕѕ operujГ­ v mnohem
vД›tЕЎГ­m prostoru. TГ­m jsou velmi specifickГ©. NД›kterГ© z tД›chto programЕЇ jsou obecnД›jЕЎГ­ho
raЕѕenГ­ a snaЕѕГ­ se optimalizovat mezinГЎrodnГ­ migraДЌnГ­ toky tak, aby pЕ™inГЎЕЎely co nejvД›tЕЎГ­ zisk
jak hostitelskГЅm zemГ­m, tak zemГ­m pЕЇvodu, nezГЎvisle na typu stГЎtu. JinГ© programy
upЕ™ednostЕ€ujГ­ urДЌitou lokalitu. SpecializujГ­ se napЕ™Г­klad na zlepЕЎenГ­ budoucnosti Evropy nebo
rozvojovГЅch zemГ­. V rГЎmci vГЅЕЎe zmГ­nД›nГЅch skupin pak samozЕ™ejmД› mЕЇЕѕeme odliЕЎit i
programy vЕЎeobecnГ© od oborovД› specializovanГЅch nebo typ administrГЎtora. KoneДЌnД› je tЕ™eba
takГ© upozornit na to, Еѕe nД›kterГ© programy jsou pojaty velmi komplexnД›, takЕѕe kombinujГ­
charakteristické rysy několika různých typů programů popsaných výše – například program
fungujГ­cГ­ ve spoluprГЎcГ­ mezinГЎrodnГ­ organizace, nД›kolika stГЎtЕЇ a soukromГ©ho sektoru, kterГЅ
podporuje zГЎroveЕ€ dlouhodobГ© i krГЎtkodobГ© nГЎvraty nД›kolika rЕЇznГЅmi formami. TakovГ©
komplexnГ­ programy lze pak samozЕ™ejmД› obtГ­ЕѕnД› vtД›snat do nД›jakГ©ho klasifikaДЌnГ­ho
schГ©matu. V nГЎsledujГ­cГ­m textu komplexnГ­ programy Е™adГ­me s vД›domГ­m jistГ© nepЕ™esnosti,
podle toho, co se dГЎ povaЕѕovat za pЕ™evaЕѕujГ­cГ­ typ jejich ДЌinnosti.
27
2.3.1. Politiky podporujГ­cГ­ dlouhodobГЅ nГЎvrat
Podporovat mobilitu studentЕЇ a vД›dcЕЇ se zdГЎ bГЅt klГ­ДЌovou podmГ­nkou budoucГ­
konkurenceschopnosti ekonomiky kaЕѕdГ©ho stГЎtu. PЕ™edpoklГЎdГЎ se, Еѕe cirkulace mozkЕЇ mГЎ
velmi pozitivnГ­ vliv na ГєroveЕ€ vД›dy v danГ©m stГЎtД›. Pobytem v zahraniДЌГ­ zГ­skГЎ vД›dec
zkuЕЎenosti, vД›domosti, tacit knowledge9, kterГ© po nГЎvratu pЕ™inГЎЕЎГ­ na svГ© pracoviЕЎtД›. MigracГ­
tak dochГЎzГ­ k pЕ™irozenГ© vГЅmД›nД› vД›domostГ­ a zkuЕЎenostГ­ mezi jednotlivГЅmi pracoviЕЎti.
SamotnГЅ mezinГЎrodnГ­ pohyb studentЕЇ, vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ by vЕЎak mateЕ™skГ© zemi nepЕ™inesl
kГЅЕѕenГЅ efekt, pokud by se tito lidГ© zГЎroveЕ€ nevraceli se svГЅmi novД› nabytГЅmi vД›domostmi a
zkuЕЎenostmi zpД›t do svГЅch zemГ­ pЕЇvodu. PozitivnГ­ efekt nГЎvratu se v nД›kterГЅch pЕ™Г­padech dГЎ
dokonce pЕ™Г­mo zmД›Е™it. Studie Zweiga (2004) dokumentuje, Еѕe ДЌГ­nЕЎtГ­ vД›dci, kteЕ™Г­ studovali v
zahraniДЌГ­, pЕ™itГЎhli do zemД› ve srovnГЎnГ­ s doma vzdД›lГЎvanГЅmi vД›dci dvakrГЎt vГ­ce zahraniДЌnГ­ch
nГЎvЕЎtД›vnГ­kЕЇ a technologiГ­, tЕ™ikrГЎt vГ­ce zahraniДЌnГ­ch projektЕЇ a ДЌtyЕ™ikrГЎt vГ­ce zahraniДЌnГ­ho
kapitГЎlu. NenГ­ divu, Еѕe na mezinГЎrodnГ­ Гєrovni vznikГЎ celГЎ Е™ada projektЕЇ a programЕЇ, jejich
snahou je podpoЕ™it nГЎvraty vysoce vzdД›lanГЅch jedincЕЇ. V zГЎsadД› lze identifikovat pД›t hlavnГ­ch
druhЕЇ tД›chto programЕЇ:
SendviДЌovГ© programy
Stipendia pro zahraniДЌnГ­ pobyt s podmГ­nkou nГЎvratu
NГЎvratovГ© granty pro absolventy stipendijnГ­ch pobytЕЇ v zahraniДЌГ­
ReintegraДЌnГ­ programy
InternetovГ© strГЎnky
TЕ™i prvnД› uvedenГ© druhy programЕЇ jsou zamД›Е™eny na podporu cirkulace mozkЕЇ. Jejich
souДЌГЎstГ­ je vЕѕdy usilovГЎnГ­ o nГЎvrat studentЕЇ, vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ, zahrnujГ­ ovЕЎem takГ©
prostЕ™edky povzbuzujГ­cГ­ samotnГЅ vГЅjezd do zahraniДЌГ­. ДЊtvrtГЅ a pГЎtГЅ druh programu vychГЎzГ­ z
pЕ™edpokladu, Еѕe potenciГЎlnГ­ uЕѕivatelГ© programu jiЕѕ v zahraniДЌГ­ pЕЇsobГ­, potЕ™ebnГ© znalosti a
zkuЕЎenosti jiЕѕ zГ­skali, a primГЎrnД› se proto zamД›Е™ujГ­ na jejich nГЎvrat do mateЕ™skГ© zemД›.
2.3.1.1. SendviДЌovГ© programy
9
TermГ­nem "tacit knowledge" se zpravidla oznaДЌujГ­ dovednosti a znalosti, kterГ© jsou nekodifikovatelnГ©,
zpravidla jsou vГЎzanГ© na urДЌitou kulturu a prostЕ™edГ­, a jsou tudГ­Еѕ pЕ™enositelnГ© pouze prostЕ™ednictvГ­m pЕ™Г­mГ©
osobnГ­ zkuЕЎenostГ­ (Collins 2001).
28
TakzvanГ© sendviДЌovГ© programy se zamД›Е™ujГ­ pЕ™evГЎЕѕnД› na mladГ© lidГ­ z Е™ad studentЕЇ nebo
mladГЅch vД›deckГЅch pracovnГ­kЕЇ, kteЕ™Г­ aktuГЎlnД› nejsou v zahraniДЌГ­. SnaЕѕГ­ se jim zajistit
zahraniДЌnГ­ zkuЕЎenosti ve formД› studia nebo pracovnГ­ho pobytu, ale zГЎroveЕ€ zaruДЌit jejich
nГЎvrat zpД›t do vlasti. Jejich princip spoДЌГ­vГЎ v rozloЕѕenГ­ studia nebo dalЕЎГ­ho profesionГЎlnГ­ho
vzdД›lГЎvГЎnГ­ do nД›kolika (nejДЌastД›ji tЕ™Г­) fГЎzГ­. Studenti zahГЎjГ­ svГ© studium v mateЕ™skГ© zemi,
pokraДЌujГ­ studiem ДЌi stГЎЕѕГ­ v zahraniДЌГ­ a studium ukonДЌujГ­ opД›t v mateЕ™skГ© zemi. NГЎvrat do
zemД› pЕЇvodu je podmГ­nkou k ukonДЌenГ­ studia a udД›lenГ­ diplomu. PodobnД› mladГ­ vД›dci
odchГЎzejГ­ na stГЎЕѕ do zahraniДЌГ­, potГ© pokraДЌujГ­ ve vzdД›lГЎvГЎnГ­ v mateЕ™skГ© zemГ­, a aЕѕ potГ© obdrЕѕГ­
poЕѕadovanГ© osvД›dДЌenГ­ o zГ­skГЎnГ­ pЕ™Г­sluЕЎnГ© kvalifikace. JestliЕѕe se postupuje podle tohoto
schГ©matu, nadД›je na nГЎvrat studenta ДЌi mladГ©ho vД›dce zpД›t do mateЕ™skГ© zemД› se znaДЌnД›
zvyЕЎuje.
ZamД›Е™enГ­ tohoto druhu programЕЇ na mladГ© lidi je zcela pochopitelnГ© a pЕ™irozenГ©, uvД›domГ­meli si, Еѕe migrace mladГЅch lidГ­ a speciГЎlnД› studentЕЇ se znaДЌnou mГ­rou podГ­lГ­ na Гєniku mozkЕЇ.
EmpirickГ© vГЅzkumy stГЎle ДЌastД›ji potvrzujГ­ nГЎzor, Еѕe existuje zЕ™ejmГЎ spojitost mezi mobilitou v
ranГ©m stГЎdiu kariГ©ry a nГЎslednou mobilitou. Tedy o potenciГЎlnГ­ emigraci vysoce vzdД›lanГЅch
lidГ­ se v zГЎsadД› rozhoduje v nejmladЕЎГ­m pracovnГ­m vД›ku (BalГЎЕѕ, Williams 2004). Ukazuje se,
Еѕe velkГЎ ДЌГЎst migrujГ­cГ­ vysoce kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly pЕ™iЕЎla do zahraniДЌГ­ jiЕѕ jako studenti,
aby se zde vzdД›lГЎvala. Dnes je oДЌividnД›, Еѕe studium v zahraniДЌГ­ mГЎ znaДЌnГЅ vliv na procento
vysoce vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly v emigraci (Johnson, Regets 1998).
PЕ™Г­kladem takovГ©ho sendviДЌovГ©ho programu je program organizovanГЅ ve vzГЎjemnГ©
spolupracГ­ americkГ©ho National Institutes of Health (NIH) a nД›meckГ© Deutsche
Forschungsgemeinschaft (DFG), kterГЅ dostal jmГ©no NIH-DFG Research Career Transition
Awards10. CГ­lem tohoto programu je podporovat mladГ© nД›meckГ© vД›dce ve vГЅzkumnГ© prГЎci po
dobu 5-6 let. ЕЅadatelГ© o finanДЌnГ­ podporu musГ­ pЕ™edloЕѕit nГЎvrh vГЅzkumnГ©ho projektu, kterГЅ je
naplГЎnovГЎn na celou vГЅЕЎe zmГ­nД›nou dobu. SamotnГЅ vГЅzkum mГЎ dvД› fГЎze: prvnГ­ 2-3 roky dД›lГЎ
Еѕadatel vГЅzkum v nД›kterГ©m institutu patЕ™Г­cГ­ho do sГ­tД› National Institutes of Health v USA a
dalЕЎГ­ 2-3 roky pokraДЌuje ve vГЅzkumu v NД›mecku. NIH poskytuje fixnГ­ stipendium, a takГ©
pЕ™Г­spД›vek na cestovnГ­ nГЎklady pro stipendistu a jeho rodinu (maximГЎlnД› vЕЎak do vГЅЕЎe 2 000
US dolarЕЇ). V dobД› pobytu v USA DFG sponzoruje stipendistovi ДЌtyЕ™i cesty do NД›mecka.
Tyto cesty mГЎ stipendista vyuЕѕГ­vat pro pЕ™Г­pravu druhГ© fГЎze projektu. Ve druhГ© fГЎzi projektu se
vГЅzkumnГ­k vracГ­ do NД›mecka, kde zГ­skГЎ statut vГЅzkumnГ©ho pracovnГ­ka s pracovnГ­ smlouvou
10
http://www.dfg.de/en/research_funding/promoting_young_researchers/nih_dfg_program/nih_dfg_progr
amm_in_brief.html.
29
na dobu trvГЎnГ­ projektu. DFG hradГ­ nГЎklady spojenГ© s pracovnГ­ pozici v NД›mecku a navГ­c
poskytuje dalЕЎГ­ch 30 000 euro na dobu dvou let na pokrytГ­ pЕ™Г­mГЅch nГЎkladЕЇ spojenГЅch s
vГЅzkumem.
ObdobnД› je organizovГЎn program Pilot fellowship program Romania,11 kterГЅ spoleДЌnД›
koordinujГ­ nizozemskГЎ Organizace pro vД›deckГЅ vГЅzkum (Nederlandse Organisatie voor
Wetenschappelijk Onderzoek, NWO) a rumunskГЎ NГЎrodnГ­ rada universitnГ­ho vГЅzkumu
(Consiliul National al Cercetarii Stiintifice din Invatamantul Superior, CNCSIS). CГ­lem
tohoto projektu je stimulovat mladГ© rumunskГ© vД›dce k vД›deckГ© aktivitД› na domГЎcГ­ pЕЇdД› a
zГЎroveЕ€ jim pomoci se zapojit do mezinГЎrodnГ­ch vД›deckГЅch sГ­tГ­. PЕ™edpoklГЎdГЎ se, Еѕe zapojenГ­
mladГЅch vД›dcЕЇ do mezinГЎrodnГ­ch sГ­tГ­ stimuluje jejich kariГ©rnГ­ rЕЇst, zvГЅЕЎГ­ jejich prestiЕѕ a
stabilizuje vД›deckou pozici na pЕЇdД› domГЎcГ­ vГЅzkumnГ© instituce. Program je nabГ­zen vysoce
talentovanГЅm vД›dcЕЇm mladЕЎГ­m 35 let, kteЕ™Г­ musГ­ bГЅt drЕѕiteli doktorГЎtu, musГ­ mГ­t rumunskГ©
obДЌanstvГ­ a musГ­ se zavГЎzat k nГЎvratu do Rumunska. SvГ© schopnosti Еѕadatel doklГЎdГЎ, mimo
jinГ©, seznamem publikacГ­ v domГЎcГ­ch i mezinГЎrodnГ­ch ДЌasopisech. Stipendium je udД›lovГЎno
na dobu 12 mД›sГ­cЕЇ. MaximГЎlnД› ЕЎest mД›sГ­cЕЇ vД›dec strГЎvГ­ v NizozemГ­, kde je mu poskytovГЎno
stipendium 1500 euro mД›sГ­ДЌnД›. PotГ© se vГЅzkumnГ­k vracГ­ do Rumunska, kde pobГ­rГЎ dalЕЎГ­ch
ЕЎest mД›sГ­cЕЇ stipendium 200 euro mД›sГ­ДЌnД›. KromД› toho dostГЎvГЎ 500 euro na hrazenГ­ pЕ™Г­mГЅch
vГЅdajЕЇ spojenГЅch s vГЅzkumem a 800 euro na cestovnГ©. BД›hem trvГЎnГ­ programu musГ­ vД›dec
ДЌtvrtletnД› posГ­lat NWO prЕЇbД›ЕѕnГ© zprГЎvy o plnД›nГ­ vГЅzkumnГ©ho plГЎnu a do mД›sГ­ce po skonДЌenГ­
programu musГ­ zpracovat zГЎvД›reДЌnou zprГЎvu.
PodobnГЅ je program administrovanГЅ Nizozemskou organizacГ­ pro mezinГЎrodnГ­ spoluprГЎci ve
vyЕЎЕЎГ­m vzdД›lГЎvГЎnГ­ (Nederlandse organisatie voor internationale samenwerking in het hoger
onderwijs, NUFFIC) nazvanГЅ NFP- Fellowships for Phd. studies12 Stipendium je urДЌeno pro
Phd. studenty z rozvojovГЅch zemГ­, kteЕ™Г­ studujГ­ na holandskГЅch universitГЎch a zajiЕЎЕҐuje jejich
nГЎvrat do mateЕ™skГ© zemД› k dokonДЌenГ­ studia.
PЕ™Г­kladem oborovД› specializovanГ©ho sendviДЌovГ©ho programu je program Programa
Postdoctoral P3+313 organizovanГЅ ЕЎpanД›lskou nadacГ­ NГЎrodnГ­ho centra pro vГЅzkum
kardiovaskulГЎrnГ­ch chorob (FundaciГіn Centro National de Investigaciones Cardiovasculares
Carlos III, CNIC). Tyto granty se poskytujГ­ od roku 2002. ГљspД›ЕЎnГЅ uchazeДЌ je podporovГЎn po
dobu ЕЎesti let. PrvnГ­ tЕ™i roky trГЎvГ­ ЕЎpanД›lskГЅ vД›dec mimo Е panД›lsko v nД›kterГ© ze znГЎmГЅch
vГЅzkumnГЅch institucГ­ specializujГ­cГ­ch se na podporovanГЅ obor, dalЕЎГ­ tЕ™i roky ve Е panД›lsku v
11
12
13
http://www.cncsis.ro/English/Bilateral/PilotFellowship.pdf.
http://www.nuffic.nl/
http://www.cnic.es/index1.php?inc=6&secc=formacion&programas=2.
30
nД›kterГ© z institucГ­ CNIC. CГ­lem je, aby vД›dci zГ­skali mezinГЎrodnГ­ zkuЕЎenosti a pЕ™itom
pracovnД› zakotvili ve Е panД›lsku.
JinГЅm programem podobnГ©ho typu je Overseas Doctoral Scholarships (Sandwich
Programme)14 organizovanГЅ jihoafrickou Radou pro vГЅzkum v oblasti medicГ­ny (South
African Medical Research Council, MRC). Rada se pЕ™ed nД›kolika lety rozhodla zcela zruЕЎit
dЕ™Г­ve poskytovanГЎ stipendia podporujГ­cГ­ doktorskГЎ studia mimo Jihoafrickou republiku,
protoЕѕe se ukГЎzalo, Еѕe v zahraniДЌГ­ zЕЇstГЎvГЎ vysokГ© procento stipendistЕЇ. NovГЅ program je
urДЌen pro obДЌany JihoafrickГ© republiky, kteЕ™Г­ majГ­ ukonДЌenГ© studium medicГ­ny a chtД›jГ­
pokraДЌovat v doktorandskГ©m studiu, a kteЕ™Г­ jsou zamД›stnanci nД›kterГ©ho vГЅzkumnГ©ho institutu
v JihoafrickГ© republice. Stipendium pokrГЅvГЎ maximГЎlnД› 12 mД›sГ­cЕЇ, kterГ© mЕЇЕѕe stipendista
strГЎvit v zahraniДЌГ­, v celkovГ© dobД› tЕ™Г­ let, po kterГ© trvГЎ program. DvД› tЕ™etiny ДЌasu tak musГ­
drЕѕitel stipendia strГЎvit v domovskГ© vГЅzkumnГ© instituci. PЕ™i kaЕѕdГ©m vГЅjezdu do zahraniДЌГ­
delЕЎГ­m neЕѕ 3 mД›sГ­ce musГ­ drЕѕitel stipendia poskytnout MRC zГЎruku, Еѕe se vrГЎtГ­, a jeho
domovskГЎ instituce musГ­ zГЎroveЕ€ potvrdit, Еѕe mГЎ garantovГЎno pracovnГ­ mГ­sto po nГЎvratu.
PЕ™Г­spД›vek ДЌinГ­ celkem 120000 randЕЇ (cca 13000 euro) na 12 mД›sГ­cЕЇ pobytu v zahraniДЌГ­.
KoneДЌnД› je tЕ™eba pЕ™ipomenout, Еѕe za urДЌitou formu sendviДЌovГЅch programЕЇ je moЕѕnГ© poДЌГ­tat i
tradiДЌnГ­ studentskГ© vГЅmД›nnГ© pobyty a zahraniДЌnГ­ studijnГ­ pobyty uskuteДЌЕ€ovanГ© ve spoluprГЎci
domovskГ© a hostujГ­cГ­ univerzity, pЕ™i nГ­Еѕ je ГєДЌastnГ­k takovГ©ho programu stГЎle studentem
domovskГ© university a musГ­ se na ni vrГЎtit k dokonДЌenГ­ studia zГ­skГЎnГ­ diplomu.
SendviДЌovГ© programy jsou obecnД› chГЎpГЎny jako pomД›rnД› ГєДЌinnГЎ forma podpory mobility a
cirkulace mozkЕЇ, kterГЎ jen v malГ© mГ­Е™e vede k bezprostЕ™ednГ­ hrozbД› Гєniku mozkЕЇ z
vysГ­lajГ­cГ­ch zemГ­. ExistujГ­ vЕЎechny moЕѕnГ© typy sendviДЌovГЅch programЕЇ. ExistujГ­ programy
vЕЎeobecnГ© i specializovanГ©, jsou mezi nimi programy organizovanГ© stГЎtem, i programy
organizovanГ© jednotlivГЅmi institucemi. VД›tЕЎinou jsou postaveny na spoluprГЎci dvou zemГ­, ale
nenГ­ vГЅjimkou ani program zcela mezinГЎrodnГ­ zahrnujГ­cГ­ vГ­ce zemГ­ jak na stranД› vysГ­lajГ­cГ­, tak
na stranД› pЕ™ijГ­majГ­cГ­. Specifikem tД›chto programЕЇ je jejich zamД›Е™enГ­ na mladГ© lidГ­, zvlГЎЕЎtД› na
studenty. Programy v tomto ohledu vyuЕѕГ­vajГ­ skuteДЌnosti, Еѕe mladГ­ lidГ© potЕ™ebujГ­ ke svГ©mu
profesnГ­mu rЕЇstu diplomy a dalЕЎГ­ certifikГЎty, a mohou tak relativnД› snadno vyЕѕadovat nГЎvrat
zpД›t do mateЕ™skГ© zemД› jako podmГ­nku pro jejich udД›lenГ­. Doba pobytu v zahraniДЌГ­
nepЕ™esahuje polovinu celkovГ© doby zapojenГ­ do programu. VЕЎechny programy tГ©to skupiny
lze Е™adit mezi programy pouЕѕГ­vajГ­cГ­ alespoЕ€ do urДЌitГ© mГ­ry restriktivnГ­ politiku. SponzorujГ­cГ­
instituce sice nД›co potenciГЎlnГ­m ЕѕadatelЕЇm nabГ­zejГ­, ale zГЎroveЕ€ si je zavazujГ­ k nГЎvratu do
mateЕ™skГ© zemД›. Riziko, Еѕe studenti, ДЌi mladГ­ vД›dci svГЅm pobytem v zahraniДЌГ­ zГ­skajГ­ znalosti
14
http://www.mrc.ac.za/researchdevelopment/overseascholar.htm
31
prostЕ™edГ­, dovednosti a znalosti jazykЕЇ, kterГ© jim mohou v budoucnu zvГЅЕЎit ЕЎance na zГ­skГЎnГ­
uplatnД›nГ­ v zahraniДЌГ­ a k trvalГ©mu odchodu do zahraniДЌГ­ v pozdД›jЕЎГ­m obdobГ­, sice existuje, ale
nenГ­ zЕ™ejmД› povaЕѕovГЎno za pЕ™Г­liЕЎ velkГ©.
2.3.1.2. Stipendia pro zahraniДЌnГ­ pobyt s podmГ­nkou nГЎvratu
Do tГ©to skupiny patЕ™Г­ programy stimulujГ­ cirkulaci mozkЕЇ prostЕ™ednictvГ­m podpory
zahraniДЌnГ­ch pobytЕЇ vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ. Od programЕЇ pЕ™edchozГ­ skupiny se liЕЎГ­ v tom, Еѕe
situace po nГЎvratu nenГ­ programy nijak pokryta, ЕѕadatelГ© o stipendium nedostГЎvajГ­ po nГЎvratu
ЕѕГЎdnou finanДЌnГ­ ani jinou podporu. V praxi se zpravidla jednГЎ o stipendia pro studijnГ­ pobyt ДЌi
pracovnГ­ stГЎЕѕ v zahraniДЌГ­, kterГ© jsou studentЕЇm a vГЅzkumnГЅm pracovnГ­kЕЇm poskytovГЎna pod
podmГ­nkou Еѕe se Еѕadatel pГ­semnД› zavГЎЕѕe k nГЎvratu po ukonДЌenГ­ stipendijnГ­ho pobytu zpД›t do
svГ© mateЕ™skГ© zemД›. V tГ©to skupinД› grantЕЇ a stipendiГ­ mЕЇЕѕeme identifikovat jak nГЎrodnГ­
programy financovanГ© nГЎrodnГ­mi institucemi, tak programy nadnГЎrodnГ­. Stipendia jsou
jednooborovГЎ i vГ­ceoborovГЎ, mohou bГЅt poskytovГЎna stГЎtnГ­mi i soukromГЅmi organizacemi.
Velmi poДЌetnou ДЌГЎst tГ©to skupiny tvoЕ™Г­ programy financovanГ© nadnГЎrodnГ­mi organizacemi
specializujГ­cГ­mi se na podporu vГЅzkumu a vzdД›lГЎvГЎnГ­ v urДЌitГ©m oboru nebo odvД›tvГ­. Tyto
organizace nabГ­zejГ­ vГЅzkumnГ© a vzdД›lГЎvacГ­ pobytu v nejrenomovanД›jЕЎГ­ch institucГ­ch
specializujГ­cГ­ch se na danou problematiku. Stipendia jsou vД›tЕЎinou urДЌenГЎ odbornГ­kЕЇm z
celГ©ho svД›ta, i kdyЕѕ v nД›kterГЅch pЕ™Г­padech nadace upЕ™ednostЕ€ujГ­ Еѕadatele z mГ©nД› vyspД›lГЅch
zemГ­, kteЕ™Г­ by za normГЎlnГ­ch okolnostГ­ mД›li potГ­Еѕe zГ­skat pЕ™Г­stup do tД›chto center excelence.
Smyslem tД›chto programЕЇ je zjednoduЕЎit ЕЎГ­Е™enГ­ vД›domostГ­ a dovednostГ­ v danГ©m oboru z
excelentnГ­ch center do perifernГ­ch oblastГ­. Nezbytnou podmГ­nkou naplnД›nГ­ tohoto zГЎmД›ru je
nГЎvrat stipendisty zpД›t do mateЕ™skГ© zemД›, ve kterГ© by mД›l absolvent tД›chto programЕЇ
pokraДЌovat v ЕЎГ­Е™enГ­ nabytГЅch vД›domostГ­. Z tohoto dЕЇvodu je ДЌasto dalЕЎГ­ podmГ­nkou udД›lenГ­
stipendia takГ© ujiЕЎtД›nГ­ domovskГ© instituce Еѕadatele, Еѕe absolvent programu mГЎ po nГЎvratu
moЕѕnost pokraДЌovat ve svГ© prГЎci na jejГ­ pЕЇdД›. PЕ™Г­kladem programu tohoto typu je
International Neurological Science Fellowship Program15 pЕ™ipravenГЅ ve spoluprГЎci SvД›tovГ©
zdravotnickГ© organizace (World Health Organization, WHO) a americkГ©ho NГЎrodnГ­ho
institutu pro lГ©ДЌbu neurologickГЅch onemocnД›nГ­ a mozkovГ© mrtvice (The National Institute of
Neurological Disorder and Stroke, NINDS). Tento program podporuje mladГ© pracovnГ­ky s
15
http://www.ninds.nih.gov/funding/Intl_Neurol_Fellows_4-02.pdf
32
Phd. (nebo jeho ekvivalentem) pracujГ­cГ­ ve zdravotnictvГ­ nebo mladГ© vД›dce pЕЇsobГ­cГ­ v oblasti
neurologie. CГ­lem tohoto projektu je zlepЕЎit dovednosti mladГЅch lГ©kaЕ™ЕЇ nebo vД›dcЕЇ
pracujГ­cГ­ch v oblasti zГЎkladnГ­ho nebo klinickГ©ho vГЅzkumu. Program sponzoruje studijnГ­
pobyty tД›chto vД›dcЕЇ v nД›kterГ© z americkГЅch vГЅzkumnГЅch institucГ­. PЕ™ednost pЕ™i udД›lovГЎnГ­
grantu majГ­ ЕѕadatelГ© z rozvojovГЅch zemГ­, kteЕ™Г­ prokГЎЕѕi, Еѕe po skonДЌenГ­ pobytu mohou vyuЕѕГ­t
svГ© novД› nabytГ© vД›domosti a dovednosti pЕ™i prГЎci ve svГ© mateЕ™skГ© zemi, a to na pozici
Е™Г­dГ­cГ­ho pracovnГ­ka nebo vzdД›lavatele ve vГЅzkumnГЅch, akademickГЅch nebo stГЎtnГ­ch
zdravotnГ­ch institucГ­ch. ЕЅadatel o grant musГ­ pЕ™edloЕѕit vГЅzkumnГЅ projekt a souhlas hostitelskГ©
instituce s jeho pobytem v tГ©to instituci. Grant je bД›ЕѕnД› udД›lovГЎn na obdobГ­ dvanГЎcti mД›sГ­cЕЇ, i
kdyЕѕ je moЕѕno ve vГЅjimeДЌnГЅch pЕ™Г­padech podpoЕ™it i devГ­timД›sГ­ДЌnГ­ program. VГЅЕЎka roДЌnГ­ho
stipendia se pohybuje v rozmezГ­ mezi 31 092 a 48 852 US dolary v zГЎvislosti na praxi
kandidГЎta. TakГ© hostitelskГЎ instituce obdrЕѕГ­ urДЌitou ДЌГЎstku na pokrytГ­ nД›kterГЅch nГЎkladЕЇ
spojených s pobytem stipendisty (zdravotní pojištění…). Domácí instituce hradí cestovní
nГЎklady.
PodobnГЅm typem grantu je i program udД›lovanГЅ MezinГЎrodnГ­ uniГ­ proti rakovinД›
(International Union Against Cancer, UICC). ProstЕ™ednictvГ­m svГЅch grantЕЇ se tato instituce
snaЕѕГ­ zjednoduЕЎovat pЕ™enos vД›domostГ­ a dovednostГ­ na mГ­sta, na kterГЅch jsou potЕ™eba. Granty
jsou udД›lovГЎny pЕ™ednostnД› ЕѕadatelЕЇm z mГ©nД› vyspД›lГЅch zemГ­ a vГЅhradnД› za podmГ­nky, Еѕe se
stipendistГ© zavГЎЕѕГ­, Еѕe se po ukonДЌenГ­ stipendijnГ­ho pobytu vrГЎtГ­ zpД›t do svГ© vlasti.
Pan American Health Organization (PAHO), regionГЎlnГ­ poboДЌka SvД›tovГ© zdravotnickГ©
organizace (WHO) nabГ­zГ­ PAHO Fellowships.16 Tato stipendia jsou urДЌena obДЌanЕЇm
ДЌlenskГЅch zemГ­ WHO. CГ­lem tД›chto projektЕЇ je podporovat mezinГЎrodnГ­ vГЅmД›nu vД›domosti a
dovednostГ­ souvisejГ­cГ­ch s problematikou zdravГ­. ЕЅadatelГ© o stipendia musГ­ aktuГЎlnД› pracovat
v nГЎrodnГ­ zdravotnГ­ organizaci nebo ve vД›deckГ© nebo vzdД›lГЎvacГ­ instituci. KandidГЎti musГ­ mГ­t
nejmГ©nД› dvouletou profesionГЎlnГ­ praxi, musГ­ bГЅt v dobrГ©m zdravotnГ­m stavu, mladЕЎГ­ padesГЎti
let, jazykovД› kompetentnГ­. ЕЅadatel o grant je povinen podepsat, Еѕe po skonДЌenГ­ stipendijnГ­ho
pobytu mГЎ v Гєmyslu vrГЎtit se do svГ© mateЕ™skГ© zemД› a aplikovat novД› nabytГ© vД›domosti po
dobu, kterГЎ je zГЎvislГЎ na dГ©lce stipendijnГ­ho pobytu. StipendistГ©, kteЕ™Г­ obdrЕѕeli stipendium na
mГ©nД› neЕѕ pЕЇl roku se zavazujГ­ k jednoletГ© pracovnГ­ ДЌinnosti ve svГ© domГЎcГ­ instituci,
stipendistГ© s grantem delЕЎГ­m neЕѕ pЕЇl roku a zГЎroveЕ€ kratЕЎГ­m neЕѕ dva roky se zavazujГ­ ke
dvД›ma letЕЇm prГЎce v mateЕ™skГ© instituci. Ti, kteЕ™Г­ obdrЕѕeli stipendium delЕЎГ­ neЕѕ dva roky se
zavazujГ­ pracovat ve svГ© domovskГ© instituci tЕ™i roky. Projekt Еѕadatele o grant musГ­
korespondovat se strategiemi ve zdravotnictvГ­ v jeho mateЕ™skГ© zemi. K ЕѕГЎdosti o grant musГ­
16
http://www.paho.org/English/HSP/HSR/fellowships.htm#fellow3
33
bГЅt pЕ™edloЕѕen projekt kandidГЎta a jeho podpora pЕ™Г­sluЕЎnГЅm nГЎrodnГ­m ministerstvem
zdravotnictvГ­. Ministerstvo zdravotnictvГ­ hraje pЕ™i udД›lenГ­ stipendia dЕЇleЕѕitou roli. Dalo by se
dokonce Е™Г­ct, Еѕe kandidГЎt je nominovГЎn na udД›lenГ­ grantu vlГЎdou mateЕ™skГ© zemД›,
prostЕ™ednictvГ­m ministerstva zdravotnictvГ­.
I frankofonnГ­ stГЎty poskytujГ­ stipendia vГЎzanГЎ na nГЎvrat studenta zpД›t do mateЕ™skГ© zemД›.
MezinГЎrodnГ­ UniverzitnГ­ agentura frankofonnГ­ho svД›ta (L' Agence universitaire de la
Francophonie, AUF)17 sГ­dlГ­cГ­ v Montrealu je budovГЎna jako sГ­ЕҐ sdruЕѕujГ­cГ­ univerzity
vyuДЌujГ­cГ­ primГЎrnД› ve francouzskГ©m jazyce. Organizace pЕ™idД›luje stipendia, aby povzbudila
mobilitu mezi frankofonnГ­mi universitami a frankofonnГ­mi vД›dci. Stipendia jsou urДЌena tД›m
frankofonnГ­m studentЕЇm, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­ ДЌГЎst svГ©ho studia strГЎvit v jinГ© frankofonnГ­ zemi.
Stipendiu nenГ­ urДЌeno pro mobilitu mezi dvД›mi zemД›mi "Severu" (napЕ™Г­klad Francie Kanada), ale pЕ™edevЕЎГ­m mezi zemД›mi "Jihu" a zemД›mi "Severu". Stipendia jsou udД›lovГЎna jen
za podmГ­nky, Еѕe drЕѕitel se po skonДЌenГ­ kontraktu vrГЎtГ­ zpД›t do svГ© vlasti.
NД›kterГ© programy patЕ™Г­cГ­ do tГ©to skupiny jsou financovanГ© prostЕ™edky pochГЎzejГ­cГ­mi jen s
jedinГ©ho stГЎtu nebo jedinГ© nГЎrodnГ­ instituce, pЕ™esto jsou vЕЎak potenciГЎlnГ­mi drЕѕiteli podpory
vД›dci a vГЅzkumnГ­ci z rЕЇznГЅch zemГ­. PЕ™Г­kladem tohoto typu je program organizovanГЅ
americkГЅm NГЎrodnГ­m institutem pro drogovГ© zГЎvislosti (National Institute of Drug Abuse,
NIDA), kterГЅ nabГ­zГ­ stipendijnГ­ moЕѕnosti pro post-doktorandy pracujГ­cГ­ v oboru medicГ­ny,
veЕ™ejnГ©ho zdravГ­, bio-medicГ­ny, behaviorГЎlnГ­ psychologie a v sociГЎlnГ­ch vД›dГЎch. Program
nazvanГЅ INVEST Research Fellowship18 je urДЌen post-doktorandЕЇm s nejmГ©nД› dvouletou
vД›deckou praxi, kteЕ™Г­ chtД›jГ­ zГ­skat zkuЕЎenosti v nД›kterГ© z americkГЅch vГЅzkumnГЅch institucГ­.
RoДЌnГ­ stipendium, kterГ© tento program poskytuje, zahrnuje 36 000 US dolarЕЇ plus dalЕЎГ­ 4000
US dolarЕЇ na zdravotnГ­ pojiЕЎtД›ni a aktivity spojenГ© s profesionГЎlnГ­m rЕЇstem kandidГЎta.
ЕЅadatel o grant musГ­ dodat pГ­semnГ© potvrzenГ­ svГ© domovskГ© instituce, Еѕe po skonДЌenГ­
dvanГЎctimД›sГ­ДЌnГ­ho stipendijnГ­ho pobytu mГЎ moЕѕnost se vrГЎtit se zpД›t na svГ© pЕЇvodnГ­ pracovnГ­
mГ­sto. KromД› toho dostГЎvajГ­ drЕѕitelГ© stipendia speciГЎlnГ­ vГ­za J-1, jejichЕѕ drЕѕitel nemЕЇЕѕe po
jejich vyprЕЎenГ­ po dva roky zГ­skat v USA ЕѕГЎdnГЅ jinГЅ typ pobytovГ©ho vГ­za,a je tedy nucen z
USA v kaЕѕdГ©m pЕ™Г­padД› odjet.
MezinГЎrodnГ­ Akademie vД›d rozvojovГ©ho svД›ta (The Academy of Sciences for the Developing
World, TWAS), kterГЎ sГ­dlГ­ v italskГ©m Terstu a je finanДЌnД› podporovГЎna italskou vlГЎdou,
poskytuje Е™adu celou Е™adu stipendiГ­, kterГЎ patЕ™Г­ do tГ©to kategorie. Mezi nimi je Fellowships in
17
18
http://www.auf.org/rubrique21.html
http://international.drugabuse.gov/invest.html
34
Brazil, CAS-TWAS Fellowships for Postgraduate Research in China19, DBT-TWAS
Biotechnology Fellowships in India. VЕЎechna tyto stipendia jsou udД›lovГЎna pouze za
podmГ­nky, Еѕe se stipendista po skonДЌenГ­ grantu vrГЎtГ­ do svГ© mateЕ™skГ© zemД›.
NД›meckГЎ nadace Schering Stiftung20 podporuje talentovanГ© vД›dce mladЕЎГ­ 33 let pracujГ­cГ­ v
oblasti biologie, medicГ­ny nebo chemie. NabГ­zГ­ jim krГЎtkГ©, maximГЎlnД› tЕ™Г­mД›sГ­ДЌnГ­, studijnГ­
pobyty v laboratoЕ™Г­ch v NД›mecku, pЕ™Г­padnД› i jinГ© evropskГ© zemi. MД›sГ­ДЌnГ­ vГЅЕЎka stipendia je
1200 euro. Nadace vЕЎak hradГ­ takГ© cestovnГ­ nГЎklady stipendisty. NГЎrodnost podporovanГЅch
vД›dcЕЇ se ДЌas od ДЌasu mД›nГ­. V souДЌasnГ© dobД› byli k podpoЕ™e vybrГЎnГ­ polЕЎtГ­ vД›dci a vГЅzkumnГ­
pracovnГ­ci. I v tomto pЕ™Г­padД› je nutnou podmГ­nkou pro udД›lenГ­ stipendia, Еѕe se uchazeДЌ po
ukonДЌenГ­ pobytu vrГЎtГ­ zpД›t do svГ© mateЕ™skГ© zemД›.
RakouskГЎ
instituce
podporujГ­cГ­
vД›deckГ©
vГЅmД›ny
a
kooperace
(Г–sterreichischer
21
Austauschdienst, Г–AD) koordinuje The World Scholarship Programme . Tento program je
urДЌen k podpoЕ™e mobility studentЕЇ z rozvojovГЅch zemГ­. Je otevЕ™enГЅ pro studenty z Afriky,
Asie a LatinskГ© Ameriky. NabГ­zГ­ jim stipendium pro studium na rakouskГЅch universitГЎch. Po
studiГ­ch se studenti musГ­ vrГЎtit do svГ© zemД› nebo do jinГ© rozvojovГ© zemД›. Pokud tak neuДЌinГ­,
musГ­ stipendium vrГЎtit.
KoneДЌnД› nД›kterГ© programy, pЕ™edevЕЎГ­m ty, kterГ© vznikajГ­ jako vГЅsledek bilaterГЎlnГ­ spoluprГЎce
nebo aktivity jedinГ©ho stГЎtu, jsou omezeny na potenciГЎlnГ­ pЕ™Г­jemce jen z pЕ™Г­sluЕЎnГЅch stГЎtЕЇ, ДЌi
stГЎtu. PЕ™Г­kladem takovГ©ho typu programu je program organizovanГЅ Francouzsko-ДЌГ­nskou
nadacГ­ pro vД›du a jejГ­ aplikace (La Fondation franco-chinoise pour la science et ses
applications, FFCSA) pЕЇsobГ­cГ­ v rГЎmci FrancouzskГ© Akademie vД›d. Nadace koordinuje
speciГЎlnГ­ program post-doktorandskГЅch stipendiГ­22, kterГЅ mГЎ podporovat spoluprГЎci mezi
ДЊГ­nou a Francii. Program, vzniklГЅ na zГЎkladД› bilaterГЎlnГ­ dohody mezi FranciГ­ a ДЊГ­nou, je
urДЌen ДЌГ­nskГЅm post-doktorandЕЇm, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­ absolvovat osmnГЎctimД›sГ­ДЌnГ­ nebo dvouletГ©
studijnГ­ pobyty ve Francii. PodmГ­nkou udД›lenГ­ stipendia je zГЎvazek, Еѕe se kandidГЎt po
absolvovГЎnГ­ stГЎЕѕe vrГЎtГ­ zpД›t do ДЊГ­ny. Tento program je otevЕ™enГЅ rЕЇznГЅm vД›dnГ­m disciplГ­nГЎm,
jsou vЕЎak vyhlaЕЎovГЎna prioritnГ­ tГ©mata. Stipendia ve vГЅЕЎi 2300 euro mД›sГ­ДЌnД› (plus zdravotnГ­
pojiЕЎtД›nГ­) jsou poskytovГЎna lidem mladЕЎГ­m 35 let, kteЕ™Г­ jiЕѕ obdrЕѕeli titul PhD. Preselekci
kandidГЎtЕЇ provГЎdГ­ ДЌГ­nskГЎ strana, ГєspД›ЕЎnГ­ kandidГЎti jsou pozvГЎni na pohovor, kterГЅ organizuje
francouzskГЎ strana. Na ni je takГ© koneДЌnГ© rozhodnutГ­ o pЕ™ijatГЅch kandidГЎtech.
19
20
21
22
http://users.ictp.it/~twas/hg/CAS-TWAS_Postgrad.html
http://www.scheringstiftung.de/html/res/shortterm_fellowships.pdf
http://www.oead.ac.at/_english/projects/eza/index.html
http://www.academie-sciences.fr/international/fondation_chine_gb.htm
35
PodobnГЅ program organizuje Nuffield College britskГ© OxfordskГ© university - Oxford Nuffield
Medical Fellowship23 ve spoluprГЎci s australskГЅmi univerzitami. Stipendium je urДЌeno pro
australskГ© vД›dce v oboru medicГ­ny, kteЕ™Г­ chtД›jГ­ po dobu dvou let (s moЕѕnostГ­ prodlouЕѕenГ­ na
tЕ™i roky) pracovat v medicГ­nskГ©m vГЅzkumu v Oxfordu. ЕЅadatel dostГЎvГЎ roДЌnГ­ zdanitelnГЅ plat v
rozmezГ­ 38628 aЕѕ 42163 liber (cca 57000 - 62500 euro), je mu hrazeno zdravotnГ­ pojiЕЎtД›nГ­,
sluЕѕebnГ­ cesty uskuteДЌnД›nГ© v dobД› jeho pracovnГ­ho pobytu v BritГЎnii, letenky na cestu tam i
zpД›t pro sebe a celou rodinu a dostГЎvГЎ i pЕ™Г­spД›vek 1500 liber (cca 2200 euro) na pЕ™epravu
nadmД›rnД› vГЎЕѕГ­cГ­ch zavazadel na kaЕѕdou cestu. V propozicГ­ch programu se napsГЎno, Еѕe se
oДЌekГЎvГЎ nГЎvrat vД›dce zpГЎtky do AustrГЎlie a pokraДЌovГЎnГ­ v prГЎci na nД›kterГ© z australskГЅch
participujГ­cГ­ch univerzit. Program proto dokonce hradГ­ nГЎklady spojenГ© s pЕ™Г­padnГЅm uloЕѕenГ­m
nГЎbytku v nД›kterГ© australskГ© ГєschovnД› po dobu pobytu v BritГЎnii.
ДЊistД› nГЎrodnГ­ aktivitou jsou programy administrovanГ© kolumbijskou organizacГ­ Colfuturo. Ta
byla zaloЕѕenГЎ jako neziskovГЎ organizace ze spoleДЌnГ© iniciativy veЕ™ejnГ©ho a soukromГ©ho
sektoru.24 Organizace poskytuje pЕЇjДЌky pokrГЅvajГ­cГ­ studentЕЇm nГЎklady na studium v zahraniДЌГ­
pod podmГ­nkou, Еѕe se vrГЎtГ­ po ukonДЌenГ­ studiГ­ zpД›t do vlasti. Podporuje studenty jeЕЎtД› dva
roky po ukonДЌenГ­ studia. Tento program kaЕѕdoroДЌnД› financuje zahraniДЌnГ­ studia 120
kolumbijskГЅm studentЕЇm. KaЕѕdГЅ student obdrЕѕГ­ stipendium ve vГЅЕЎce maximГЎlnД› 25 000 US
dolarЕЇ roДЌnД›, maximГЎlnД› na dobu dvou let. Ti, kteЕ™Г­ stipendium obdrЕѕГ­, se musГ­ vrГЎtit zpД›t do
zemД› do devadesГЎti dnЕЇ po skonДЌenГ­ studia a musГ­ zde zЕЇstat urДЌitou pЕ™edem definovanou
dobu. PЕЇjДЌky jsou poskytovГЎny kolumbijskГЅmi bankami. TД›m studentЕЇm, kteЕ™Г­ se vrГЎtГ­ zpД›t
do zemД› a splnГ­ podmГ­nky nГЎvratu, je prominuta podstatnГЎ ДЌГЎst splГЎcenГ­ pЕЇjДЌky (mЕЇЕѕe bГЅt
prominuto aЕѕ 45% celkovГ© ДЌГЎstky). Pokud se stipendista nevrГЎtГ­, je po nД›m poЕѕadovГЎno
splacenГ­ celГ© zapЕЇjДЌenГ© ДЌГЎstky.
Stipendia pro pobyt v zahraniДЌГ­ s podmГ­nkou nГЎvratu vyuЕѕГ­vajГ­ podobnД› jako sendviДЌovГ©
programy k tomu, aby drЕѕitele finanДЌnГ­ podpory pЕ™imД›ly k nГЎvratu, pЕ™edevЕЎГ­m restriktivnГ­
formy politiky. Na rozdГ­l od sendviДЌovГЅch programЕЇ vЕЎak restrikce nespoДЌГ­vГЎ v potenciГЎlnГ­
ztrГЎtД› moЕѕnosti zГ­skat diplom ДЌi kvalifikaДЌnГ­ certifikГЎt, ale potenciГЎlnГ­ sankce je zpravidla
finanДЌnГ­ho rГЎzu. Pokud se drЕѕitel stipendia nevrГЎtГ­ do mateЕ™skГ© zemД›, mЕЇЕѕe grantovГЎ agentura
po stipendistovi ЕѕГЎdat ДЌГЎsteДЌnГ© nebo ГєplnГ© vrГЎcenГ­ stipendia, pЕ™Г­padnД› zaplacenГ­ pЕ™edem
stanovenГ© ДЌГЎstky, kterГЎ organizaci kompenzuje nГЎklady spojenГ© s poskytnutГ­m stipendia. V
nД›kterГЅch pЕ™Г­padech je dokonce vyЕѕadovГЎno, aby si drЕѕitel finanДЌnГ­ podpory sehnal ruДЌitele,
kterГЅ by v pЕ™Г­padД›, Еѕe nevrГЎtГ­ zpД›t do zemД›, uhradil jeho finanДЌnГ­ zГЎvazky. NД›kdy mГЎ tak
23
24
http://www.science.org.au/awards/nuffield.htm
http://www.colfuturo.org/index.php?page=54&owner=
36
stipendium formu blГ­ЕѕГ­cГ­ se pЕЇjДЌce, u kterГ© si financujГ­cГ­ instituce nejen zjiЕЎЕҐuje bonitu
klienta, ale i sniЕѕuje rizika prostЕ™ednictvГ­m institutu ruДЌitele. PouЕѕitГ­ finanДЌnГ­ sankce pЕ™i
nedodrЕѕenГ­ pЕ™edem dohodnutГЅch podmГ­nek stipendisty dД›lГЎ z programЕЇ tohoto typu
univerzГЎlnД›jЕЎГ­ nГЎstroj, neЕѕ jsou sendviДЌovГ© programy urДЌenГ© pЕ™evГЎЕѕnД› pro mladГ© lidi. Je
ovЕЎem nutno zmГ­nit, Еѕe ГєplnД› ve vЕЎech pЕ™Г­padech je zГЎvazek vrГЎtit se po skonДЌenГ­
zahraniДЌnГ­ho pobytu zpД›t do mateЕ™skГ© zemД› vynucovГЎn hrozbou finanДЌnГ­ch sankcГ­. V
nД›kterГЅch pЕ™Г­padech je vyЕѕadovГЎn pГ­semnГЅ zГЎvazek k nГЎvratu, aniЕѕ by bylo jeho pЕ™Г­padnГ©
poruЕЎenГ­ bezprostЕ™ednД› finanДЌnД› sankciovГЎno. Takovou formu majГ­ kupЕ™Г­kladu i stipendia
poskytovanГЎ Fulbrightovou komisГ­ (Fulbright Commission) v ДЊeskГ© republice - ГєspД›ЕЎnГЅ
Еѕadatel musГ­ pЕ™ed obdrЕѕenГ­m stipendia podepsat, Еѕe bude po ukonДЌenГ­ pobytu v USA
minimГЎlnД› dva roky pobГЅvat v ДЊeskГ© republice.
2.3.1.3. NГЎvratovГ© granty pro absolventy stipendijnГ­ch pobytЕЇ v zahraniДЌГ­
PЕ™estoЕѕe jsou zkuЕЎenosti z pЕЇsobenГ­m v zahraniДЌГ­ pro vД›dce a vГЅzkumnГ­ky velmi cennГ©,
jednou z vГЅznamnГЅch pЕ™ekГЎЕѕek pro vД›tЕЎГ­ mobilitu vД›dcЕЇ je jejich obava, Еѕe si pobytem v
zahraniДЌГ­ omezГ­ moЕѕnosti kariГ©rnГ­ho rЕЇstu ve svГ© vlastnГ­ zemi. ZahraniДЌnГ­ pobyty jsou sice
velkГЅm pЕ™Г­nosem pro zГєДЌastnД›nГ© vД›dce samotnГ©, zГ­skanГ© znalosti a zkuЕЎenosti nejsou ovЕЎem
mnohdy v mateЕ™skГ© zemi adekvГЎtnД› oceЕ€ovГЎny. Balter (1999) se domnГ­vГЎ, Еѕe mnoho
evropskГЅch post-doktorandЕЇ pobГЅvajГ­cГ­ch delЕЎГ­ dobu v zahraniДЌГ­ se pЕ™i nГЎvratu do vlasti
setkalo s problГ©my s reintegracГ­ do domГЎcГ­ vД›deckГ© komunity. DelЕЎГ­ pobyty v zahraniДЌГ­
mohou vД›dce pЕ™ipravit o kariГ©rnГ­ postup na domГЎcГ­ pЕЇdД› a zpЕ™etrhat vybudovanГ© pracovnГ­
kontakty a sociГЎlnГ­ sГ­tД›. Z tohoto dЕЇvodu se na mezinГЎrodnГ­m poli pomalu stГЎvГЎ zvyklostГ­, Еѕe
financujГ­cГ­ instituce, zpravidla nadnГЎrodnГ­, zГЎroveЕ€ s podporou dlouhodobГЅch vД›deckГЅch
pobytЕЇ v zahraniДЌГ­ udД›lujГ­ rЕЇznГ© granty a finanДЌnГ­ podpory usnadЕ€ujГ­cГ­ nГЎvrat a reintegraci
tД›chto jedincЕЇ zpД›t do mateЕ™skГ© zemД› a do domГЎcГ­ vД›deckГ© komunity. HlavnГ­m rozdГ­lem
oproti dvou dЕ™Г­ve zmГ­nД›nГЅm typЕЇm programЕЇ je to, Еѕe stimulem k nГЎvratu nenГ­ restriktivnГ­
opatЕ™enГ­, ale opatЕ™enГ­ motivaДЌnГ­ - drЕѕitelГ© stipendiГ­ pro zahraniДЌnГ­ pobyty nejsou nuceni k
nГЎvratu, ale pЕ™Г­padnГЅ nГЎvrat je jim usnadЕ€ovГЎn pomocГ­ dalЕЎГ­ho finanДЌnГ­ho pЕ™Г­spД›vku. ZГЎroveЕ€
je vЕЎak takovГЅ finanДЌnГ­ pЕ™Г­spД›vek usnadЕ€ujГ­cГ­ reintegraci nenГЎrokovГЅ - zpravidla se o nД›j
musГ­ ЕѕГЎdat v samostatnГ©m vГЅbД›rovГ©m Е™Г­zenГ­. Na rozdГ­l od klasickГЅch reintegraДЌnГ­ch grantЕЇ je
37
vЕЎak potenciГЎlnГ­ okruh ЕѕadatelЕЇ omezen na ty, kteЕ™Г­ od financujГ­cГ­ instituce v minulosti
obdrЕѕeli stipendium pro pobyt v zahraniДЌГ­.
DobrГЅm pЕ™Г­kladem tohoto typu opatЕ™enГ­ podporujГ­cГ­ nГЎvrat vД›dcЕЇ do mateЕ™skГ© zemД› jsou
nД›kterГ© programy EvropskГ© unie. EvropskГЎ komise pЕ™iЕЎla v rГЎmci Marie-Curie Actions s
nabГ­dkou EvropskГ©ho reintegraДЌnГ­ho grantu (European Reintegration Grants25), kterГЅ mГЎ
vД›dci, kterГЅ se chce vrГЎtit do svГ© mateЕ™skГ© zemД›26, pomoci s nГЎslednou reintegraci. Granty
jsou urДЌenГ© vД›dcЕЇm z EU a pЕ™idruЕѕenГЅch stГЎtЕЇ EU, kteЕ™Г­ pracovali za podpory programЕЇ
Marie Curie nebo starЕЎГ­ch evropskГЅch grantovГЅch schГ©mat v zahraniДЌГ­, a to nejmГ©nД› po dobu
dvou let. VГЅzkumnГ­k podГЎvГЎ ЕѕГЎdost o grant spoleДЌnД› se svou hostitelskou institucГ­ ЕЎest
mД›sГ­cЕЇ pЕ™ed skonДЌenГ­m pobytu v zahraniДЌГ­. ZmiЕ€ovanГЅ program je urДЌen pro vЕЎechny vД›dnГ­
disciplГ­ny. V rГЎmci programu obdrЕѕГ­ vД›dec ДЌГЎstku aЕѕ do vГЅЕЎe 40000 euro k pokrytГ­ nГЎkladЕЇ na
jeho vГЅzkumnГЅ projekt, na kterГ©m bude pracovat po nГЎvratu. V pЕ™Г­padД›, Еѕe je mГ­sto pracoviЕЎtД›
vД›dce v novГ© ДЌlenskГ© zemi, v asociovanГ© zemi EU nebo v nД›kterГ©m mГ©nД› vyspД›lГ©m regionu
starГ© ДЌlenskГ© zemД›, program pЕ™ispГ­vГЎ i na Гєhradu platu vД›dce. V pЕ™Г­padД› poskytnutГ­ grantu
uzavГ­rГЎ EvropskГЎ komise smlouvu pЕ™Г­mo s vД›deckou institucГ­ v zemi nГЎvratu vД›dce, takЕѕe je
jeho pracovnГ­ mГ­sto garantovГЎno.
ObdobnД› i International Centre for Genetic Enigeering and Biotechnology (ICGEB)
poskytuje od ЕЎkolnГ­ho roku 2004-2005 takzvanГЅ nГЎvratovГЅ program: Return Grant27. Tento
grant je urДЌen vГЅhradnД› absolventЕЇm ICGEB Postdoctoral fellowships. Smyslem tohoto
projektu je zajistit, aby se stipendistГ© po absolvovГЎnГ­ pobytЕЇ v ICGEB a zГ­skГЎnГ­ novГЅch
vД›domostГ­ a dovednostГ­ vrГЎtili s tД›mito zkuЕЎenostmi zpД›t do svГ© mateЕ™skГ© zemД›. OprГЎvnД›nГ­ k
ЕѕГЎdosti o grant nemajГ­ stipendistГ©, kteЕ™Г­ se zdrЕѕujГ­ v zahraniДЌГ­ dГ©le neЕѕ tЕ™i roky po zaДЌГЎtku
stipendijnГ­ho pobytu. K ЕѕГЎdosti o grant musГ­ kandidГЎt pЕ™edloЕѕit ujiЕЎtД›nГ­ hostitelskГ© instituce,
Еѕe uchazeДЌi poskytne mГ­sto v laboratoЕ™i a to nejmГ©nД› na obdobГ­ udД›lenГ­ grantu. SouДЌГЎsti
ЕѕГЎdosti o grant mЕЇЕѕe bГЅt takГ© ЕѕГЎdost o sponzorovГЎnГ­ nГЎkupu nezbytnГ©ho laboratornГ­ho
vybavenГ­, kterГ© umoЕѕnГ­ stipendistovi pokraДЌovat ve svГ© prГЎci na mezinГЎrodnГ­ Гєrovni.
Granty na podporu nГЎvratu udД›luje takГ© Human Frontier Science Program (HFSP). Tato
nadnГЎrodnГ­ organizace podporuje originГЎlnГ­, inovativnГ­ a interdisciplinГЎrnГ­ zГЎkladnГ­ vГЅzkum
zamД›Е™enГЅ na mechanismus ЕѕivГЅch organizmЕЇ28. V rГЎmci Long Term Fellowship Programme
25
http://ec.europa.eu/research/fp6/mariecurie-actions/information/publications_en.html
AДЌkoliv mohou o reintegraДЌnГ­ grant poЕѕГЎdat i vД›dci s obДЌanstvГ­m jinГ© zemД› EU, program vГЅslovnД›
zmiЕ€uje, Еѕe je urДЌen primГЎrnД› pro vД›dce, kteЕ™Г­ jsou obДЌanГ© zemД›, do nГ­Еѕ se hodlajГ­ pЕ™estД›hovat.
27
http://www.icgeb.trieste.it/FELLOWSHIPS/ReturnGrant.htm
28
(http://www.hfsp.org/).
26
38
udД›luje stipendia. Po ГєspД›ЕЎnГ©m ukonДЌenГ­ projektu mohou bГЅvalГ­ stipendistГ© ЕѕГЎdat o Career
Development Award29. Toto ocenД›nГ­ ulehДЌuje jejich nГЎvrat do mateЕ™skГ© zemД›.
PodobnГЅ pЕ™Г­stup mГЎ takГ© International Brain Research Organization (IBRO). IBRO, narozdГ­l
od HFSP, slouЕѕГ­ vД›dcЕЇm, kteЕ™Г­ pracujГ­ v oblasti neurologie. CГ­lem tГ©to instituce je umoЕѕnit
vybranГЅm vГЅzkumnГ­kЕЇm pochГЎzejГ­cГ­m z rozvojovГЅch zemГ­ zГ­skat pracovnГ­ zkuЕЎenosti v
nД›kterГ© z nejlepЕЎГ­ch svД›tovГЅch laboratoЕ™Г­ zabГЅvajГ­cГ­ch se touto problematikou. ZГЎroveЕ€ vЕЎak
IBRO nechce pЕ™ipravit rozvojovГ© zemД› o jejich nejlepЕЎГ­ pracovnГ­ sГ­lu. OДЌekГЎvГЎ proto, Еѕe se
ГєspД›ЕЎnГ­ absolventi stipendijnГ­ch programЕЇ po ukonДЌenГ­ svГ©ho pracovnГ­ho pobytu vrГЎtГ­ zpД›t do
svГ© mateЕ™skГ© zemД› a pЕ™i svГ© prГЎci vyuЕѕiji novД› nabytГ© zkuЕЎenosti a vД›domosti. JiЕѕ pЕ™i
udД›lovГЎnГ­ Research Fellowships30 nebo John G. Nicholls IBRO Fellowship IMBRO
upЕ™ednostЕ€uje ty kandidГЎty, kteЕ™Г­ deklarujГ­ Гєmysl vrГЎtit se po skonДЌenГ­ programu zpД›t. Pro
ulehДЌenГ­ nГЎvratu IBRO nabГ­zГ­ nГЎvratovГ© granty. Pro mladГ© vГЅzkumnГ­ky, kteЕ™Г­ v minulosti
obdrЕѕeli nД›kterГЅ ze stipendijnГ­ch programu IBRO a pochГЎzejГ­ z mГ©nД› vyspД›lГЅch zemГ­ je urДЌen
Return Home Programme (RHP)31 . Jeho smyslem je snГ­Еѕit brain drain z rozvojovГЅch zemГ­ a
pomocГ­ jeho pЕ™emД›nД› na brain gain. ГљspД›ЕЎnГ­ ЕѕadatelГ© obdrЕѕГ­ jednorГЎzovou ДЌГЎstku ve vГЅЕЎi
pЕ™ibliЕѕnД› 15 000 US dolarЕЇ. Tuto ДЌГЎstku by mД›li pouЕѕГ­t k zaloЕѕenГ­ laboratoЕ™e nebo k jinГЅm
pracovnГ­m aktivitГЎm, kterГ© jim umoЕѕnГ­ pokraДЌovat v prГЎci na mezinГЎrodnГ­ Гєrovni i v jejich
mateЕ™skГ© zemi. ZГЎroveЕ€ se oДЌekГЎvГЎ, Еѕe vД›dec i po svГ©m nГЎvratu do zemД› bude udrЕѕovat
spojenГ­ se svou hostitelskou zemГ­.
Federation of European Societies (FEBS) poskytuje reintegraДЌnГ­ stipendium Fellowships
Follow-Up Research Fund32. Smyslem tohoto stipendia je pomoci mladГЅm vД›dcЕЇm, kteЕ™Г­
obdrЕѕeli FEBS Long-Term Fellowships grant, zaДЌГ­t pracovat na nГЎvratu do svГ© mateЕ™skГ©
zemД›. ObdobГ­ mezi podГЎnГ­m ЕѕГЎdosti o grant a ukonДЌenГ­m stipendijnГ­ho pobytu nesmГ­ bГЅt
delЕЎГ­ neЕѕ osmnГЎct mД›sГ­cЕЇ. Granty se poskytujГ­ jednou roДЌnД› a pЕ™edstavujГ­ jednorГЎzovou
ДЌГЎstku ve vГЅЕЎi 20 000 euro. Tato ДЌГЎstka mГЎ bГЅt mladГЅm vД›dcem pouЕѕita na nГЎkup nezbytnГ©ho
vybavenГ­ nebo jinГ©ho spotЕ™ebnГ­ho materiГЎlu, kterГЅ mu umoЕѕnГ­ pokraДЌovat ve svГ© prГЎci i v
mateЕ™skГ© zemi. Tento pЕ™Г­spД›vek vЕЎak nelze pouЕѕГ­t na Гєhradu platu, nГЎhradu cestovnГ­ch
nГЎkladЕЇ, konferenДЌnГ­ch pЕ™Г­spД›vkЕЇ a ani na pokrytГ­ publikaДЌnГ­ch nГЎkladЕЇ.
Po skonДЌenГ­ pracovnГ­ho pobytu v NД›mecku financovanГ©ho nД›kterou z tД›chto nadacГ­:
Alexander von Humboldt Foundation, Roman Herzog Research Fellows of Hertie Foundation
a Gerg Forster Research Fellows mЕЇЕѕe kandidГЎt z rozvojovГ© zemД› nebo z nД›kterГ© ze zemГ­
29
30
31
32
(http://www.hfsp.org/how/appl_forms_CDA.php),
http://ibronew.alp.mcgill.ca/Pub_Main_Display.asp?Main_ID=225
http://www.ibro.info/Pub_News_Display.asp?News_Id=1815.
http://www.febs.org/index.php?id=371
39
stЕ™ednГ­ a vГЅchodnГ­ Evropy zaЕѕГЎdat o stipendium na reintegraci do svГ© mateЕ™skГ© zemД›. K
tomuto ГєДЌelu slouЕѕГ­ program Return Fellowships33.
Trochu jinГЅ pЕ™Г­stup se stejnГЅm cГ­lem pouЕѕГ­vГЎ americkГЎ nadace The Pew Charitable Trusts,
kterГЎ financuje program Pew Latin American Program Fellows34 pro vД›dce v
biomedicГ­nskГЅch oborech pochГЎzejГ­cГ­ch z latinskoamerickГЅch zemГ­. ГљspД›ЕЎnГ­ ЕѕadatelГ©
dostanou stipendium ve vГЅЕЎi 60000 dolarЕЇ (cca 44000 euro), kterГ© mГЎ pokrГЅvat nГЎklady na
jejich pobyt v USA po dobu dvou let. OДЌekГЎvГЎ se, Еѕe hostujГ­cГ­ americkГЎ instituce pЕ™ispД›je
stipendistovi dalЕЎГ­mi nejmГ©nД› 5000 dolary (cca 3650 euro) roДЌnД› k jeho osobnГ­mu pЕ™Г­jmu a
bude mu hradit zdravotnГ­ pojiЕЎtД›nГ­. Pokud se stipendista vrГЎtГ­ do latinskoamerickГ© zemД›
pЕЇvodu, dostane navГ­c jeЕЎtД› dalЕЎГ­ch 35000 dolarЕЇ (cca 25600 euro), kterГ© mohou bГЅt pouЕѕity
pouze na nГЎkup vybavenГ­ laboratoЕ™e a pЕ™Г­mГ© nГЎklady na vГЅzkum po nГЎvratu do mateЕ™skГ©
zemД›. PosednГ­ ДЌГЎst finanДЌnГ­ podpory stipendista nedostane, pokud se do svГ© zemД› pЕЇvodu
nevrГЎtГ­.
NГЎvratovГ© granty pro absolventy stipendijnГ­ch pobytЕЇ v zahraniДЌГ­ jsou specifickГЅm nГЎstrojem
pro vД›dce a vГЅzkumnГ­ky, kteЕ™Г­ v minulost i obdrЕѕeli podporu pro pobyt v zahraniДЌГ­ a ГєspД›ЕЎnД›
tak ukonДЌili prГЎci na vГЅzkumnГ©m projektu. Smyslem nГЎvratovГ©ho grantu je usnadnit
pokraДЌovГЎnГ­ ve vД›deckГ© prГЎci na projektu ve svГ© mateЕ™skГ© zemi. Zpravidla mГЎ formu
jednorГЎzovГ©ho finanДЌnГ­ho pЕ™Г­spД›vku, kterГЅ pokrГЅvГЎ nГЎklady spojenГ© s vГЅzkumnГЅm
projektem, umoЕѕЕ€uje vybavit laboratoЕ™ a poЕ™Г­dit nezbytnou pЕ™Г­strojovou techniku, mГ©nД› ДЌasto
zahrnuje i pЕ™Г­spД›vek k pokrytГ­ osobnГ­ch nГЎkladЕЇ. Je postaven na pЕ™edstavД›, Еѕe vД›dec bude
motivovГЎn k nГЎvratu do vlasti, pokud mu bude nГЎvrat usnadnД›n. FinanДЌnГ­ pЕ™Г­spД›vek mГЎ
pЕ™ekonat pЕ™Г­padnГ© problГ©my s nГЎvratem. ZГЎroveЕ€ se pЕ™edpoklГЎdГЎ, Еѕe jakmile je vstupnГ­
bariГ©ra nГЎvratu pЕ™ekonГЎna, nenГ­ dГЎle nutnГ© vД›dce nijak podporovat. Proto jsou programy
tohoto typu zpravidla jednorГЎzovГ© nebo jen krГЎtkodobГ©.
2.3.1.4. ReintegraДЌnГ­ programy
Tyto programy jsou urДЌenГ© pro vД›dce, kteЕ™Г­ pobГЅvali v zahraniДЌГ­ dlouhodobД› a v souДЌasnГ©
dobД› si pЕ™ejГ­ vrГЎtit se zpД›t do svГ© vlasti. Od pЕ™edchozГ­ skupiny programЕЇ se liЕЎГ­ pЕ™edevЕЎГ­m
tГ­m, Еѕe jsou otevЕ™enГ© pro mnohem ЕЎirЕЎГ­ spektrum potenciГЎlnГ­ch ЕѕadatelЕЇ, nikoliv jenom na ty,
33
34
http://www.humboldt-foundation.de/en/programme/stip_aus/stp_03_rueck.htm).
http://www.futurehealth.ucsf.edu/latin/description.html
40
kteЕ™Г­ dЕ™Г­ve obdrЕѕeli finanДЌnГ­ podporu pro vycestovГЎnГ­ a pracovnГ­ pobyt v zahraniДЌГ­. ZpЕЇsob,
jakГЅm se potenciГЎlnГ­ pЕ™Г­jemci reintegraДЌnГ­ch grantЕЇ a podpor dostali do zahraniДЌГ­, se
nezkoumГЎ. Smyslem tД›chto programЕЇ je nejen ulehДЌit expertovi nГЎvrat do mateЕ™skГ© zemД›, ale
takГ© umoЕѕnit mu pokraДЌovat ve svГ© vД›deckГ© prГЎci na mezinГЎrodnГ­ Гєrovni. V praxi jde buДЏ o
multinacionГЎlnГ­ programy, kterГ© bГЅvajГ­ otevЕ™enГ© ЕѕadatelЕЇm z vГ­ce zemГ­, nebo o programy
nГЎrodnГ­, kterГ© jsou vГЅhradnД› nebo pЕ™edevЕЎГ­m urДЌeny obДЌanЕЇm stГЎtu, ze kterГ©ho pochГЎzejГ­
finanДЌnГ­ prostЕ™edky na financovГЎnГ­ programu. ZatГ­mco pro multinacionГЎlnГ­ programy je
typickГЎ snaha o ЕЎГ­Е™enГ­ vД›domostГ­ a know-how, zpravidla z nejvyspД›lejЕЎГ­ch zemГ­ do zemГ­ mГ©nД›
vyspД›lГЅch, pЕ™Г­padnД› o transfer vД›domostГ­ a know how do urДЌitГ©ho regionu nebo skupiny
zemГ­, nГЎrodnГ­ programy se vyznaДЌujГ­ spГ­ЕЎe snahou o zГ­skГЎnГ­ vД›domostГ­ a know-how ze svД›ta a
snahou o zvГЅЕЎenГ­ konkurenceschopnosti danГ©ho stГЎtu. V dalЕЎГ­m textu se budeme zabГЅvat
obД›ma skupinami programЕЇ zvlГЎЕЎЕҐ.
2.3.1.4.1. MultinacionГЎlnГ­ programy
Velmi specifickou roli plnГ­ reintegraДЌnГ­ programy organizovanГ© MezinГЎrodnГ­ organizacГ­ pro
migraci (International Organization for Migration, IOM)35. To je organizace, kterГЎ se zabГЅvГЎ
mezinГЎrodnГ­ migracГ­ ve velmi ЕЎirokГ©m zГЎbД›ru, snaЕѕГ­ se o nД›co jako "management
mezinГЎrodnГ­ migrace". Jednou z hlavnГ­ch ДЌinnostГ­ MezinГЎrodnГ­ organizace pro migraci je
asistence pЕ™i dobrovolnГЅch nГЎvratech emigrantЕЇ zpД›t do zemД› pЕЇvodu. Tato ДЌinnost byla v
poslednГ­ dobД› rozЕЎГ­Е™ena i o pomoc s nГЎslednou reintegracГ­ jedincЕЇ do mateЕ™skГ© zemД›. Tyto
reintegraДЌnГ­ programy nejsou nijak vzdД›lanostnД› selektivnГ­ - jde o nГЎvraty emigrantЕЇ obecnД›,
nikoliv jenom nГЎvraty vysoce vzdД›lanГЅch. IOM vЕЎak podnikГЎ celou Е™adu specifiДЌtД›jЕЎГ­ch
aktivit. NapЕ™Г­klad v roce 1964 zaДЌala uskuteДЌЕ€ovat programy "MigracГ­ k rozvoji". Tyto
programy podporujГ­ Е™Г­zenou mobilitu tak, aby mД›la pozitivnГ­ pЕ™Г­nos pro vЕЎechny zГєДЌastnД›nГ©
zemД› (nabГ­zГ­ zemГ­m pomoc s vГЅbД›rem zahraniДЌnГ­ch pracovnГ­kЕЇ pro urДЌitГ© sektory
ekonomiky, zprostЕ™edkovГЎvГЎ cesty...). V roce 1974 byl odstartovГЎn program "NГЎvrat talentЕЇ".
Jeho cГ­lem je nГЎvrat latinskoamerickГЅch odbornГ­kЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch mimo zemi pЕЇvodu.
Program The Return of Qualified African Nationals (RQAN)36 zaДЌal fungovat uЕѕ v roce 1983
ve tЕ™ech pilotnГ­ch zemГ­ch Afriky (KeЕ€a, SomГЎlsko, Zimbabwe), postupnД› se rozrЕЇstal o dalЕЎГ­
35
IOM vznikla jiЕѕ v roce 1951. Na zГЎkladД› iniciativy Belgie a USA byl nejprve zaloЕѕen ProzatГ­mnГ­
mezivlГЎdnГ­ vГЅbor pro evropskГ© migraДЌnГ­ trendy (PICTEM), pozdД›ji MezinГЎrodnГ­ vГЅbor pro evropskou migraci
(ICEM). Od roku 1989 funguje pod jmГ©nem IOM.
36
http://www.iom.int/africandiaspora/DDG_Addis_Abeba_2000_02_22.htm
41
zemД›. Jeho cГ­lem bylo usilovat o nГЎvrat a reintegraci kvalifikovanГЅch AfriДЌanЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch v
zahraniДЌГ­. Mezi lety 1983 a 2000 se podaЕ™ilo pЕ™ilГЎkat zpД›t do Afriky 1500 kvalifikovanГЅch
místních odborníků. Země, které se programů účastní, jsou rozděleny dvou kategorií – cílové
a necГ­lovГ© zemД›. V cГ­lovГЅch zemГ­ch (Angola, KapverdskГ© ostrovy, Etiopie, Ghana, Guinea
Bissau, KeЕ€a, Uganda, Zambie a Zimbabwe) jsou vymezeny prioritnГ­ sektory ekonomiky, do
nichЕѕ program RQAN nejen hledГЎ vhodnГ© odbornГ­ky, ale i zprostЕ™edkovГЎvГЎ i nalezenГ­
konkrГ©tnГ­ho zamД›stnГЎnГ­. V necГ­lovГЅch zemГ­ch (vЕЎechny ostatnГ­ zemД› subsaharskГ© Afriky
s vГЅjimkou JihoafrickГ© republiky) RQAN pЕ™ispГ­vГЎ na nГЎvrat, ale aktivnД› nepomГЎhГЎ
s vyhledГЎvГЎnГ­m prГЎce. Vysoce kvalifikovanГЅm zГЎjemcЕЇm o nГЎvrat jsou hrazeny stД›hovacГ­
nГЎklady, zpГЎteДЌnГ­ letenky pro kandidГЎta jeho rodinu, jsou jim poskytnuty penГ­ze na vybavenГ­
pracoviЕЎtД› a nutnГЅ materiГЎl, proplaceny eventuГЎlnГ­ nГЎklady spojenГ© s dalЕЎГ­m vzdД›lГЎvГЎnГ­m
v Africe a je jim poskytnuta finanДЌnГ­ podpora pro ulehДЌenГ­ neintegrace. ЕЅadatelГ© o podporu
musГ­ bГЅt obДЌanГ© zГєДЌastnД›nГЅch africkГЅch stГЎtЕЇ, kteЕ™Г­ majГ­ pЕ™Г­sluЕЎnou kvalifikaci, titul Phd.,
nejmГ©nД› dva roky praxe a Еѕili mimo zemi pЕЇvodu. Pokud je to ДЌlovД›k, kterГЅ je obДЌanem
necГ­lovГ© zemД›, musГ­ pro zГ­skГЎnГ­ podpory doloЕѕit, Еѕe si sГЎm sehnal pracovnГ­ mГ­sto (Lowell
2001).
Migration for Development in Afrika (MIDA)37 je novГЅ program, kterГЅ byl vytvoЕ™en ve
spoluprГЎci MezinГЎrodnГ­ organizace pro migraci, Organizace africkГ© jednoty (The
Organization for the African Unity, OAU), AfrickГ© rozvojovГ© banky (African Development
Bank, ADB) za finanДЌnГ­ho pЕ™ispД›nГ­ mezinГЎrodnГ­ch organizacГ­. CГ­lem tohoto programu je
podpoЕ™it nГЎvrat AfriДЌanЕЇ z diaspory, a to nejenom dlouhodobГЅ ДЌi trvalГЅ, ale i krГЎtkodobГЅ.
V rГЎmci projektu MIDA fungujГ­ jeЕЎtД› nД›kterГ© specifickГ© regionГЎlnД› nebo oborovД› zamД›Е™enГ©
podprogramy, jako jsou MIDA Great Lakes Project38 zamД›Е™enГЅ na podporu krГЎtkodobГЅch
pobytЕЇ i eventuГЎlnГ­ reintegrace odbornГ­kЕЇ pochГЎzejГ­cГ­ch z DemokratickГ© Republiky Kongo,
Burundi a Rwanda, kteЕ™Г­ ЕѕijГ­ v Belgii, nebo MIDA Italy,39 kterГЅ se soustЕ™eДЏuje na v ItГЎlii
usazenГ© obДЌany zemГ­ subsaharskГ© Afriky a moЕѕnosti jejich reintegrace zpД›t do zemГ­ pЕЇvodu.
PЕ™Г­kladem podstatnД› specifiДЌtД›jЕЎГ­ho mezinГЎrodnГ­ho neintegraДЌnГ­ho programu je Reintegration
Grant40, administrovanГЅ NATO v rГЎmci programu Science for Peace and Security. Tento
program poskytuje urДЌenГЅ mladГЅm vД›dcЕЇm pochГЎzejГ­cГ­m z ДЌlenskГЅch zemГ­ NATO, kteЕ™Г­
strГЎvili nejmГ©nД› pЕЇl v roku v jinГ© ДЌlenskГ© zemi, a kteЕ™Г­ pracujГ­ v oblasti bezpeДЌnostnГ­ho
vГЅzkumu. ЕЅadatel nesmГ­ o grant ЕѕГЎdat dЕ™Г­v neЕѕ tЕ™i mД›sГ­ce pЕ™ed ukonДЌenГ­m zahraniДЌnГ­ho
37
38
39
40
http://www.belgium.iom.int/Mida2/presentation.asp
http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/1322
http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/1324
http://www.nato.int/science/nato_funded_activities/grant_mechanisms/rig-nfa.htm
42
pobytu a maximГЎlnД› dvanГЎct mД›sГ­cЕЇ po jeho ukonДЌenГ­. Grant je urДЌen pouze pro absolventy
postgraduГЎlnГ­ho vzdД›lГЎvГЎnГ­ (maximГЎlnД› pД›t let po absolvovГЎnГ­) a studenty Phd. Je udД›lovГЎn
na obdobГ­ tЕ™i let a to pouze tehdy, zГ­skal-li Еѕadatel na zГЎkladД› svГ©ho vГЅzkumnГ©ho projektu
pozici v nД›kterГ© hostitelskГ© instituci svГ© mateЕ™skГ© zemi. HostitelskГЎ instituce hraje
vГЅznamnou roli, neboЕҐ jednu ДЌГЎst grantu zГ­skГЎ Еѕadatel a druhou tato instituce na pokrytГ­
nezbytnГЅch nГЎkladu na reintegraci jedince. Instituce nesmГ­ spravovat ve stejnou dobu vГ­ce neЕѕ
tЕ™i tyto granty. DrЕѕitel grantu mЕЇЕѕe finance pouЕѕГ­t na vytvoЕ™enГ­ vД›deckГ©ho tГЅmu a na dalЕЎГ­
vГЅdaje spojenГ© s jeho vД›deckou kariГ©rou vДЌetnД› ГєДЌasti na mezinГЎrodnГ­ch konferencГ­ch.
VГЅzkumnГЅ projekt se musГ­ nД›jakГЅm zpЕЇsobem dotГЅkat otГЎzek bezpeДЌnosti. CelkovГЎ vГЅЕЎe
grantovГ© podpory se pohybuje v rozmezГ­ od 20000 do 25000 euro v zГЎvislosti na zemi
reintegrace.
EvropskГЎ unie poskytuje v rГЎmci programu mobility Marie Curie Actions MezinГЎrodnГ­
reintegraДЌnГ­ grant (International Reintegration Grant41). Ten je urДЌen zkuЕЎenГЅm vД›dcЕЇm,
obДЌanЕЇm ДЌlenskГ©ho nebo asociovanГ©ho stГЎtu EU, kteЕ™Г­ nejmГ©nД› po dobu pД›ti let pracovali ve
vД›dД› mimo ГєzemГ­ Evropy. TГ©ma grantovГ©ho projektu nenГ­ pЕ™edem stanoveno a Еѕadatel mГЎ
prГЎvo si ho sГЎm navrhnout. Smyslem tД›chto grantЕЇ je podnГ­tit vД›dce k nГЎvratu do Evropy, aby
evropskГ© vГЅzkumnГ© instituce mohly tД›Еѕit z jejich zkuЕЎenosti a nabytГЅch dovednostГ­. NГЎvrat
nemusГ­ bГЅt nutnД› nГЎvratem do mateЕ™skГ© zemД›, ale je moЕѕnГЅ i nГЎvrat obДЌana ДЌlenskГ© zemД› EU
do jinГ© ДЌlenskГ© zemД›. O grant spolu s vГЅzkumnГ­kem ЕѕГЎdГЎ i budoucГ­ hostitelskГЎ instituce, kterГЎ
se zГЎroveЕ€ zavazuje, Еѕe ГєspД›ЕЎnГ©mu Еѕadateli o grant poskytne pracovnГ­ pozici na dobu
nejmГ©nД› tЕ™Г­ let. SamotnГЅ grant, kterГЅ mЕЇЕѕe dosahovat aЕѕ 80000 euro, mГЎ pokrГЅvat nГЎklady na
realizaci grantovГ©ho projektu. MusГ­ bГЅt utracen v prvnГ­ch dvou letech trvГЎnГ­ projektu, nesmГ­
bГЅt ovЕЎem pouЕѕit na samotnГЅ plat navrГЎtivЕЎГ­ho se vД›dce.
JinГЅm mezinГЎrodnГ­m projektem zamД›Е™enГЅm na Evropu jako cГ­lovou oblast migrace je ocenД›nГ­
European Young Investigator Awards (EURYI),42 kterГ© vzniklo za vzГЎjemnГ© spoluprГЎce
Evropean Heads of Research Councils (EUROHORCS) a European Science Foundation
(ESF). Toto ocenД›nГ­ je urДЌeno mladГЅm nadД›jnГЅm vД›dcЕЇm vЕЎech vД›dnГ­ch disciplГ­n, nezГЎvisle
na zemi jejich pЕЇvodu. Cena EURYI je udД›lovГЎna na dobu pД›ti let s finanДЌnГ­ dotacГ­ 750 000-1
500 000 Euro v zГЎvislosti na nГЎroДЌnosti schvГЎlenГ©ho projektu. Smyslem tohoto projektu je
podporovat vynikajГ­cГ­ mladГ© vД›dce (2-8 let od zГ­skГЎnГ­ Phd.) a umoЕѕnit jim vytvoЕ™it si v rГЎmci
vД›deckГЅch institucГ­ EU svЕЇj vlastnГ­ tГЅm. OcenД›nГ­ deklaruje, Еѕe by mД›lo pЕ™ispД›t k vytvoЕ™enГ­
41
42
http://ec.europa.eu/research/fp6/mariecurie-actions/information/publications_en.html
(www.esf.org/euryi).
43
tvЕЇrДЌГ­ho vД›deckГ©ho zГЎzemГ­ na ГєzemГ­ EU, a tГ­m pЕ™ispД›t jak k pЕ™ilГЎkГЎnГ­ mladГЅch elitnГ­ch vД›dcЕЇ
z celГ©ho svД›ta, tak motivovat k nГЎvratu mladГ© evropskГ© vД›dce aktuГЎlnД› pЕЇsobГ­cГ­ mimo EU.
DalЕЎГ­m pЕ™Г­kladem evropskГ©ho programu je Strategic Development Installation Grants43
nabГ­zenГЅ The European Molecular Biology Organization (EMBO). Tento typ grantu je urДЌen
k tomu, aby povzbuzoval kvalifikovanГ© vД›dce k tomu, aby si zaЕ™Г­dili nezГЎvislГ© laboratoЕ™e v
nД›kterГ© z ДЌlenskГЅch zemГ­ EU. Tento grant je financovГЎn jednotlivГЅmi ДЌlenskГЅmi zemД›mi a
poskytuje roДЌnГ­ podporu 50 000 euro. PodmГ­nkou k udД›lenГ­ grantu je, aby Еѕadatel o grant
strГЎvil dva po sobД› jdoucГ­ roky mimo zemi, ve kterГ© ЕѕГЎdГЎ o pЕ™idД›lenГ­ tГ©to podpory.Grant nenГ­
primГЎrnД› zamД›Е™en na podporu nГЎvratu do mateЕ™skГ© zemД›, ale mЕЇЕѕe bГЅt k tomuto ГєДЌelu pouЕѕit.
Na jinou skupinu zemГ­ jako potenciГЎlnД› cГ­lovГЅch zemГ­ migrace excelentnГ­ch vГЅzkumnГЅch
pracovnГ­kЕЇ se zamД›Е™uje organizace The Welcome Trust, kterГЎ pЕ™iЕЎla s programem
International Senior Research Fellowships44. HlavnГ­m smyslem tohoto projektu je podporovat
nГЎvraty vynikajГ­cГ­ch vД›dcЕЇ z oblasti medicГ­ny nebo pЕ™Г­rodnГ­ch vД›d, kteЕ™Г­ si pЕ™eji po
dlouhodobГ©m pracovnГ­m pobytЕЇ v zahraniДЌГ­, vrГЎtit se zpД›t do svГ© mateЕ™skГ© zemД› a zaДЌГ­t
vД›deckou kariГ©ru v nД›kterГ© z akademickГЅch institucГ­ vybranГЅch zemГ­ (v ДЊeskГ© republice,
Estonsku, MaДЏarsku, Polsku, Indii nebo JiЕѕnГ­ Africe). ЕЅadatele o grant musГ­ bГЅt drЕѕiteli Phd.
diplomu, nemusejГ­ bГЅt sice ve vЕЎech pЕ™Г­padech obДЌanГ© zemД›, do kterГЅch si pЕ™eji se vrГЎtit, ale v
podmГ­nkГЎch grantu je to vГЅslovnД› zmiЕ€ovГЎno jako ЕѕГЎdoucГ­. O grant ЕѕГЎdГЎ vГЅzkumnГ­k spoleДЌnД›
se svou budoucГ­ hostitelskou instituci, kterГЎ mu poskytne pracovnГ­ post a nezbytnГ© vybavenГ­ a
zГЎroveЕ€ bude jeho sponzorem. HostitelskГ© instituci ГєspД›ЕЎnГ©ho Еѕadatele poskytne The
Welcome Trust finanДЌnГ­ prostЕ™edky, ze kterГЅch lze hradit plat vГЅzkumnГ­ka po dobu pД›ti let,
stejnД› jako nГЎklady na samotnГЅ vГЅzkum, vybavenГ­, osobnГ­ nГЎklady pЕ™Г­padnГЅch
spolupracovnГ­kЕЇ na vГЅzkumnГ©m projektu, cestovnГ© na zahraniДЌnГ­ konference . Instituce, kterГЎ
ЕѕГЎdГЎ o grant poprvГ© musГ­ podstoupit ohodnocenГ­, kterГ© rozhodne o jejГ­ zpЕЇsobilosti pЕ™ijmout
danГ©ho uchazeДЌe.
JeЕЎtД› ГєЕѕeji je zamД›Е™en program Research and Training in Tropical Diseases, kterГЅ se
soustЕ™eДЏuje na vГЅzkum a vzdД›lГЎvГЎnГ­ v oblasti tropickГЅch chorob. Je to nezГЎvislГЅ celosvД›tovГЅ
program vД›deckГ© spoluprГЎce. Tento program byl zaloЕѕen v roce 1975 a je spolu sponzorovanГЅ
UNICEF (United Nations Children's Fund) a UNDP (United Nations Development
Programme), SvД›tovou bankou a WHO (World Health Organization). Jeho cГ­lem je pomoct
koordinovat, podporovat a ovlivЕ€ovat boj s nemocemi postihujГ­cГ­mi chudГ© a rozvojovГ© zemД›.
43
44
http://www.embo.org/yip/sdig.html.
(http://www.wellcome.ac.uk/node2139.html).
44
Tato organizace nabГ­zГ­ Re-entry grant45, jehoЕѕ snahou je umoЕѕnit kariГ©rnГ­ postup mladГЅm
vД›dcЕЇm z rozvojovГЅch zemГ­, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­ se vrГЎtit do svГ© rodnГ© vlasti a pokraДЌovat zde ve
vГЅzkumu. Tento grant je udД›lovГЎn na zГЎkladД› soutД›Еѕe. HodnotГ­cГ­ komise posuzuje nejen
kvalitu uchazeДЌe a vГЅzkumnГЅ projekt, ale takГ© plГЎn kariГ©rnГ­ho rozvoje, kterГЅ musГ­ bГЅt
pЕ™ipraven ve spoluprГЎci Еѕadatele s vГЅzkumnou institucГ­ v cГ­lovГ© zemi. Je udД›lovГЎn na dobu tЕ™Г­
let, s maximem 40000 US dolarЕЇ. ЕЅadatel musГ­ pochГЎzet ze zemД› ve kterГ© se tropickГ© nemoci
vyskytujГ­.
SpecifickГЅm pЕ™Г­padem multinacionГЎlnГ­ho reintegraДЌnГ­ho programu je Spin Postdoc
Programme46, kterГЅ koordinuje NizozemskГЎ krГЎlovskГЎ akademie umД›nГ­ a vД›d (Royal
Netherlands Academy of Arts and Science, DNAW). Tento program je urДЌen indonГ©skГЅm
post-doktorandЕЇm a podporuje budovГЎnГ­ jejich vД›deckГ© kariГ©ry v IndonГ©sii po studiГ­ch v
NizozemГ­.
2.3.1.4.2. EvropskГ© nГЎrodnГ­ programy
Belgie
Belgie intenzivnД› podporuje migraci vД›dcЕЇ, ale takГ© jejich nГЎvrat do mateЕ™skГ© zemД›. Pro tento
ГєДЌel bylo s vlГЎdnГ­ podporou vytvoЕ™eno nД›kolik programЕЇ, kterГ© majГ­ vД›dcЕЇm s nГЎvratem a
nГЎslednou reintegraci pomoci. NapЕ™Г­klad FederГЎlnГ­ ГєЕ™ad pro vД›deckou politiku (Politique
scientifique fГ©dГ©rale/Federaal Wetenschapsbeleid) koordinuje speciГЎlnГ­ Return grants for
Belgian researches working abroad47. Toto schГ©ma je urДЌeno vysoce kvalifikovanГЅm
belgickГЅm vД›dcЕЇm s titulem Phd., kteЕ™Г­ pobГЅvali nejmГ©nД› dva roky v zahraniДЌГ­ a pЕ™ejГ­ si vrГЎtit
se zpД›t. Grant je poskytovГЎn na dobu 24 mД›sГ­cЕЇ. VД›dci, kteЕ™Г­ majГ­ zГЎjem o tento grant musГ­
pЕ™edloЕѕit vГЅzkumnГЅ projekt a zГЎroveЕ€ musГ­ bГЅt pЕ™ijati do nД›kterГ©ho z vД›deckГЅch tГЅmЕЇ
financovanГЅch belgickou federГЎlnГ­ vlГЎdou. Grant poskytne vД›dci plat na plnГЅ pracovnГ­ Гєvazek
po dobu jednoho roku (dle zkuЕЎenostГ­ a kvalifikace, minimГЎlnД› 1750 euro mД›sГ­ДЌnД›), cestovnГ©
ve vГЅЕЎi 1250 euro a ДЌГЎstku 12500 euro usnadЕ€ujГ­cГ­ na vytvoЕ™enГ­ mГ­sta v hostujГ­cГ­ instituci.
DruhГЅ rok trvГЎnГ­ projektu musГ­ pЕ™ijГ­majГ­cГ­ instituce hradit vД›dcЕЇv plat ze svГЅch prostЕ™edkЕЇ.
CГ­lem programu je nГЎvrat vД›dce do Belgie a jeho dlouhodobГ© pЕЇsobenГ­ v belgickГ©
akademickГ© komunitД›.
45
46
47
http://www.who.int/tdr/grants/grants/reentry.htm,
http://www.knaw.nl/cfdata/indonesia/spin.cfm.
http://www.belspo.be/belspo/home/calls/retour06_en.stm.
45
KromД› federГЎlnГ­ch belgickГЅch programЕЇ existujГ­ jeЕЎtД› "regionГЎlnГ­" granty zamД›Е™enГ© na
zГ­skГЎnГ­ vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ do konkrГ©tnГ­ch jazykovГ© komunity uvnitЕ™ belgickГ©ho stГЎtu.
PЕ™Г­kladem takovГ©ho programu je napЕ™Г­klad Odysseus programme48, kterГЅ je sponzorovГЎn
VlГЎmskou vlГЎdou a organizovГЎn VlГЎmskou nadacГ­ pro vГЅzkum (Fonds Wetenschappelijk
Onderzoek - Vlaanderen, WFO). Tento grant je urДЌen vynikajГ­cГ­m belgickГЅm vД›dcЕЇm ze
vЕЎech vД›deckГЅch oborЕЇ (vДЌetnД› sociГЎlnГ­ch a humanitnГ­ch vД›d), kteЕ™Г­ si vybudovali svoji
vД›deckou kariГ©ru v zahraniДЌГ­, aby pokraДЌovali na nД›kterГ© z nejlepЕЎГ­ch vlГЎmskГЅch univerzit.
Program finanДЌnГ­ podpory je koncipovГЎn na dobu pД›ti let. VГЅЕЎe podpory se pohybuje v
rozmezГ­ 100000 aЕѕ 150000 euro roДЌnД›, v zГЎvislosti na mГ­Е™e excelentnosti vД›dce a mГ­Е™e
finanДЌnГ­ nГЎroДЌnosti projektu. VД›dci mohou za zГ­skanГ© penГ­ze zaloЕѕit novГЅ vД›deckГЅ tГЅm,
popЕ™Г­padД› novou linii vД›deckГ©ho vГЅzkumu. PЕ™ihlГЎЕЎku do vГЅbД›rovГ©ho Е™Г­zenГ­ podГЎvГЎ Еѕadatel,
pЕ™ihlГЎЕЎka musГ­ obsahovat dobrozdГЎnГ­ vlГЎmskГ© hostujГ­cГ­ univerzity a jejГ­ pЕ™edstavy o
dlouhodobГ©m zaДЌlenД›nГ­ Еѕadatele a potenciГЎlnГ­ho novГ©ho vГЅzkumnГ©ho tГЅmu do univerzitnГ­ch
struktur. VlГЎmskГЎ vlГЎda uvolЕ€uje na tyto granty uvolЕ€uje 12 milionЕЇ euro roДЌnД›.
DГЎnsko
TakГ© v DГЎnsku existuje program, kterГЅ usiluje o zГ­skГЎnГ­ excelentnГ­ch dГЎnskГЅch vД›dcЕЇ ze
zahraniДЌГ­ zpД›t do zemД›. Na rozdГ­l od Belgie vЕЎak toto ГєsilГ­ nenГ­ organizovГЎno stГЎtem, ale
soukromou farmaceutickou spoleДЌnostГ­ Novo Nordisk, kterГЎ se zamД›Е™uje na vГЅvoj vГЅrobu a
prodej lГ©ДЌiv pro lГ©ДЌbu cukrovky. SpoleДЌnost vytvoЕ™ila speciГЎlnГ­ grantovГ© schГ©ma Return
Fellowships v rГЎmci schГ©matu Novo Nordisk Training and Research Programme,49 kterГ© je
zacГ­leno na dГЎnskГ© vД›dcem kteЕ™Г­ pracujГ­ ve vГЅzkumu v zahraniДЌГ­. ZГЎjemce o zГ­skГЎnГ­ grantu se
musГ­ nejprve dohodnout na spoluprГЎci s nД›kterГЅm vГЅzkumnГЅm pracoviЕЎtД›m Novo Nordisk v
DГЎnsku. JestliЕѕe dojde k oboustrannГ© dohodД›, podГЎvГЎ Еѕadatel pЕ™ihlГЎЕЎku do vГЅbД›rovГ©ho Е™Г­zenГ­.
ГљspД›ЕЎnГЅ Еѕadatel obdrЕѕГ­ grant ve vГЅЕЎi maximГЎlnД› 750000 dГЎnskГЅch korun (cca 100000 euro).
Tato ДЌГЎstka pokrГЅvГЎ plat na jeden aЕѕ dva roky a finanДЌnГ­ nГЎklady spojen s pЕ™estД›hovГЎnГ­m. V
pЕ™Г­padД› ГєspД›ЕЎnГ© spoluprГЎce na vГЅzkumu je vГЅzkumnГ­kovi nabГ­dnuto stГЎle mГ­sto ve firmД› a
moЕѕnost pokraДЌovГЎnГ­ ve vГЅzkumu.
Francie
48
49
http://www.fwo.be/en/FWONews2.aspx?ID=e27a38cb-7aa2-4aa6-9b2f-6dd8d4730668&L=en
http://www.novonordisk.com/jobs/return_fellowships/return_fellowships_2006.asp
46
Ve Francii existuje vГ­ce programЕЇ podporujГ­cГ­ch nГЎvrat francouzskГЅch vД›dcЕЇ zpД›t do zemД›,
podobnД› jako v Belgii jsou primГЎrnД› financovanГ© z veЕ™ejnГЅch zdrojЕЇ a organizovanГ©
veЕ™ejnГЅmi institucemi. JednГ­m z nejznГЎmД›jЕЎГ­ch projektЕЇ na podporu zГ­skГЎvГЎnГ­ lidskГЅch zdrojЕЇ
do francouzskГ© vД›dy je "Chaires d'excellence".50 Tento program pomГЎhГЎ jak excelentnГ­m
zahraniДЌnГ­m vД›dcЕЇm, tak vynikajГ­cГ­m francouzskГЅm vД›dcЕЇm pobГЅvajГ­cГ­m dlouhodobД› v
zahraniДЌГ­, pЕ™i jejich integraci ДЌi reintegraci do francouzskГ©ho vД›deckГ©ho prostЕ™edГ­. CГ­lem
tohoto programu je podpora inovativnГ­ch a originГЎlnГ­ch vД›deckГЅch projektЕЇ. Program mГЎ
umoЕѕnit vД›dci zaloЕѕit svЕЇj vlastnГ­ vГЅzkumnГЅ tГЅm a rozjet nadД›jnГЅ ambiciГіznГ­ projekt.
KandidГЎti pЕ™ijГ­ЕѕdД›jГ­ do Francie na pЕ™echodnou dobu, ale i nastГЎlo. OdpovД›dnost za tento
program a jeho finanДЌnГ­ nГЎklady nese Agence Nationale de la Recherche (ANR),51 kterГЎ je
tГ­mto Гєkolem povД›Е™ena Ministerstvem pro vysokГ© ЕЎkoly a vД›du (MinistГЁre de l'Enseignement
supГ©rieur et de la Recherche). KandidГЎti jsou posuzovГЎni na zГЎkladД› pЕ™ihlГЎЕЎky, kterou do
vГЅbД›rovГ©ho Е™Г­zenГ­ zasГ­lajГ­ spolu s organizaci, kterГЎ si danГ©ho vД›dce pЕ™eje pЕ™ijmout. Posuzuje
se vД›deckГЎ hodnota projektu, dosavadnГ­ vГЅsledky uchazeДЌe o finanДЌnГ­ podporu, potenciГЎlnГ­
vГЅznam navrЕѕenГ©ho projektu pro francouzskou vД›du, ale i objem prostЕ™edkЕЇ, kterГ© je ochotna
do projektu vloЕѕit pЕ™ijГ­majГ­cГ­ vД›deckГЎ instituce a podmГ­nky, kterГЎ je ochotna a schopna vД›dci
na pracoviЕЎti vytvoЕ™it. UchazeДЌi nemusГ­ bГЅt vГЅhradnД› Francouzi, ale i cizinci, pokud se ovЕЎem
usadГ­ ve Francii. Proces vГЅbД›ru je velmi selektivnГ­ - pro rok 2006 bylo v rГЎmci programu
nabГ­zeno pouhГЅch deset mГ­st pro mladЕЎГ­ vД›deckГ© pracovnГ­ky a juniory a pД›t mГ­st pro starЕЎГ­
vД›deckГ© pracovnГ­ky. Pro juniorskГ© pracovnГ­ky se bД›ЕѕnД› poДЌГ­tГЎ se subvencГ­ ve vГЅЕЎi 400000
euro, z toho 200000 na prvnГ­ rok. Pro pracovnГ­ky v seniorskГЅch pozicГ­ch se poДЌГ­tГЎ s ДЌГЎstkou
800000 euro, z toho 400000 euro na prvnГ­ rok. Finance se vЕЎak nepouЕѕГ­vajГ­ pouze na
financovГЎnГ­ mzdovГЅch nГЎkladЕЇ uchazeДЌe, ale takГ© na provoznГ­ nГЎklady a nГЎklady spojenГ© s
vybavenГ­m pracoviЕЎtД›. PЕ™edpoklГЎdГЎ se, Еѕe organizace, kterГЎ jedince pЕ™ijГ­mГЎ, se bude podГ­let
na kofinancovГЎnГ­ nГЎkladЕЇ projektu.
PonД›kud specializovanД›jЕЎГ­ je stГЎtem organizovanГЅ a financovanГЅ projekt "Initiative PostDoc",52 kterГЅ je pЕ™Г­mo urДЌen povzbuzenГ­ nГЎvratu mladГЅch francouzskГЅch post-doktorandЕЇ ze
zahraniДЌnГ­ch pracoviЕЎЕҐ v oblasti pЕ™Г­rodnГ­ch vД›d. Smyslem tohoto programu je povzbuzovat
vynikajГ­cГ­ pЕ™Г­rodovД›dce k nГЎvratu do zemД›, pomГЎhat jim s realizaci tohoto nГЎvratu a s
profesnГ­m znovuzaЕ™azenГ­m do vД›deckГЅch nebo vzdД›lГЎvacГ­ch institucГ­ ve Francii. Program
50
51
52
http://www.recherche.gouv.fr/appel/2004/chairesexcellence.htm
http://www.agence-nationale-recherche.fr
http://www.recherche.gouv.fr/appel/2004/programmepostdoc.htm.
47
poskytuje jednorГЎzovГЅ pЕ™Г­spД›vek aЕѕ do vГЅЕЎe 5000 euro na cestovnГ­ nГЎklady a na pobyt ve
Francii, pЕ™i kterГ©m si kandidГЎt hledГЎ institucГ­ ochotnou jej pЕ™ijmout a zamД›stnat.
MladГЅm vД›dcЕЇm z oblasti medicГ­ny je urДЌen projekt Avenir53, kterГЅ administruje francouzskГЅ
NГЎrodnГ­ institut zdravГ­ a medicГ­nskГ©ho vГЅzkumu (Institut national de la santГ© et de la
recherche mГ©dicale, INSERM). Program byl poprvГ© spuЕЎtД›n v roce 2001. Je urДЌen k podpoЕ™e
inovativnГ­ch vД›deckГЅch projektЕЇ mladГЅch vД›dcЕЇ, kteЕ™Г­ by mohli mГ­t za normГЎlnГ­ch podmГ­nek
potГ­Еѕe s jeho realizaci ve francouzskГЅch vД›deckГЅch institucГ­ch. PrimГЎrnГ­m cГ­lem tohoto
tЕ™Г­letГ©ho programu je umoЕѕnit mladГЅm vД›dcЕЇm pracovat na originГЎlnГ­ch vД›deckГЅch
projektech. Program nenГ­ omezen nГЎrodnosti Еѕadatele, je urДЌen vЕЎem mladГЅm nadД›jnГЅm
vД›dcЕЇm nezГЎvisle na zemi pЕЇvodu. I kdyЕѕ nenГ­ prioritnГ­m zГЎmД›rem programu lГЎkat
francouzskГ© vД›dce pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­ k nГЎvratu do vlasti, je v praxi takto vyuЕѕГ­vГЎn (v roce
2001 mД›lo 85 % ЕѕadatelЕЇ francouzskГ© obДЌanstvГ­). Program poДЌГ­tГЎ s roДЌnГ­ finanДЌnГ­ dotacГ­ ve
vГЅЕЎi 60000 euro. Poskytuje ГєspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm pracovnГ­ prostor, pЕ™Г­stup ke ЕЎpiДЌkovГ©mu
vybavenГ­, moЕѕnost vytvoЕ™it svЕЇj vlastnГ­ pracovnГ­ tГЅm a pro post-doktorandy navГ­c mД›sГ­ДЌnГ­
pЕ™Г­spД›vek ve vГЅЕЎi 2300 Euro. Tento program je financovГЎn z vГ­ce zdrojЕЇ. Je podporovГЎn
Ministerstvem zdravotnictvГ­, charitativnГ­mi organizacemi, nemocnicemi i obcemi. V roce
2001 projevilo zГЎjem o tento program 196 kandidГЎtЕЇ. Komise sestavenГЎ z francouzskГЅch i
zahraniДЌnГ­ch expertЕЇ hodnotila jednotlivГ© kandidГЎty a navrhovanГ© projekty. Mezi kandidГЎty
bylo 60% muЕѕЕЇ, 98% post-doktorandЕЇ. PrЕЇmД›rnГЅ vД›k kandidГЎta byl 33 let. K podpoЕ™e bylo
vybrГЎno celkem 26 projektЕЇ.
Pro mladГ© pracovnГ­ky z oblasti medicГ­ny, kteЕ™Г­ pobГЅvali delЕЎГ­ dobu v zahraniДЌГ­, je urДЌen takГ©
Programme d urgence FRM post-doc54, kterГЅ je organizovГЎn NadacГ­ medicГ­nskГ©ho vГЅzkumu
(Fondation recherche mГ©dicale, FRM).
Podporovat nГЎvrat francouzskГЅch vД›dcЕЇ zpД›t do zemД› je takГ© jednГ­m z cГ­lЕЇ organizace
Genopol, kterГЎ byla zaloЕѕena v roce 1998 jako iniciativa francouzskГ© vlГЎdy, mГ­stnГ­ch ГєЕ™adЕЇ a
FrancouzskГ© asociace proti myopatii (Association Francaise contre les Myopathies). Genopol
mГЎ originГЎlnГ­ koncept. Chce vytvoЕ™it mГ­sto pro kontakt mezi akademickГЅmi a privГЎtnГ­mi
laboratoЕ™emi, biotechnologickГЅmi spoleДЌnostmi a vysokoЕЎkolskГЅmi institucemi. Jeho cГ­lem je
usnadnit rozvoj biologie a pЕ™Г­buznГЅch odvД›tvГ­. Genopol koordinuje program Atige55
zamД›Е™enГЅ na nГЎvrat vД›dcЕЇ, kteЕ™Г­ alespoЕ€ ДЌГЎst svГ©ho studia absolvovali ve Francii. Genopol jim
poskytuje finanДЌnГ­ pЕ™Г­spД›vky a to nejdГ©le na dobu dvou let.
53
54
55
http://www.inserm.fr/fr/presse/dossiers_presse/att00000407/2octobre2002.pdf
http://www.frm.org/demandez/dem_projets_urgencefrm_accueil.php
http://www.genopole.org/html/en/connaitre/cite/politique_emploi.htm#return
48
Finsko
TakГ© finskГЎ Akademie (Suomen Akatemia) poskytovala nГЎvratovГ© granty pro finskГ© vД›dce
pobývající dlouhodobě v zahraničí. Subsidy for researcher’s return to Finland56 bylo určeno
studentЕЇm a vД›dcЕЇm, kteЕ™Г­ pracovali v zahraniДЌГ­ bez pЕ™eruЕЎenГ­ minimГЎlnД› po dobu dvou let a
po tuto dobu nemД›li ЕѕГЎdnГ© pracovnГ­ kontrakty ve Finsku. ZГЎjemci museli mГ­t v dobД› podГЎnГ­
ЕѕГЎdosti pЕ™islГ­benГ© stГЎle mГ­sto v nД›kterГ© z finskГЅch vГЅzkumnГЅch institucГ­. Tyto vГЅzkumnГ©
instituce byly zГЎroveЕ€ zodpovД›dnГ© za zajiЕЎtД›nГ­ veЕЎkerГ©ho nezbytnГ©ho vybavenГ­ pro vД›deckou
ДЌinnost tohoto jedince. FinanДЌnГ­ pomoc poskytovanГЎ finskou akademii byla poskytovГЎna
pouze na hrazenГ­ platu vГЅzkumnГ­ka.
FinskГЎ Akademie (Suomen Akatemia) a FinskГЎ agentura pro financovГЎnГ­ technologiГ­ a inovacГ­
(Teknologian ja innovaatioiden kehittämiskeskus, TEKES) společně organizují Finlad
Distinguished Professor Programme - FiDiPro.57 CГ­lem programu je pЕ™ilГЎkat do Finska
profesory ЕЎpiДЌkovГ© kvality nebo ЕЎpiДЌkovГ© vД›deckГ© pracovnГ­ky, kteЕ™Г­ pЕЇsobГ­ v zahraniДЌГ­.
Program je otevЕ™en jak pro vД›dce finskГ© nГЎrodnosti, tak pro cizince. Smyslem tohoto projektu
je pozvednou ГєroveЕ€ finskГ© vД›dy. Program financuje vГЅzkumnГ© projekty trvajГ­cГ­ 2 aЕѕ 5 let. V
roce 2006 bylo udД›leno 24 grantЕЇ v celkovГ© hodnotД› 17,5 milionu euro.
Irsko
Irsko bylo v poslednГ­ch letech velmi ГєspД›ЕЎnГ© v pЕ™ilГЎkГЎnГ­ svГ© kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­ly zpД›t
do zemД›. VД›tЕЎina vzdД›lanГЅch IrЕЇ se do zemД› vracГ­, protoЕѕe je pЕ™itahovГЎna rychlГЅm
ekonomickГЅm rozvojem ostrova a perspektivami, kterГ© se zde pro nД› otevГ­rajГ­. PЕ™estoЕѕe se v
poslednГ­ch letech stalo Irsko zemГ­ obecnД› migraДЌnД› atraktivnГ­, existujГ­ i speciГЎlnГ­ politiky,
kterГ© se zamД›Е™ujГ­ na zГ­skГЎnГ­ vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ pЕЇsobГ­cГ­ch v nД›kterГЅch vybranГЅch oborech.
PЕ™Г­kladem takovГ© aktivity je cena The President of Ireland Young Researcher Award
(PIYRA),58 kterou udД›luje a koordinuje Science Foundation Ireland (SFI). Tato instituce dГЎvГЎ
cenu mladГЅm vД›dcЕЇm irskГ© nГЎrodnosti (i cizincЕЇm) pracujГ­cГ­m v zahraniДЌГ­ v oborech
biotechnologie, inЕѕenГЅrstvГ­ a informaДЌnГ­ch technologiГ­. Cena mГЎ po dobu pД›ti let financovat
jejich vГЅzkum v Irsku. Fond poskytuje ДЌГЎstku aЕѕ do vГЅЕЎe 1,2 milionЕЇ euro vДЌetnД› 30%
pЕ™Г­spД›vku na pokrytГ­ nepЕ™Г­mГЅch nГЎkladЕЇ. RoДЌnД› mЕЇЕѕe bГЅt tГ­mto zpЕЇsobem aЕѕ deset
ЕЎpiДЌkovГЅch mladГЅch vД›dcЕЇ.
56
57
58
http://www.lboro.ac.uk/departments/eu/Funding_EU.html
http://www.fidipro.fi/.
http://www.sfi.ie/content/content.asp?section_id=418&language_id=1,
49
ItГЎlie
Od roku 2001 je v ItГЎlii uskuteДЌЕ€ovГЎn projekt Rientro dei cervelli59 (NГЎvrat mozkЕЇ), kterГЅ
organizuje Ministerstvo universit a vГЅzkumu (Ministero dell'UniversitГ e della Ricerca,
MiUR). Program je primГЎrnД› zamД›Е™en na ulehДЌenГ­ nГЎvratu italskГЅch vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ do
vlasti, ale umoЕѕЕ€uje takГ© financovat pracovnГ­ pobyt zahraniДЌnГ­ch vД›dcЕЇ v ItГЎlii. ЕЅadatel o
finanДЌnГ­ podporu v rГЎmci programu musГ­ pЕ™ed podГЎnГ­m ЕѕГЎdosti pracovat minimГЎlnД› tЕ™i roky
ve vГЅzkumu. ЕЅГЎdost podГЎvГЎ konkrГ©tnГ­ univerzita, kterГЎ mГЎ zГЎjem o vД›dce dosud pЕЇsobГ­cГ­ho v
zahraniДЌГ­. VybranГ­ vД›dci zГ­skГЎvajГ­ pracovnГ­ kontrakt s univerzitou na dobu tЕ™Г­ aЕѕ ДЌtyЕ™ rokЕЇ.
DrЕѕitel finanДЌnГ­ podpory musГ­ pracovat ve vГЅzkumu, ale musГ­ se zГЎroveЕ€ i podГ­let na vГЅuce.
HlavnГ­m cГ­lem programu je dГЎt italskГЅm vД›dcЕЇm a vГЅzkumnГ­kЕЇm ze zahraniДЌГ­ pЕ™Г­leЕѕitost
pracovat v zemi jejich pЕЇvodu, obnovit profesionГЎlnГ­ kontakty s italskou domГЎcГ­ vД›deckou
obcГ­, kterГ© mohly bГЅt ztraceny, a podД›lit se o svГ© zkuЕЎenosti a know-how s novou generacГ­
italskГЅch studentЕЇ - budoucГ­ch vГЅzkumnГ­kЕЇ. PЕ™edpoklГЎdГЎ se takГ©, Еѕe drЕѕitel finanДЌnГ­ podpory
pЕ™inese do ItГЎlie kontakty na vГЅznamnГЎ zahraniДЌnГ­ pracoviЕЎtД›, spoleДЌnГ© projekty a svoje
vlastnГ­ sociГЎlnГ­ sГ­tД›, ze kterГЅch mЕЇЕѕe mГ­t italskГЎ vД›deckГЎ komunita uЕѕitek i v pЕ™Г­padД›, Еѕe se
stipendista v ItГЎlii neusadГ­ natrvalo. DosavadnГ­ zkuЕЎenosti s programem ukazujГ­, Еѕe vД›tЕЎina
drЕѕitelЕЇ finanДЌnГ­ podpory odchГЎzГ­ po skonДЌenГ­ doby kontraktu zpД›t do zahraniДЌГ­, protoЕѕe je
pro nД› jednoduЕЎЕЎГ­ zГ­skat stГЎlГ© mГ­sto ve vД›dД› mimo ItГЎlii. Program nenГ­ omezen na specifickГ©
obory, vГ­tГЎny jsou ЕѕГЎdosti ze vЕЎech specializacГ­. NejvГ­ce stipendistЕЇ je z Е™ad pЕ™Г­rodovД›dcЕЇ,
v letech 2001 – 2005 jich bylo podpořeno celkem 96 (Giannoccolo 2006).
NД›mecko
V NД›mecku existuje celГЎ Е™ada programЕЇ, kterГ© jsou zamД›Е™eny na podporu nГЎvratu vД›dcЕЇ.
Jejich organizГЎtoЕ™i jsou jak veЕ™ejnoprГЎvnГ­ instituce, tak soukromГ© nebo firemnГ­ nadace.
NeziskovГЎ organizace NД›meckГЎ VД›deckГЎ Asociace (German Scholar Association, GSO)
organizuje za finanДЌnГ­ho pЕ™ispД›nГ­ Alfried Krupp von Bohlen und Halbach Stiftung program
RГјckkehr deutscher Wissenschaftler aus dem Ausland.60 Program je specificky zamД›Е™en na
nД›meckГ© vysokoЕЎkolГЎky pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­, kteЕ™Г­ se snaЕѕГ­ zГ­skat profesorskГ© mГ­sto
v NД›mecku. O finanДЌnГ­ podporu ЕѕГЎdГЎ univerzita, kterГЎ mГЎ zГЎjem o zГ­skГЎnГ­ nД›meckГ©ho vД›dce
pЕЇsobГ­cГ­ho v zahraniДЌГ­ na mГ­sto profesora. PodmГ­nkou je, aby v dobД› ЕѕГЎdosti o podporu jiЕѕ
59
60
http://www.webalice.it/mvendruscolo/english.html
www.gsonet.org/de/kruppApply.php, www.gsonet.org/shared/articles/Krupp/KrupPresse.pdf
50
bylo profesorskГ© Е™Г­zenГ­ oficiГЎlnД› zahГЎjeno. ZГЎkladnГ­ financovГЎnГ­ profesorskГ©ho mГ­sta
zajiЕЎЕҐuje ЕѕГЎdajГ­cГ­ univerzita, poskytnutГЎ podpora je chГЎpГЎna jako jeho doplnД›nГ­, aby mД›l
úspěšný uchazeč „přiměřený plat“. Lze financovat i plat vědeckých spolupracovníků, náklady
na stД›hovГЎnГ­ a dalЕЎГ­ vД›cnГ© nГЎklady. Doba podpory je aЕѕ pД›t let, jejГ­ celkovГЎ vГЅЕЎe je do 100000
euro plus pЕ™Г­spД›vky na cestovnГ© pokrГЅvajГ­cГ­ nГЎklady na cesty souvisejГ­cГ­ s profesorskГЅm
vГЅbД›rovГЅm Е™Г­zenГ­m. RoДЌnД› je podpoЕ™eno Е™ГЎdovД› 8 aЕѕ 12 ГєspД›ЕЎnГЅch ЕѕadatelЕЇ.
Nadace Volswagenstiftung organizuje i sponzoruje program Lichtenberg-Professur der VWStiftung61. JednГЎ se o tЕ™i typy profesur, jedna je pro mladГ© vД›dce v inovativnГ­ch oborech (do 7
let po ukonДЌenГ­ doktorskГ©ho studia), kteЕ™Г­ v uplynulГЅch 5 letech zmД›nili vГЅzkumnou instituci.
Je urДЌen pЕ™evГЎЕѕnД› (ale nikoliv vГЅhradnД›) pro Еѕadatele momentГЎlnД› v zahraniДЌГ­. ЕЅГЎdost
pЕ™edklГЎdГЎ vГЅzkumnГ­k spolu s univerzitou, kde chce pracovat. Univerzita se zavazuje udrЕѕet
profesuru i po ukonДЌenГ­ podpory ze strany nadace. ZГЎroveЕ€ univerzita pЕ™ebГ­rГЎ i ДЌГЎst nГЎkladЕЇ
(10 %). PenГ­ze dostГЎvГЎ univerzita, nikoliv pЕ™Г­mo vГЅzkumnГ­k. Jsou urДЌeny na platy a vД›cnГ©
vГЅdaje vГЅzkumu, nikoliv overheady. Podpora trvГЎ pД›t aЕѕ osm let a dosahuje vГЅЕЎe 0,8 aЕѕ 1,5
milionu euro na prvnГ­ch pД›t let (dalЕЎГ­ tЕ™i roky se podpora sniЕѕuje). Celkem je roДЌnД› podpoЕ™eno
cca 6 aЕѕ 8 vД›dcЕЇ.
Nadace Kind-Philipp organizuje a financuje program Kind-Philipp- RГјckkehrstipendien.62
Ten spoДЌГ­vГЎ v podpoЕ™e mladГЅch vД›dcЕЇ do 35 let, kteЕ™Г­ hodlajГ­ pracovat na klinice a zГЎroveЕ€
pracovat v medicГ­nskГ©m vГЅzkumu. ЕЅadatelГ© mohou bГЅt nД›meДЌtГ­ vД›dci pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­
nebo v nД›meckГ©m vГЅzkumnГ©m Гєstavu. TrvГЎnГ­ podpory je zpravidla jeden rok, podpora hradГ­
mzdovГ© nГЎklady, pЕ™Г­padnД› dodateДЌnГ© vГЅzkumnГ© nГЎklady.
Objemem finanДЌnГ­ch prostЕ™edkЕЇ vyДЌlenД›nГЅch na podpory tohoto typu je nejvГЅznamnД›jЕЎГ­
ДЌinnost NД›meckГ© spoleДЌnosti pro vГЅzkum (Deutsche Forsungsgemeinschaft, DFG), kterГЎ
nabГ­zГ­ Emmy Noether Programme, urДЌenГЅ mladГЅm vД›dcЕЇm vЕЎech vД›dnГ­ch disciplГ­n, kteЕ™Г­
majГ­ minimГЎlnД› dva a maximГЎlnД› ДЌtyЕ™i roky postgraduГЎlnГ­ch zkuЕЎenostГ­ a bД›hem
doktorandskГЅch studiГ­ nebo v post-graduГЎlnГ­ obdobГ­ pobГЅvali minimГЎlnД› 12 mД›sГ­cЕЇ v
zahraniДЌГ­63. ЕЅadatel, kterГЅ pЕ™edklГЎdГЎ vГЅzkumnГЅ projekt, nemusГ­ bГЅt nutnД› v dobД› podГЎnГ­
ЕѕГЎdosti v zahraniДЌГ­. MusГ­ mГ­t zajiЕЎtД›n pЕ™Г­slib pracovnГ­ho mГ­sta od vybranГ© vГЅzkumnГ© instituce
v NД›mecku. FinancovГЎnГ­ prГЎce (vДЌetnД› platu) vГЅzkumnГ© skupiny vДЌetnД› jejГ­ho vedoucГ­ho
(Еѕadatel), nutnГ© vybavenГ­. Poskytuje se nejdЕ™Г­ve na tЕ™i roky, s vГЅhledem na moЕѕnГ©
61
62
63
www.volkswagenstiftung.de/fileadmin/downloads/merkblaetter/MB_79_d.pdf
www.stifterverband.org/pdf/kind3.pdf
www.dfg.de/wissenschaftliche_karriere/emmy_noether/index.html
51
prodlouЕѕenГ­ o dalЕЎГ­ dva roky. Od roku 1999 do roku 2006 byla finanДЌnГ­ podpora poskytnuta
celkem 330 ГєspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm, mezi nimi i bylo i 20, kteЕ™Г­ ЕѕГЎdali ze zahraniДЌГ­.
Polsko
V Polsku mГЎ urДЌitГЅ typ reintegraДЌnГ­ho programu na starosti Nadace pro vД›du (Fundacja na
Rzecz Nauki Polskiej, FNP). Program Homing64 je urДЌen mladГЅm vД›dcЕЇm polskГ© nГЎrodnosti,
kteЕ™Г­ majГ­ maximГЎlnД› ДЌtyЕ™i roky po dokonДЌenГ­ Phd. a pЕ™itom jiЕѕ dosГЎhli vГЅznamnГЅch
vД›deckГЅch vГЅsledkЕЇ. K ЕѕГЎdosti o udД›lenГ­ grantu je potЕ™eba doloЕѕit jasnД› definovanГЅ vД›deckГЅ
zГЎmД›r, dokumentovat spoluprГЎci s hostitelskou instituci a garantovat pokraДЌovГЎnГ­ ve vД›deckГ©
kariГ©Е™e. Nadace roДЌnД› udД›luje pЕ™ibliЕѕnД› 15 tД›chto grantЕЇ. Granty jsou poskytovГЎny na dobu
dvou let s moЕѕnostГ­ prodlouЕѕenГ­ na tЕ™i roky. Stipendista roДЌnД› prostЕ™ednictvГ­m tohoto grantu
obdrЕѕГ­ 50000 zlotych (tj. asi 13300 euro). Tato ДЌГЎstka zahrnuje osobnГ­ stipendium, ale takГ©
ДЌГЎstku urДЌenou na realizaci vД›deckГ©ho projektu. Smyslem tohoto programu je pЕ™ilГЎkat zpД›t do
zemД› excelentnГ­ mladГ© polskГ© vД›dce tГ­m, Еѕe se jim nabГ­dnou vГЅhodnД›jЕЎГ­ pracovnГ­ podmГ­nky a
pomЕЇЕѕe se jim s jejich reintegraci do polskГ© vД›deckГ© komunity. Snahou je takГ© podporovat
kooperaci s bГЅvalou hostitelskou institucГ­ tohoto vД›dce.
Rakousko
TakГ© Rakousko se snaЕѕГ­ snГ­Еѕit Гєnik vД›dcЕЇ do zahraniДЌГ­. K tomuto ГєДЌelu mГЎ slouЕѕit projekt
Brain Power Austria65, kterГЅ je souДЌГЎstГ­ programu Human Resource. Tento projekt vznikl z
iniciativy SpolkovГ©ho ministerstva pro dopravu, inovace a technologie (Bundesministerium
fur Verkehr, Technologie und Innovation, BMVIT). JednГЎ se o velice komplexnГ­ program,
kterГЅ zahrnuje Е™adu aktivit, z nichЕѕ nД›kterГ© jsou pЕ™Г­mo zamД›Е™eny na podporu nГЎvratu
vГЅzkumnГ­kЕЇ ze zahraniДЌГ­ zpД›t do Rakouska. NapЕ™Г­klad Interview Grants pokrГЅvajГ­ 80 %
cestovnГ©ho do Rakouska na vГЅbД›rovГ© Е™Г­zenГ­. O udД›lenГ­ rozhoduje komise, ale mД›li by zГ­skat
vЕЎichni registrovanГ­ uЕѕivatelГ©, pokud zaЕѕГЎdajГ­ alespoЕ€ den pЕ™ed interview. V roce 2006 byl
tento grant poskytnut 21 ЕѕadatelЕЇm. Project Grants sponzoruje vГЅzkumnГ­ky, kteЕ™Г­ pЕ™ipravujГ­
grant vedoucГ­ k vytvoЕ™enГ­ mГ­sta ve vД›dД› v Rakousku. Grant kryje cestovnГ© do Rakouska.
Relocation Grants ve vГЅЕЎce maximГЎlnД› 1000 Euro je poskytovГЎn jako pЕ™Г­spД›vek na
pЕ™estД›hovГЎnГ­ pro ty, kdo dostali Interview Grant a sehnali v Rakousku prГЎci.
64
65
http://www.fnp.org.pl/ang/programy/homing_more.html.
www.brainpower-austria.at
52
Brain Power Austria vЕЎak takГ© organizuje individuГЎlnГ­ poradenstvГ­ a individuГЎlnГ­ podpory pro
ty vД›dce, kteЕ™Г­ uvaЕѕujГ­ o nГЎvratu do vlasti. SouДЌГЎsti podpory je takГ© pomoc pЕ™i hledГЎnГ­
bydlenГ­, ЕЎkol pro dД›ti a zamД›stnГЎnГ­ pro rodinnГ© pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky. Tento projekt mГЎ velkou vlГЎdni
podporu. V roce 2003 se vlГЎda rozhodla na lГ©ta 2004-2006 podpoЕ™it tento program dotaci 600
milionЕЇ euro (VavreДЌkovГЎ a kol. 2005).
Rumunsko
RumunskГЎ NГЎrodnГ­ rada pro universitnГ­ vГЅzkum (Consiliul National al Cercetarii Stiintifice
din Invatamantul Superior, CNCSIS) organizuje program Annual Program for Young
Researchers66. JednГ­m z hlavnГ­ch cГ­lЕЇ programu je povzbudit mladГ© vД›dce, kteЕ™Г­ zaДЌali svou
vГЅzkumnou prГЎci na nД›kterГ© z universit nebo vГЅzkumnГЅch institucГ­ v zahraniДЌГ­, aby v tomto
vГЅzkumnГ©m programu pokraДЌovali v Rumunsku, zГ­skГЎvali vД›deckГ© i manaЕѕerskГ© dovednosti a
budovali si svЕЇj vlastnГ­ tГЅm pro dlouhodobou kariГ©ru v rodnГ© zemi. O finanДЌnГ­ podporu mЕЇЕѕe
poЕѕГЎdat univerzita, na jejГ­Еѕ pЕЇdД› mГЎ bГЅt vГЅzkumnГЅ tГЅm vytvoЕ™en. TГЅm je tvoЕ™en jednotlivcem
nebo skupinou lidГ­ ve vД›ku do 35 let. VedoucГ­ projektu musГ­ bГЅt doktorand nebo drЕѕitel titulu
Phd. a musГ­ mГ­t pЕ™islГ­beno mГ­sto na rumunskГ© vГЅzkumnГ© instituci, kterГЎ ЕѕГЎdГЎ o dotaci.
VybranГ© projekty jsou financovГЎny po dobu jednoho aЕѕ dvou let. Hrazeny mohou bГЅt mzdovГ©
vГЅdaje, sociГЎlnГ­ a zdravotnГ­ pojiЕЎtД›nГ­, vД›cnГ© vГЅdaje a investice spojenГ© s projektem, cestovnГ­
nГЎklady, publikaДЌnГ­ nГЎklady a overhead hostitelskГ© instituce.
Е panД›lsko
Ministerstvo pro vД›du a vzdД›lГЎvГЎnГ­ (Ministerio de EducaciГіn y Ciencia) koordinuje projekt
RamГіn y Cajal Programme67. Tento program je urДЌen absolventЕЇm Phd. vЕЎech vД›dnГ­ch oborЕЇ.
ГљspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm je nabГ­zen pД›tiletГЅ kontrakt s roДЌnГ­m platem 31650 euro, dotacГ­ 15000
euro na souvisejГ­cГ­ vД›deckГ© aktivity a ЕЎance koordinovat svЕЇj vlastnГ­ projekt. ЕЅadatel ovЕЎem
musГ­ mГ­t nejdГ©le deset let po obdrЕѕenГ­ PhD. a nejmГ©nД› jednoroДЌnГ­ praxi v oboru. Program
nenГ­ exkluzivnД› vyhrazen pro obДЌany Е panД›lska, v praxi jsou to ovЕЎem prГЎvД› oni, kdo zГ­skГЎvГЎ
finanДЌnГ­ podporu. RamГіn y Cajal Programme navazuje na starЕЎГ­ Programa 13. I tento program
byl urДЌen k zГ­skГЎnГ­ ЕЎpanД›lskГЅch vД›dcЕЇ pobГЅvajГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ zpД›t do zemД›68.
66
67
68
http://www.cncsis.ro/English/Granturi/program%20tip%20At.pdf
http://www.mec.es/ciencia/jsp/plantilla.jsp?area=cajal_eng&id=20
http://www.mec.es/ciencia/jsp/plantilla.jsp?area=cajal_eng&id=6
53
KromД› vГЅЕЎe zmГ­nД›nГ©ho vЕЎeobecnД› zamД›Е™enГ©ho programu existuje i specifickГ© ГєsilГ­ ЕЎpanД›lskГ©
vlГЎdy zГ­skat ЕЎpanД›lskГ© emigranty pracujГ­cГ­ pЕ™edevЕЎГ­m v oboru vГЅzkumu lidskГЅch kmenovГЅch
bunД›k.69 VlГЎda slibuje, Еѕe vД›dcЕЇm poskytne potЕ™ebnou infrastrukturu a materiГЎl, kterГЅ jim
umoЕѕnГ­, aby pracovali na tД›chto projektech ve Е panД›lsku. Е panД›lsko doufГЎ v evropskГ©
subvence a hodlГЎ uvolnit takГ© nД›jakГ© nГЎrodnГ­ a regionГЎlnГ­ fondy pro realizaci tohoto projektu.
Е vГ©dsko
Švédská nadace pro strategický výzkum (Stiftelsen för Strategisk Forskning) nabízí speciální
nГЎvratovГ© granty Ingvar Carlsson Award70. Tato nadace identifikuje mladГ© kvalifikovanГ©
post-doktorandy (nejdГ©le tЕ™i roky po absolvovГЎnГ­ studii), kteЕ™Г­ po studiГ­ch pokraДЌovali ve svГ©
vД›deckГ© prГЎci v zahraniДЌГ­, a to nejmГ©nД› po dobu osmi mД›sГ­cЕЇ. CГ­lem je nabГ­dnout jim nГЎvrat
do zemД› a umoЕѕnit jim nezГЎvislГЅ inovativnГ­ vГЅzkum ve Е vГ©dsku. PЕ™esnГЅ obor vГЅzkumu nenГ­
stanoven, mГЎ jГ­t ovЕЎem spГ­ЕЎe o aplikovanГЅ neЕѕ zГЎkladnГ­ vГЅzkum, preference je dГЎvГЎna
vГЅzkumu v oblasti pЕ™Г­rodnГ­ch vД›d, technologie a medicГ­ny. RoДЌnД› se udД›luje 8-12 grantЕЇ,
kaЕѕdГЅ nabГ­zГ­ 2-4 miliony ЕЎvГ©dskГЅch korun (cca 215000-430000 euro) na pokrytГ­ nГЎkladЕЇ
spojenГЅch z vГЅzkumem, vДЌetnД› vytvoЕ™enГ­ vГЅzkumnГ©ho tГЅmu a investic do laboratornГ­ho
vybavenГ­. KaЕѕdГ©mu ГєspД›ЕЎnГ©mu Еѕadateli navГ­c bude nabГ­dnuto stipendium ve vГЅЕЎi 50000
ЕЎvГ©dskГЅch korun (cca 5400 euro) mД›sГ­ДЌnД›. Tento grant mЕЇЕѕe pokrГЅvat nГЎklady na plat
Еѕadatele na dobu maximГЎlnД› 3 let.
Е vГЅcarsko
Program FNS/SNF Professorships71 administrovanГЅ Е vГЅcarskou nГЎrodnГ­ nadacГ­ (Fonds
national suisse/Schweizerischen Nationalfonds, FNS/SNF) je urДЌenГЅ vД›dcЕЇm, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­
vytvoЕ™it svЕЇj vlastnГ­ tГЅm, aby mohli pracovat na urДЌitГ©m projektu, potenciГЎlnГ­m vД›dcЕЇm nebo
vГЅzkumnГЅm pracovnГ­kЕЇm, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­ pracovat v nД›kterГ© z akademickГЅch institucГ­, ale takГ©
tД›m, kteЕ™Г­ se chtД›jГ­ vrГЎtit ze zahraniДЌГ­ a pokraДЌovat ve svГ© kariГ©Е™e v nД›kterГ© ze ЕЎvГЅcarskГЅch
institucГ­. Podpora je poskytovГЎna v disciplГ­nГЎch, kterГ© jsou na seznamu priorit FNS/SNF, coЕѕ
je ovЕЎem v praxi velmi dlouhГЅ seznam o devГ­ti stranГЎch pokrГЅvajГ­cГ­ vД›tЕЎinu bД›ЕѕnД› disciplГ­n od
spoleДЌenskГЅch a humanitnГ­ch vД›d, pЕ™es pЕ™Г­rodnГ­ a technickГ© vД›dy aЕѕ po medicГ­nu. Dotace
pokrГЅvГЎ plat ГєspД›ЕЎnГ©ho Еѕadatele na Гєrovni assistant professor, tj 34000-40000 ЕЎvГЅcarskГЅch
frankЕЇ roДЌnД› (cca 20500-24000 euro), zdravotnГ­ a sociГЎlnГ­ pojiЕЎtД›nГ­, nГЎklady na vГЅzkum
69
70
71
http://typhlophile.com/medical/2004/01/02.shtml
http://www.stratresearch.se/eindex.html.
http://www.snf.ch/e/funding/individuals/snsfprofessorships/seiten/default.aspx
54
(vДЌetnД› mzdovГЅch prostЕ™edkЕЇ pro pЕ™Г­padnГ© spolupracovnГ­ky) a pЕ™Г­spД›vek na infrastrukturu
potЕ™ebnou pro vГЅzkum. CelkovГЎ dГ©lka projektu je ДЌtyЕ™i roky s eventuГЎlnГ­ moЕѕnostГ­ jeho
prodlouЕѕenГ­ o dalЕЎГ­ dva roky. ЕЅГЎdat o podporu mohou uchazeДЌi, kteЕ™Г­ majГ­ ЕЎvГЅcarskГ©
obДЌanstvГ­, nebo jsou absolventi ЕЎvГЅcarskГ© univerzity nebo pracovali nД›kolik let na ЕЎvГЅcarskГ©
univerzitД›, majГ­ doktorГЎt, pracovali nД›kolik let ve vГЅzkumu ve Е vГЅcarsku a v zahraniДЌГ­, majГ­
nД›kolikaletou pracovnГ­ zkuЕЎenost z jinГ© instituce, neЕѕ svГ© mateЕ™skГ©, majГ­ publikace ve
vД›deckГЅch ДЌasopisech s vysokГЅm impakt faktorem a majГ­ mГ©nД› neЕѕ 40 let. UchazeДЌkГЎm z Е™ad
vД›dkyЕ€ je moЕѕno poskytnout i prГЎci na ДЌГЎsteДЌnГЅ Гєvazek, eventuГЎlnД› vГЅjimku z vД›kovГ©ho
limitu. PЕ™ednost majГ­ kandidГЎti, kteЕ™Г­ majГ­ kromД› vГЅzkumu i zkuЕЎenosti s vГЅukou a
managementem vГЅzkumnГЅch projektЕЇ a majГ­ zkuЕЎenost se spolupracГ­ s jinГЅmi vД›deckГЅmi
institucemi v rГЎmci mezinГЎrodnГ­ch projektЕЇ. KaЕѕdoroДЌnД› je finanДЌnГ­ podpora udД›lovГЎna cca
30 lidem.
VelkГЎ BritГЎnie
Wolfsonova nadace (Wolfson Foundation) a vlГЎdnГ­ ГљЕ™ad pro vД›du a technologii (Office for
Science and Technology) kaЕѕdoroДЌnД› udД›luje cca 25 ЕѕadatelЕЇm pracujГ­cГ­m v nД›kterГ©m oboru
pЕ™Г­rodnГ­ch, technickГЅch nebo medicГ­nskГЅch vД›d ocenД›nГ­: Royal Society Wolfson Research
Merit Awards72. Tato cena pomГЎhГЎ zvГЅЕЎit ГєroveЕ€ universit tГ­m, Еѕe jim pomГЎhГЎ ze zahraniДЌГ­
zГ­skat vynikajГ­cГ­ vД›dce s velkГЅm vД›deckГЅm potenciГЎlem, ale takГ© pomГЎhГЎ udrЕѕet ty experty,
kteЕ™Г­ by jinak hledali vД›tЕЎГ­ finanДЌnГ­ ohodnocenГ­ mimo akademickГ© instituce. NenГ­ zamД›Е™ena
vГЅhradnД› na obДЌany VelkГ© BritГЎnie - ЕѕadatelГ© mohou bГЅt jakГ©koliv nГЎrodnosti. ЕЅadatelГ© musГ­
mГ­t garantovanГЅ trvalГЅ post na britskГ© universitД›. Tento grant je poskytovГЎn na dobu pД›ti let.
Plat Еѕadatele se zavazuje platit univerzita, kterГЎ rovnД›Еѕ poskytuje pracovnГ­ prostor, vybavenГ­ a
prostЕ™edky na uskuteДЌnД›nГ­ vГЅzkumnГ©ho projektu. PoskytnutГЎ finanДЌnГ­ dotace je urДЌena jako
pЕ™ilepЕЎenГ­ ГєspД›ЕЎnГ©mu Еѕadateli k normГЎlnГ­mu univerzitnГ­mu platu, kterГЎ mГЎ za cГ­l zvГЅЕЎit
atraktivitu jeho pracovnГ­ho mГ­sta. VГЅЕЎe takovГ©ho pЕ™Г­platku se pohybuje v rozmezГ­ 1000030000 liber (cca 15000-45000 euro) roДЌnД›.
BritskГЎ Royal Society poskytuje Royal Society Research Professorships73. PrestiЕѕnГ­
stipendium je poskytovГЎno kaЕѕdoroДЌnД› ДЌtyЕ™em mezinГЎrodnД› uznГЎvanГЅm vД›dcЕЇm vЕЎech
nГЎrodnosti, kteЕ™Г­ dosГЎhli ve svГ©m oboru mimoЕ™ГЎdnГЅch vГЅsledkЕЇ. ZvlГЎЕЎtД› vГ­tГЎny jsou pЕ™ihlГЎЕЎky
od britskГЅch vД›dcЕЇ, kteЕ™Г­ v souДЌasnГ© dobД› sГ­dlГ­ mimo BritГЎnii, ale chtД›li by se vrГЎtit. Grant je
72
73
http://www.royalsoc.ac.uk/funding.asp?id=1127
http://www.royalsoc.ac.uk/funding.asp?id=1126
55
poskytovГЎn na dobu pД›ti let s moЕѕnostГ­ prodlouЕѕenГ­ aЕѕ na 15 let, maximГЎlnД› vЕЎak do 55 let
vД›ku drЕѕitele grantu. UchazeДЌ musГ­ mГ­t zajiЕЎtД›nou prГЎci v nД›kterГ© z universit. Universita musГ­
pro uchazeДЌe vytvoЕ™it novГ© mГ­sto, kterГ© pЕ™edtГ­m neexistovalo a musГ­ se zavГЎzat, Еѕe mГ­sto po
uplynutГ­ grantu bude financovat ze svГЅch zdrojЕЇ. RoДЌnГ­ plat je 72000 liber (cca 107000 euro),
dalЕЎГ­ pЕ™Г­platek mЕЇЕѕe bГЅt poskytovГЎn samotnou universitou. Na poДЌГЎteДЌnГ­ vГЅdaje dostane
vД›dec 35000 liber (cca 52000 euro) a dalЕЎГ­ch 16000 liber (cca 24000 euro) dostane
kaЕѕdoroДЌnД› na pokrytГ­ bД›ЕѕnГЅch nГЎkladЕЇ na vГЅzkum. HostujГ­cГ­ organizaci bude mimo to
proplaceno 80 % provoznГ­ch nГЎkladЕЇ spojenГЅch s pracГ­ drЕѕitele grantu (pracovnГ­ prostor a
dalЕЎГ­ nepЕ™Г­mГ© nГЎklady). Cena je poskytovГЎna vД›dcЕЇm ze vЕЎech vД›dnГ­ch oborЕЇ.
Royal Society poskytovala takГ© stipendium urДЌenГ© na pЕ™estД›hovГЎnГ­ vД›dce: UK Relocation
Fellowships74. Smyslem tohoto projektu bylo podporovat vД›dce a inЕѕenГЅry, kteЕ™Г­ chtД›jГ­
nГЎsledovat svГ©ho partnera, jenЕѕ zmД›nil mГ­sto pracoviЕЎtД›, a to buДЏto na velkou vzdГЎlenost
uvnitЕ™ BritГЎnie nebo ze zahraniДЌГ­ do BritГЎnie. CГ­lem bylo umoЕѕnit vД›dci pokraДЌovat ve svГ©
vД›deckГ© kariГ©Е™e. Podpora se tГЅkala vЕЎech oborЕЇ, Еѕadatel musel mГ­t PhD., a musel pracovat
nejmГ©nД› tЕ™i roky ve vД›dД›. Tento program byl urДЌen obДЌanЕЇm EU, Norska, Islandu a
Liechtensteinska nebo pro ty, kteЕ™Г­ ve zmГ­nД›nГЅch zemГ­ch studovali a nejmГ©nД› tЕ™i roky
pracovali. GrantovГЎ podpora byla poskytovГЎna dva roky a pokrГЅvala 80 % vЕЎech nГЎkladЕЇ na
pracovnГ­ sГ­lu plus 13000 liber (cca 19000 euro) na vГЅzkumnГ© vГЅdaje v prvnГ­m a 11000 liber
(cca 16000 euro) ve druhГ©m roce. CГ­lem programu bylo poskytnout vД›dci ДЌas na nalezenГ­
stГЎlГ©ho mГ­sta ve vД›dД›. RoДЌnД› se stipendium poskytovalo pЕ™ibliЕѕnД› 8 uchazeДЌЕЇm.
2.3.1.4.3. MimoevropskГ© nГЎrodnГ­ programy
Kanada
Program Canada Research Chairs/Des Chaires de Recherche du Canada75 organizovanГЅ
stejnojmennou institucГ­ vytvoЕ™enou pro tento ГєДЌel kanadskou vlГЎdou je souДЌГЎsti kanadskГ©
strategie stГЎt se svД›tovГЅm lГ­drem ve znalostnГ­ ekonomice. V roce 2000 kanadskГЎ vlГЎda
uvolnila 900 milionЕЇ dolarЕЇ, aby byla vytvoЕ™ena na kanadskГЅch universitГЎch pracovnГ­ mГ­sta
pro 2000 excelentnГ­ch vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГЅch pracovnГ­kЕЇ (z toho 45 % v pЕ™Г­rodnГ­ch a
technickГЅch vД›dГЎch, 35 % v medicГ­nskГ©m vГЅzkumu a 20 % ve spoleДЌenskГЅch a humanitnГ­ch
vД›dГЎch). Tato ДЌГЎstka byla pak zvГЅЕЎena o dalЕЎГ­ch 250 milionЕЇ dolarЕЇ poskytnutГЅch Kanadskou
74
75
http://www.royalsoc.ac.uk/publication.asp?id=4145
http://www.chairs.gc.ca/web/home_e.asp
56
nadacГ­ pro inovaci (Canada Foundation for Innovation/Fondation canadienne pour
l’innovation). Všech 2000 míst by mělo být naplněno do roku 2008. Tento kanadský program
je svГЅmi ambicemi i objemem investovanГЅch prostЕ™edkЕЇ pravdД›podobnД› nejrozsГЎhlejЕЎГ­m
programem svГ©ho druhu na svД›tД›. ProtoЕѕe se jednГЎ o investici velkГ©ho rozsahu, objednala si
kanadskГЎ vlГЎda i nezГЎvislГ© hodnocenГ­ vГЅsledkЕЇ a programu. HodnocenГ­ programu po pД›ti
letech fungovГЎnГ­ provedla poradenskГЎ a konzultaДЌnГ­ firma R.A.Malatest & Associates.76 K
hodnocenГ­ byla pouЕѕita statistickГЎ data shromaЕѕДЏovanГЎ organizГЎtorem programu a 51
participujГ­cГ­mi univerzitami, 244 zprГЎv o plnД›nГ­ grantovГЅch projektЕЇ, osobnГ­ rozhovory s 53
zainteresovanГЅmi (drЕѕitelГ© finanДЌnГ­ podpory, university), dotaznГ­kovГ© ЕЎetЕ™enГ­ s 606 drЕѕiteli
finanДЌnГ­ podpory, 1119 dalЕЎГ­mi kanadskГЅmi vД›dci a 39 neГєspД›ЕЎnГЅmi Еѕadateli o podporu a
devД›t detailnГ­ch case studies ГєspД›ЕЎnГЅch ЕѕadatelЕЇ o podporu. Z vГЅsledkЕЇ hodnocenГ­ vyplГЅvГЎ,
Еѕe program byl ГєspД›ЕЎnГЅ v zГ­skГЎvГЎnГ­ mozkЕЇ ze zahraniДЌГ­ zpД›t do Kanady. Za klГ­ДЌovГЅ faktor
pro svГ© rozhodnutГ­ odstД›hovat se do Kanady oznaДЌilo 85 % dotГЎzanГЅch finance nabГ­zenГ©
programem. Nebylo ovЕЎem zcela jasnГ©, jestli pЕЇjde o zГ­skГЎnГ­ dlouhodobГ© resp. "trvalГ©" nebo
jenom o pobyt po dobu financovanou z penД›z programu. NezanedbatelnГЎ ДЌГЎst oslovenГЅch
drЕѕitelЕЇ finanДЌnГ­ podpory (23 %) vyjadЕ™ovala pЕ™esvД›dДЌenГ­, Еѕe se budou muset z Kanady v
dohlednГ© dobД› znovu odstД›hovat, pokud nebude pokraДЌovat zvlГЎЕЎtnГ­ finanДЌnГ­ podpora
prostЕ™ednictvГ­m hodnocenГ©ho programu. V praxi bylo ovЕЎem zaznamenГЎno jen minimum
pЕ™Г­padЕЇ, kdy by drЕѕitel finanДЌnГ­ podpory plГЎnovanГЅ pobyt v KanadД› nedokonДЌil a odjel do
zahraniДЌГ­. Bylo rovnД›Еѕ zЕ™ejmГ©, Еѕe rozhodnutГ­ oslovenГЅch vД›dcЕЇ o eventuГЎlnГ­ dalЕЎГ­ migraci je
komplikovanou zГЎleЕѕitostГ­, kterГЎ nenГ­ ovlivnД›nГЎ jenom vГЅЕЎГ­ finanДЌnГ­ch prostЕ™edkЕЇ, kterГ© majГ­
v rГЎmci tohoto programu k dispozici, ale i mnoha dalЕЎГ­mi faktory, vДЌetnД› faktorЕЇ
nesouvisejГ­cГ­ch s jejich vlastnГ­ pracГ­ a kariГ©rou. AДЌkoliv nebyl program Canada Reseach
Chairs urДЌen jenom kanadskГЅm obДЌanЕЇm, evaluace ukГЎzala, Еѕe podpoЕ™enГЅch jsou prГЎvД› oni.
FinanДЌnД› podpoЕ™enГ­ vД›dci naplnili oДЌekГЎvГЎnГ­, pokud jde o jejich vД›deckou produktivitu, poДЌty
publikacГ­, patentЕЇ a dalЕЎГ­ch aplikaДЌnГ­ch vГЅstupЕЇ i schopnosti zГ­skГЎvat dalЕЎГ­ penГ­ze na vГЅzkum
z jinГЅch zdrojЕЇ. ZapojenГ­ drЕѕitelЕЇ grantu do kanadskГ© vД›deckГ© komunity se takГ© ukГЎzalo jako
velmi dobrГ©, kladnД› byl hodnocen zejmГ©na rostoucГ­ poДЌet studentЕЇ, kteЕ™Г­ s nimi pracovali a
pod jejich vedenГ­m dД›lali svoje diplomovГ© a dizertaДЌnГ­ prГЎce. Program sice pЕ™Г­liЕЎ nepЕ™ispД›l k
posГ­lenГ­ meziuniverzitnГ­ spoluprГЎce, jak se od nД›j oДЌekГЎvalo, vГЅraznД› ale vylepЕЎil spoluprГЎci
uvnitЕ™ institucГ­ samotnГЅch, vДЌetnД› spoluprГЎce mezi obory.
The Protein Engineering Network of Centres of Engineering (PENCE) je organizace, kterГЎ se
zamД›Е™uje na proteinovГ© inЕѕenГЅrstvГ­. Organizace byla vytvoЕ™ena v roce 1990 jako souДЌГЎst
76
www.chairs.gc.ca/web/about/publications/fifth_year_review_e.pdf
57
Networks of Centres of Excellence. PENCE koordinuje program Chair in Protein Science77.
Tento program pomГЎhГЎ kanadskГЅm univerzitГЎm pЕ™itГЎhnout mladГ© kanadskГ© akademickГ©
pracovnГ­ky. DГ­ky tomuto programu se vrГЎtili do Kanady i nД›kteЕ™Г­ pracovnГ­ci pobГЅvajГ­cГ­
dlouhodobД› v zahraniДЌГ­. Program nabГ­zГ­ ГєspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm aЕѕ 100000 kanadskГЅch dolarЕЇ
roДЌnД› (cca 68800 euro).
Stipendium Re-entering the Research Community Scholarships financovanГ© vlГЎdou kanadskГ©
provincie Quebec je urДЌeno absolventЕЇm master programЕЇ na universitГЎch, kteЕ™Г­ by si pЕ™ГЎli
znovu vstoupit do oblasti vД›dy a pokraДЌovat ve svГЅch doktorskГЅch studiГ­ch. Je urДЌeno pouze
obДЌanЕЇm Kanady, kteЕ™Г­ Еѕili alespoЕ€ rok v provincii Quebec a platГ­ v nГ­ danД› a zdravotnГ­
pojiЕЎtД›nГ­. Pokud ovЕЎem lidГ© splЕ€ujГ­cГ­ prvnГ­ dvД› uvedenГ© podmГ­nky ЕѕijГ­ v souДЌasnosti
v zahraniДЌnГ­ a chtД›jГ­ se do Quebecu vrГЎtit, tЕ™etГ­ podmГ­nka pro nД› neplatГ­.78 ГљspД›ЕЎnГЅ uchazeДЌ o
podporu obdrЕѕГ­ stipendium ve vГЅЕЎi maximГЎlnД› 60000 kanadskГЅch dolarЕЇ (cca 41200 euro)
urДЌenГ© na osobnГ­ vГЅdaje po dobu trvГЎnГ­ grantu, coЕѕ jsou maximГЎlnД› tЕ™i roky.
AustrГЎlie
AustralskГЎ rada pro vГЅzkum (Australian Research Council) udД›luje stipendia v rГЎmci The
Federation Fellowships Program79, kterГЅ podporuje vД›dce mezinГЎrodnГ­ho formГЎtu, kteЕ™Г­
mohou svou vГЅzkumnou prГЎci pЕ™ispД›t vГЅznamnД› k rozvoji australskГ© ekonomiky, podpoЕ™e
ЕѕivotnГ­ho a sociГЎlnГ­ho prostЕ™edГ­. Tento program je otevЕ™en pro vЕЎechny vД›dce svД›tovГ©ho
vГЅznamu, i kdyЕѕ prioritou jsou australЕЎtГ­ vД›dci pobГЅvajГ­cГ­ v souДЌasnГ© dobД› v zahraniДЌГ­.
Program garantuje pД›tiletou prГЎci v nД›kterГ© z instituci vysokoЕЎkolskГ©ho vzdД›lГЎvГЎnГ­
financovanГ© federГЎlnГ­ vlГЎdou nebo vlГЎdou nД›kterГ©ho z australskГЅch stГЎtЕЇ. Australia Research
Council poskytuje takГ© grant Professorial Fellowships (APF), kterГЅ nabГ­zГ­ vД›dcЕЇm
mezinГЎrodnГ­ho renomГ© pД›tiletou prГЎci v AustrГЎlii. Tito vД›dci musГ­ mГ­t nejmГ©nД› osm let
profesnГ­ praxe, PhD. (pЕ™Г­padnД› ekvivalent). Mohou bГЅt jak AustralanГ©, kteЕ™Г­ emigrovali do
zahraniДЌГ­, tak cizinci, kteЕ™Г­ si pЕ™ejГ­ pracovat v AustrГЎlii. Program je urДЌen pro vЕЎechny vД›dnГ­
oblasti kromД› klinickГ© medicГ­ny.
The Association of Rhodes Scholars in Australia (ARSA) podporuje schopnГ© studenty, kteЕ™Г­
jsou zapsГЎni na nД›kterГ© z universit v zemГ­ch Commonwealthu mimo AustrГЎlii a studujГ­
nД›kterГЅ z vД›deckГЅch oborЕЇ, aby navЕЎtГ­vili AustrГЎlii na dobu 6-12 mД›sГ­cЕЇ. ГљДЌelem nГЎvЕЎtД›vy je
77
78
79
http://www.nce.gc.ca/nces-rces/pence_f.htm#2
http://www.fqrnt.gouv.qc.ca/nateq/bourses/regles/boGenerauxAng_07.htm
http://fgic-gfci.scitech.gc.ca/details.php?lang=f&id=592
58
konzultace tД›chto studentЕЇ s vedoucГ­mi australskГЅmi experty v jejich vД›dnГ­ oblasti a
konzultace tГЅkajГ­cГ­ se jejich diplomovГЅch prГЎci. ЕЅadatelГ© musГ­ bГЅt obДЌanГ© Commonwealthu,
ale nesmГ­ graduovat na nД›kterГ© z australskГЅch nebo novozГ©landskГЅch universit. Program
poskytuje 20000 australskГЅch dolarЕЇ (cca 12400 euro)80.
NovГЅ ZГ©land
Na NovГ©m ZГ©landu existuje James Cook Research Fellowhips. Tato stipendia financuje
novozГ©landskГЎ vlГЎda, program organizuje a stipendia udД›luje NovozГ©landskГЎ krГЎlovskГЎ
spoleДЌnost (The Royal Society of New Zealand), nezГЎvislГЎ nГЎrodnГ­ akademie vД›d sdruЕѕujГ­cГ­
okolo ЕЎedesГЎti vД›deckГЅch a technologickГЅch spoleДЌnostГ­. Toto stipendium patЕ™Г­ mezi
nejprestiЕѕnД›jЕЎГ­ stipendia na NovГ©m ZГ©landД›. Je udД›lovГЎno v oblasti pЕ™Г­rodnГ­ch a technickГЅch
vД›d, medicГ­nskГ©ho vГЅzkumu i v oblasti spoleДЌenskГЅch vД›d. Stipendium vzniklo v roce 1969
k vГЅroДЌГ­ 200 let pЕ™istГЎnГ­ Jamese Cooka na NovГ©m ZГ©landu. AЕѕ do roku 1996 byla cena
udД›lovГЎna vД›dcЕЇm nezГЎvisle na nГЎrodnosti. Od roku 1996 byly podmГ­nky pozmД›nД›ny a
stipendium je nadГЎle udД›lovГЎno jen novozГ©landskГЅm obДЌanЕЇ nezГЎvisle na jejich mГ­stu
bydliЕЎtД›81. ЕЅadatel o stipendium musГ­ bГЅt pЕ™edem domluven s novozГ©landskou vГЅzkumnou
institucГ­ nebo vysokou ЕЎkolou, kterГЎ potvrdГ­ svЕЇj Гєmysl hostit Еѕadatele a poskytnout mu vЕЎe
potЕ™ebnГ© pro uskuteДЌnД›nГ­ jeho vГЅzkumnГ©ho projektu. ГљspД›ЕЎnГЅ Еѕadatel dostГЎvГЎ finanДЌnГ­
podporu po dobu dvou let. KaЕѕdГЅ rok obdrЕѕГ­ plat 100000 novozГ©landskГЅch dolarЕЇ (cca 56300
euro) plus 10000 novozГ©landskГЅch dolarЕЇ (cca 5600 euro) na dalЕЎГ­ vГЅdaje.
Mexiko
Mexiko se snaЕѕГ­ zГ­skat zpД›t vД›dce pracujГ­cГ­ v zahraniДЌГ­ prostЕ™ednictvГ­m Presidential Fund for
Retention in Mexico, kterГЅ vytvoЕ™ila v roce 1991 mexickГЎ vlГЎda (Thorn, Holm-Nielsen 2006).
Smyslem tohoto programu je ulehДЌit tД›mto vД›dcЕЇm nГЎvrat do vlasti, pomoci jim zaЕ™adit se do
nД›kterГ© akademickГ© vzdД›lГЎvacГ­ instituce nebo vД›deckГ©ho centra. PomocГ­ tohoto programu se
vrГЎtilo zpД›t do Mexika vГ­ce neЕѕ 2000 vД›dcЕЇ bД›hem let 1991-1999, tedy pЕ™ibliЕѕnД› 200 vД›dcЕЇ
roДЌnД›. VД›tЕЎina navrГЎtivЕЎГ­ch se vД›dcЕЇ pochГЎzela ze ЕЎesti zemГ­: USA (40%), Francie (15%),
VelkГЎ BritГЎnie (13%), Е panД›lsko (9%), Kanada (5%) a NД›mecko (5%). CelkovГ© nГЎklady
programu dosГЎhly ve sledovanГ©m obdobГ­ 56 milionЕЇ US dolarЕЇ (cca 41 mil euro). ProblГ©mem
80
81
http://www.research.unimelb.edu.au/admin/rhodes/arsa.html
http://www.rsnz.org/awards/james_cook/
59
vЕЎak bylo, Еѕe Mexiko nemohlo vД›dcЕЇm poskytnout dostateДЌnou infrastrukturu, vybavenГ­
laboratoЕ™Г­ a nemohlo jim garantovat, Еѕe budou moci po nГЎvratu pokraДЌovat na svГЅch
vД›deckГЅch projektech (Guerrero, Bolay 2005).
PodobnД› jsou v Mexiku zamД›Е™eny i dalЕЎГ­ programy. Programa de Apoyo Complementario
para la ConsolidaciГіn Institucional (Fondo Institucional) RepatriaciГіn y RetenciГіn82
administrovanГЅ Consejo Nacional de Cencia y Tecnologia (CONACYT) usiluje o nГЎvrat
mexickГЅch vД›dcЕЇ zpД›t do vlasti a jejich opД›tnГ© zapojenГ­ do mГ­stnГ­ akademickГ© komunity.
ЕЅadatel musГ­ mГ­t titul PhD. a musГ­ mГ­t navГЎzanГ© vztahy s nД›kterou mexickou institucГ­ vД›dy a
vГЅzkumu. Program pЕ™ispГ­vГЎ na zvГЅЕЎenГ­ mzdy navrГЎtivЕЎГ­ho se pracovnГ­ka.
ДЊГ­na
ДЊГ­na je v poslednГ­m obdobГ­ velmi aktivnГ­ ve snaze o zГ­skГЎvГЎnГ­ mozkЕЇ ze zahraniДЌГ­ zpД›t do
zemД› pЕЇvodu. ДЊГ­nskГЅ systГ©m je takГ© pЕ™Г­kladem velice komplexnГ­ho pЕ™Г­stupu, v nД›mЕѕ se
angaЕѕuje stГЎt. V letech 1986-2003 bylo vyhlГЎЕЎeno celkem 180 rЕЇznГЅch politik obecnД›
zacГ­lenГЅch na pЕ™itГЎhnutГ­ vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ zpД›t do zemД› - 8 politik bylo nГЎrodnГ­ch, 90
lokГЎlnГ­ch nebo regionГЎlnГ­ch, 34 se tГЅkalo prЕЇmyslovГЅch zГіn, 7 podporovalo poskytovГЎnГ­
vzdД›lГЎnГ­ dД›tem re-emigrantЕЇ, 27 se tГЅkalo se personГЎlnГ­ politiky, obДЌanstvГ­, registrace
domácnosti a sňatku re-emigrantů, 14 celních opatření… (Wescott 2006). Na národní úrovni
jsou opatЕ™enГ­ v kompetenci Ministerstva lidskГЅch zdrojЕЇ (zjednoduЕЎenГ­ pobytu a jeho
pravidel), Ministerstva ЕЎkolstvГ­ (speciГЎlnГ­ ekonomickГ© benefity pro reemigranty) a
Ministerstva vnitra (zjednoduЕЎenГ­ pohybu pЕ™es hranice). JednotlivГЎ mД›sta a provincie jsou ve
svГЅch programech jeЕЎtД› podstatnД› detailnД›jЕЎГ­ a vstЕ™Г­cnД›jЕЎГ­ - podpora nГЎvratu zahrnuje napЕ™.
pЕ™ednost pЕ™i vyЕ™izovГЎnГ­ vД›cГ­ typu pЕ™ipojenГ­ plynu a telefonu, pracoviЕЎtД› a jejich zaЕ™Г­zenГ­
k dispozici zdarma, grantovГ© pЕ™Г­spД›vky na vГЅzkum, bydlenГ­, osobnГ­ asistenty pro
zpracovГЎvГЎnГ­ ЕѕГЎdosti o granty, nД›kdy i jednorГЎzovГ© "uvГ­tacГ­ dotace" (napЕ™. mД›sto Guangzhou
poskytuje 12000 US dolarЕЇ, tj. cca 8700 euro). SvГ© programy majГ­ takГ© instituce jako vysokГ©
ЕЎkoly a vГЅzkumnГ© Гєstavy - souДЌГЎstГ­ jejich nabГ­dky jsou napЕ™. speciГЎlnГ­ finanДЌnГ­ bonusy,
dotace na bydlenГ­ a vybavenГ­ na vГЅzkum. VybranГ­ re-emigranti jsou rovnД›Еѕ oceЕ€ovГЎni vlГЎdou
formou vyznamenГЎnГ­ a cen. Tato politika je obecnД› schvalovanГЎ jako potЕ™ebnГЎ - za nezbytnou
ji povaЕѕuje i 40 % studentЕЇ a vД›dcЕЇ, kteЕ™Г­ nikdy nebyli v zahraniДЌГ­. NД›kterГ© programy jsou
specificky zamД›Е™eny na podporu dlouhodobГ©ho nГЎvratu vГЅznamnГЅch odbornГ­kЕЇ v klГ­ДЌovГЅch
oblastech. NapЕ™Г­klad ДЌГ­nskГЎ NГЎrodnГ­ nadace pro vД›du poskytuje speciГЎlnГ­ ДЌtyЕ™letГ© granty o
82
http://www.conacyt.mx/Fondos/Institucional/Institucional_Repatriaciones.html
60
hodnotД› 66000-96000 US dolarЕЇ (cca 48000-70000 euro) vД›dcЕЇm mladЕЎГ­m 45 let. One
Hundred Talents Program ДЊГ­nskГ© akademie vД›d poskytuje vybranГЅm vД›dcЕЇm 240000 USD
(cca 175000) na dobu tЕ™i let. PodobnД› funguje National Science Fund for Post-doctoral
Fellows provozovanГЅ Ministerstvem lidskГЅch zdrojЕЇ a Outstanding Trans-Century Talents
Plan zaloЕѕenГЅ Ministerstvem ЕЎkolstvГ­. AДЌkoliv jsou tyto programy otevЕ™eny vЕЎem, ДЌГ­nЕЎtГ­ vД›dci
v zahraniДЌГ­ jsou hlavnГ­ cГ­lovou skupinou a zpravidla dostanou 80 % grantЕЇ. Do tД›chto a
podobnГЅch fondЕЇ pЕ™ispГ­vajГ­ i soukromГ© firmy. ДЊasto fondy pЕ™ispГ­vajГ­ na zvГЅЕЎenГ­ platu
profesorЕЇ, kteЕ™Г­ jsou lГЎkГЎni universitami zpД›t do ДЊГ­ny. PЕ™Г­kladem takovГ©ho fondu je Cheung
Kong Scholar Award Program, kterГЅ podpoЕ™il nГЎvrat pЕ™ibliЕѕnД› 400 vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­.
Odhaduje se, Еѕe Ministerstvo ЕЎkolstvГ­ investuje roДЌnД› pЕ™ibliЕѕnД› 37-50 milionЕЇ US dolarЕЇ (2736 mil euro) do takovГЅch fondovГЅch programЕЇ, Ministerstvo pro lidskГ© zdroje investuje
dalЕЎГ­ch asi cca 25 milionЕЇ US dolarЕЇ (cca 18 mil euro) roДЌnД›.
FilipГ­ny
Na FilipГ­nГЎch existuje program Re-Entry Program for Returning Scholars83, kterГЅ je
financovanГЅ z prostЕ™edkЕЇ Ministerstva pro vД›du a technologii (Ministry of Science and
Technology, DOST) a kterГЅ je v praxi administrovГЎn FilipГ­nskou radou pro vГЅzkum a vГЅvoj
v zemД›dД›lstvГ­, lesnictvГ­ a pЕ™Г­rodnГ­ch zdrojГ­ch (Phillipine Council for Agriculture, Forestry
and Natural Resources Research and Development, PCARRD). CГ­lem programu je pЕ™ilГЎkat
filipГ­nskГ© vД›dce zpД›t do zemД›. Program je urДЌen vГЅhradnД› lidem s filipГ­nskГЅm obДЌanstvГ­m,
kteЕ™Г­ majГ­ zajiЕЎtД›nu spoluprГЎci s nД›kterou z filipГ­nskГЅch institucГ­ vД›dy a vГЅzkumu. ГљspД›ЕЎnГЅ
Еѕadatel musГ­ splЕ€ovat Е™adu podmГ­nek: napЕ™. musГ­ bГЅt bezГєhonnГЅ, jeho prГЎce musГ­ dosahovat
dobrГ© vД›deckГ© kvality, musГ­ bГЅt v dobrГ©m zdravotnГ­m stavu a ve vД›ku do 45 let. ЕЅadatel musГ­
rovnД›Еѕ pЕ™edloЕѕit vГЅzkumnГЅ projekt. VГЅЕЎe finanДЌnГ­ podpory se liЕЎГ­ podle vЕЎe dosaЕѕenГ©ho
vzdД›lГЎnГ­. DrЕѕitel titulu MS dostane jednorГЎzovГЅ pЕ™Г­spД›vek 150000 filipГ­nskГЅch pesos (cca
2400 euro), drЕѕitel titulu Phd. obdrЕѕГ­ 250000 filipГ­nskГЅch pesos (cca 4000 euro).
KromД› toho je filipГ­nskГЅm Ministerstvem pro vД›du a technologie administrovГЎn i Balik
Science Program (BSP),84 kterГЅ nabГ­zГ­ vД›dcЕЇm filipГ­nskГ© nГЎrodnosti nebo filipГ­nskГ©ho
pЕЇvodu ЕѕijГ­cГ­m v zahraniДЌГ­ moЕѕnost dlouhodobГ©ho nГЎvratu, na obdobГ­ minimГЎlnД› dvou let.
ГљspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm o dlouhodobГЅ pobyt program hradГ­ nГЎklady na vГЅzkum, financuje
letenku pro Еѕadatele, partnera a dvД› dД›ti, garantuje jim bezcelnГ­ dovoz profesionГЎlnГ­ho
vybavenГ­ a osobnГ­ch vД›cГ­ Еѕadatele a jeho domГЎcnosti a proplatГ­ nГЎklady s dovozem spojenГ©.
83
84
http://www.pcarrd.dost.gov.ph/about%20pcarrd/scholarship.html
http://www.pia.gov.ph/?m=12&fi=p070622.htm&no=30
61
Držitel podpory také dostane výjimku z placení „cestovní daně“, kterou jinak musí platit
vЕЎichni FilipГ­nci pЕ™ijГ­ЕѕdД›jГ­cГ­ ze zahraniДЌГ­ do zemД›, hostujГ­cГ­ institucГ­ mu mЕЇЕѕe bГЅt poskytnuto
bydlenГ­. Po nejmГ©nД› dvou letech strГЎvenГЅch vГЅzkumem mГЎ drЕѕitel grantu a jeho rodina nГЎrok
na hrazenГ­ letenky do zemД›, odkud pЕ™ijel, pokud o to mГЎ zГЎjem. V obdobГ­ 1994 a 1999
obdrЕѕelo grant 84 uchazeДЌЕЇ, z toho 56 zЕЇstalo v zemi (Opiniano, Castro 2006).
AfganistГЎn
MezinГЎrodnГ­ organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM)
zavedla ve spoluprГЎci s Evropskou komisГ­ program Return for Qualified Afghans Programme
(EU-RQA)85, kterГЅ v obdobГ­ 2001 aЕѕ 2005 nabГ­zel kvalifikovanГЅm obДЌanЕЇm AfghГЎnistГЎnu
usГ­dlenГЅm v nД›kterГ© zemi EU komplexnГ­ servis a finanДЌnГ­ asistenci pЕ™i vybudovГЎnГ­ pracoviЕЎtД›
a zГЎzemГ­ v pЕ™Г­padД› jejich nГЎvratu do AfghГЎnistГЎnu. FinanДЌnГ­ podpora zahrnovala Гєhradu
cestovnГ­ch nГЎkladЕЇ na cestu do AfghГЎnistГЎnu, ДЌГЎstku 600 euro na Гєhradu jednorГЎzovГЅch
nГЎkladЕЇ spojenГЅch s usazenГ­m v zemi, mД›sГ­ДЌnГ­ pЕ™Г­platek k platu ve vГЅЕЎce 300 euro podobu 6
aЕѕ 12 mД›sГ­cЕЇ (plus dalЕЎГ­ch 50 euro navГ­c jako zvlГЎЕЎtnГ­ pЕ™Г­platek ЕѕenГЎm pro povzbuzenГ­ jejich
ГєДЌasti v programu), zГЎjemci o zaloЕѕenГ­ malГ©ho podniku mohli jeЕЎtД› dostat zvlГЎЕЎtnГ­ grant ve
vГЅЕЎi do 3600 euro. Celkem byl podpoЕ™en nГЎvrat nД›kolika stovek vysoce kvalifikovanГЅch lidГ­,
z nichЕѕ asi 150 v AfghГЎnistГЎnu zЕЇstalo trvaleji.
ReintegraДЌnГ­ programy se obecnД› zamД›Е™ujГ­ na podporu dlouhodobГ©ho, pЕ™Г­padnД› trvalГ©ho
pЕ™estД›hovГЎnГ­ vД›deckГ©ho pracovnГ­ka ze zemД›, kde pЕЇsobГ­, do jinГ© zemД›. Ve velkГ© vД›tЕЎinД›
pЕ™Г­padЕЇ je cГ­lovou zemГ­ zemД› pЕЇvodu vД›dce. V nД›kterГЅch pЕ™Г­padech jsou reintegraДЌnГ­
programy sice formГЎlnД› otevЕ™eny i pro obДЌany jinГЅch zemГ­, v praxi jsou vЕЎak vyuЕѕГ­vГЎny
pЕ™edevЕЎГ­m obyvateli pochГЎzejГ­cГ­mi z cГ­lovГ© zemД›. UrДЌitou vГЅjimku z tohoto pravidla tvoЕ™Г­
anglosaskГ© zemД›, u nichЕѕ nД›kterГ© z reintegraДЌnГ­ch programЕЇ nejsou explicitnД› urДЌeny jen
vД›dcЕЇm majГ­cГ­m jejich obДЌanstvГ­, a jsou (zЕ™ejmД› i kvЕЇli rozЕЎГ­Е™enosti anglickГ©ho jazyka jako
tГ©mД›Е™ univerzГЎlnГ­ho komunikaДЌnГ­ho jazyka ve vД›deckГ© komunitД›) vyuЕѕГ­vГЎny relativnД› ДЌastД›ji
vД›dci a vГЅzkumnГ­ky, kteЕ™Г­ jsou obДЌany jinГЅch zemГ­. ReintegraДЌnГ­ programy jsou ve vД›tЕЎinД›
financovГЎny z veЕ™ejnГЅch prostЕ™edkЕЇ, soukromГ© zdroje se na jejich hrazenГ­ podГ­lejГ­ zЕ™Г­dka.
Programy zpravidla pomГЎhajГ­ vД›dcЕЇm s financovГЎnГ­m vГЅzkumnГ© prГЎce po nГЎvratu do
mateЕ™skГ© zemД›, s budovГЎnГ­m pracovnГ­ho tГЅmu, vybavenГ­m pracoviЕЎtД›, nД›kdy takГ© s dopravou
do zemД› pЕЇvodu ДЌi hledГЎnГ­m prГЎce v mateЕ™skГ© zemi. ДЊasto je souДЌГЎstГ­ podpory i hrazenГ­ platu
vД›dce po nГЎvratu, pЕ™Г­padnД› pЕ™Г­spД›vku k jeho platu. V kaЕѕdГ©m pЕ™Г­padД› je ovЕЎem zЕ™etelnГЎ snaha
85
http://iom.fi/content/view/127/8
62
sponzorujících institucí omezit takové „externí financování“ osobních nákladů na nezbytně
nutnou dobu a pЕ™enГ©st tyto vГЅdaje na bedra mГ­stnГ­ instituce, coЕѕ mГЎ zajistit dlouhodobД›jЕЎГ­
udrЕѕitelnost pracovnГ­ pozice vД›dce v pЕ™Г­sluЕЎnГ© cГ­lovГ© zemi.
ReintegraДЌnГ­ programy se vzГЎjemnД› vГЅznamnД› odliЕЎujГ­ nejen zemi od zemД›, ale ДЌasto se liЕЎГ­ i
rЕЇznГ© programy v rГЎmci jedinГ© cГ­lovГ© zemД›. NД›kterГ© obecnГ© tendence vЕЎak lze pЕ™esto
vysledovat. VД›tЕЎina reintegraДЌnГ­ch programЕЇ, kterГ© jsou nebo byly aplikovГЎny, podporuje jen
relativnД› malГ© poДЌty ЕѕadatelЕЇ, buДЏ z Е™ad vД›dcЕЇ nejlepЕЎГ­ svД›tovГ© tЕ™Г­dy nebo nejnadД›jnД›jЕЎГ­ch
mladЕЎГ­ch vД›dcЕЇ. ReintegraДЌnГ­ programy lГЎkajГ­cГ­ k pЕ™estД›hovГЎnГ­ do nД›kterГ© z nejvyspД›lejЕЎГ­ch
zemГ­ jsou zpravidla zamД›Е™eny elitnД›ji neЕѕ reintegraДЌnГ­ programy snaЕѕГ­cГ­ se o nГЎvrat vД›dcЕЇ do
mГ©nД› vyspД›lГ© zemД›. BohatЕЎГ­ zemД› pЕ™irozenД› nabГ­zejГ­ pЕ™ichГЎzejГ­cГ­m vД›dcЕЇm vГ­ce penД›z na
vГЅzkum i na mzdy, neЕѕ zemД› chudЕЎГ­. Za povЕЎimnutГ­ ovЕЎem stojГ­, Еѕe bohatГ© zemД› nabГ­zejГ­
zpravidla nejen absolutnД› vГ­ce (coЕѕ se dГЎ oДЌekГЎvat), ale i relativnД› vГ­ce, vzhledem k tomu,
jakГ© pЕ™Г­jmy jsou obvyklГ© v cГ­lovГ© zemi migrace.
ProtoЕѕe jsou reintegraДЌnГ­ programy zГЎleЕѕitostГ­ trvajГ­cГ­ jiЕѕ pomД›rnД› dlouhou dobu (prvnГ­ z nich
zaДЌaly vznikat jiЕѕ v 70. letech 20. stoletГ­), existujГ­ jiЕѕ nД›kterГ© pokusy snaЕѕГ­cГ­ se hodnocenГ­
jejich ГєspД›ЕЎnosti. Podle vГЅsledkЕЇ nД›kterГЅch studiГ­ tyto programy nebyly zpoДЌГЎtku pЕ™Г­liЕЎ
ГєspД›ЕЎnГ© (Marks 2004, Mutume 2003). JednГ­m z argumentЕЇ zpochybЕ€ujГ­cГ­ch efektivitu
reintegraДЌnГ­ch programЕЇ, bylo tvrzenГ­, Еѕe nemajГ­ pЕ™Г­liЕЎ velkou pЕ™idanou hodnotu, neboЕҐ
migranti majГ­ ДЌasto sami od sebe pЕ™irozenou touhu vrГЎtit se domЕЇ. NapЕ™Г­klad vГЅzkum mezi
kolumbijskГЅmi vД›dci v zahraniДЌГ­ ukГЎzal, Еѕe tЕ™i ze ДЌtyЕ™ vД›dcЕЇ majГ­ zГЎjem se vrГЎtit zpД›t do
vlasti. Jen 20 % respondentЕЇ se nechtД›lo vrГЎtit (Thorn, Nielsen 2006). JestliЕѕe by se vД›tЕЎina
vД›dcЕЇ rГЎda vrГЎtila do vlasti, je moЕѕnГ©, Еѕe programy pЕ™itГЎhnou jen ty, kteЕ™Г­ stejnД› majГ­ stejnД› v
Гєmyslu se vrГЎtit. FinanДЌnГ­ prostЕ™edky by byly smysluplnД› vynaloЕѕeny jen tehdy, pokud by
pЕ™itГЎhly zpД›t vД›dce, kteЕ™Г­ by se jinak bez podpory nevrГЎtili. TakovГ© jedince je vЕЎak obtГ­ЕѕnГ©
identifikovat (Thorn, Nielsen 2006). DalЕЎГ­m z argumentЕЇ proti reintegraДЌnГ­m programЕЇm bylo
tvrzenГ­, Еѕe mЕЇЕѕe dochГЎzet k negativnГ­ selekci mezi potenciГЎlnГ­mi re-emigranty. DГ­ky
programЕЇm zamД›Е™enГЅm na nГЎvrat se mohou snaЕѕit vracet lidГ© sice kvalifikovanГ­, ale
pЕ™edevЕЎГ­m ti, kteЕ™Г­ v zahraniДЌГ­ uspД›li relativnД› nejmГ©nД› (Angel-Urdinola 2004). Program se
mЕЇЕѕe snaЕѕit pЕ™itГЎhnout vД›dce zpД›t, ale paradoxnД› mЕЇЕѕe nechtД›nД› podporovat dalЕЎГ­ odchod
vД›dcЕЇ do zahraniДЌГ­ (Thorn, Nielsen 2006). Pokud vД›dcЕЇm pracujГ­cГ­m v zahraniДЌГ­ bude
nabГ­dnuta po nГЎvratu lepЕЎГ­ pracovnГ­ pozice, mЕЇЕѕe tato skuteДЌnost inspirovat dalЕЎГ­ vД›dce k
odchodu do zahraniДЌГ­. NД›kteЕ™Г­ vД›dci mohou odchГЎzet jen se zГЎmД›rem zГ­skat podporu pЕ™i
nГЎvratu (Dillon 2001). KritickГЅm bodem ГєspД›ЕЎnosti reintegraДЌnГ­ch programЕЇ je schopnost ДЌi
63
neschopnost cГ­lovГ© zemД› nabГ­dnout takovГ© podmГ­nky k prГЎci, kterГ© by eventuГЎlnГ­ navrГЎtilce
v zemi udrЕѕely i po ukonДЌenГ­ doby financovanГ© speciГЎlnГ­m programem. Tento problГ©m
popisuje i evaluace programu "The Return of Talent Programme" (Cohen 1996), pomoci
nichЕѕ IOM zorganizovala nГЎvrat 52 JihoafriДЌanЕЇ ze zahraniДЌГ­ zpД›t do vlasti, coЕѕ byl poДЌet
hluboko pod ДЌГ­slem, kterГ© si organizГЎtoЕ™i pЕЇvodnД› pЕ™edstavovali. JednГ­m z nejvД›tЕЎГ­ch
nedostatkЕЇ programЕЇ podporujГ­cГ­ch trvalГЅ nebo dlouhodobГЅ nГЎvrat je, Еѕe mateЕ™skГЎ zemД› musГ­
svГЅm kvalifikovanГЅm krajanЕЇm nabГ­dnout zajГ­mavГ© podmГ­nky, kterГ© by byly srovnatelnГ© se
zahraniДЌnГ­mi (vДЌetnД› platu a infrastruktury) nebo by jim pЕ™inejmenЕЎГ­m do znaДЌnГ© mГ­ry
konkurovaly. MnohГ© rozvojovГ© zemД› vЕЎak nejsou v pozici, Еѕe by mohly vyspД›lГЅm zemГ­m, ve
kterГЅch jsou kvalifikovanГ­ emigranti nejДЌastД›ji usazeni, konkurovat. ProblГ©m to vЕЎak mЕЇЕѕe
bГЅt i v bohatГЅch zemГ­ch. Paterlini (2002) upozorЕ€uje na to, Еѕe nД›kteЕ™Г­ italЕЎtГ­ vД›dci, kteЕ™Г­ se
vrГЎtili z dlouhodobГЅch pobytЕЇ zpД›t do vlasti, byli po urДЌitГ© dobД› ze situace v italskГЅch
vГЅzkumnГЅch institucГ­ch frustrovГЎni. StД›Еѕovali si na nedodrЕѕenГ© sliby, nedostateДЌnou
infrastrukturu, kterГЎ komplikovala uplatnД›nГ­ jejich vД›domostГ­ v praxi, a na upЕ™ednostЕ€ovГЎnГ­
"domГЎcГ­ch" vД›dcЕЇ. Podle Meyera (2001) vЕЎechny tyto okolnosti mohou vГ©st vД›dce k nГЎslednГ©
reemigraci. TГ­m ovЕЎem veЕЎkerГ© investice, kterГ© byly do pЕ™ilГЎkГЎnГ­ vД›dce zpД›t do vlasti
vloЕѕeny, pЕ™ijdou z velkГ© ДЌГЎsti vniveДЌ. Za nejpodstatnД›jЕЎГ­ nevГЅhodu reintegraДЌnГ­ch programЕЇ je
obecnД› povaЕѕovГЎna skuteДЌnost. Еѕe se jednГЎ o velmi nГЎkladnou formu podpory, kterГЎ je dГ­ky
omezenГ©mu mnoЕѕstvГ­ finanДЌnГ­ch prostЕ™edkЕЇ vД›tЕЎinou pouЕѕitelnГЎ jen pro malГЅ poДЌet talentЕЇ. I
relativnД› bohatГ© stГЎty si nemohou dovolit podporovat velkГ© poДЌty imigrantЕЇ z Е™ad vД›dcЕЇ a
vГЅzkumnГ­kЕЇ. VГЅznamnД› zvД›tЕЎit poДЌty pЕ™Г­chozГ­ch vД›dcЕЇ prostЕ™ednictvГ­m Е™ГЎdovГ©ho zvГЅЕЎenГ­
investic do reintegraДЌnГ­ch programЕЇ se zatГ­m pokusily pouze dvД› z bohatГЅch zemГ­ - Kanada a
Rakousko. V kanadskГ©m pЕ™Г­padД› jsou zatГ­m vГЅsledky hodnoceny pozitivnД›, v pЕ™Г­padД›
Rakouska jeЕЎtД› nebyla obsГЎhlГЎ evaluace provedena.
Z doposud provedenГЅch hodnocenГ­ reintegraДЌnГ­ch programЕЇ je rovnД›Еѕ zЕ™ejmГ©, Еѕe tato
strategie je spГ­ЕЎe ГєspД›ЕЎnГЎ v bohatЕЎГ­ch zemГ­ch, kterГ© jsou schopny unГ©st nГЎklady spojenГ© s
nГЎvratem vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly. Za pЕ™Г­klady zemГ­, kde byly tyto strategie uplatnД›ny
efektivnД›, jsou povaЕѕovГЎny JiЕѕnГ­ Korea, Taiwan a v poslednГ­ dobД› takГ© Indie a ДЊГ­na (Meyer a
kol. 1997). Evaluace reintegraДЌnГ­ch programЕЇ potvrdily, Еѕe pro akademiky je obecnД› velmi
dobrГЎ vД›c studovat ДЌi zГ­skat zkuЕЎenosti v zahraniДЌГ­ ve svГ©m vД›deckГ©m oboru, zvlГЎЕЎЕҐ pokud
tento obor nenГ­ v danГ© zemД› dostateДЌnД› vyvinutГЅ. Pro jejich mateЕ™skou zemi je pak velmi
vГЅhodnГ©, pokud se tento zkuЕЎenГЅ vД›dec vrГЎtГ­ zpД›t do zemД› a pЕ™inese s sebou novГ© vД›domosti
a zkuЕЎenosti, kterГЅch by nikdy nemohl nabГЅt ve svГ© zemi. Pro zemД›, jejichЕѕ vlastnГ­ zdroje
64
jsou omezenГ©, je vГЅhodnГ© zvyЕЎovat svЕЇj ekonomickГЅ rЕЇst prostЕ™ednictvГ­m emigrantЕЇ, kteЕ™Г­ se
pohybovali v prostЕ™edГ­, ve kterГ©m se dД›lala vД›da na vysokГ© Гєrovni. Je zЕ™ejmГ©, Еѕe ekonomickГЅ
rЕЇst takovГЅch zemГ­ jako Korea, Taiwan a dalЕЎГ­ch stГЎtЕЇ JihovГЅchodnГ­ Asie do jistГ© mГ­ry
souvisГ­ s tГ­m, Еѕe tyto zemД› podporovaly nГЎvrat svГЅch vД›dcЕЇ zpД›t z emigrace. Na druhou
stranu je evidentnГ­, Еѕe vД›dci se do tД›chto zemГ­ zaДЌali vracet v dobД›, kdy bylo zЕ™ejmГ©, Еѕe se jim
ekonomicky daЕ™Г­. Pro ГєspД›ch programu se ovЕЎem zdГЎ nezbytnГ©, aby mateЕ™skГЎ zemД› mД›la,
jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ zaДЌne lГЎkat svГ© vД›dce zpД›t, urДЌitГЅ vД›deckГЅ a ekonomickГЅ potenciГЎl, sГ­ЕҐ
funkДЌnГ­ch vГЅzkumnГЅch pracoviЕЎЕҐ a minimГЎlnГ­ kritickГ© poДЌty vlastnГ­ch domГЎcГ­ch vД›dcЕЇ
(Boulier 1999). Studie ukazujГ­, Еѕe velkГЅ vliv na kvalitu vД›deckГ© prГЎce reemigrantЕЇ mГЎ
organizace systГ©mu, ve kterГ©m vД›dci v cГ­lovГ© zemi pracujГ­ (Todisco 2000). Je rovnД›Еѕ
potvrzeno, Еѕe ДЌГ­m je program lГ©pe cГ­lenГЅ, a ДЌГ­m vГ­ce o nД›m existuje informacГ­, tГ­m pЕ™inГЎЕЎГ­
vД›tЕЎГ­ uЕѕitek (Thorn, Nielsen 2006).
NejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­m faktorem, kterГЅ je potЕ™eba brГЎt v Гєvahu pЕ™i posuzovГЎnГ­ potenciГЎlnГ­ ГєspД›ЕЎnosti
reintegraДЌnГ­ho programu, je dГ©lka pobytu lГЎkanГЅch vД›dcЕЇ v zahraniДЌГ­. ДЊГ­m vД›tЕЎГ­ je dГ©lka
pobytu, tГ­m menЕЎГ­ tГ­m slabЕЎГ­ bГЅvajГ­ vztahy s mateЕ™skou zemГ­ a tГ­m menЕЎГ­ potenciГЎlnГ­ zisk mГЎ
zdrojovГЎ zemД› ze svГ©ho emigranta. S tГ­m samozЕ™ejmД› souvisГ­ i vД›k vД›dce, a to jak vД›k pЕ™i
odchodu do zahraniДЌГ­, tak vД›k pЕ™i nГЎvratu do zemД›. VД›dci se neustГЎle vzdД›lГЎvajГ­. V poДЌГЎtku
svГ© pracovnГ­ kariГ©ry obdobГ­ se vГ­ce vzdД›lГЎvajГ­, v zГЎvД›ru jsou vГ­ce produktivnГ­. MladЕЎГ­ vД›dec
mЕЇЕѕe strГЎvit v zahraniДЌГ­ delЕЎГ­ dobu, aniЕѕ by to bylo pro jeho mateЕ™skou zemi stejnГЎ ztrГЎta,
jakГЎ by byla v pЕ™Г­padД› zkuЕЎenГ©ho vД›dce seniora. U vД›dcЕЇ v poДЌГЎtku kariГ©ry pЕ™evlГЎdГЎ
vzdД›lГЎvacГ­ obdobГ­ nad obdobГ­m produktivnГ­m. Pokud vД›dec celГ© vzdД›lГЎvacГ­ obdobГ­ pobГЅvГЎ v
zahraniДЌГ­ a dodateДЌnД›, kdyЕѕ jeho produktivita je nejvД›tЕЎГ­, se vracГ­ zpД›t, je zisk zemД› pЕЇvodu
vД›tЕЎГ­ neЕѕ ztrГЎty. Je vЕЎak potЕ™eba Е™Г­ci, Еѕe ne ve vЕЎech vД›dnГ­ch disciplГ­nГЎch dosahujГ­ vД›dci svГ©ho
vrcholu produktivity ve stejnou dobu. Pokud vЕЎak vД›dec strГЎvГ­ svoje nejproduktivnД›jЕЎГ­ obdobГ­
v zahraniДЌГ­ (nehledД› na to, jak krГЎtkГ© toto obdobГ­ mЕЇЕѕe bГЅt), je to pro zemi pЕЇvodu vЕѕdy spГ­ЕЎe
ztrГЎta. UrДЌitou formou zisku pro cГ­lovou zemi vЕЎak mЕЇЕѕe bГЅt i nГЎvrat vД›dce na konci kariГ©ry,
pokud se najde forma, jak jeho zkuЕЎenosti a znalosti pЕ™edat zaДЌГ­najГ­cГ­m pracovnГ­kЕЇm v zemi
nГЎvratu (Hansen 2004).
Evaluace reintegraДЌnГ­ch programЕЇ takГ© upozorЕ€ujГ­ na skuteДЌnost, Еѕe ti, kdo podporujГ­ teorii
brain circulation, ДЌasto zamД›Е€ujГ­ touhu emigranta na nГЎvrat se skuteДЌnГЅm nГЎvratem. Mnoho
vД›dcЕЇ dotГЎzanГЅch v dotaznГ­kovГЅch ЕЎetЕ™enГ­ch a rozhovorech nejrЕЇznД›jЕЎГ­ho druhu ДЌasto uvГЎdГ­,
Еѕe uvaЕѕuje o nГЎvratu do mateЕ™skГ© zemД›, ale ve skuteДЌnosti k nД›mu nakonec nedojde (Castle,
Miller
1998).
Levitt
(2004)
zmiЕ€uje
rГ©torickou
65
otГЎzku
jednoho
z
eminentnГ­ch
novozГ©landskГЅch expertЕЇ na mezinГЎrodnГ­ migraci: "Kolik migrantЕЇ jsi potkal, kteЕ™Г­
neprohlaЕЎovali, Еѕe majГ­ jednoznaДЌnГЅ Гєmysl se vrГЎtit?" NД›kterГ© vГЅzkumy potvrzujГ­, Еѕe vД›dci
majГ­ tendenci zЕЇstГЎvat v zahraniДЌГ­, dГ©le neЕѕ pЕЇvodnД› zamГЅЕЎleli (L.E.K Cosulting 2001).
DalЕЎГ­m problГ©mem, na kterГЅ upozorЕ€ujГ­ evaluace reintegraДЌnГ­ch programЕЇ, je skuteДЌnost, Еѕe
nГЎvrat vД›dce do zemД› pЕЇvodu je povaЕѕovГЎn jaksi automaticky za pozitivnГ­ vД›c. PЕ™edpoklГЎdГЎ
se, Еѕe vД›dec, kterГЅ se vrГЎtil, je pЕ™Г­nosem. KupЕ™Г­kladu Meyer (1997) si vЕЎak vЕЎГ­mГЎ problГ©mЕЇ,
kterГ© mohou nastat kvalifikovanГ© pracovnГ­ sГ­le po nГЎvratu. NГЎvrat vД›dce nemusГ­ bГЅt vЕѕdy
velkГЅm pЕ™Г­nosem pro spoleДЌnost, protoЕѕe se ukazuje, Еѕe v nД›kterГЅch zemГ­ch (napЕ™Г­klad NovГЅ
ZГ©land) je mezi navrГЎtivЕЎГ­mi se vysokГЎ mГ­ra nezamД›stnanosti (ДЌtyЕ™i mД›sГ­ce po nГЎvratu
dosahuje aЕѕ 30 %
- viz Lidgard, Gilson 2002). Ne vЕЎechny nГЎvraty vД›dcЕЇ jsou totiЕѕ
motivovány snahou o kariérní růst, některé jsou motivovány ne-ekonomickými a neprofesními faktory jako mateřství, péče o staré příbuzné… (Bailey, Cooke 1998, citováno v
Van Ham, Mulder 2004). TakovГ©to nГЎvraty bГЅvajГ­ nazГЅvanГ© jako "oddechovГ© periody", ve
kterГЅch migrant pouze vyuЕѕГ­vГЎ mateЕ™skou dovolenou, zdravotnГ­ pГ©ДЌi nebo dЕЇchodu
poskytovanГ© jeho mateЕ™skou zemГ­, pЕ™Г­padnД› pracuje na celoЕѕivotnГ­m resumГ© svГ© ГєspД›ЕЎnГ©
pracovnГ­ kariГ©ry v zahraniДЌГ­. KoneДЌnД› nД›kteЕ™Г­ vГЅzkumnГ­ci soudГ­, Еѕe nenГ­ dobrГ© podporovat
zavГЎdД›nГ­ politik povzbuzujГ­cГ­ch expatrioty z vД›dy a vГЅzkumu k nГЎvratu zpД›t do vlasti.
UpozorЕ€ujГ­, Еѕe je nД›kdy efektivnД›jЕЎГ­ snaha o udrЕѕenГ­ mГ­stnГ­ch vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ neЕѕ ГєsilГ­ o
nГЎvrat tД›ch, kteЕ™Г­ uЕѕ emigrovali (Glass, Choy 2001).
2.3.1.5. InternetovГ© informaДЌnГ­ portГЎly
VytvГЎЕ™enГ­ internetovГЅch informaДЌnГ­ch portГЎlЕЇ urДЌenГЅch pro pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky vД›deckГ© diaspory
v zahraniДЌГ­ je specifickou formou politiky usilujГ­cГ­ o podporu a usnadnД›nГ­ pЕ™Г­padnГ©ho
dlouhodobГ©ho ДЌi trvalГ©ho nГЎvratu vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ do jejich mateЕ™skГ© zemД›. VД›tЕЎina
konkrГ©tnГ­ch programЕЇ podporujГ­cГ­ch nГЎvrat vД›dcЕЇ zpД›t do mateЕ™skГ© zemД› mГЎ samozЕ™ejmД›
svoje webovГ© strГЎnky. Ty vЕЎak primГЎrnД› informujГ­ o programu samotnГ©m a jeho aktivitГЎch, a
slouЕѕГ­ tedy coby prostЕ™edek komunikace mezi organizГЎtory programu a jeho potenciГЎlnГ­mi
uЕѕivateli. InternetovГ© informaДЌnГ­ portГЎly majГ­ vЕѕdy ЕЎirЕЎГ­ zГЎbД›r, nevГЎЕѕГ­ se na jedinГЅ konkrГ©tnГ­
projekt a jejich provozovГЎnГ­ je samo o sobД› povaЕѕovГЎno za formu nГЎvratovГ©ho programu.
ZГЎkladnГ­ filozofie fungovГЎnГ­ internetovГ©ho informaДЌnГ­ho portГЎlu je zaloЕѕena na pЕ™esvД›dДЌenГ­,
66
Еѕe proto, aby vД›dec pЕЇsobГ­cГ­ v zahraniДЌГ­ zaДЌal vЕЇbec vГЎЕѕnД› uvaЕѕovat o moЕѕnГ©m nГЎvratu do
zemД› svГ©ho pЕЇvodu, musГ­ mГ­t dostatek informacГ­ o moЕѕnostech, kterГ© se mu v cГ­lovГ© zemi
potenciГЎlnД› otevГ­rajГ­, i o situaci v tamnГ­ vД›deckГ© komunitД›. Je pravdД›podobnГ©, Еѕe vД›dec
uvaЕѕujГ­cГ­ o nГЎvratu mГЎ i dalЕЎГ­ zdroje informacГ­ a pЕ™Г­mГ© kontakty s kolegy v zemi jeho pЕЇvodu.
I pЕ™esto se zdГЎ se bГЅt vhodnГ©, aby mu byla k dispozici internetovГЎ strГЎnka, na kterГ© bude
shromГЎЕѕdД›no velkГ© mnoЕѕstvГ­ potenciГЎlnД› uЕѕiteДЌnГЅch informacГ­ na jedinГ©m mГ­stД›. NavГ­c je pro
předávání některých typů informací je internetový portál ideálním nástrojem – snadno na něm
lze napЕ™Г­klad provozovat aktuГЎlnГ­ databГЎze pracovnГ­ch nabГ­dek ve vД›dД›, pravidelnД›
informovat o novinkГЎch na poli vД›dy, grantovГЅch pЕ™Г­leЕѕitostГ­ a vД›deckГ© politiky v cГ­lovГ© zemi,
mohou na nД›m fungovat diskusnГ­ fГіra, kde si potenciГЎlnГ­ zГЎjemci o nГЎvrat mohou vymД›Е€ovat
zkuЕЎenosti s lidmi, kteЕ™Г­ se opravdu vrГЎtili, i mezi sebou.
Proto takovГ© informaДЌnГ­ internetovГ© portГЎly vznikly v Е™adД› zemГ­. PЕ™Г­kladem takovГ©ho
webovГ©ho portГЎlu, kterГЎ mГЎ ulehДЌit nГЎvrat vД›dcЕЇ zpД›t do Francie je internetovГЎ strГЎnka
Emploi Scientifique en France86 kterou spravuje Association Bernard Gregory s podporou
Ministerstva pro vysokГ© ЕЎkoly a vГЅzkum (MinistГЁre de l'enseignement supГ©rieur et de la
recherche) od roku 2004. JejГ­m prvoЕ™adГЅm cГ­lem je ulehДЌit nГЎvrat francouzskГЅm
postdoktorandЕЇm pЕЇsobГ­cГ­m v zahraniДЌГ­, ale takГ© pЕ™ispГ­vat ke zvyЕЎovГЎnГ­ atraktivity
francouzskГ© vД›dy v zahraniДЌГ­. Server informuje o celkovГ© situaci ve Francii, o volnГЅch
pracovnГ­ch mГ­stech pro vД›dce a pЕ™ipravovanГЅch konkurzech v oblasti vД›dy, vГЅzkumu a
vzdД›lГЎvГЎnГ­. Od roku 2006 jsou souДЌГЎsti internetovГ© strГЎnky takГ© informace pro francouzskГ©
vД›dce o pracovnГ­ch a vzdД›lГЎvacГ­ch moЕѕnostech v celГ© EvropД›.
DalЕЎГ­m francouzskГЅm portГЎlem tohoto typu je Portail francais des scientifiques en AmГ©rique
du nord87 administrovanГЅ francouzskГЅm generГЎlnГ­m konzulГЎtem (Consulat gГ©nГ©ral de
France) v San Franciscu, kterГЅ se, jak vyplГЅvГЎ z nГЎzvu, soustЕ™eДЏuje pЕ™edevЕЎГ­m na
francouzskГ© vД›dce pracujГ­cГ­ v SevernГ­ Americe. Jeho cГ­lem je udrЕѕovat spojenГ­ mezi tД›mito
vД›dci a FranciГ­, informovat o aktuГЎlnГ­ situaci ve francouzskГ© vД›dД›, o volnГЅch pracovnГ­ch
místech… Snahou administrátorů portálu je pomoci francouzským vědcům působícím v
zahraniДЌГ­ ulehДЌit pЕ™Г­padnГЅ nГЎvrat zpД›t do zemД›.
Podporovat mobilitu finskГЅch vД›dcЕЇ, ale takГ© pomГЎhat jejich nГЎvratu do zemД› mГЎ The
Researcher s Mobility Portal Finland,88 kterГЅ provozuje FinskГЎ akademie (Suomen Akatemia).
PortГЎl nenГ­ urДЌen jen pro finskГ© vД›dce v zahraniДЌГ­, ale i pro cizince, kteЕ™Г­ uvaЕѕujГ­ o vД›deckГ©
86
87
88
http://www.emploi-scientifique.info/
http://www.science-odyssee.org/
http://www.aka.fi/index.asp?id=597bda0d53e84e13835bfacd7b9b3978
67
prГЎci ve Finsku, a takГ© pro finskГ© vД›dce uvaЕѕujГ­cГ­ o prГЎci v zahraniДЌГ­. Na jeho strГЎnkГЎch je
moЕѕnГ© najГ­t obecnГ© informace o politice vГЅzkumu ve Finsku, a fakta o pracovnГ­m ЕѕivotД› ve
Finsku (pracovní právo, zdanění, sociální a zdravotní pojištění…), ale i mnoho konkrétních
informacГ­ o moЕѕnostech financovГЎnГ­ vГЅzkumu ve Finsku, finskГЅch univerzitГЎch, vГЅzkumnГЅch
Гєstavech, organizacГ­ch reprezentujГ­cГ­ch mГ­stnГ­ podnikatelskou komunitu, a koneДЌnД› i
aktualizovanou nabГ­dku aktuГЎlnГ­ch pracovnГ­ch pЕ™Г­leЕѕitostГ­ ve finskГЅch institucГ­ch vД›dy a
vГЅzkumu. Velmi podobnД› je organizovГЎn i portГЎl The Researchers Mobility Portal
Germany,89 kterГЅ slouЕѕГ­ zГЎjemcЕЇm i informace o vД›deckГ© prГЎci a pЕ™Г­leЕѕitostech v NД›mecku.
PodobnД› jako finskГЅ portГЎl je i NД›meckГЅ vytvoЕ™en jako jedna z ДЌГЎstГ­ EvropskГ© sГ­tД› center
mobility (the European Network of Mobility Centres, ERA-MORE), kterГЎ vznikla z iniciativy
EvropskГ© komise. Ta organizuje celou Е™adu aktivit zamД›Е™enГЅch na podporu mobility vД›dcЕЇ. Za
tГ­mto ГєДЌelem byl vytvoЕ™en EvropskГЅ portГЎl mobility vГЅzkumnГЅch pracovnГ­kЕЇ: brГЎna k
profesnГ­mu rozvoji vГЅzkumnГЅch pracovnГ­kЕЇ, kterГЅ poskytuje informace o stipendiГ­ch a
grantech, praktickГ© informace tГЅkajГ­cГ­ se mobility a databГЎzi pracovnГ­ch mГ­st pro vГЅzkumnГ©
pracovnГ­ky v EvropД›90. Tento evropskГЅ portГЎl sice nenГ­ primГЎrnД› urДЌen k podpoЕ™e nГЎvratu
pracovnГ­kЕЇ do zemД› pЕЇvodu, mЕЇЕѕe vЕЎak k tomuto ГєДЌelu takГ© slouЕѕit. NД›meckГЅ program
GAIN91 je internetovГЅ portГЎl speciГЎlnД› zamД›Е™enГЅ na nД›meckГ© vД›dce pЕЇsobГ­cГ­ v USA. Je
provozovanГЅ od roku 2003 nadacГ­ Alexander von Humboldt-Stiftung, za podpory stipendijnГ­
organizace
Der
Deutsche
Akademische
Austauschdienst
(DAAD)
a
Deutsche
Forschungsgemeinschaft (DFG). Projekt GAIN je program zahrnujГ­cГ­ kromД› provozovГЎnГ­
webu s informacemi i nД›kolik dalЕЎГ­ch aktivit: vydГЎvГЎnГ­ newsletteru s informacemi zejmГ©na o
NД›mecku a jeho vД›dД›, organizovГЎnГ­ informaДЌnГ­ch akcГ­ v USA a lokГЎlnГ­ch akcГ­ diaspory a
spravovГЎnГ­ online seznamu ДЌlenЕЇ komunity nД›meckГЅch vД›dcЕЇ v USA (v sГ­ti je v roce 2007
cca 1800 ДЌlenЕЇ). RakouskГЅ portГЎl BrainPower Austria92 provozovanГЅ za podpory Ministerstva
dopravy, technologie a inovace (Bundesministerium fur Verkehr, Technologie und
Innovation, BMVTI) nabГ­zГ­ uЕѕivatelЕЇm burzu prГЎce na internetu (nabГ­zГ­ v prЕЇmД›ru 100-250
volnГЅch mГ­st ve vД›dД› v Rakousku), webovou konferenci, vydГЎvГЎ elektronickГЅ informaДЌnГ­
newsletter (v roce 2006 byl rozesГ­lГЎn na cca 1200 adres), organizuje informaДЌnГ­ akce o
rakouskГ© vД›dД› v USA a informuje o existujГ­cГ­ch programech na podporu nГЎvratu v zahraniДЌГ­
pЕЇsobГ­cГ­ch vД›dcЕЇ zpД›t do Rakouska a moЕѕnostech pro kontakty a spoluprГЎci mezi domГЎcГ­ a
diaspornГ­ vД›deckou komunitou.
89
90
91
92
http://www.eracareers-germany.de/portal/german_research_landscape.html
http://ec.europa.eu/eracareers/index_en.cfm
www.gain-network.org
http://www.brainpower-austria.at/webfiles/home.asp
68
InternetovГ© informaДЌnГ­ portГЎly neprovozujГ­ jen vyspД›lГ© zemД›. Е�adu aktivit tohoto typu lze
nalГ©zt i u jinГЅch zemГ­. NД›kolik webovГЅch informaДЌnГ­ch portГЎlЕЇ existuje kupЕ™Г­kladu v ДЊГ­nД›, ty
pЕ™edevЕЎГ­m zprostЕ™edkovГЎvajГ­ spojenГ­ mezi potenciГЎlnГ­mi uЕѕivateli vГЅzkumu v ДЊГ­nД› a jeho
"dodavateli" z Е™ad ДЊГ­nskГЅch vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­. ДЊГ­nЕЎtГ­ vД›dci ЕѕijГ­cГ­ mino
ДЊГ­nu je povaЕѕujГ­ za nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ zdroj informacГ­ (Wescott 2006). VЕЎechny instituce, kterГ© se
ve svГ© prГЎci nД›jak potenciГЎlnД› dotГЅkajГ­ pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇ diaspory, majГ­ speciГЎlnГ­ webovГ© strГЎnky v
ДЌГ­nЕЎtinД›. Ty jsou v zГЎsadД› dvojГ­ho typu: vЕЎeobecnГ© a specifickГ©. PЕ™Г­kladem vЕЎeobecnГЅch jsou
tЕ™eba Chinese Scholars Abroad spravovanГ© Ministerstvem ЕЎkolstvГ­ a China Diaspora Web
spravovanГ© State Council Overseas Chinese Affairs Office (OCAO). SpecializovanГ© strГЎnky
jsou zamД›Е™enГ© na podГЎvГЎnГ­ informacГ­ o konkrГ©tnГ­ch politikГЎch - napЕ™Г­klad Liuxue.net
Ministerstva ЕЎkolstvГ­, China Overseas Talent Ministerstva lidskГЅch zdrojЕЇ nebo Overseas
Study and Continuing Education ДЊГ­nskГ© akademie vД›d. ExistujГ­ takГ© specializovanГ© strГЎnky
zaloЕѕenГ© provinciemi nebo mД›sty. VЕЎechny strГЎnky majГ­ v podstatД› stejnou strukturu:
obsahujГ­ sekci informacГ­ o politikГЎch; sekci, kde se registrujГ­ pЕ™Г­sluЕЎnГ­ci diaspory hledajГ­cГ­
prГЎci v ДЊГ­nД› a potenciГЎlnГ­ zГЎjemci o spoluprГЎci s nimi v ДЊГ­nД›; a nakonec sekci s odkazy na
dalЕЎГ­ instituce. SkuteДЌnost, Еѕe webovГЅch informaДЌnГ­ch portГЎlЕЇ je v ДЊГ­nД› nД›kolik, je
povaЕѕovГЎno za chybu. PЕ™Г­sluЕЎnГ­ci diaspory si stД›ЕѕujГ­, Еѕe strГЎnky jsou nepЕ™Г­liЕЎ atraktivnГ­ pro
mladГ©, a jej jich pЕ™Г­liЕЎ mnoho, takЕѕe zГЎjemci o informace nemajГ­ jasno, kde mohou zГ­skat
informace, kterГ© potЕ™ebujГ­ (Wescott 2006).
V rГЎmci komplexnГ­ho projektu Migration for Development in Afrika (MIDA)93 je provozovГЎn
internetovГЅ informaДЌnГ­ portГЎl. Provozovatel portГЎlu, MezinГЎrodnГ­ organizace pro migraci
(IOM) ve spoluprГЎci se soukromГЅm sektorem a s vlГЎdami zГєДЌastnД›nГЅch africkГЅch stГЎtЕЇ
identifikuje potЕ™eby vysoce kvalifikovanГЅch pracovnГ­ch sil v jednotlivГЅch oborech, udД›lГЎ
pЕ™ehled o nabГ­zenГЅch pracovnГ­ch mГ­stech a investiДЌnГ­ch pЕ™Г­leЕѕitostech v africkГЅch zemГ­ch. Ve
vyspД›lГЅch zemГ­ch naopak vyhledГЎvГЎ pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky africkГ© diaspory, kteЕ™Г­ majГ­ potЕ™ebnou
kvalifikaci nebo prostЕ™edky k investicГ­m. SnaЕѕГ­ se zprostЕ™edkovГЎvat kontakty mezi poptГЎvkou
a potenciГЎlnГ­ nabГ­dkou, buduje a spravuje databГЎzi informacГ­ a kontaktЕЇ na kvalifikovanГ©
pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky diaspory.
PodobnД› i v rГЎmci komplexnГ­ho projektu Thai Reverse Brain Drain94 organizovanГ©m thajskou
NГЎrodnГ­ vД›deckou a technologickou rozvojovou agenturou (National Science and Technology
Development Agency, NSTDA) je rovnД›Еѕ v provozu internetovГЅ informaДЌnГ­ portГЎl. Jeho
deklarovanГЅm cГ­lem je slouЕѕit jako informaДЌnГ­ centrum spravujГ­cГ­ databГЎze informacГ­
93
94
http://www.belgium.iom.int/Mida2/presentation.asp
http://rbd.nstda.or.th/rbdweb/about_rbd/index.php
69
thajskГЅch profesionГЎlech a studentech v zahraniДЌГ­ a zГЎroveЕ€ databГЎzi nabГ­dek na prГЎci a
pЕ™Г­leЕѕitosti na konzultace v Thajsku.
Ne vЕЎechny internetovГ© informaДЌnГ­ portГЎly pro vzdД›lanГ© potenciГЎlnГ­ zГЎjemce o nГЎvrat zpД›t do
zemД› pЕЇvodu jsou provozovГЎny stГЎty. PЕ™Г­kladem takovГ©ho "nestГЎtnГ­ho portГЎlu" je internetovГЅ
server zamД›Е™enГЅ na potenciГЎlnГ­ reemigranty do africkГЅch stГЎtЕЇ, provozovanГЅ v USA sГ­dlГ­cГ­
soukromou spoleДЌnostГ­ Africa's Brain Gain, Inc. (ABG).95 Tato spoleДЌnost byla vytvoЕ™ena z
iniciativy v USA ЕѕijГ­cГ­ch vД›dcЕЇ a akademikЕЇ pochГЎzejГ­cГ­ch z Afriky. SpoleДЌnost si dГЎvГЎ za cГ­l
usnadЕ€ovat nГЎvrat talentЕЇ do Afriky, coЕѕ chГЎpe dosti ЕЎiroce nejen jako fyzickГЅ nГЎvrat, ale i
jako participaci na spoleДЌnГЅch projektech, podГ­lenГ­ se na investicГ­ch v Africe, ГєДЌast na
krГЎtkodobГЅch pobytech v Africe a konzultaДЌnГ­ ДЌinnost. K naplnД›nГ­ tohoto cГ­le spoleДЌnost
vytvГЎЕ™Г­ a administruje ДЌtyЕ™i databГЎze: databГЎzi vysoce vzdД›lanГЅch zГЎjemcЕЇ o prГЎci v Africe,
databГЎzi v Africe lokalizovanГЅch pracovnГ­ch mГ­st nabГ­zenГЅch multinГЎrodnГ­mi korporacemi,
databГЎzi pracovnГ­ch pЕ™Г­leЕѕitostГ­ nabГ­zenГЅch vlГЎdami africkГЅch zemГ­, a databГЎzi nabГ­dek
rozvojovГЅch agentur zamД›Е™enГЅch na Afriku. SpoleДЌnost vydГЎvГЎ a rozesГ­lГЎ tГЅdennГ­ newsletter,
slouЕѕГ­cГ­ k informovГЎnГ­ o novinkГЎch, provozuje na portГЎlu diskusnГ­ fГіrum a organizuje
dotaznГ­kovГЎ ЕЎetЕ™enГ­ mezi potenciГЎlnГ­mi zГЎjemci o nГЎvrat do Afriky.
2.3.2. Politiky podporujГ­cГ­ krГЎtkodobГЅ nГЎvrat
MnohГ© zemД›, zvlГЎЕЎtД› rozvojovГ©, si uvД›domily, Еѕe finanДЌnГ­ nГЎklady spojenГ© s pЕ™ilГЎkГЎnГ­m
vysoce kvalifikovanГ©ho jedince zpД›t do zemД› jsou tak velikГ©, Еѕe je nad jejich moЕѕnosti
realizovat tyto nГЎvraty v rozsahu, kterГЅ by mohl mГ­t reГЎlnГЅ vГЅznam pro rozvoj zemД›. ДЊasto se
takГ© stГЎvalo, Еѕe dЕЇvody, pro kterГ© se jedinec rozhodl k emigraci ze zemД›, stГЎle pЕ™etrvГЎvaly
(nedostateДЌnГЎ infrastruktura, nedostateДЌnГ© vybavenГ­ laboratoЕ™Г­, nГ­zkГ© finanДЌnГ­ ohodnocenГ­,
malá prestiž vědců…), takže pravděpodobnost dlouhodobějšího udržení vědce v zemi byla
malГЎ. V nejhorЕЎГ­m moЕѕnГ©m pЕ™Г­padД› se dokonce stГЎvalo, Еѕe vД›dec se sice vrГЎtil na ДЌas do
mateЕ™skГ© zemД›, ale nemД›l dobrГ© podmГ­nky pro svou vД›deckou prГЎci, a proto poslГ©ze odeЕЎel
ГєplnД› z vД›dy, ДЌГ­mЕѕ doЕЎlo k ГєplnГ©mu ukonДЌenГ­ jeho vД›deckГ© kariГ©ry. Tato situace pЕ™imД›la
mnohГ© zemД› k Гєvaze o moЕѕnosti podporovat kratЕЎГ­ nГЎvraty vД›dcЕЇ v rozsahu nД›kolika tГЅdnЕЇ ДЌi
mД›sГ­cЕЇ, jejichЕѕ realizace by nebyla tolik nГЎkladnГЎ a bД›hem nichЕѕ by zГЎroveЕ€ bylo moЕѕno
vyuЕѕГ­t vД›domostГ­, dovednostГ­ a zkuЕЎenostГ­ emigranta k pЕ™enosu znalostГ­ do zemД› pЕЇvodu.
95
http://www.africasbraingain.org/pages/aboutus.php
70
MyЕЎlenky na programy podporujГ­cГ­ krГЎtkodobГ© nГЎvraty vysoce vzdД›lanГЅch expatriotЕЇ do
jejich mateЕ™skГЅch zemГ­ byly realizovГЎny uЕѕ od konce 70. letech 20. stoletГ­, kdy zaДЌal v praxi
fungovat program TOKTEN zaЕЎtГ­tД›nГЅ RozvojovГЅm programem OSN (United Nations
Development Program, UNDP). Program TOKTEN byl postaven na prГЎci dobrovolnГ­kЕЇ,
vysoce kvalifikovanГЅch lidГ­ pochГЎzejГ­cГ­ch z rozvojovГЅch zemГ­ pЕЇsobГ­cГ­ch ve vyspД›lГЅch
zemГ­ch v nejrЕЇznД›jЕЎГ­ch odvД›tvГ­ch, kteЕ™Г­ odchГЎzeli na krГЎtkodobГ© konzultaДЌnГ­ pobyty do svГЅch
mateЕ™skГЅch zemГ­. Program byl povaЕѕovГЎn za velmi ГєspД›ЕЎnГЅ, zapojilo se do nД›j pЕ™es 5000
dobrovolnГ­kЕЇ z 49 stГЎtЕЇ svД›ta.
CelГЅ projekt se rozvГ­jel postupnД›. V roce 1977 byl vytvoЕ™en prvnГ­ program TOKTEN pro
Turecko. DobrovolnГ­ci pЕ™ejГ­ЕѕdД›li do Turecka na krГЎtkodobГ© pobyty trvajГ­cГ­ 6 aЕѕ 8 tГЅdnЕЇ,
bД›hem nichЕѕ pЕЇsobili jako konzultanti. ZapojenГЅch zemГ­ postupnД› stГЎle pЕ™ibГЅvalo. V
souДЌasnГ© dobД› existujГ­ TOKTEN programy ve 25 zemГ­ch svД›ta (mimo jinГ© v Turecku, Indii,
Číně, Filipínách, v Polsku, Palestině, Vietnamu, Libanonu, Sýrii…). Program fungoval
v letech 1995 aЕѕ 1997 takГ© v ДЊeskГ© republice96. PЕ™estoЕѕe TOKTEN konzultanti z jednotlivГЅch
zemГ­ jsou dobrovolnГ­ci, UNDP jim hradГ­ cestovnГ­ nГЎklady a nГЎklady na pobyt. Za velkou
vГЅhodou projektu je povaЕѕovГЎna skuteДЌnost, Еѕe konzultanti mluvГ­ mГ­stnГ­m jazykem a sdГ­lejГ­
s mГ­stnГ­mi lidmi Е™adu spoleДЌnГЅch kulturnГ­ch hodnot. To jim pomГЎhГЎ se lГ©pe orientovat v
kultuЕ™e a zvycГ­ch danГ© zemД› a odhadovat jejГ­ potЕ™eby. NavГ­c mГ­stnГ­ lidГ© vГ­ce dЕЇvД›Е™ujГ­ lidem,
kteЕ™Г­ mluvГ­ jejich jazykem a lГ©pe od nich snГЎЕЎejГ­ kritiku. LidГ©, kteЕ™Г­ pracujГ­ pro UNDP, jsou
nezГЎvislГ­. Mohou prosazovat vlastnГ­ nГЎzory. PrГЎce pro UNDP je k niДЌemu nezavazuje,
vykonГЎvajГ­ ji dobrovolnД› ve svГ©m volnГ©m ДЌase (vedle svГ© pracovnГ­ ДЌinnosti), coЕѕ je jeden z
hlavnГ­ch dЕЇvodЕЇ, proДЌ jsou tyto programy finanДЌnД› velmi efektivnГ­.
KonkrГ©tnГ­ vyuЕѕitГ­ TOKTEN konzultantЕЇ, jejich celkovГ© poДЌty i organizace jejich
krГЎtkodobГЅch nГЎvratЕЇ se v jednotlivГЅch zemГ­ch liЕЎily. KupЕ™Г­kladu v PГЎkistГЎnu byl program
odstartovГЎn v roce 1980. Od doby vzniku aЕѕ do roku 2003 bylo dГ­ky tomuto programu
zorganizovГЎno 834 krГЎtkodobГЅch (3-6 tГЅdennГ­ch) pobytЕЇ pakistГЎnskГЅch expertЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch v
zahraniДЌГ­. V rГЎmci projektu TOKTEN PГЎkistГЎn navЕЎtГ­vilo 257 odbornГ­kЕЇ z aplikovanГЅch vД›d,
204 expertЕЇ z lГ©kaЕ™skГЅch vД›d, 192 pЕ™Г­rodovД›dcЕЇ, 132 sociГЎlnГ­ch vД›dcЕЇ, 49 vД›dcЕЇ v
zemědělství. Z toho 427 vědců přišlo z USA, 145 z Kanady, 116 z Velké Británie…97 Tento
96
Program byl zahГЎjen v lednu 1995, po ukonДЌenГ­ pЕ™edeЕЎlГ©ho "federГЎlnГ­ho" programu TOKTEN, a byl
koordinovГЎn ministerstvem zahraniДЌГ­. ZabГЅval se poradenskГЅmi sluЕѕbami, zejmГ©na v oblasti restrukturalizace
soukromГ©ho sektoru, rozvoje managementu, management v otГЎzkГЎch ochrany ЕѕivotnГ­ho prostЕ™edГ­, rozvoj
telekomunikacГ­ a rozvoj stГЎtnГ­ statistiky. V rГЎmci programu se uskuteДЌnilo pЕ™es 40 akcГ­, na nД›Еѕ bylo vynaloЕѕeno
pouhГЅch 105000 US dolarЕЇ (cca 76000 euro). Program byl hodnocen jako ГєspД›ЕЎnГЅ (viz
http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=633 ).
97
http://www.pakistan.gov.pk/divisions/ContentInfo.jsp?DivID=30&cPath=349_566&ContentID=2265
71
program mГЎ velkou vlГЎdnГ­ podporu. Je organizovГЎn Ministerstvem prГЎce, lidskГЅch zdrojЕЇ a
zahraniДЌnГ­ch PГЎkistГЎncЕЇ (Ministy of Labour, Manpower and Overseas Pakistanis), konkrГ©tnД›
jemu podЕ™Г­zenГ© organizacГ­ NГЎrodnГ­ databГЎze talentЕЇ (National Talent Pool), kterГЎ se
specializuje na zГ­skГЎvГЎnГ­ informacГ­ o vzdД›lanГЅch PГЎkistГЎncГ­ch ЕѕijГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ a udrЕѕovГЎnГ­
kontaktЕЇ s nimi. OДЌekГЎvГЎ se, Еѕe bude dochГЎzet ke zvyЕЎovГЎnГ­ poДЌtЕЇ vД›dcЕЇ, kteЕ™Г­ pЕ™ijedou do
zemД›, na 35 -40 roДЌnД›.98
JinГЅm pЕ™Г­kladem zemД›, kde mГЎ program TOKTEN velkou podporu mГ­stnГ­ vlГЎdy, je Libanon.
Program je organizovГЎn jiЕѕ od roku 1995. Rozsahem je ovЕЎem libanonskГЅ program menЕЎГ­ neЕѕ
pГЎkistГЎnskГЅ, neboЕҐ do roku 2000 pЕ™ijelo v jeho rГЎmci na pracovnГ­ nГЎvЕЎtД›vu Libanonu 40
libanonskГЅch expertЕЇ pЕЇsobГ­cГ­ch v emigraci (cca 6-8 roДЌnД›). Informace o programu na
speciГЎlnД› zЕ™Г­zenГЅch webovГЅch strГЎnkГЎch ovЕЎem uvГЎdД›jГ­, Еѕe se dГ­ky krГЎtkodobГЅm nГЎvЕЎtД›vГЎm 6
expertЕЇ rozhodlo do Libanonu trvale usadit. VД›tЕЎinou ovЕЎem emigranti slouЕѕГ­ jako externГ­
konzultanti, jsou zdroji know-how a zprostЕ™edkovГЎvajГ­ spojenГ­ mezi hostujГ­cГ­ institucГ­ a
mateЕ™skou zemГ­.99
ZkuЕЎenosti ukazujГ­, Еѕe velmi zГЎleЕѕГ­ na tom, jakou mГЎ program TOKTEN podporu mГ­stnГ­
politickГ© elity v cГ­lovГ© zemi. V pЕ™Г­padД› FilipГ­n TOKTEN sponzoroval krГЎtkodobГ© tЕ™Г­tГЅdennГ­
aЕѕ tЕ™Г­mД›sГ­ДЌnГ­ nГЎvЕЎtД›vy zahraniДЌnГ­ch expertЕЇ filipГ­nskГ©ho pЕЇvodu v zemi a ГєspД›ЕЎnД› fungoval v
letech 1988 aЕѕ 1994. Program nemД›l ovЕЎem zdaleka takovou politickou podporu jako
v PГЎkistГЎnu nebo v Libanonu, a byl proto pЕ™eruЕЎen po odchodu jednoho z dЕЇleЕѕitГЅch
vysokГЅch ГєЕ™ednГ­kЕЇ ministerstva zahraniДЌГ­ (Opiniano, Castro 2006). Na FilipГ­nГЎch ovЕЎem
mezitГ­m fungoval jiЕѕ od roku 1975 jinГЅ projekt, kterГЅ byl zamД›Е™en speciГЎlnД› na pЕ™ilГЎkГЎnГ­
vědců – Balik Science Program (BSP)100. Ten organizovalo Ministerstvo pro vědu a
technologie (Department of Science and Technology, DOST). Jeho cГ­lem bylo podpoЕ™it rozvoj
vД›dy a technologiГ­ na FilipГ­nГЎch a podpora vГЅmД›ny informacГ­ a know-how. ЕЅadatel o podporu
musГ­ bГЅt filipГ­nskГ© nГЎrodnosti nebo filipГ­nskГ©ho pЕЇvodu, Еѕije v zahraniДЌГ­, mГЎ ukonДЌenГ©
vysokoЕЎkolskГ© vzdД›lГЎnГ­, nejmГ©nД› pД›t let praxe v soukromГ©m sektoru, renomovanГ© vГЅzkumnГ©
nebo akademickГ© instituci po obdrЕѕenГ­ titulu MS nebo Phd. a dobrГЅ zdravotnГ­ stav. Program
mГЎ dvД› varianty: podporu krГЎtkodobГЅch a podporu dlouhodobГЅch nГЎvratЕЇ vД›dcЕЇ. KrГЎtkodobГЎ
varianta je urДЌenГЎ na obdobГ­ minimГЎlnД› jednoho mД›sГ­ce. DrЕѕitel finanДЌnГ­ podpory pro
krГЎtkodobГЅ pobyt dostane letenku pro cesty na FilipГ­ny a zpД›t a grant na Гєhradu nГЎkladЕЇ
98
99
100
http://www.tokten.org.pk
http://www.toktenlebanon.org/about/about3.php
http://www.pia.gov.ph/?m=12&fi=p070622.htm&no=30
72
projektu. PoДЌty udД›lenГЅch podpor jsou ovЕЎem malГ©, jen v Е™ГЎdu jednotek za rok (Opiniano,
Castro 2006).
Velmi rozsГЎhlГЅ systГ©m podpory krГЎtkodobГЅch pobytЕЇ postupnД› vytvoЕ™ila ДЊГ­na. Ta patЕ™Г­ mezi
zemД›, kterГ© se zapojily do programu TOKTEN. DГ­ky nД›mu se ДЊГ­nД› podaЕ™ilo pozvat ke
spoluprГЎci tГ©mД›Е™ 2000 ДЌГ­nskГЅch emigrantЕЇ, kteЕ™Г­ spolupracovali na vГ­ce neЕѕ 1000
projektech.101 V poslednГ­m obdobГ­ ДЊГ­na vytvoЕ™ila Е™adu vlastnГ­ch nГЎrodnГ­ch programЕЇ na
podporu krГЎtkodobГЅch nГЎvratЕЇ, o nichЕѕ pЕ™ehlednД› referuje ve svГ© studii Wescott (2006).
ExistujГ­ speciГЎlnГ­ nadaДЌnГ­ fondy, kterГ© podporujГ­ krГЎtkГ© nГЎvЕЎtД›vy a krГЎtkodobou prГЎci expertЕЇ
v ДЊГ­nД›. NapЕ™. program Chnhui ("jarnГ­ svГ­tГЎnГ­") pЕ™ispД›l od roku 1996 na 7000 krГЎtkodobГЅch
nГЎvЕЎtД›v. ЕЅГЎdosti o podporu posГ­lajГ­ zГЎjemci pЕ™Г­mo na ministerstvo ЕЎkolstvГ­, ale musГ­ mГ­t
ovЕЎem pЕ™Г­padnou cestu do ДЊГ­ny jiЕѕ pЕ™edem domluvenou s mГ­stnГ­mi partnery, a musГ­ takГ©
prokГЎzat podporu mГ­stnГ­ch ГєЕ™adЕЇ ve mД›stД›, kam chtД›jГ­ jet. Program obvykle financuje letenky
ze zahraniДЌГ­, mГ­stnГ­ ГєЕ™ady platГ­ mГ­stnГ­ dopravu a ubytovГЎnГ­. SouДЌГЎstГ­ programu je i podpora
nГЎslednГЅch programЕЇ (follow-up programs), napЕ™Г­klad zaklГЎdГЎnГ­ spoleДЌnГЅch podnikЕЇ a
pracoviЕЎЕҐ, na coЕѕ program rovnД›Еѕ pЕ™ispГ­vГЎ. PodobnД› fungujГ­ i jinГ© fondy - napЕ™. Special Fund
for Short-term Return to Work and Teach, kterГЅ administruje NГЎrodnГ­ nadace pro pЕ™Г­rodnГ­
vД›dy a KC Wong Education Foundation Fellowship for Short-term Return spravovanГЎ
ДЊГ­nskou akademiГ­ vД›d se zamД›Е™ujГ­ na podporu spoluprГЎce mezi ДЌГ­nskГЅmi vД›dci v zahraniДЌГ­ a
domГЎcГ­mi vД›dci. SponzorujГ­ pobyty v ДЊГ­nД› v dГ©lce minimГЎlnД› dva mД›sГ­ce. DruhГЅ ze
zmГ­nД›nГЅch programЕЇ se uskuteДЌЕ€uje od roku 1991. Od roku 2001 program sponzoruje 193
„člověkoměsíců“ ročně a disponuje rozpočtem 1,5 mil. RMB (asi 145000 euro, tj. cca 750
euro na ДЌlovД›ka a mД›sГ­c). PodobnГ© fondy na podporu nГЎvratu studentЕЇ ze zahraniДЌГ­ mГЎ i
ministerstvo vnitra, ministerstvo ekonomiky a ДЊГ­nskГЎ akademie vД›d.
KromД› fondovГЅch programЕЇ kterГ© vlastnД› fungujГ­ jako specializovanГ© grantovГ© agentury,
jeЕЎtД› existujГ­ programy zamД›Е™enГ© na podporu konkrГ©tnГ­ch aktivit, kterГ© majГ­ za cГ­l slouЕѕit jako
mosty nebo platformy pro vГЅmД›nu konkrГ©tnГ­ch znalostГ­. NejobvyklejЕЎГ­ aktivitou je
organizovat a financovat nГЎvЕЎtД›vy vД›deckГЅch delegacГ­ zahraniДЌnГ­ch ДЊГ­Е€anЕЇ v ДЊГ­nД›.
NejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ organizacГ­ v tomto smД›ru je State Council Overseas Chinese Affairs Office
(OCAO), kterГЎ uЕѕ od zaДЌГЎtku 90. let organizuje takovГ© specializovanГ© tematickГ© nГЎvЕЎtД›vy
delegacГ­, od nichЕѕ se pЕ™edpoklГЎdГЎ, Еѕe poskytnou technickГ© rady ve specificky
identifikovanГЅch oblastech. V roce 1999 OCAO zaДЌal zorganizovat kaЕѕdoroДЌnГ­ akci anglicky
zvanou One Hundred Phd. Holders Homeland Visit Delegations. TakovГЎ nГЎvЕЎtД›va znamenГЎ
101
http://www.unstar.org/english/program.htm
73
kupЕ™Г­kladu nГЎvЕЎtД›vu 512 institucГ­, uspoЕ™ГЎdГЎnГ­ 136 akademickГЅch pЕ™ednГЎЕЎek a 115 seminГЎЕ™ЕЇ,
vznik 52 konkrГ©tnГ­ch nГЎvrhЕЇ a pЕ™enos jednГ© konkrГ©tnГ­ technologie. NД›kteЕ™Г­ z ДЌlenЕЇ delegace
se stali akcionГЎЕ™i podnikЕЇ. DruhГЅm typem akcГ­ je usnadЕ€ovГЎnГ­ pЕ™enosu znalostГ­ mezi
diasporou a mГ­stnГ­ vД›deckou komunitou. ДЊГ­nskГЎ akademie vД›d organizuje Young Scholars
Academic Forums, jehoЕѕ prostЕ™ednictvГ­m sponzoroval od roku 1991 vГ­ce neЕѕ 100 vД›deckГЅch
konferencГ­. Na konference jsou vЕѕdy zvГЎni ДЌГ­nЕЎtГ­ vД›dci ze zahraniДЌГ­, je jich pЕ™ibliЕѕnД› 25 %
ГєДЌastnГ­kЕЇ. Ministerstvo pro vД›du a technologie vydГЎvГЎ speciГЎlnГ­ noviny, v nichЕѕ instituce z
ДЊГ­ny informujГ­ o svГЅch technologickГЅch problГ©mech a hledajГ­ nД›koho, kdo by jim problГ©m
pomohl vyЕ™eЕЎit - speciГЎlnД› oslovujГ­ vД›dce v zahraniДЌГ­.
ДЊГ­nskГЎ asociace pro vД›du a technologie zahГЎjila v roce 2004 projekt Overseas Talents
Serving Homeland. MГ­stnГ­ poboДЌky asociace navrhujГ­ vГЅzkumnГ© projekty pro Е™eЕЎenГ­ mГ­stnГ­ch
problГ©mЕЇ a hledajГ­ vЕѕdy partnery v diaspoЕ™e, aby se podГ­leli na Е™eЕЎenГ­ projektu. JinГ© projekty
zprostЕ™edkovГЎvajГ­ pЕ™Г­mГЅ kontakt pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇ vД›deckГ© diaspory a mГ­stnГ­ch institucГ­, zpravidla
prostЕ™ednictvГ­m poЕ™ГЎdГЎnГ­ veletrhЕЇ. NapЕ™Г­klad Guangzhou Overseas Students Fair poЕ™ГЎdanГЅ od
roku 1998 navЕЎtГ­vilo v roce 2003 celkem 230000 ГєДЌastnГ­kЕЇ. OrganizГЎtoЕ™i veletrhu pЕ™ispГ­vajГ­
na ГєДЌast vД›dcЕЇm ЕѕijГ­cГ­m v zahraniДЌГ­. JinГЅm typem akce je Convention for Overseas Chinese
Professionals’ Business Development organizovaná provincií Hubei, která je zaměřena
specificky na zaklГЎdГЎnГ­ joint-ventures, hledanГ­ technologickГЅch poradcЕЇ v cizinД›, hostujГ­cГ­ch
profesorЕЇ a zahraniДЌnГ­ch reprezentantЕЇ ДЌГ­nskГЅch universit. Tato akce nenГ­ otevЕ™enГЎ, ale je jen
pro pozvanГ© a pЕ™edem vybranГ© ГєДЌastnГ­ky. JeЕЎtД› selektivnД›jЕЎГ­ je Jilin Convention for Overseas
Chinese Professionals’ Business Development organizovaná provincií Jilin. Organizátoři
oslovГ­ cca 400 potenciГЎlnГ­ch zГЎjemcЕЇ o formalizovanou spoluprГЎci s mГ­stnГ­mi podniky,
nakonec vyberou cca 50-60 nejperspektivnД›jЕЎГ­ch. Tyto lidi pak pozvou a pomohou jim uzavЕ™Г­t
smlouvy o spoluprГЎci a nГЎslednД› jim pomГЎhajГ­ je uskuteДЌЕ€ovat. Konference organizovanГЎ v
roce 2003 kupЕ™Г­kladu stГЎla 75000 USD (cca 55000 euro), VГЅsledkem bylo, Еѕe 59 pЕ™Г­sluЕЎnГ­kЕЇ
diaspory jednalo s 288 mГ­stnГ­mi firmami o 91 spoleДЌnГЅch projektech. Nakonec bylo
podepsГЎno 79 dohod o celkovГЅch investicГ­ch cca 450000 USD (cca 327000 euro), z toho cca
70000 USD (51000 euro) tvoЕ™ily investice ze zahraniДЌГ­. DalЕЎГ­m typem akce je napЕ™. The
Cooperation and Exchange Convention of Overseas Chinese Enterprise in Science and
Technology Innovation, kterГЎ byla v roce 2002 zorganizovГЎna provinciГ­ Zhenjiang,
ministerstvy a ДЊГ­nskou akademiГ­ vД›d - byla to celoДЌГ­nskГЎ konference zamД›Е™enГЎ na vytvГЎЕ™enГ­
sГ­tГ­ a posilovГЎnГ­ vztahЕЇ v trojГєhelnГ­ku "vД›deckГЎ diaspora" (dodГЎ know-how a znalosti) zahraniДЌnГ­ ДЌГ­nskГЎ business komunita (dodГЎ kapitГЎl) a domГЎcГ­ podniky (dodajГ­ kontakty na
74
domГЎcГ­m trhu). Specifickou formu podpory krГЎtkodobГЅch nГЎvratЕЇ pЕ™edstavujГ­ nД›kterГ© z
programЕЇ organizovanГЅch ДЊГ­nskou nГЎrodnГ­ nadacГ­ pЕ™Г­rodnГ­ch vД›d (National Natural Science
Foundation of China, NSFC).102 Jeden z programЕЇ NSCF kupЕ™Г­kladu podporuje ДЌГ­nskГ© vД›dce
ЕѕijГ­cГ­ v zahraniДЌГ­, aby se aktivnД› ГєДЌastnili vГЅzkumnГЅch projektЕЇ sponzorovanГЅch NSFC.
Podpora se tГЅkГЎ pЕ™Г­rodnГ­ch vД›d. SlouЕѕГ­ na financovГЎnГ­ workshopЕЇ, seminГЎЕ™ЕЇ, ГєДЌastГ­ na
mezinГЎrodnГ­ch konferencГ­ch a prГЎci na spoleДЌnГЅch projektech s ДЌГ­nskГЅmi vД›dci ЕѕijГ­cГ­mi v
ДЊГ­nД›. JinГЅ program NSCF je urДЌen speciГЎlnД› pro vynikajГ­cГ­ ДЌГ­nskГ© vД›dce ЕѕijГ­cГ­ v zahraniДЌГ­ a
umoЕѕЕ€uje jim po dobu tЕ™Г­ nГЎsledujГ­cГ­ch let pracovat kaЕѕdoroДЌnД› minimГЎlnД› jeden mД›sГ­c v
ДЊГ­nД›, a vybudovat si zde mГ­stnГ­ poboДЌku svГ© vГЅzkumnГ© zГЎkladny. FinancovГЎny jsou nГЎklady
na spoleДЌnГЅ vГЅzkum a nГЎklady na pobyt pЕ™i krГЎtkГЅch nГЎvЕЎtД›vГЎch. O tento typ podpory neЕѕГЎdГЎ
zГЎjemce ЕѕijГ­cГ­ v zahraniДЌГ­, ale hlavnГ­ Е™eЕЎitel projektu financovanГ©ho NCFC.
Podpora krГЎtkodobГЅch nГЎvratЕЇ vД›deckГЅch pracovnГ­kЕЇ ze zahraniДЌГ­ do mateЕ™skГ© zemД› vЕЎak
nenГ­ vГЅhradnГ­ domГ©nou pouze rozvojovГЅch nebo novД› industrializovanГЅch zemГ­. TaiwanskГЅ
National Science Council organizuje program nazvanГЅ Taiwan Tech Trek,103 v rГЎmci nД›hoЕѕ
jsou zahraniДЌnГ­ studenti a mladГ­ vД›deДЌtГ­ pracovnГ­ci zvГЎni ke krГЎtkodobГЅm prГЎzdninovГЅm
nГЎvЕЎtД›vГЎm vГЅzkumnГЅch institutЕЇ, high-tech firem, univerzit a vД›deckГЅch parkЕЇ, kde mohou
trГЎvit nД›jakГЅ ДЌas formou krГЎtkГ©ho pracovnГ­ho pobytu v dГ©lce sedmi tГЅdnЕЇ. Navzdory
technicky znД›jГ­cГ­mu nГЎzvu je program otevЕ™en zГЎjemcЕЇm z rЕЇznГЅch oborЕЇ zahrnujГ­cГ­ch kromД›
technickГЅch vД›d i pЕ™Г­rodnГ­ vД›dy, lГ©kaЕ™skГ© vД›dy a spoleДЌenskГ© vД›dy. ZahraniДЌnГ­ studenti
musejГ­ mГ­t vystudovanou zahraniДЌnГ­ stЕ™ednГ­ ЕЎkolu, musГ­ bГЅt taiwanskГ©ho pЕЇvodu a musГ­ bГЅt
ve vД›ku 18 a 30 let. NabГ­zeny jsou jim buДЏ moЕѕnosti individuГЎlnГ­ho pobytu, nebo skupinovГ©
pobyty, v nichЕѕ je nД›kolik ГєspД›ЕЎnГЅch ЕѕadatelЕЇ ze zahraniДЌГ­ doplnД›no o ГєspД›ЕЎnГ© Еѕadatele
podobnГ©ho programu pro domГЎcГ­ studenty. VГЅbД›r uchazeДЌЕЇ provГЎdГ­ hostujГ­cГ­ instituce.
VybranГЅm je nabГ­dnuto stipendium 50000 taiwanskГЅch dolarЕЇ (cca 1100 euro) pokrГЅvajГ­cГ­
nГЎklady na bydlenГ­ a stravu, cestovnД› jim nenГ­ hrazeno.
ZatГ­mco taiwanskГЅ program je zamД›Е™en na studenty a mladГ© vД›dce, program New South
Wales Residency Expatriate Researchers Awards Project104 kterГЅ byl v roce 2003 vytvoЕ™en
jako spoleДЌnГЎ iniciativa The University of Sydney, mГ­stnГ­ho ministerstva ЕЎkolstvГ­ (NSW
Department of Education and Training) a australskГ© nГЎrodnГ­ agentury pro vД›du CSIRO
(Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) se zamД›Е™il na vД›deckГ©
ЕЎpiДЌky. Na rozdГ­l od jinГЅch australskГЅch programЕЇ je urДЌen speciГЎlnД› pro ty vД›dce, kteЕ™Г­
102
103
104
http://www.nsfc.gov.cn/e_nsfc/2006/05in/02.htm
https://nscnt12.nsc.gov.tw/ttt/
http://www.cst.usyd.edu.au/expatawards/index.html
75
z nД›jakГЅch dЕЇvodЕЇ neuvaЕѕujГ­ o dlouhodobГ©m nГЎvratu do AustrГЎlie, ale chtД›jГ­ zЕЇstat
v pracovnГ­m kontaktu s rodnou zemГ­. SponzorovanГЅ pobyt mГЎ dГ©lku maximГЎlnД› tЕ™i mД›sГ­ce a
je primГЎrnД› urДЌen k navГЎzГЎnГ­ kontaktЕЇ, pЕ™Г­pravu spoleДЌnГЅch projektЕЇ, pЕ™edГЎnГ­ zkuЕЎenostГ­
studentЕЇm a mladГЅm vД›deckГЅm pracovnГ­kЕЇm. Program poskytuje roДЌnД› nД›kolika ГєspД›ЕЎnГЅm
ЕѕadatelЕЇm ubytovГЎnГ­, hradГ­ cestovnГ­ nГЎklady Еѕadateli i ДЌlenЕЇm jeho rodiny, i stipendium na
pokrytГ­ bД›ЕѕnГЅch potЕ™eb. CelkovГЎ vГЅЕЎe finanДЌnГ­ podpory nepЕ™esГЎhne 30000 australskГЅch
dolarЕЇ (cca 19000 euro).
NД›meckГЎ SpoleДЌnost pro vГЅzkum (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG) podporuje
v rГЎmci programu Kongressreisen deutscher Nachwuchswissenschaftler aus dem Ausland
nach Deutschland105 ГєДЌast mladГЅch nД›meckГЅch vД›dcЕЇ (do 6 let po ukonДЌenГ­ doktorskГ©ho
studia), kteЕ™Г­ pracujГ­cГ­ na dobu urДЌitou v zahraniДЌГ­ alespoЕ€ 1 rok, na nД›meckГЅch vД›deckГЅch
kongresech. PodmГ­nkou zГ­skГЎnГ­ stipendia je aktivnГ­ vystoupenГ­ na kongresu. ЕЅadatel
pЕ™edklГЎdГЎ ЕѕГЎdost tЕ™i mД›sГ­ce pЕ™ed kongresem v NД›mecku. ГљspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm je placen
pЕ™Г­spД›vek na cestovnГ©, pobyt, ГєДЌastnickГЅ poplatek a diety (cca 44 euro dennД›).
V rГЎmci rakouskГ©ho programu Brain Power Austria sponzorovanГ©ho Ministerstvem dopravy,
technologie a inovace (Bundesministerium fur Verkehr, Technologie und Innovation, BMVTI)
je poskytovГЎn tzv. Speakers Grant, kterГЅ pЕ™ispГ­vГЎ rakouskГЅm v zahraniДЌГ­ pЕЇsobГ­cГ­m vД›dcЕЇm
na cestovnГ­ nГЎklady pЕ™i cestГЎch na vД›deckГ© konference v Rakousku.
Е�eckГЎ Nadace Aristotelise S. Onassise sponzoruje program Thirteenth foreigners fellowships
programme106. Tento program je adresovГЎn cizincЕЇm a potomkЕЇm Е�ekЕЇ pobГЅvajГ­cГ­m v
zahraniДЌГ­ jiЕѕ druhou generaci, absolventЕЇm postgraduГЎlnГ­ho vzdД›lГЎvГЎnГ­, kteЕ™Г­ svГ©
postgraduГЎlnГ­ vzdД›lГЎvГЎnГ­ obdrЕѕeli v zahraniДЌГ­ a Еѕili zde dГ©le neЕѕ 15 let a Е™eckГЅm akademikЕЇm,
kteЕ™Г­ praktikujГ­ svou akademickou kariГ©ru v zahraniДЌГ­ po dobu nejmГ©nД› 10 let. Program je
omezen pouze na vybranГ© discipliny: spoleДЌenskГ© a humanitnГ­ vД›dy, prГЎvo, ekonomiku,
architekturu a umД›nГ­. Doba pobytu se liЕЎГ­ pro jednotlivГ© kategorie pЕ™ihlГЎЕЎenГЅch - pohybuje se
v rozmezГ­ 1 aЕѕ 6 mД›sГ­cЕЇ. VГЅЕЎe podpory se takГ© odvГ­jГ­ kategorie pЕ™ihlГЎЕЎenГЅch. U krГЎtkodobГЅch
pobytЕЇ v dГ©lce 1 mД›sГ­c mГЎ ГєspД›ЕЎnГЅ Еѕadatel nГЎrok na 4500 euro plus Гєhradu cestovnГ­ch
nГЎkladЕЇ pro jednu osobu, u delЕЎГ­ch pobytЕЇ v dГ©lce 3-6 mД›sГ­cЕЇ dostГЎvГЎ stipendista 2500 euro
mД›sГ­ДЌnД›.
105
www.dfg.de/forschungsfoerderung/wissenschaftliche_kontakte/kongress_reisen/kompaktdarstellung_kongressrei
sen_nach_d.html
106
http://www.onassis.gr/english/scholars/announcement.php
76
BulharskГЎ vlГЎda zahГЎjila v roce 2000 iniciativu nazvanou BulharskГ© velikonoce. Od tГ© doby
se pravidelnД› kaЕѕdГЅ rok v dobД› Velikonoc schГЎzГ­ v Sofii okolo pД›ti set vysoce vzdД›lanГЅch
BulharЕЇ ЕѕijГ­cГ­ch po celГ©m svД›tД›. Na tomto setkГЎnГ­ se diskutujГ­ otГЎzky typu: jak budovat
pozitivnГ­ image Bulharska v zahraniДЌГ­, jak lГЎkat zahraniДЌnГ­ investice, moЕѕnosti nГЎvratu vysoce
vzdД›lanГЅch BulharЕЇ ze zahraniДЌГ­ a s tГ­m spojenГЅch investic. NД›kteЕ™Г­ zГєДЌastnД›nГ­ majГ­ nГЎklady
na tento mГ­tink hrazeny bulharskou vlГЎdou, jinГ­ pЕ™ijГ­ЕѕdД›jГ­ na vlastnГ­ nГЎklady. VlГЎda takГ©
organizuje ILO Workshop o otГЎzkГЎch nГЎvratu kvalifikovanГЅch emigrantЕЇ do Bulharska. V
roce 2002 zorganizovala StГЎtnГ­ agentura pro Bulhary v zahraniДЌГ­ (The State Agency for
Bulgarians Abroad organizovala jednodennГ­ konferenci na tГ©ma: SpojenГ­ vysoce
kvalifikovanГЅch emigrantЕЇ s Bulharskem, byly takГ© diskutovГЎny strategie nГЎvratu tД›chto
emigrantЕЇ (Sretenova 2003).
Na zГЎkladД› vГЅsledkЕЇ studia literatury a dokumentЕЇ se zdГЎ, Еѕe programЕЇ podporujГ­cГ­ch
krГЎtkodobГЅ nГЎvrat vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ do zemД› jejich pЕЇvodu, je
mГ©nД› neЕѕ programЕЇ podporujГ­cГ­ch dlouhodobГЅ ДЌi trvalГЅ nГЎvrat. Je ovЕЎem moЕѕnГ©, Еѕe takovГЅch
aktivit existuje podstatnД› vГ­ce, neЕѕ se nГЎm podaЕ™ilo nalГ©zt, protoЕѕe vzhledem ke relativnД›
nГ­zkГЅm nГЎkladЕЇm na jejich uskuteДЌnД›nГ­ nemusejГ­ bГЅt tolik institucionalizovГЎny, a tudГ­Еѕ ani
tolik viditelnГ©. Je zcela zЕ™ejmГ©, Еѕe programy podporujГ­cГ­ krГЎtkodobГЅ nГЎvrat jsou uЕѕГ­vГЎny
v chudЕЎГ­ch zemГ­ch relativnД› vГ­ce neЕѕ programy usilujГ­cГ­ o dlouhodobГЅ ДЌi trvalГЅ nГЎvrat vД›dcЕЇ.
V případě těchto zemí to však nemusí být jenom „náhradní řešení“ způsobené nedostatkem
finanДЌnГ­ch prostЕ™edkЕЇ. VГЅhodou takovГ©ho krГЎtkodobГ©ho nГЎvratu je totiЕѕ jistota, Еѕe vД›dec
nepЕ™eruЕЎГ­ svoji kariГ©ru v zemi svГ©ho pЕЇsobenГ­, a proto zЕЇstane i potenciГЎlnГ­ moЕѕnost budoucГ­
spoluprГЎce mezi hostitelskou a domГЎcГ­ institucГ­. Je moЕѕnГ©, Еѕe je vlastnД› pro mateЕ™skou zemi
lepЕЎГ­, pokud zЕЇstane vД›dec v hostitelskГ© zemi zapojen do vГЅzkumu svД›tovГ© ГєrovnД›, a pЕ™itom
udrЕѕuje kontakty se svojГ­ vlastГ­ a prЕЇbД›ЕѕnД› do nГ­ rЕЇznГЅmi zpЕЇsoby pЕ™enГЎЕЎГ­ zГ­skanГ© poznatky a
know-how, neЕѕ kdyby se vД›dec fyzicky vrГЎtil do svГ© mateЕ™skГ© zemД› a vzhledem k horЕЎГ­m
podmГ­nkГЎm pro vД›du by nebyl schopen drЕѕet krok s nejlepЕЎГ­mi vД›dci v nejvyspД›lejЕЎГ­ch
zemГ­ch. Programy podporu krГЎtkodobГЅch pobytЕЇ tГ©mД›Е™ vЕѕdy hradГ­ ГєspД›ЕЎnГЅm ЕѕadatelЕЇm
cestovnГ© a pomГЎhajГ­ s ubytovГЎnГ­m v cГ­lovГ© zemi. ДЊГ­m se cГ­lovГЎ zemД› bohatЕЎГ­, tГ­m je
pravdД›podobnД›jЕЎГ­, Еѕe bude ГєspД›ЕЎnГ©mu Еѕadateli pЕ™ispГ­vat i formou platu nebo stipendia na jeho
bД›ЕѕnГ© vГЅdaje. KrГЎtkГЎ doba pobytu vЕЎak umoЕѕЕ€uje i aranЕѕmГЎ, pЕ™i kterГ©m ГєДЌastnГ­k
krГЎtkodobГ©ho pobytu v zemi svГ©ho pЕЇvodu nenГ­ placen vЕЇbec a pracuje jako dobrovolnГ­k.
Tohoto schГ©matu je moЕѕnГ© relativnД› ГєspД›ЕЎnД› vyuЕѕГ­t i v pЕ™Г­padД› chudЕЎГ­ch zemГ­.
77
ZГЎvД›r
Jak se zvД›tЕЎuje role vД›dy a vГЅzkumu v ekonomickГ©m rozvoji spoleДЌnosti, stГЎvГЎ se pro zemД›
stГЎle dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­, aby mД›ly dostateДЌnou zГЎsobu kvalifikovanГЅch pracovnГ­kЕЇ, kteЕ™Г­ by v tД›chto
klíčových odvětvích byli schopni pracovat. „Produkci“ vědců a výzkumníků tradičně
zajiЕЎЕҐovaly pЕ™edevЕЎГ­m vzdД›lГЎvacГ­ systГ©my jednotlivГЅch zemГ­, a nabГ­dka kvalifikovanГ©
pracovnГ­ sГ­ly v zemi tak odrГЎЕѕela pЕ™edevЕЎГ­m poДЌet a kvalitu vzdД›lГЎvacГ­ch institucГ­ a objem
investic do vzdД›lГЎvГЎnГ­. V poslednГ­ch desetiletГ­ch se vЕЎak zdГЎ, Еѕe svД›t vД›dy se
internacionalizuje v mГ­Е™e, kterГЎ pЕ™esahuje vЕЎe, na co jsme byli zvyklГ­ v minulosti. Trh prГЎce
ve vД›dД› a vГЅzkumu se stГЎvГЎ do znaДЌnГ© mГ­ry trhem globГЎlnГ­m. StГЎle vГ­ce vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ
zГ­skГЎvГЎ svoji kvalifikaci v jinГ© zemi, neЕѕ je zemД› jejich pЕЇvodu, rostoucГ­ poДЌty vД›dcЕЇ a
vГЅzkumnГ­kЕЇ pracujГ­ v jinГ© zemi, neЕѕ ve kterГ© zГ­skali svГ© vzdД›lГЎnГ­. Objem mezinГЎrodnГ­
migrace vД›dcЕЇ je vД›tЕЎГ­ neЕѕ dЕ™Г­ve, i jejГ­ dЕЇsledky jsou vГЅznamnД›jЕЎГ­. O nabГ­dce kvalifikovanГЅch
pracovnГ­kЕЇ vД›dy a vГЅzkumu v zemi tak kromД› vzdД›lГЎvacГ­ politiky stГЎle vГ­ce rozhodujГ­ i
politiky zamД›Е™enГ© na ovlivЕ€ovГЎnГ­ migrace. Politiky snaЕѕГ­cГ­ se ovlivnit migraДЌnГ­ toky vysoce
vzdД›lanГЅch pracovnГ­kЕЇ majГ­ jiЕѕ takГ© relativnД› dlouhou tradici. Zprvu ЕЎlo o politiky, kterГ© se
rЕЇznГЅmi zpЕЇsoby snaЕѕily omezit odliv mozkЕЇ z chudЕЎГ­ch zemГ­, primГЎrnД› generovanГЅ
„přirozenými“ rozdíly v kariérních možnostech vědců v nejvyspělejších cílových zemích
migrace a zemГ­ch jejich pЕЇvodu. V poslednГ­ch desetiletГ­ch je vЕЎak moЕѕno pozorovat rozvoj
politik, kterГ© jsou vyjГЎdЕ™enГ­m aktivnГ­ snahy stГЎtЕЇ zГ­skat pro potЕ™eby vД›dy a vГЅzkumu v zemi
kvalifikovanГ© pracovnГ­ky ze zahraniДЌГ­. NД›kterГ© zemД› vytvГЎЕ™ejГ­ politiky zamД›Е™enГ© na pЕ™itaЕѕenГ©
vД›dcЕЇ ze zahraniДЌГ­ bez ohledu na jejich nГЎrodnost, jinГ© zemД›, zvlГЎЕЎtД› ty, kterГ© disponujГ­
významnou „zásobou“ vědců působících v zahraničí, se speciálně snaží vyvinout politiky
sloužící k přitažení vědců – krajanů zpět do vlasti.
ExistujГ­ v zГЎsadД› dva pЕ™Г­stupy, jak se stГЎty mohou snaЕѕit pЕ™itГЎhnout vysoce vzdД›lanou
pracovnГ­ sГ­lu zpД›t. PrvnГ­m z nich je individuГЎlnГ­ pЕ™Г­stup, kterГЅ spoДЌГ­vГЎ ve snaze rЕЇznГЅmi
zpЕЇsoby motivovat k nГЎvratu konkrГ©tnГ­ individuГЎlnГ­ vД›dce. DruhГЅm je pЕ™Г­stup obecnД›
zamД›Е™enГЅ na zlepЕЎenГ­ prostЕ™edГ­ pro vД›dce, kterГ© mГЎ ve svГ©m dЕЇsledku vГ©st ke zvД›tЕЎenГ­
motivace vД›dcЕЇ pЕЇsobГ­cГ­ch v zahraniДЌГ­ k nГЎvratu. ZatГ­mco individuГЎlnГ­ pЕ™Г­stup je moЕѕno
charakterizovat jako krГЎtkodobГЅ, pЕ™Г­stup zamД›Е™enГЅ na zlepЕЎenГ­ podmГ­nek vД›du a vД›dce a
zlepЕЎenГ­ moЕѕnostГ­ pro jejich uplatnД›nГ­ v zemi pЕЇvodu je povaЕѕovГЎn za dlouhodobД› efektivnГ­.
V rámci individuálního přístupu jsou uplatňovány nejrůznější typy politik. Tzv. „sendvičové
programy“ podmiňují získání úplné kvalifikace návratem ze studií neb pracovního pobytu
v zahraniДЌГ­ do zemД› pЕЇvodu. Stipendia pro zahraniДЌnГ­ pobyt s podmГ­nkou nГЎvratu podporujГ­
78
vД›dce v jejich snaze zГ­skat zahraniДЌnГ­ pracovnГ­ zkuЕЎenosti, ale vГЎЕѕou podporu na zГЎvazek
vrГЎtit se do zemД› pЕЇvodu. NГЎvratovГ© granty pro absolventy stipendijnГ­ch pobytЕЇ v zahraniДЌГ­
se snaЕѕГ­ finanДЌnД› motivovat drЕѕitele zahraniДЌnГ­ch stipendiГ­ k nГЎvratu do vlasti. ReintegraДЌnГ­
programy se obecnД› zamД›Е™ujГ­ na pЕ™itaЕѕenГ­ vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ pracovnД› pЕЇsobГ­cГ­ch
v zahraniДЌГ­ a nejrЕЇznД›jЕЎГ­mi formami pЕ™Г­spД›vkЕЇ, grantЕЇ, poradenstvГ­m i poskytovГЎnГ­m
informacГ­ i nejrЕЇznД›jЕЎГ­ch vГЅhod se snaЕѕГ­ vД›dce motivovat zpД›t k nГЎvratu.
V rГЎmci pЕ™Г­stupu obecnД› zamД›Е™enГ©ho na zlepЕЎenГ­ domГЎcГ­ho prostЕ™edГ­ pro vД›dce existuje
rovnД›Еѕ Е™ada rЕЇznГЅch konkrГ©tnГ­ch politik. V nejobecnД›jЕЎГ­ rovinД› se tyto politiky zamД›Е™ujГ­ buДЏ
na zlepЕЎenГ­ ekonomickГ© situace, nebo na zlepЕЎenГ­ vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu v mateЕ™skГ© zemi,
pЕ™Г­padnД› jsou zamД›Е™eny na specifickГ© oblasti se speciГЎlnГ­m vГЅznamem pro vД›dce (Lowell
2001). ZlepЕЎenГ­ ekonomickГ© vГЅkonnosti je samozЕ™ejmД› dlouhodobД› nejlepЕЎГ­ prevencГ­
emigrace vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­ ze zemД›. JestliЕѕe se zlepЕЎГ­ ekonomickГЎ situace zemД›, zmenЕЎГ­
se pravdД›podobnost emigrace vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­ do ciziny, vГ­ce jich v zemi zЕЇstane, coЕѕ
pЕ™ispД›je k dalЕЎГ­mu rЕЇstu ekonomickГ© vГЅkonnosti zemД›, a to ji uДЌinГ­ jeЕЎtД› atraktivnД›jЕЎГ­ nejen
pro místní vysoce vzdělané, ale i pro vysoce vzdělané z jiných zemí… a „šťastný kruh
prosperity“ se může úspěšně rozvíjet. Meyer (1997) ukazuje, že není náhodou, že největší
ГєspД›ch v motivaci vlastnГ­ch vД›deckГЅch expatriotЕЇ k nГЎvratu majГ­ takovГ© zemД› jako Singapur,
JiЕѕnГ­ Korea a Taiwan, tedy zemД› s jiЕѕ dostateДЌnД› vyvinutГЅm industriГЎlnГ­m sektorem a zГЎroveЕ€
se zajímavými pracovními příležitostmi v rychle se rozvíjející ekonomice. Strategii „zaměřit
se na zlepšení ekonomické situace země“ lze ovšem těžko považovat za specifický typ
stimulujГ­cГ­ politiky zamД›Е™enГ© na pЕ™itaЕѕenГ­ vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly ze zahraniДЌГ­ zpГЎtky do zemД›.
Jednak je to strategie velmi vЕЎeobecnГЎ, o kterou se pokouЕЎejГ­ vlГЎdy v prakticky vЕЎech zemГ­ch
svД›ta (vГЅjimku snad mohou tvoЕ™it jen zemД› ve vГЎleДЌnГ©m konfliktu nebo zemД› ovlГЎdanГ© nikГЅm
nekontrolovanГЅmi nebo zkorumpovanГЅmi politickГЅmi elitami), jednak je to strategie velmi
komplexnГ­ (velmi mnoho dГ­lДЌГ­ch strategiГ­ v nejrЕЇznД›jЕЎГ­ch oblastech mГЎ v posledku za cГ­l
zlepЕЎit ekonomickou situaci zemД›). VГЅsledky takovГ© vЕЎeobecnГ© strategie, dokonce ani tehdy,
kdyЕѕ je ГєspД›ЕЎnГЎ, se navГ­c nemusejГ­ automaticky promГ­tat do zlepЕЎenГ­ postavenГ­ vysoce
vzdД›lanГЅch lidГ­ v zemi, nebo specificky do postavenГ­ vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ. MЕЇЕѕe se zlepЕЎovat
ekonomickГЎ situace zemД›, ale nikoliv ekonomickГЎ situace vД›dy a vГЅzkumu v zemi ani pozice
samotnГЅch vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ.
DruhГЅm typem politik zamД›Е™enГЅch na zlepЕЎenГ­ obecnГ©ho prostЕ™edГ­ jsou opatЕ™enГ­ majГ­cГ­ za cГ­l
zlepЕЎit vzdД›lГЎvacГ­ systГ©m v zemi. Pokud se podaЕ™Г­ zlepЕЎit vzdД›lГЎvacГ­ systГ©m, mГЎ to obvykle
nД›kolik rЕЇznГЅch dЕЇsledkЕЇ pro migraci vysoce vzdД›lanГЅch. Ze studia migraДЌnГ­ch drah vysoce
vzdД›lanГЅch lidГ­ je znГЎmo, Еѕe rozhodnutГ­ emigrovat z mateЕ™skГ© zemД› je ДЌastД›jЕЎГ­ u lidГ­, kteЕ™Г­
79
zГ­skali alespoЕ€ ДЌГЎst svГ©ho vzdД›lГЎnГ­ v zahraniДЌГ­. Pokud se tudГ­Еѕ zlepЕЎГ­ podmГ­nky pro studium
v mateЕ™skГ© zemi, zmenЕЎГ­ se i poДЌet lidГ­ odchГЎzejГ­cГ­ch studovat do zahraniДЌГ­, a tГ­m i
pravdД›podobnost nГЎslednГ© emigrace vysoce vzdД›lanГЅch ze zemД›. Pokud se zlepЕЎГ­ kvalita
vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu, zlepЕЎГ­ se pЕ™ipravenost domГЎcГ­ pracovnГ­ sГ­ly, vede to ke zvГЅЕЎenГ©
produktivitД› prГЎce a vД›tЕЎГ­ ekonomickГ© vГЅkonnosti zemД›, coЕѕ dГЎle pЕ™ispГ­vГЎ ke zmenЕЎenГ­
pravdД›podobnosti emigrace vysoce vzdД›lanГЅch. LГ©pe fungujГ­cГ­ instituce terciГЎrnГ­ho
vzdД›lГЎvГЎnГ­ se takГ© mohou zapojovat do ekonomiky pЕ™Г­mo nebo ve spoluprГЎci
s podnikatelskГЅm sektorem. V praxi existuje obrovskГ© mnoЕѕstvГ­ konkrГ©tnГ­ch politik, kterГЅmi
se vlГЎdy snaЕѕГ­ o zlepЕЎenГ­ kvality vzdД›lГЎvacГ­ho systГ©mu. Jejich rozbor pЕ™ekraДЌuje rГЎmec tohoto
textu.
OpatЕ™enГ­ vedoucГ­ ke zlepЕЎenГ­ ekonomickГ© situace a kvality vzdД›lГЎvacГ­ho sytГ©mu jsou velmi
dЕЇleЕѕitГЎ a jejich ГєspД›ch mЕЇЕѕe vГЅznamnД› pozitivnД› ovlivnit rozhodnutГ­ v zahraniДЌnГ­ pЕЇsobГ­cГ­ch
vД›dcЕЇ vrГЎtit se zpД›t do zemД› pЕЇvodu. Existuje vЕЎak i Е™ada dalЕЎГ­ch opatЕ™enГ­, kterГЎ jsou
specificky zacГ­lena na zvГЅЕЎenГ­ atraktivity oblasti vД›dy a vГЅzkumu. TakovГЎ opatЕ™enГ­ mohou
zahrnovat napЕ™Г­klad zvГЅЕЎenГ­ rozpoДЌtu na vД›du a vГЅzkum (viz napЕ™. LisabonskГЎ strategie EU),
zlepЕЎenГ­ vybavenГ­ laboratoЕ™Г­, vyЕЎЕЎГ­ dotace nemocnicГ­m, zavedenГ­ daЕ€ovГЅch Гєlev pro
spoleДЌnosti sponzorujГ­cГ­ vД›deckГЅ vГЅzkum (Lowel 2001), speciГЎlnГ­ daЕ€ovГ© reЕѕimy pro firmy
pЕЇsobГ­cГ­ v high-tech odvД›tvГ­ch (Hamid 2000), zavedenГ­
mechanismЕЇ odmД›Е€ovГЎnГ­ ve
veЕ™ejnГЅch institucГ­ch, kterГ© pЕ™i rozdД›lovГЎnГ­ mzdovГЅch prostЕ™edkЕЇ upЕ™ednostЕ€ujГ­ vГЅkonnost
pЕ™ed vД›kem, vytvГЎЕ™enГ­ speciГЎlnГ­ch grantovГЅch schГ©mat pro mladГ© vД›dce. NД›kterГ© analГЅzy
ukazujГ­, Еѕe dЕЇleЕѕitou roli pЕ™i ovlivЕ€ovГЎnГ­ pЕ™Г­livu a odlivu vysoce vzdД›lanГ© pracovnГ­ sГ­ly mГЎ
existence ДЌi neexistence nГЎrodnГ­ho inovativnГ­ho systГ©mu (Mahroum 2005). PosГ­lenГ­ kaЕѕdГ©ho
z elementЕЇ inovativnГ­ho systГ©mu - soukromГ©ho sektoru, veЕ™ejnГЅch vГЅzkumnГЅch institucГ­ a
universit a pЕ™edevЕЎГ­m jejich vzГЎjemnГЅch vztahЕЇ vytvГЎЕ™Г­ lepЕЎГ­ moЕѕnosti pro vД›du, inovace a
soukromГ© podnikГЎnГ­ (Lundvall 1992). DЕЇleЕѕitГ© je takГ© vytvoЕ™enГ­ spojenГ­ mezi veЕ™ejnГЅm a
soukromГЅm sektorem (Thorn, Nielsen 2006). ZlepЕЎit vД›deckГ© prostЕ™edГ­ v zemi mЕЇЕѕe takГ©
financovГЎnГ­ vД›deckГ©ho vГЅzkumu prostЕ™ednictvГ­m soutД›Еѕe. Je dЕЇleЕѕitГ©, aby na vД›du a vГЅzkum
byly vynaloЕѕeny adekvГЎtnГ­ finanДЌnГ­ prostЕ™edky, stejnД› dЕЇleЕѕitГ© ovЕЎem je, jakГЅm zpЕЇsobem se
prostЕ™edky rozdД›lujГ­. PЕ™idД›lovГЎnГ­ penД›z na zГЎkladД› soutД›Еѕe vytvГЎЕ™Г­ lepЕЎГ­ vД›deckГ© prostЕ™edГ­ pro
schopnГ© vД›dce. SoutД›Еѕ a transparentnost pЕ™i pЕ™idД›lovГЎnГ­ financГ­ mГЎ mnoho pozitivnГ­ch efektЕЇ:
podporuje kvalitnГ­ vГЅzkum, odmД›Е€uje nejproduktivnД›jЕЎГ­ vД›dce, zvyЕЎuje efektivitu financovГЎnГ­
vГЅzkumu. KupЕ™Г­kladu v ДЌГ­nskГ©m vГЅzkumnГ©m sektoru byly finance tradiДЌnД› pЕ™idД›lovГЎny
centrГЎlnГ­m plГЎnovacГ­m systГ©mem. ДЊГ­na vЕЎak potЕ™ebovala pЕ™itГЎhnout vГЅznamnГ© vД›dce ze
zahraniДЌГ­ zpД›t, a tak pЕ™ijala Е™adu opatЕ™enГ­, kterГЎ zahrnovala vytvoЕ™enГ­ Е™ady fondЕЇ, kterГ©
80
pЕ™idД›lujГ­ penГ­ze na zГЎkladД› soutД›Еѕe na bГЎzi transparentnГ­ho nezГЎvislГ©ho posuzovГЎnГ­ projektЕЇ
(Jonkers 2004). Ukazuje se takГ©, Еѕe pro potenciГЎlnД› migrujГ­cГ­ vД›dce je dЕЇleЕѕitГ©, aby mД›li
moЕѕnost se angaЕѕovat v Е™eЕЎenГ­ velkГЅch vГ­ceГєДЌelovГЅch grantЕЇ a nemuseli po pЕ™Г­chodu do zemД›
pЕЇvodu ДЌasto ЕѕГЎdat o vГ­ce relativnД› malГЅch grantЕЇ (Thorn, Nielsen 2005).
IndividuГЎlnГ­ pЕ™Г­stup snaЕѕГ­cГ­ se o pЕ™itaЕѕenГ­ individuГЎlnГ­ch vД›dcЕЇ i pЕ™Г­stup zamД›Е™enГЅ na obecnГ©
zlepЕЎenГ­ prostЕ™edГ­ pro vД›du a vГЅzkum v zemi se v praxi ДЌasto navzГЎjem doplЕ€ujГ­, Е™ada stГЎtЕЇ se
snaЕѕГ­ vyuЕѕГ­t vГЅhod obou pЕ™Г­stupЕЇ a spojit je do nД›jakГ© formy komplexnГ­ politiky zamД›Е™enГ© na
ovlivЕ€ovГЎnГ­ migraДЌnГ­ch proudЕЇ vysoce vzdД›lanГЅch lidГ­. UrДЌitГЅm problГ©mem je, Еѕe takovГ©
komplexnГ­ politiky jsou ДЌasto velmi finanДЌnД› nГЎroДЌnГ© a rozvojovГ© zemД›, kterГЅch se fenomГ©n
brain drain tГЅkГЎ nejvГ­ce, nemГ­vajГ­ dostatek zdrojЕЇ, s jejichЕѕ pomocГ­ by mohly konkurovat
vyspД›lГЅm zemГ­m. NejvД›tЕЎГ­ ЕЎance na ГєspД›ch majГ­ naopak takovГ© komplexnД› pjatГ© migraДЌnГ­
politiky v zemГ­ch, kterГ© sice nepatЕ™Г­ mezi nevyspД›lejЕЎГ­, ale majГ­ dostateДЌnД› silnou zГЎkladnu
domГЎcГ­ vД›dy, patЕ™Г­ mezi zemД› relativnД› bohatГ© a jejich ekonomika vykazuje znГЎmky
stabilnГ­ho rЕЇstu. Mezi takovГ© zemД› patЕ™Г­ nepochybnД› i ДЊeskГ© republika. ZdГЎ se tudГ­Еѕ
smysluplnГ©, aby se ДЊeskГЎ republika o vytvoЕ™enГ­ takovГ© komplexnГ­ politiky za mД›Е™enГ© na
migraci vysoce vzdД›lanГЅch pokusila.
81
References:
Ackers, L. 2005. "Moving People and Knowledge: Scientific Mobility in the European
Union". International Migration 43(5): 99–131.
Adams, R. H. 2003. “International migration, remittances and the brain drain: A studyof 24
labor-exporting countries”. World Bank Policy Research Working Paper 3069 [Available at:
http://www2.gtz.de/migration-and-development/download/adams.pdf
Altbach, P.G., Teichler, U. 2001. “Internationalization and exchanges in a globalized
university”, Journal of Studies in International Education 5(1): 5-25.
Angel-Urdinola, D., Takeno. T., Wodon, Q. 2004. From Brain Drain to Brain Gain: Selected
Policy Options. Unpublished paper. Washington DC: World Bank.
Baláž, V., Williams, A.M. 2004. ",Been There, Done That’: International Student Migration
and Human Capital Transfers from the UK to Slovakia". Population, Space and Place 10,
217–237.
Balter, M. 1999. "Foreign Exchanges: Europeans Who Do Postdocs Abroad Face Re-entry
Problems". Science Magazine 285: 1524-1526.
BarrГ©, R., V. Hernandez, V. Meyer, J.B., Vinck, D. 2003. Diasporas scientifiques /Scientific
diasporas, IRD Editions, Paris, 2003.
Becker, G.S. 1964. Human capital; a theoretical and empirical analysis, with special
reference to education. New York, National Bureau of Economic Research/Columbia
University Press.
Bernstein, J.H., Shuval, J.T. 1995. „Occupational continuity and change among immigrant
physicians from former Soviet Union in Izrael“, International migration 33: 3-29.
Bhagwati, J.N. 1972. "The United States in the Nixon Era: The End of Innocence". Daedalus
25-47.
Bhagwati, J.N., Partington (ed). 1976. Taxing the Brain Drain: A Proposal. Amsterdam:
North-Holland.
Boulier D. 1999. „La Migration des compotences: enjeu de justice et de solidarité,
internationale“, People on the Move, 28:69-79.
Boussaid, L. 1998. "L’exode des cerveaux et les pays en développement", Migration société
10(56):.65-71.
"Brain Drain or Brain Gain?" 2000. RTD Info - Magazine for European Research, No 25,
February 2000.
Brandi, M.C., Carbara, L. 2004. "Foreign Researchers in Italy: Push and Pull Factors". Studi
Emigrazione N.156. XLI, December 2004
Brettel, C.B., Hollifield, J.F. 2000. Migration Theory, Talking across Disciplines. New York
and London: Routledge.
Brown, M. 2000. Using the Intellectual Diaspora to Reverse the Brain Drain: Some Useful
Examples. Cape Town: University of Cape Town.
Cassarino, J.-P. 2004. "Theorizing Return Migration: The Conceptual Approach to Return
Migrants Revisited", International Journal on Multicultural Societies 6(2): 253-79.
82
Brown, M. 2002 „Intellectual diaspora networks: their viability as a response to highly skilled
migration“. Autrepart 22: 167–78.
Brown, M., Kaplan, D., Meyer J.-B. 2001. „Counting brains: measuring emigration from
South Africa“. Migration Policy Brief 5: 1–23. (South African Migration Project 2001.)
Bushnell, P. & Choy, W. K 2001. „Go West, Young Man, Go West!“, New Zealand Treasury
Working Paper 01/07. Auckland: New Zealand Treasury.
Castles, S. & Miller, M.J. 1998. The Age of Migration: Population Movements in the modern
World, druhГ© vydГЎnГ­, London: Macmillan.
Chami, R., Fullenkamp, C., Jahjah, S. 2003. „Are immigrant remittance flows a source of
capital for development?“ International Monetary Fund Working Paper 03/189, p.46.
Cohen, R. 1997. Global Diasporas: An Introduction. London: UCL Press.
Cohen, R. 1996. Brain drain migration. South African Commission on International
Migration 1996–1997, Southern African Migration Project. Available from
http://www.queensu.ca/samp/ transform/Cohen1.htm
Collins, H.M. 2001. "Tacit Knowledge, Trust and the Q of Sapphire. Social Studies of Science
31(1): 71-85.
Cosa succede nelle nostre Universita? 2001. Le Scienze 66(389): 18-19.
Denou, L., Junker, R. 1999. „Médicins étrangers des hospotaux publics: une reconnaissance
progressive“. La Dette à l´Envers 1221: 41-50.
Diamantopoulou, A. 2001. An enlarged Europe for researchers: employment and social
aspects of researchers: mobility. Conference organised by the European Commission.
Brussels. 27. June.
Dillon, N. 2001. "Tackling the Postdoc Brain Drain". EMBO reports 2(9).
Emeagwali, P. 2003. "Haw do we reverse the brain drain?" The Pan African Conference on
Brain Drain. Elsah. Illinois.
Frascati Manual. Proposed Standard Practice For Surveys On Research And Experimental
Development. 2002. OECD.
Gaillard, A. M., Gaillard J. 1998. “The international circulation of scientists and
technologists. A Win-Lose or Win-Win Situation?” Science Communication 20(1): 106-115.
Gamlen, A. 2005. The Brain Drain is Dead, Long Long Live the New Zealand Diaspora.
Centre on Migration, Policy and Society, Working Paper No.10, University of Oxford.
Gardner, K. 1995. Global Migrants, Local Lives: Travel and Transformation in Rural
Bangladesh. Oxford: Clarendon Press.
Gerold, R. (ed.) 1997. Brain Drain From Central and Eastern Europe. A study undertaken on
scientific and technical staff in ten countries of Central and Eastern Europe. Output of a
COST project. PublikovГЎno on-line http://www.csd.bg/fileSrc.php?id=10685.
Giannoccolo, P. 2005. "Brain Drain Competition" Policies in Europe: a Survey. Department
of Economics. University of Bologna. Italy.
Giannoccolo, P. 2006. „Brain Drain Competition“ Policies in Europe: a Survey. Working
Paper 02/01/2006. UniversitГ degli Studi di Milano-Bicocca, Dipartimento di Statistica.
Gill, B. 2003 Science in Central and Eastern European Countries – Higher Education,
Labour Markets and Highly Skilled Migration – An Overview. Research Report 7, CSLPE,
83
University of Leeds (Paper delivered at PHARE Symposium, �Science Policy, Mobility and
Brain Drain’ Leeds University July 2003).
Glass, H., Choy, W.K. 2001. „Brain Drain or Brain Exchange?“. New Zealand Treasury
Working Paper 01/22. Auckland: New Zealand Treasury.
Global Economic Prospects: Economic Implications of Remittances & Migration. 2006.
Washington, D.C.: World Bank.
Guerro, G.T., Bolay, J.-C. 2005 "Enhancing development through knowledge circulation: a
different view of the migration of highly skilled Mexicans",Global Migration Perspectives
No. 51. November 2005.
Hamid, H. 2000. „Budget 2001 A Boom to Workers“, Malaysia Business Times, November 2,
page 4.
Haque, N.U., Kim S.-J. 1995. „Human Capital Flight: Impact of Migration on Income and
Growth“. IMF Staff Papers 42(3): 577-607.
Haque, N.U., Kahn, M.A. 1997. „Institutional Development: Skill Transcedence Through a
Reversal of Human Cupital Flight or Technical Assistance“, Working Paper of the
International Monetary Fund, July 1997.
Hawthorne, L. 1997. „The question of discrimination: skilled migrant´ access to Australian
employment“. International Migration 35(3): 395-419.
Ho, E. 2003. „Reluctant Exiles or Roaming Transnationals? The Hong Kong Chinese in New
Zealand“, Pp. 165-184 in Ip, M (ed.), Unfolding History, Evolving Identity: The Chinese in
New Zealand. Auckland: Auckland University Press.
Hufbauer, G.C., 1989. “The State, the Individual, and the Taxation of Economic Migration,”
in J.N. Bhagwati and J.D. Wilson (eds.), Income Taxation and International Mobility,
Cambridge: M.I.T. Press.
Hugo, G. 2004. "International Mobility of the Highly Skilled". Pp. 73-97 in: F.Q.Wood (ed.),
Mobility, Competitiveness and Scentific Excellence. Armidale: University of New England.
International Migration Programme. International Labour Office, ЕЅeneva. DostupnГ© on-line
http://www.ilo.org/public/english/protection/migrant/download/imp/imp49e.pdf.
Iredale, R. 2001. The Migration of Professionals. Theories and Typologies. International
Migration 39(5): 7-26.
Ja owiecki B., Gorzelak G. J. 2004 “Brain Drain, Brain Gain, and Mobility: Theories and
Prospective Methods” Higher Education in Europe, 29, 3.
Johnson J.M, Regets M. 1998. "International mobility of scientists and engineers to the USA
– brain drain or brain circulation?" NSF Issue Brief 98–316, 22 June.
Jonkers, K. 2004. The Role of Return Migrants in the Development of Beijing’s Plan
Biotechnological Cluster. Paper prepared for the Second Globelics Conference: Innovation
Systems and Development, Beijing, 16-20 October.
KabeleovГЎ, H. 2001. StoletГ­ migrace- UprchlГ­ci v EvropД›. Europeum 17.1.2001 Institut pro
evropskou politiku Europeum. PubikovГЎno on-line na
http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=321.
Kelo, M., Wächter, B. 2004. Brain Drain and Brain Gain. Migration in the European Union
after enlargement. Haque: Academic Cooperation Association. This study was Commissioned
84
by Nuffic for the European Conference Braingain-the instruments, held in The Hague,
September 29 and 30, 2004.
Key Figures 2003-2004. Towards a European Research Area. Science, Technology and
Innovation 2005. Brusel: European Commission. Directorate-General for Research.
Koser, K. Salt, J. 1997. "Research Review 4: The Geography of Highly Skilled International
Migration", International Journal of Population Geography 3(4): 285-304.
KosteleckГЎ, Y., Bernard, J., KosteleckГЅ, T. 2007. ZahraniДЌnГ­ migrace vД›dcЕЇ a vГЅzkumnГ­kЕЇ a
nГЎstroje k jejГ­mu ovlivnД›nГ­. SociologickГ© Studie 06/2007, 117. p.
L.E.K Consulting 2001. New Zealand Talent Initiative: Strategies for Building a Talented
Nation, Auckland: L.E.K Consulting.
Levitt, P. 2004. "Redefining the Boundaries of Belonging: Transnational Migration and
Beyond", paper presented at the Centre on Migration, Policy and Society (COMPAS),
University of Oxford, 4 November.
Lidgard, J.M., Gilson, C. 2002. "Return migration of New Zealanders: Shuttle and circular
migrants", New Zealand Population Review 28(1): 99-128.
Lola, M. 2004. "Training, Mobility and Career Development of Researcher". Pp. 33-46 in:
F.Q.Wood (ed.), Mobility, Competitiveness and Scentific Excellence. Armidale: University of
New England.
Lowell, B. L. 2001. Policy Responses to the International Mobility of Skilled Labour.
International Migration Papers 45 (December). Geneva: International Migration Branch.
Lowell, B.L., Carro E.V. 2006. An Evaluation of an Extended Index on Pro-Development
Migration Policies. Report to the Center for Global Development. Institute for the Study of
International Migration. Washington, D.C.:Georgetown University.
Lowell, B. L., Findlay, A., Stewart, E. 2004. Brain Strain: Optimising Highly Skilled
Migration from Developing Countries. Asylum and Migration Working Paper 3. London:
Institute for Public Policy Research, August 2004.
Lundvall, B.-A. 1992. National Systems of Innovation: Towards a Theory of Innovation and
Interactive Learning. London: Pinter Publishers.
Mahroum, S. 1998. "Europe and the Challenge of Brain Drain", IPTS report, No. 29 [online]
available at www.jrc.es/home/report.
Mahroum, S. 2005. "The International Policies of Brain Gain: A Review." Technology
Analysis & Strategic Management 17(2): 219-230.
Margolis, M., with Mazumdar, S., Simons, C., Guiney, K., Chigbo, M. Radcliffe, L.,
Cunningham, J. 2004. „Brain Gain; Sending workers abroad doesn’t mean squandering
minds. For many countries, diaspora talent is the key to success“. Newsweek. New York: 8
March: 30.
Marks, J. 2004. Expatriate Professionals as an Entry Point into Global Knowledge- Intensive
Value Chains: South Africa. Knowledge for Development Program, World Bank Institute.
Washington DC: World Bank.
Massey, S. et al. 1993. "Theories and International Migration: Review and Appraisal".
Population and Development Review, 19(3): 431-466.
McLaughlan, G., Salt, J. 2002. Migration Policies towards Highly Skilled Foreign Workers.
Report to the Home Office. United Kingdom.
85
Metzke, R. 2001. „On the Prowl: Germany Is Looking for More Excellent Scientists“.
PublikovГЎno on-line na http://sciencecareers.sciencemag.org.
Meyer, J.-B., Galliard, J. and Schlemmer, B. 1995. „Nouvelle approche des migrations
scientifiques internationales“. Chroniques du Sud 15: 59–72.
Meyer, J.-B. 2001. "Network approach vs. brain drain : lessons from the diaspora,"
International Migration Quarterly Issue 39(5): 91-110.
Meyer, J-B., Kaplan, D. Charum, J. 2001. "Scientific nomadism and the new geopolitics of
knowledge / Nomadisme des scientifiques et nouvelle gГ©opolitique des savoirs," International
Social Sciences Journal / Revue Internationale des Sciences Sociales, 168: 341-354
Meyer, J.-B. 2003. "Policy Implications of the Brain Drain's Changing Face". Scidev Website,
édité par les revues Science et Nature et par l’Académie des Sciences du Tiers Monde: 1-9.
Moguerou P. 2006 “The Brain Drain of Ph.D.s from Europe to the United States: What We
Know and What We Would Like to Know”, EUI Working Papers, RSCAS No. 2006/11.
Mora, J., Taylor, J.E. 2005. Determinants of Migration, Destination, and Sector Choice:
Disentangling Individual, Household, and Community Effects. Pp. 21-52. in International
Migration, Remittances and Brain Drain. Washington: World Bank.
Mutume, G..2003. "Reversing Africa’s brain drain". Africa Recovery, [on-line], 17(2),
dostupn on-line na: http://www.un.org/ecosocdev/geninfo/afrec/vol17no2/172brain.htm
NeЕЎpor, Z.R. 2002. Reemigranti a sociГЎlnД› sdГ­lenГ© hodnoty. Praha: SociologickГЅ Гєstav.
North, D. 1995. Soothing the Establishment: the impact of foreign-born scientists and
engineers on America. Laham: University Press of America.
OECD 2002. The International Mobility of the Highly Skilled. Paris: OECD.
OECD 2004. A new database on the international mobility of the highly skilled and policy
option. Paris: OECD Policy Brief.
Opiniano, J.M., Castroa,T.A. 2006. Promoting Knowledge Transfer Activities Through
Diaspora Networks: A Pilot Study on the Philippines. Converting Migration Drain into Gain:
Harnessing the Resources of Overseas Professional. Mandaluyong City: Asian Development
Bank.
Г–zden,Г‡., Schiff, M. (eds.) 2006. International Migration, Remittances, and Brain Drain.
Washington D.C :World Bank Trade and Development Series/ Palgrave Macmillan
Paterlini, M. 2002. "Brains in Chains", Next Wave, 8 November 2002.
Pearson, R. et al. 2001. Supply and Demand for Scientists and Technologists in Europe.
Brighton: Institute of Employment Studies.
Pieke, F.N., Van Hear, N., Lindley, A. 2005. Synthesis Study: Informal Remittance Systems in
Africa, Caribbean and Pacific Countries. Oxford: ESRC.
Puri, S. Ritzema, T. 1999. Migrant Wolker Remittances, Micro-finance and the Informal
Ekonomy: Prospects amd Issues. Working Paper No. 21. Geneve: International Labour
Office.
Rapoport, H., Docquier, F. 2005. "The economics of migrants’ Remittances’," IZA Discussion
Paper 1531, Bonn: Institute for the Study of Labour.
Riaño, Y. 2003. “Migration of skilled Latin American women to Switzerland and their
struggle for integration”, in Yamada, M. (ed), Emigración Latinoamericana:Comparación
86
Interregional entre AmГ©rica del Norte, Europa y JapГіn. SbornГ­k z konference Population
Movement in the Modern World VII. JCAS Symposium Series 19, The Japan Centre for Area
Studies, National Museum of Ethnology, Osaka.
Rosenbaum, J.E., Kariya, T. Settersten, R., Maier, T. 1990 "Market and Network Theories of
the Transition from High School to Work: Their Applications to Industrialized Societies."
Annual Review of Sociology 16: 263-99.
Russell, S.S. 1986. „Remittances from international migration: a review in perspektive“,
World Development 14: 677–696.
Salt, J., McLaughlan, G. 2002. Migration Policies Towards Higly Skilled Foreign Workers.
London: Migration Research Unit, Migration Department, University College London.
Saxenian, A.L., Motoyama, Y., Quan, X., Wittenborn, D.R. 2002. Local and Global Networks
of Immigrant Professionals in Silicon Valley. San Francisco: Public Policy Institute of
California.
SГ©guin,B., State, L., Singer P.A., Daar, A.S. 2006. Scientific diasporas as an option for brain
drain:re-circulating knowledge for development, Int. J. Biotechnology 8(1/2): 78-90.
Smithers, R., McGeal, Ch. 2001. „Raid on South African Teachers“, The Guardian, February
16, 2001.
Solimano, A. 2002. „Globalizing Talent and Human Capital:Implications for Developing
Countries“, Paper prepared for the 4th Annual World Bank Conference on Development
Economics (ABCDE), Oslo, Norway on June 24-26, 2002.
Solimano, A. 2003. "Remittances by emigrants: issues and evidence", MacroeconomГ­a del
desarrollo, UN-ECLAC Series, Economic Development Division, Santiago, Chile, October
2003, No.26.
Solimano, A. 2006. The International Mobility of Talent and Economic Development, UNUWIDER Seminar on International Migration and Development: Patterns, Problems, and
Policy Derections. New York: United Nations- ECLAC.
Sretenova, N. 2003. Scientific Mobility and �Brain Drain’ issues in the Higher Education Sector.
Bulgaria Centre for the Study of Law and Policy in Europe Research Report No.2
Stark, O., Wang, Y. 2002. „Inducing Human Cupital Formation: Migration as a Substitute for
Subsidies“, Journal of Public Economics 86: 29-46.
Statistical Yearbooks of the Immigration and Naturalization Service, 2000, 2001, 2002.
Straubhaar, T. 2000. International mobility of the highly skilled: brain gain, brain drain or
brain exchange. HWWA Discussion Paper 88/2000.
Suroor, H. 2007. "We are victims of racist mindset: Indian doctors. Online edition of India's
National Newspaper, Saturday, Aug 11, 2007.
Thorn, K., Holm-Nielsen, L.B. 2006. International Mobility of Researchers and Scientists.
Helsinky: United Nations University – World Institute for Development Economics Research.
PublikovГЎno on-line na http://www.wider.unu.edu/publications/rps/rps2006/rp2006-83.pdf
Todisco, E. 2000. „Mobilità dei cervelli e mobilita delle conoscenze.“ Konferenční příspěvek
pЕ™ednesen na konferenci Convegno Internazionale Migrazioni, scenari per il XXI secolo,
Sessione di Firenze, Florencie, 27-30 zГЎЕ™Г­ 2000.
Towards Development-Friendly Migration Policies and Programmes: Some Concrete
Examples from European Member States Background, note prepared by the Research and
87
Publications Division, Conference on Migration and Development, Brussels, March 15-16
2006. International Organization for Migration, Geneva.
Van Ham, M., Mulder, C.H. 2004. "Migration Histories, Urban Regions and Occupational
Achievement", Paper presented at the ENHR Conference, University of Cambridge, 2-6 July.
VavreДЌkovГЎ, J. , FischlovГЎ, D., LukeЕЎ, M. 2005. SekundГЎrnГ­ analГЅzy problematiky Brain drain
a stГ­m souvisejГ­cГ­ skuteДЌnostГ­. Praha VГљSV.
VavreДЌkovГЎ, J. 2005. MigraДЌnГ­ potenciГЎl ДЌeskГ©ho obyvatelstva v procesu evropskГ© integrace.
VГЅzkumnГЎ zprГЎva. Praha: VГљPSV.
VavreДЌkovГЎ, J. a kol. 2006 Migrace odbornГ­kЕЇ do zahraniДЌГ­ a potЕ™eba kvalifikovanГЅch
pracovnГ­ch sil. Praha: VГљPSV.
VЕЎeobecnГЎ deklarace lidskГЅch prГЎv, ValnГ© shromГЎЕѕdД›nГ­ OSN, 10.12. 1948, On-line:
http://juristic.zcu.cz/dostal/docs/udhr_cz.htm
Williams, A.M., Baláž, V. 2005 „What human capital, which migrants? Returned skilled
migration to Slovakia from the UK“, International Migration Review 39. 439-468.
Wilson, J.D. 2005. „Taxing the Brain Drain: A Reassessment of the Bhagwati Propsal.“ A
paper for the konference celebrating Jagdish Bhagwati’s seventienth birthday, August 5-6,
2005, New York, Columbia University.
Wucker, M. 2004. „Remittances: the perpetual migration machina?, World Policy
Journal,Summer, pp.37–46.
Wescott, C.G. 2006. Harnessing Knowledge exchange among overseas professionals.
International Public Management Review 7(1): 1-31.
Williams, Allan M. and Vladimir BalГЎ. 2005. What Human Capital, Which Migrants?
Returned Skilled Migration to Slovakia from the UK. International Migration Review 39(2):
439-468.
Winkelmann, L., Winkelmann, R. 1998. “Immigrants in New Zealand: A Study of their
Labour Market Outcomes”, Occasional Paper 1998/1 Wellington: Labour Market Policy
Group, Department of Labour.
World Development Indicators 2004. Washington, D.C.: World Bank.
World Development Indicators 2005. Washington, D.C.: World Bank.
Zweig, D., C. Changgui, and S. Rosen 2004. "Globalization and Transnational Human
Capital: Overseas and Returnee Scholars to China", The China Quarterly 179: 735-757.
88
Документ
Категория
Без категории
Просмотров
31
Размер файла
1 039 Кб
Теги
1/--страниц
Пожаловаться на содержимое документа